ASTC - kapitola 23,24

Překlad: Míša

Kapitola dvacátá třetí

Uběhly téměř dva týdny, a jaké byly! Navzdory našemu odhodlání držet si od sebe odstup, jsme se od sebe nemohli odlepit. Prakticky jsme byli zavření doma 24 denně 7 dní v týdnu, jen jsme se občas sešli s kamarády, šli nakoupit jídlo a další horu kondomů. Hunter byl nenasytný. Když jsme byli sami, nedělal nic jiného, než že se mě neustále dotýkal. Ne nutně to pokaždé bylo jen při sexu, občas ty dotyky nesly mnohem víc citu. Občas, když jsme leželi u bazénu a já si četla, tak si nepřítomně hrál s mými vlasy, anebo třeba mi ráno při snídani přejížděl prsty po ruce. Stával se z nás docela domácký pár, což mě obojí najednou děsilo a vzrušovalo.

Moje narozeniny přišly a zase odešly. Byla jsem ráda, že na mě Hunter kvůli tomu netlačil. Místo toho mi navrhl, abychom společně navštívili tátův hrob. Vždycky jsem to dělala sama, ale bylo hezké, že mi při tom nabídl svoji společnost. Nejdřív jsem k tomu zaujímala trochu skeptický postoj, ale pak mě myšlenka, že mě bude držet za ruku, až tam budeme, donutila říct ano. Byla jsem opravdu ráda, že jsem to odsouhlasila, protože Hunter byl skvělý. Dal mi prostor, když jsem ho potřebovala a když jsem brečela, nabídl mi svoje rameno. Ačkoliv už to je třináct let, pořád mi ta rána přišla stejně čerstvá, hluboká a bolavá jako ten první den. To, že jsem tam byla s Hunterem, to udělalo mnohem snesitelnější.

Ale teď jsem si byla jistá, že tohle kouzlo, které mezi sebou máme, za týden zmizí. Neměla jsem moc čas se tím zabývat, protože naše dovolená ve Španělsku už byla zamluvená. Celé ráno jsem panikařila a byl to Hunter, kdo se o všechno postaral, takže na mě bylo jen dovléct sebe, svůj pas a nějaké to oblečení do auta. Hunter všem řekl, že se sejdeme až v hotelu, takže jsme v letadle mohli být jen my dva. V oku měl takový ten třpyt, který, jak jsem věděla, znamenal potíže.

Proč, to jsem zjistila ve vteřině, kdy jsem se zvedla, že půjdu na záchod. Byli jsme na konci první třídy a toalety jsme měli přímo za sebou. Když jsme měli tak příhodná místa, bylo pro Huntera opravdu jednoduché mě následovat dovnitř.

„Huntere, co to děláš?“

Zavřel za námi dveře, vytáhnul z kapsy kondom a usmál se. „Co myslíš, že dělám? Vždy jsem se chtěl připojit do klubu nalétaných mílí. (‚klub‘, jehož členství se nabývá tak, že při letu provozujete sex).“

Zalapala jsem po dechu. „Huntere, dostaneme se do potíží.“

Rozepnul si kalhoty a vytáhl si z nich péro. „Vážně mi na tohle chceš říct ne?“

Byl tvrdý a vypadal zatraceně úžasně. Navzdory obavám jsem se poddala.

„Máš na sobě kalhotky?“ zavrtěla jsem hlavou a Hunter se usmál. „Otoč se, bejby.“

Poslechla jsem ho a ucítila, jak se o mě otřel chladný vzduch, když mi Hunter vyhrnul šaty. „Od teď, když budu okolo, tak chci, abys měla šaty a žádný kalhotky. Kapišto?“

Broukla jsem jako že jo, protože právě teď mi naskakoval adrenalin. Když jsem neodpověděla, plácl mě Hunter přes zadek. „Kapišto?“

„Ach, Bože… ano!“

Hunter se zasmál. „Opravdu seš malá to zvrhlá věcička, co?“

Zasténala jsem: „Huntere, prostě sklapni a ošukej mě.“

Nezklamal.

***

Když jsme skončili, opatrně jsme vykoukli ven. Když jsme si mysleli, že je venku čisto, tak jsme vyšli ven. Jenže když jsme vyšli, jeden ze stewardů nás chytil. Obličej mi zaplál, když se na nás podíval. Nejdřív nevypadal pobaveně, ale když viděl, že není nikdo poblíž, tak se jen usmál.

„Užijte si zbytek letu.“

Ulehčeně jsem vydechla. „Děkujeme vám.“

Oba jsme se šli posadit zpátky na naše místa a přitom jsme se chechtali jako idioti. Už jsem si to začínala užívat, a to jsme tam ještě nebyli. S Hunterem se všechno zdálo být jednoduché. Cítila jsem se s ním víc uvolněná a líp, než s kýmkoliv jiným. Když nepočítáme sex, tak se z Huntera stával můj nejbližší kamarád, jakého jsem si kdy připustila k tělu.

Když jsme přistáli ve Fuertaventuře (Kanárské ostrovy), počkali jsme si na zavazadla a rychle jsme si stopli taxíka, aby nás zavezl do hotelu, který měl mít pět hvězdiček, takže mi bylo jasné, že bude docela luxusní.

„Kdo tam všechno bude, Huntere?“

Hunter mě držel za ruku a kochal se výhledem z taxíku. Když promluvil, podíval se na mě. „Bude tam pět kluků a dvě holky. Jedna z nich je přítelkyně a druhá je sestra. Jeffreyho sestra, Lindsay, je zabouchnutá do mýho kámoše Darrena, takže to asi bude zajímavý,“ mrknul na mě a usmál se.

„Doufám, že mě nebudou nesnášet za to, že jsem se k vám přifařila.“

Hunter vytřeštil oči. „Kurva ne! Vlastně David byl potěšenej, když jsem mu to řekl, protože s sebou vážně chtěl vzít svoji přítelkyni Carly. Teď se k sobě vážně maj.“ Pokrčil rameny a nesměle se na mě usmál. Celou dobu, co se na mě díval, jsem myslela jen na jedno – jak moc jsem do něj byla zabouchnutá já. Tyhle pocity, které ve mně rostly – ať už to bylo cokoliv – ve mně každým uběhlým dnem bobtnaly víc a víc.

Nevěděla jsem, co se stane, až dorazíme do hotelu, ale veškeré důvěrnosti mezi námi budou muset ustat. Předpokládala jsem, že nám Hunter zamluvil dva pokoje a ačkoliv mi bude hrozně chybět, bude to tak nejlepší. Takže když jsme tam dorazili, překvapilo mě zjištění, že nám Hunter zarezervoval ten nejlepší pokoj v hotelu – a nejen to – měla jsem tam s ním zůstat.

„Huntere, co na to řeknou ostatní?“

Pokrčil rameny. „Ať si říkaj, co do prdele, chtěj. Mimoto, máme tam dva pokoje. Z nichž jeden nebude využit. Kapišto?“ Drze jsem se na něj usmála a přitakala. „Teda pokud v něm nechceš šukat.“

„Huntere!“ zapištěla jsem a praštila jsem ho – on se jen smál.

„Nemohl jsem si pomoct. Kdyby ses viděla, AJ.“

Měla jsem moc práce s vrtěním hlavou, když jsem koutkem oka zachytila, že se k nám někdo blíží. „Huntere, jsme tak rádi, žes nás poctil svou přítomností.“ Ať už to byl kdokoliv, poplácal Huntera po zádech a pak se otočil na mě. Rychle si mě celou prohlídnul, přičemž na mých nohách mu pohled zůstal o něco dýl, než bylo nutné. Na to, že to je kluk z přípravky (drahá škola připravující na univerzitu), nevypadal špatně. Byl to blonďák s modrýma očima. Vypadal by jako surfař, kdyby nebyl oblečený, aby zapůsobil, v košili a khaki kalhotách. Neuvědomuje si, že je na dovolený?

„A tohle musí bejt Ayden. Rád jsem tě konečně potkal.“ Popadl mě za ruku a dal mi na její hřbet pusu. „Hunter tě před náma schovával a teď mi je konečně jasný, proč.“ Mrknul na mě a Hunter mu jednu vrazil do ramena.

„Hele, vážně chceš, abych ti jich tady pár ubalil, Scotte?“

Scott zvedl ruce v typickém gestu ‚vzdávám se‘. „Aaaaach, nejsme my trošku nevrlí, velkej bratře? Neměl jsem tušení, žes už nad ní vztyčil ochrannou ruku.“

Viděla jsem, že má Hunter co dělat. Když se choval takhle jen pět minut po příjezdu, jak se bude ovládat po zbytek dovči?

„Ano, no, Ayden se tyhle prázdniny bude držet u mě, takže pracky pryč, sakra.“

Hunter byl zaneprázdněný slečnou recepční, která mu podávala klíč od pokoje, takže neviděl, jak Scott protočil očima. Pak přešel ke mně a naklonil se blíž. „Naprosto chápu, proč si tě chce držet nablízku, Ayden. No, rozhodně bude mít tenhle tejden plný ruce práce. Sluníčko svítí a chlapi se uměj trošku rozlítit, jestli víš, co tím myslím.“ Zaťukal si prstem na nos a mrknul na mě.

S úsměvem jsem pokrčila rameny. „O to mi tady nejde. Jen tu chci odpočívat a opálit se.“

„Seš připravená, AJ?“

Přikývla jsem a podívala se na Scotta. „Ráda jsem tě poznala, Scotte. Bez pochyby se brzy uvidíme.“

Odešla jsem a slyšela jsem ho za mnou křiknout: „Ach. V to upřímně doufám.“

Zahihňala jsem se a sledovala, jak se Hunter zaksichtil, zatímco nám odnášel kufry. „Chceš pomoct?“

Zavrtěl hlavou. „Ne. To co chci je, abys přede mnou neflirtovala s mejma kámošema. Žádám toho moc?“

Zalapala jsem po dechu. „Ty si myslíš, že jsem s ním flirtovala?“

Došli jsme k výtahům a Hunter zmáčkl nejhořejší tlačítko. „Ach, ráda jsem tě poznala, Scotte. Bez pochyby se brzy uvidíme,“ vydechl nahlas.

Začala jsem se nad tou absurdností smát. „Huntere, jenom jsem byla milá.“

Na chvíli se na mě podíval, než se otevřely dveře. „No tak buď míň milá.“

Šla jsem za ním, neschopná pochopit, proč se choval tak hloupě. „Buď míň milá… mám být míň milá?“

„Copak jsem koktal?“

Rozhodila jsem rukama ve vzduchu, když jsme došli ke dveřím. Hunter k nim přiložil vstupní kartu a otevřel je. Popadl tašky a vpochodoval dovnitř. Byla jsem hned za ním. „Chováš se jako kretén, Huntere. Víš to?“

Skvělý. Dovolená nám ještě ani nezačala a už jsme se hádali. A ani jsem ještě neměla čas vstřebat, jak obrovský to tu bylo. Ale všimla jsem si, že máme na balkóně vířivku. Hezký.

„Nemyslím si, že toho žádám hodně, když s tebou právě teď šukám.“

Opět jsem zalapala po dechu. „Huntere, kam se jako chceš dostat, když se mnou takhle mluvíš? Nejsem žádná loutka, kterou si můžeš řídit, kdykoliv se ti jen zachce. Krom toho si nepamatuju, žes někdy říkal něco o tom, že chceš exkluzivitu. Což znamená, že si můžu flirtovat, s kým se mi zachce.“

Hunter zavřel oči a zatnul zuby. „Fajn, klidně si, do prdele, flirtuj, s kým chceš a já udělám to samý.“

Zkřížila jsem ruce na hrudi. „Fajn!“ Ano, vrátili jsme se do dětských let.

„Fajn!“ zavrčel nazpátek, ale pak se na mě podíval, a když to udělal, viděla jsem to. Ten oheň – tu jiskru –, který byl vždycky zárukou provlhlých kalhotek.

Hunter byl na špičkách, uháněl ke mně. Přitiskl se rty k mým a postrčil mě do jednoho z pokojů.

Měli jsme něco, co se dá popsat jako naštvaný sex. Takový jsem nikdy předtím neměla. Vím, že jsme k němu s Hunterem měli blízko, tehdy, když jsme se v autě hádali kvůli Treyovi a až teď mi došlo, co mi uniklo. Bylo to výbušný.

Když jsme se uklidnili, přitáhl si mě Hunter do náručí. „Omlouvám se, že jsem se naštval. Jenom se vždycky tak zatraceně naštvu, když pomyslím na tebe s někým jiným. Je to hloupý, já vím, ale je to pravda. Nemůžu si pomoct.“

Podívala jsem se na něj, dala jsem mu ruku na hruď a položila si na ni bradu. „Huntere. Ostatní kluci mě nezajímaj. Ty seš to jediný, co chci. Přísahám, že jsem se Scottem neflirtovala. Nezajímá mě. Nikdo jinej mě nezajímá. Tys tomu učinil přítrž.“

Usmál se. „Nemůžeš se nabažit mýho péra, co?“

Šťouchla jsem do něj. „Je v tom toho trochu víc, a ty to víš.“

Zasmál se. „Vím. Jenom jsem si dělal srandu.“ Usmáli jsme se na sebe a na chvíli kolem nás padlo ticho. „Znamená to, že mi odpouštíš?“

S úsměvem jsem přikývla. „Jo, myslím, že jo.“

Kapitola dvacátá čtvrtá

Dnes byl čtvrtý den naší dovolené a já si užívala každou minutu. Po té hádce a následném usmiřovacím sexu jsme šli hledat jeho přátele. Našli jsme je opilé u baru, nebo tak aspoň vypadali. Jeden po jednom jsme se představili. Scott už se představovat nemusel, ale seznámila jsem se s Jeffreyem a jeho sestrou Lindsay. Jeffrey byl docela nesmělý, ale jeho sestra byla o něco přátelštější. Byla hezká, měla kaštanové vlasy a hnědé oči. Byla jen o rok mladší než já, ale vypadala, že je úplně v pohodě. Hned jsme se spřátelily, ale Carly… ta byla něco úplně jiného. Vypadala, že je do Davida až moc hotová na to, aby se zajímala o někoho jiného. Vlastně, klidně bych řekla, že nás tu nechtěla. David byl úplně jiná kapitola. Byl opravdu přátelský a ve skupině často mluvil. Hunterovi další přátelé, Paul a Jacob, byli také přátelští, ale na rozdíl od Davida, Darrena a Huntera byli trošku tišší. Rozhodně jste na první pohled viděli, kdo v téhle skupině byli alfa samci.

Kdykoliv to šlo, tak Hunter seděl vedle mě. Občas se zapomněl a položil mi paži okolo ramen. Ostatní si toho všimli, ale nikdy nic neřekli. Asi si mysleli, že je jenom milující bratr. Ale vím, že pro Huntera to bylo těžké. To, jak se choval ve výtahu při cestě zpátky do pokoje a jaký byl následný sex, o tom vypovídalo dostatečně. Byl jako muž, který celý den nedostal najíst. Teda ne, že bych si stěžovala.

„Kluci mluvili, že bysme šli na vodní lyžování, ale mě se teda moc nechce. Co tobě?“

Otočila jsem se na Lindsay a zavrtěla jsem hlavou. „Ne, mě taky ne.“

Lindsay se usmála. „A co kdybys teda zůstala se mnou tady na pláži? Kluci můžou jít a užít si to sami.“

S úsměvem jsem přikývla. „Jo, to by bylo fajn.“

Chvilku nato přišel Hunter a taky se mě zeptal, jestli nechci jít na vodní lyžování. „Ne, díky, Huntere. Chtěla bych tu s Lindsay zůstat a nachytat trošku bronz. Ale ty běž a bav se. Uvidíme se pak na hotelu.“

Hunter vypadal nejistě. Bylo mi jasné, že se se mnou chtěl hádat, ale taky věděl, jak špatně by to vypadalo, kdyby opravdu začal. Tak nějak mě to donutilo se usmát.

„Dobře… pokud si jsi jistá?“

Přikývla jsem. „Jsem.“

Hunter se podíval na hodinky. „Máme rezervaci na šestou, takže zpátky na hotelu budeme v osm. Sejdem se tam pak?“ Přitakala jsem a on se naklonil, aby mě políbil. Brzy přestal a prostě zamával. „Uvidíme se.“ Šel se zbytkem bandy a s Lindsay jsme tu na pláži zůstaly samy.

„Nechci bejt vlezlá, ale klidně bych přísahala, že s Hunterem máte něco víc, než jen nevlastně-sourozeneckej vztah. Když jsi s náma, je jako na jehlách. Jako kdyby měl na rukou svrbivej prášek… Tak strašně zoufale se tě chce dotýkat. Klidně řekni, že mi do toho nic není, nebo že se pletu, ale jen jsem chtěla, abys to věděla. Přísahám, že nikomu nic neřeknu, pokud se nepletu.

V tichosti jsem se na chvilku na Lindsay podívala. Líbila se mi, a pokud můžu z těch několika dnů, co jí znám, něco usuzovat, řekla bych, že jí můžu věřit. Přede dvěma dny jsem mluvila s Darrenem a pořád jsem nadhazovala, jak je Lindsay hezká a fantastická, a pokoušela jsem se z něj dostat souhlas. Dokonce jsem se ho snažila navnadit tak, že jsem mu řekla, jak na ni kluci na pláži a v klubech pořád koukali. Můžu říct, že se to Darrenovi nelíbilo. Postrkovala jsem ho a s Lindsay to oba věděli. Byla jsem odhodlaná, aby dal Darren Lindsay aspoň pusu, než odjedeme domů. Zasloužila si ji.

Lindsay byla za moje vměšování vděčná, takže jsem na ni stěží mohla být naštvaná, že dělá to samé. Krom toho bylo neskutečně těžké držet to, co je mezi mnou a Hunterem, pod pokličkou. Cítila jsem, že pokud se s tím někomu v nejbližší době nesvěřím, mohla bych brzy vybouchnout.

Povzdychla jsem si a prozradila jsem se tím. „Je to pravda. Vídáme se.“

Lindsay zalapala po dechu. „Já to věděla.“

„Ale nesmíš to nikomu říct.“

Zavrtěla hlavou. „Ne, jistěže ne. Máš moje slovo.“

Usmála jsem se. „Děkuju.“

„Takže jak dlouho už to mezi váma trvá?“

Kousla jsem se do rtu. „No, nebudeš tomu věřit, ale s Hunterem jsme se potkali ještě dřív, než jsem se dozvěděla, kdo je jeho otec. Už jsme spolu spali, když nám naši sdělili tu šťastnou zprávu, že se budou brát.“

Lindsay na chvíli koukala do moře. „Páni. To prostě zní tak neskutečně. Chci tím říct, jaká je pravděpodobnost, že se tohle stane?“

Sarkasticky jsem se zasmála. „Přesně.“

„Takže jak, pořád jste spolu spali, když se nastěhoval?“

Znovu jsem se zasmála. „Ne, tak to nebylo. Pokoušeli jsme se s tím bojovat, ale nakonec to bylo k ničemu. Začali jsme s tím zhruba před třema tejdnama.“

„Páni, asi jste se museli chovat jako divá zvěř, když jste na to pak vlítli.“

Uchechtla jsem se, ale vlastně se mýlila. Naše poprvé, tu noc před svatbou, nebyla nějaká rychlá šukačka. Nějak se to zdálo být speciální, ačkoliv jsem věděla, že bych tak neměla přemýšlet.

„Ach můj Bože, to fakt musí bejt divný mít nevlastního bratra, kterej tě miluje.“

Nejdřív jsem si toho nevšimla, ale pak mi slovo ‚miluje‘ pořád zvonilo v uších. „Počkej, cože?“

Podívala se na mě a protočila očima. „Chci říct, ale no tak. Copak to nevidíš? Protože já jo. Na stopro je tebou naprosto unešenej, Ayden.“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, mýlíš se. Hunter je hráč a vždycky mi říkal, že mezi námi nemůže být něco víc. Přijala jsem to.“

Lindsay se přesunula, aby byla tváří proti sluníčku. Byla tak ke mně blíž a tudíž jsme si mohly povídat v trochu větším soukromí. „Nemyslíš si, že v nějakém bodě vám ten vztah přeroste přes hlavu? Protože musí. Buď to jeden z vás ukončí, což si osobně myslím, že skončí slzama, nebo se budete muset postavit realitě čelem.“

Otočila jsem se na bok, abych k ní byla čelem. „A ta je jaká?“

„Že se milujete a že s tím budete muset vyjít najevo. Pokud se tak stane, tak budete doma muset čelit důsledkům.“

Trhla jsem sebou. Poslední věcí, na kterou bych chtěla myslet je, co by na to řeklinaši. To by byla úplně jiná noční můra. Ale co mi vadilo úplně nejvíc, bylo, že Lindsay řekla, že se milujeme. Ráda jsem byla v jeho společnosti, sex byl fantastickej a chyběl mi, když nebyl poblíž, ale opravdu to znamenalo, že to je láska?