ABK - 6. kapitola

Překlad: Simča

"Vše záleží na výchově."

~ Lev Tolstoj

LIAM

Nyní se podíváme zpátky k vyvíjejícímu se příběhu v Bella Vista, kde včera večer členové gangu prováděly vícenásobné střelby, z nichž jedna zabila sedmnáctiletéhoKendrickaWhita, který použil své tělo jako štít, aby chránil své dvě mladší sestry. Kendrick byl hvězdný atlet a jeden z nejlepších studentů, který chtěl jít na Notre Dame po dokončení studia. Chicagská PD uvedla nejen to, že mají podezřelého ve vazbě, ale také rozšíří přítomnost policie v Bella Vista. Přejdeme k další zprávě, skandální fotografie vydaná ChicagskýmDailyChronicle, na které je guvernérkaMelodyCallahanová a její manžel LiamCallahan zřejmě není tak skandální, podle guvernérky. V prohlášení před pouhýmokamžikem, řekla: "Nejsem si jista, proč lidem přijde tato fotografiefascinující nebo šokující. Můj manžel a já jsme v láskyplném vztahu. Voda je mokrá. Ve městě fouká vítr. Medvědi jsou nejlepší tým v zemi. Co mě upřímně šokuje je to,že ChicagskéDailyChronicle píše o nedůležitých věcech. Toho večerase měli zaměřit na chrabré muže a ženy a na to že byli oceněni za svou statečnost, ale místo toho se domnívali, že je lepší nápad upozornit na skutečnost, že manželé se líbajína veřejnosti, jako kdyby to bylo nějakou novinkou. Opravdu doufám, že my jako komunita očekáváme více od našich novinářů.

Ztlumil jsem televizi, zvedl nohyna stůl a opřel se do svého křesla. "Naše ženy mělynapilno. "

"Začínám uvažovat, kdo vládne této rodině, my nebo naše ženy?" Uchechtl se Declan. Podal mi sklenku brandy, než si sedl naproti mně.

"Co ti otec říkával? Muž, který si myslí, že vládne své ženě, nezná svou ženu, nebo je blázen, "odpověděl Neal.

"Na starého muže, který nás varoval, abychom se měli kurva dobře." Zvedl jsem sklenici s nimi.

"Na zdraví," oba řekli, než ji vypili spolu se mnou.

Zíral jsem na mou sklenici a pak zpátky na Declana. "Co je to za sračku?"

"Zřejmě to byl dárek od starosty?" Udělal obličej. "Nebo nějakejblbejvtip."

Otrávený, jsem si sedl, než přešel k baru pro skutečný zasraný pití. "Teď, když Mel se postarala o nášproblém s Bella Vista, došli jste k rozhodnutí s novými drogami?"

"Proč jsou lidi v těchto dnech vždy posedlí tím, co je nového? Huh? Co se stalo s klasikou - koks, heroin, krystal? Máme půl tuctu rádoby vědců, kteří míchajísračky, o kterých nic neví a dávaj je lidem s lesklou nálepkou, která říká "nový" pro idioty, kteří by šňupali i hovno."Nenáviděl jsem hloupé lidi, kteří se domnívali, že byli chytří; nebylo s nimi rady.

"Idioti nebo ne, pořád kupujíhrstky Blphine. Všichni dealeři to chtějí, a pokud to nedostanou od nás, půjdou pro to k někomu jinýmu,​"dodal Declan když jsem si sedl.

"Žádná věrnost," zamumlal jsem, než jsem se napil.

Neal zavrtěl hlavou. "Chceš loajalitu od narkomanů, gangů a dealerů?"

"Člověk může snít, nemůže? Nevidím, že by McDonald musel platitza nový sračky, aby udržel lidi ve frontě. Každý chce klasický Big Mac. Nezáleží na tom, jestli někdo jiný má nějakou super deluxe sračku. Na konci dne, Big Mac je doma."

"Už seš opilej?" Declanse zasmál se mnou.

"Co říkala Mel?"

Zasténal jsem, svíral kořen nosu. "Nenuť mě znovu mluvit o té ženské. Já ji nic neříkám a ona se mě snaží zabít. Já ji informuju a ona mi říká, ať dělám, co myslím, že je nejlepší. Buď chce, abych se zbláznil nebo ona přišla o rozum, možná obojí."

"Takže co říkáš je, že jsi do ní ještě větší blázen, než když ses s ní poprvé setkal?" Declanškádlil, samolibý úsměv mu hrál na tváři.

"Slyšíš to Neale?" Naklonil jsem se dopředu s prstem na uchu. "Coralinesi zlomila nehet, neměl bys utíkat a koupit jí zatracený lázně a přidat to do své sbírky? Už existuje Coralinina Restaurace nad Mainem."

"A Coralinino květinářství na 37. a Stonewallu," Neal se přidal.

"Malý CoralininButik na Madisonské a Richardova-"

"Oba držte hubu," zabručel, trochu v rozpacích.

"Aww bratře, červenáš se-"

"Neale, už za mnou kurva nechoď, když budeš chtít Mině koupit hvězdu," vyštěkl na něj a skoro jsem zemřel - ne vážně, nemohl jsem se přestat smát. Úplně jsem na to zapomněl.

"Je na tyhle romantický kraviny."

"Zasranáhvězda. Alespoň moje žena může navštívit místa, který jsem pro ni koupil," dodal Declan. Mezitím jsem se snažil uklidnit.

"Ach, jen se směj, ale alespoň naše ženy nám umožňují jim kupovat dárky," uvedl Neal.

Pokrčil jsem rameny. "Ona má nejlepší dar ze všech: mě. Stačí se podívat na tuto tvář. "

Oba zasténali.

"Co? Jsem jako Vánoce, dar, který se stále opakuje. Kromě toho, moje Mel nechce hvězdičky nebo butiky… chce moc, a tu ji dávám. Vládne státu a vzápětí bude prezidentem. Co to topne?"

"Byl jsi to ty, kdo ji dal všechny ty věci?" Dveře se otevřely, jak moje matkavešla, oblečená v ležérních černých kalhotách a košili. Vždycky na sobě měla černou, ledaže bychom šli ven; nikdy nepřestane truchlit za našeho otce. Její hnědavě měděné vlasy měla nyní zvýrazněné šedými prameny. "Jsem si jistá, že Mel by mohla namítnout, že je to týmová práce. "

"Mami? Teď nás odposloucháváš?"Řekl jsem, podávajíc ji pití.

"Odposlouchám? Všichni jste tak hlasití. Nikdy by mě nenapadlo, že bude den, kdy všichni mí chlapci budou sedět a pít a mluvit o ženách."Políbila obě mé tváře.

"Oprava, pili jsme předtím, než jsme začali náš rozhovor… tak nějak." Nealse usmál, objal ji také, spolu s Declanem.

"Nepřestávejte kvůli mě. Jen jsem chtěla, abys věděl, že zítra budu vybírat novou chůvu pro děti spolu s Coraline. "

Vzpomínka na ráno mě zase napjala. Pohladila mě po ruce. "Neboj se, nikdo neublíží mým vnoučátkám."

"Děkuji ti, mami."

Přikývla a pohnula se zpět ke dveřím. "Jo, a i když jsou všechny vaše dary dobré…nikdy nebudou tak dobré, jako dar vašeho otce, i když Mel se stane prezidentem."

Jen jsme tam všichni na chvíli stáli, vstřebávali její slova, než jsem se otočil čelem k nim. "Co jí otec dal a nevíme o tom?"

"Možná, že blafuje?" Řekl Neal, a já jsem na něj zakoulel očima.

"Možná, že je stejně arogantní jako Liam tady a myslí tím, že jsme nejlepší dárky, které kdy dostala?"

Declan řekl; bylo to věrohodné, ale nebyl jsem si jistý.

Sakra, teď to chci opravdu vědět.

"V každém případě." Povzdechl jsem si a sedl si na okraj mého stolu. "Nebudeme prodávat Blphine. Náš otec, jeho otec, náš pradědeček, všichni z naši rodinysázeli na klasiku; Nebudu ten, kdo sejde z této cesty."

Declansi prohrábl vlasy. "Víš, že to znamená, že Triáda bude mít tady navrch. A až se to jednou stane- "

"Budou se snažit nás vytlačit úplně… pokud jsou hloupí. Je mi fuk, jak populární jejich sračka je, trvalo

nám desetiletí se dostat do tohoto bodu, a kurva neexistuje žádný způsob, jak nás mohou strhnout tak snadno." Impéria nebyla postavena za jeden den. Neignoroval jsem, co to znamená, jen jsem neměl v úmyslu snížit se a sedět se psi. "Když rodina Taiyang začne chodit po dvou nohách místo čtyř, zabijeme je."

"Dobře-" Neal začal říkat, když někdo zaklepal na dveře.

"Vstupte."

O'Phelan vešel dovnitř. "Pane, vaše žena žádá, abyste se s ní setkal v suterénu. Je s paní Coraline. "

Podíval jsem se na Declana, který unaveně zavrtěl hlavou.

"Mina?" Zeptal se Neal.

"Je s dětmi, pane."

"Pak se k ní připojím." Nealdopil brandy, nežpoložil sklenku na stůl. "Vy dva se bavte."

Měl na mysli sledovat naše ženy s největší pravděpodobností sparingovatv ringu. Nebylo pro mě těžké sledovat Melody- vždy vyhrála, ale Declan nenáviděl vidět Coraline dostat úder. Dokonce i po všech těch letech, odmítal se dostat do ringu s ní, což jen Coralinenaštvalo, ale nic ho nepřimělo si to rozmyslet.

"Tak pojďme," řekl jsem a už šel ke dveřím. "Nebude to tak špatné."

Odfrkl si. "Naposledy musela dostat stehy, Liame."

"Mel se cítila špatně." Bylo to špatné se usmát, ale nemohl jsem si pomoct. Bylo vzrušující ji sledovat bojovat.

"Ty to nechápeš," zamumlal, když se dostal do výtahu. Po pravdě řečeno, nechápal. Coraline si nestěžovala a stala se skvělou bojovnicí. Nebylo to jako by nikdy nevrazila Mel zpátky, bylo to jen tak, že Mel byla lepší.

Moje žena byla lepší.

MELODY

Její pěsti byly rychlé.

Její oči byly zaměřené, čiré, jako tygr.

Její pohyby byly pevné, neztrácela ani jediný pohyb.

Coraline měla za sebou dlouhou cestu. Nebyla jen dobrý bojovník, ona byla skvělý. Byla někdo, s kým jsem si vlastně užívala být v ringu, protože bez ohledu na to, jak špatně byla sražena k zemi, vrátila se nahoru a byla silnější. Čím silněji tlačila, tím lepší jsem se taky stávala. Téměř jsem cítila lítost… téměř.

Přehodila si ruku a já se otočila na stranu, moje pěst se srazilase stranou její brady, její celé tělo spadlo zpět na podlahu.

"Coro!"

Zastavila jsem se na chvíli, abych vidělaDeclana zírat široce otevřenýma očima na nás… a v tom jednom okamžiku, mi podsekla nohy a poslala mě na zem. Snažila jsem se odvalit, ale ona už byla na mě. Přivádějíc její pěsti do mého obličeje, vše, co jsem mohla dělat, bylo bránit se, dokud nezpomalila. Rozevírajíc své ruce, jsem ji dovolilamě praštit do obličeje, abych ji chytila oběma rukama, převalujíc nás na podložce a připnout ji dolů.

"Sakra!" Zasyčela, když poplácala zem a já ji nechala jít. Otřela jsem si krev z nosu. "Schytala jsi úder, abys mě připnula?"

"Co je jeden úder, když vyhraješ bitvu?" Usmála jsem se, svírala si kořen nosu.

"Přísahám, že těporazím alespoň v jednom kole. Ten úder se ani nepočítá, protože nás někdo přerušil."Udělala obličej, když se převalila, aby sepodívala na Declana, který na ní jen hodil ručník a podal ji ruku.

"To se počítá." Liam se ušklíbl a opřel o lana. "Mel se nechala rozptýlit a zaplatila za to, stejně jako by zaplatila v reálném životě. "

"Chceš mi právě teď přednášet o mých bojových dovedností?" Odpověděla jsem a vstala, i když moje nohy bolely. Bojovaly jsme jen něco málo přes hodinu, ale Cora byla agresivní, co jsme se dostaly do ringu.

"Už jsi skončila bít mou ženu?" Declanna mě zavolal, což způsobilo, že Coraline zakoulela očima.

Ukázala jsem na můj nos. "Byla to obousměrná ulice."

"Slyšíš to?" Coraline se usmála. Dloubla ho loktem. "Tvoje žena je tvrďačka."

Dloubl ji do boku a ona sebou trhla bolestí. "Jsem v úžasu z tvé tvrdosti, srdíčko. Teď pojďme na led."

"Nejsem dítě,Declane, jsem v pořádku." Ignoroval ji, objal ji kolem ramen a vedl ji směrem k sauně.

Cora se na mě podívala a vrtěla hlavou, ale nechala ho být přehánějícím manželem, kterým i byl. I přesto, jsem věděla, že se tajně těšila z toho, jak moc na ní lpěl.

"Mohli bychom být takoví, pokud bys nebyla…" Jeho hlas se vytratil, když jsem se na něj zamračila. Šla jsem k rohu ringu, popadla jsem láhev s vodou a ručník.

"No, Mel, jsem tady dole… budeme taky bojovat?" Otázal se již sundávajíc si kravatu.

Zavrtěla jsem hlavou. "Poslala jsem pro tebe, abychom si promluvili."

"Mluvit se mnou? V ringu?" Vyklenul obočí. "Dobře."

"Od zítřka, Dona a já začneme trénovat… vážně."

Pět.

Čtyři.

Tři.

Dva.

"Definuj vážně." Zamračil se založenýma rukama, když se na mě díval s žádným náznakem humoru v hlase nebo očích.

"Tak vážně, jak byl můj otec se mnou."

"Ne."

"Promiň?"

"Ne," řekl znovu, pohnul se ven z ringu, jako kdyby to bylo všechno a já se měla jen uklonit jeho rozkazu.

"LIAME CALLAHANE! Neopovažuj se hnout! "

"MELODY CALLAHANOVÁ, nemám ti na to co říct. Moje dcera nebude táhnuta peklem. Ne. Konec diskuse."

Ten hajzl přišel o rozum.

"Tvoje dcera?" Opakovala jsem; ani se na mě nepodíval, jen zavrtěl hlavou. "Naše dcera! Byla ve mě. Porodila jsem jí. Stále si pamatuju, jak byla cítit na mé hrudi v den, kdy se narodila. Pamatuju si, kolik vlasů bylo na její hlavě. Neopovažuj se na mě křičet, jako bych byla blázen, nebo jako bych ochotně

škodila naší dceři jen tak pro legraci. "

"Tak proč to děláš? Je chráněna- "

"Kým? Tebou? Mnou? Jejími bratry? Už jsi vzalEthana pod svá křídla, a Wyatt už cvičí terče. Vím, že miluješ Donu k Měsíci a na zpět, ale držet ji v bublině nestačí! Můj otec mě miloval natolik, aby mě trénoval."

"Tvůj otec věděl, že budeš sama! Sama. Melody, myslela sis, že tvoje matka byla mrtvá. Tvůj otec umíral. Zbytek tvojí rodiny byl pryč. Vše, co jsi měla, jsi byla ty sama! Tvůj otec z tebe udělal zbraň, protože to byla jediná věc, kterou mohl pro tebe udělat. Chápu to, ale takychápu, jak tě to zničilo! Bojovala jsi tak dlouho, že nevíš, kdy přestat! Když jsme se poprvé potkali, ani jsi nevěděla, jak milovat. I teď se nemůžeš pohnout pět stop, aniž bys přitom nedala najevo své dominantní postavení. Nikdy se nebudeš cítit v bezpečí. Bojuješ s tím, že jsi manželka, matka, a všechno ostatní. Neustále s tím bojuješ! A miluji tě za veškerou snahu, kterou máš. Miluji všechny tvoje jizvy, ale miluju Donu příliš moc na to, abych ji takhle nechal bojovat. "

Měla jsem pocit, jako kdyby mě praštil pod pás. Nemohla jsem přijít na to, co bolelo víc: skutečnost, že si myslel, že jsem víc zlomená, než jsem byla, nebo fakt, že opravdu neviděl svět jako já. Vždy jsme byli na stejné stránce… teď jsem si nebyla jistý.

Ale já jsem ho mohla udeřit pod pás taky. "Mluvíš o mé rodině jako bys neznal svou."

"Co?"

"Možná jsi zapomněl, ale ty jsi princ, který zdědil klíče ke království od svého otce. Víš, jaké to bylo pro tvou rodinu před tím, než tvůj otec stal Ceann na Conairte? Pravděpodobně ne, protože Sedricdělal, co mohl, aby vás všechny udržel v bublině. Tvůj otec měl dvě sestry. Jedna byla znásilněna a sťata, a druhá byla uvězněna v jejím domě, když ho podpálili. Declan není tvůj bratr, je to tvůj bratranec. Jeho otec i matka byli zastříleni, 87 kulek mezi nimi. Po ztrátě svého drahocenného syna Shamuse, tvůj dědeček opustil Ameriku a vrátil se do Irska. Tvůj otec byl skoro zabit, když chrániljméno Callahan; válka mezi Iry a Italy byla krvavější než kdy vůbec. Armáda rodiny Callahanů? Kde byla, když byla napadena tvá matka, když tě téměř ztratila a vlastně ztratilatvé dvojče sestru? Dívám se přes rameno, protože nejsem nikdy v bezpečí, ne proto, že můj otec ze mě udělal bojovníka, ale proto, že jsem se narodila do mafie. V okamžiku, kdy ti bude pohodlně, v okamžiku, kdy si myslíš, že jsi v bezpečí, je chvíle, kdy se z tebestane arogantní blbec a někdo si dá kulku do mozku. "

"Byla jsi na mě nasraná, že jsem vzalEthana ven! Dej svou mysl dohromady, ženská! Chceš, aby byli jen děti, nebo chceš, aby byli dětskými vojáky? "

"Ukázat našemusynovi, jak někoho zavraždit je něco jiného, než ho naučit, jak se chránit! Dona se může naučit být bojovníkem a stále být dítětem."

"A to víš jak? Byla jsi někdy dítě, Melody? "

"Dona a já se lišíme; ona se přizpůsobí jinak. "

Stiskl si kořen nosu a zhluboka se nadechl. "Nerozumím ti. Víš, že je Dona citlivá. Ráda vytváří z pampelišek korunky. Miluje ptáky, ale nechce je jako domácí mazlíčky, protože by se cítila, že je vězní. Ona aninejí moc maso, protože miluje zvířata tak moc. To je dívka, kterou chceš předělat? Jedna ze dvou věcí se stane: buď už nebude stejná Dona, nebo zvolí si už nikdynebojovat. Neexistuje žádná střední cesta s ní. "

"Pak se budeš muset naučit milovat novou Donu, protože naše dcera bude vždy bojovat. Jestli mě bude nenávidět, budiž. Můžeš být zábavným rodičem. Budu ráda vědět, že se sama dokáže ochránit v případě potřeby,"řekla jsem a zvedla provaz a vylezla ven.

Neřekl ani slovo, nebo mě následoval, a když jsem se otočila zády k němu, neobtěžovala jsem se ho zkontrolovat. Místo toho jsem se dostala do výtahu a rozbalila pásku z mých rukou.

"Zasraný idiot," zamumlala jsem si pro sebe, ale nebyla jsem si jistá, jestli to bylo na něj nebo na mě…

V době, kdy jsem se dostala do svého pokoje, byla jsem tak vyčerpaná, že jsem si dala rychlou sprchu, než jsem se převlékla do hedvábné noční košile a nakoukla do pokoje Dony a Wyatta Samozřejmě, že Ethan spal vedle Dony, oba byli stočení do klubíčka… a protože Wyatt nesnášel být vynechán, přitulil se na okraj postele. Kopl Ethana, který otevřel oči, připravený ho kopnout zpět, než mě uviděl.

"Ach," zasténal, když ho Wyatt znovu kopl. "Je otvarnej."

"Jsi v jeho pokoji," řekla jsem, když se plazil pryč od nich, jeho hnědé vlasy trčely nahoru a ven do každého směru.

Přešla jsem k němu a urovnala mu vlasy. "Chceš, abych tě uložila?"

"Mamiiiii," Udělal na mě obličej, mnul si oči. "Je mi skoro deset, nepotřebuju být uložen."

"Dobře, pak mě uložíš ty?"

Přemýšlel o tom na chvíli předtím, než kývl. Vzal mě za ruku a šli jsme zpátky do ložnice.

Lehla jsem si do polštářů.

"Vyčistila sis zuby?" Zeptal se mě vážně; Snažila jsem se nesmát.

"Jo." Přikývla jsem.

"A co tvoje oblečení do škol -myslím do práce?"

Ty mě zabíjíš dítě. "Venku a vyžehlené."

"Objala jsiNanana dobrou noc?"

"Neobjala, ale řekla jsem dobrou noc."

Zkřížil si paže.

"Obejmu ji zítra."

Přikývl a zarazil se.Zamračil se, jak se snažil vzpomenout, na co dalšího se zeptat.

"Řekl jsem-"

"Řekla jsi dobrou noc tátovi?" Zeptal se mě.

Ten kluk, člověče. Dokonce, i když se nesnažil být, byl stále na straně jeho otce. "Ještě ne, ale řeknu mu."

"Nezapomeň," řekl vážně, přitáhl mi mou přikrývku až po krk. Dokonce mě pohladil po vlasech. "Miluju tě mami."

"Já tebe taky, mio bel leoncino." Naklonila jsem se a políbila ho na tvář.

"Dobrou!" Mávl, běžel zpět ke dveřím.

Předstírala jsem chrápání a slyšela, jak tiše otevřel dveře.

"Dobrou noc, mami," zašeptal, než znovu zavřel dveře.

Když byl pryč, sedla jsem si, neschopná se přestat usmívat. Opřela jsem se a čekala… a čekala… a kurva čekala.

Bez ohledu na to, kolikrát jsme se pohádali nebo jak naštvaní jsme na sebe byli, vždy jsme sdíleli postel. Vždy. Bylo to osobní pravidlo mezi námi. A přesto, to byly skoro tři hodiny, co jsem ho nechala v suterénu a stále nepřišel do postele. Hodiny vedle mě ukazovaly 3:47 a přísahala jsem, že jestli uběhne další minuta,hodím je do dveří. Nemohla jsem spát. Ať radši nespí někde jinde.

"Ach můj bože," zašeptala jsem si pro sebe. Kdy jsem se stala touhle osobou? Manželka čekající na manžela? "Co se to se mnou děje?" Zasténala jsem, popadla polštář a položila ho přes mou tvář. Byla jsem MelodyCallahanová! KrvaváMelody. Vedoucí italské mafie. Guvernérka Illinois. Dospělí muži se přede mnou podělávali. Žena se mnou nemohla navázat ani oční kontakt! Byla jsem zkurvený šéf! Tak pročsakra ztrácímsvou chladnou hlavu nad mužem? No a co, že ho miluju! No a co, když je otcem mých dětí? Já jsem ta v klidu a pohromadě. Já jsem ta, kdo má pravdu! On je ten, kdo se snaží udělat z naší dcery pohádkovou slečnu v nouzi! Pokud někdo neměl jít do postele, jsem to já!

"Mel!"

Mé oči se otevřely, kdy byl polštář sundanýz mého obličeje. Zíral na mě se široce otevřenýma očima, pot kapal dolů po stranách jeho tváře a nosu.

"Co to sakra děláš?!" Křičel na mě, když jsem se posadila.

"Cože?" Zařvala jsem, ale on neodpověděl. Zhluboka se nadechl, zavrtěl hlavou, když se posadil na okraj postele vedle mě. Převlékl se do černých kraťasů a černého trika bez rukávů, celá záda měl zalitá potem.

"Nedělej to znovu," zamumlal, sundal si zpocenou kotníkovou ortézu a hodil ji na zem.

"Co-"

"Přišel jsem sem připraven dokončit naši diskusi,ale nešel jsem tě tu a tysnereagovala s polštářem přes tvář."

Usmála jsem se. "Opravdu si myslíš, že takhle najdu svůj konec? Polštářem?"

"Nepřemýšlím o tom, jak zemřeš, Mel. Takové myšlenky…"

On neřekl nic, jen vstal z postele a popadl ortézu, nežvešel do naší koupelny. Přemýšlela jsem, že bych se k němu připojila, ale jen jsem zůstala v klidu. Netrvalo mu to dlouho; v jednu chvíli byla puštěná voda a v druhé už vyšel a sušil si vlasy ručníkem, oblečený jen v tmavě zelených, saténových pyžamových kalhotách. Jeho pevný hrudník, každý jeden z jeho svalů, mi byly úplně vystaveny.

Postel se posunula, jak zvedl přikrývku nahoru a sedl si vedle mě. Byl cítit jako čerstvé koření.

Ticho.

Jediný zvuk byl náš dech.

"Co to děláš?" Ustoupila jsem jako první, když se přesunul na stranu ke spánku.

"Jsem unavený, Melody-"

"Nechodíme spát naštvaní, takže buď to vyřešíme, nebo nebudeme spát."

Zasténal a obrátil se ke mně. "Snažíš se mě přivést k šílenství?To je ono? Chceš, abych se zbláznil- "

Jemně jsem ho políbila, než jsem přitiskla své čelo k jeho.

"Byla jsem agresivní, ale měl bys vědět, že taková jsem. Nicméně, nedělám to, protože tě chci rozrušit, Liame- "

Tentokrát mě políbil on. Ruce přitiskl na můj krk, než mě převrátil na záda a položil se na mě.

"Je nepříjemné, když tě někdo přeruší, když mluvíš, je to tak?" Ušklíbl se a já zakoulela očima a snažila se ho odstrčit, ale on mě přitiskl pod ním. "Já tě znám, Mel. Lépe než kdokoli jiný na tomto světě. Vím, že jsi zahlcena množstvím lásky, kterou máš pro naše děti, což je důvod, proč vím, že zároveň nechceš být tím, kdo Donu bude tlačit. Ale musíš. Chápu. Nenávidím to, ale chápu to. Nejsem na tebe naštvaný, jsem naštvaný na sebe, že jsem tak rozpolcen mezi bytím rodičem a bytím šéfem. Líbí se mi být zábavný rodič."

Zhluboka jsem se nadechla. Byli jsme opět na stejné stránce. "Takže se k nim přestaneme chovat jako k dětem."

"Jo," zamumlal a položil si hlavu na mou hruď. Rukou jsem mu prohrabávala vlasy. Věděla jsem, že mě nepustí a tak jsem si udělala pohodlí v jeho náručí.

Měl pravdu.

Nikdo mě neznal, jako on. Nikdo mi rozuměl lépe než on.