SR - 9. kapitola

Překlad: Tanulka

Sela

Vstoupím do bytu a vidím Beckovi klíče na stolečku v chodbě, takže vím, že je doma. Nebyla jsem si jistá, tím, co dnes dělal, ale vím, že nešel do práce. Řekl mi: „Selo, nemohu být s tím parchantem ve stejné budově. Nikdy nevím, co bych udělal.“

Rozumím jeho citům. Je to to samé, co jsem cítila já, když jsem se poprvé setkala tváří v tvář s JT na večírku, když jsme měla vraždu jako první bod na mém plánu pomsty. Vzpomínám si na bolest uvnitř mě poté, co jsem uviděla jeho zlou tvář a měla jsem téměř zoufalou touhu vytáhnout zbraň a zastřelit ho před téměř dvě stě svědky.

I bez pohledu do kuchyně mohu cítit, že Beck tam není.

Je tu příšerné ticho.

A vidím, že není ani v obývacím pokoji.

Hodím tam svou tašku na zem a jdu směrem k ložnici. Jakmile procházím chodbou a vidím otevřené dveře do pracovny se světlem pozdně odpoledního slunce, které prosvítá také obývacím pokojem s výhledem na záliv.

Jdu tiše ve svých tmavě modrých balerínách, které mám dnes na sobě, a které jsou mnohem tiší na této podlaze, než moje tenisky. Když vejdu do dveří pracovny, vidím Becka skloněného nad psacím stolem, jednou rukou si tře krk, zatímco ukazováček na druhé ruce jezdí po lince na nějakém dokumentu, který čte.

Ucítí mou přítomnost a podívá se na mě s unaveným úsměvem, když stojím váhavě ve dveřích. „Ahoj,“ říká, jak se naklání na židli a zvedá ruce nad hlavu. Hýbe krkem ze strany na stranu, křupajíc obratli, které naznačují, že byl shrbený nad stolem už nějakou dobu.

„Ahoj,“ odpovídám mu.

„Můžeš dovnitř, když to vím,“ říká s úsměvem na rtech.

„Jsi si jistý?“ Zeptala jsem se dráždivě zpět a potěšena, že už mezi námi není ani kousek přetrvávající nelibosti, že mě tu včera nachytal.

Beck pohodí rukou směrem ke kartotéce. „Ponoř se do ní, jestli chceš. Žádná tajemství.“

Směji se a vkročím do jeho kanceláře, projdu kolem stolu a následně zastavím vedle jeho křesla. Natočí se ke mně. „Co dneska ve škole?“

„Všechno dobré,“ odpověděla jsem, dívajíc se dolů na dokument na stole.

„Provozní smlouva Townsend – North,“ říká Beck s úšklebkem. Mávne směrem k ní rukou.

„Peklo, měla by sis tu zatracenou věc přečíst. Četl jsem ji už desetkrát. Můj právník se na ni podíval. Není tam sakra ani jedna věc, jak ho vykopnout.“

Ignoruji dokument. Nemá smysl ho číst, když ho Beck a jeho právník četli. Přesto se musím zeptat: „Vlastní většinu společnosti?“

Beck zavrtí hlavou. „Jsme padesát na padesát. Podílel se na vstupním kapitálu, který se mu vyplatil zpátky s prvním ziskem. Já jsem dal technické znalosti a zaplatil stejnou částku jako jeho vstupní kapitál. Nyní dělíme vše na polovinu. Všechna zásadní rozhodnutí musí být společná.“

„A vždy se to tak dělo?“

„Ne. Udělal několik špatných investic, aniž bych o tom věděl. Ale by to menší transakce a skončily daňovým odpisem.“

„Takže je nelze použít proti němu, že?“ poznamenám.

„Ne. Ne dost, ale zítra mám schůzku s detektivem, abych ho najmul a on trochu začmuchal v JTho životě. Já jen vím, že ten debil musí mít nějaké špinavé tajemství. Je příliš nemorální a já doufám, že je tu něco, co budeme moci použít.“

Přikývla jsem v pochopení a hluboko v mé hrudi se začínalo rozlévat teplo z bezpečí. I když jsem odešla do školy a hrála si na vysokoškolskou studentku, tak se Beck snažil přijít na to, jak JTho dostat.

Zatímco moji rodiče byli dosud mými šampióny, nikdy jsem neměla jinou osobu v mém životě, která by o mě v tomto rozsahu pečovala. Je to vlastně ponižující.

A zároveň ve stejnou dobu i vzrušující.

Minulou noc jsem pro svět byla mrtvá a Beck spal vedle mě v naší posteli oblečený. Nic si se mnou nezkusil od té doby, co jsme se vrátili. I dnes ráno byla spousta příležitostí, než jsem se začala chystat na dopolední vyučování, ale zůstal rezervovaný, i když jsme spolu probírali tolik špinavého prádla.

Mám podezření, že vím proč a že prostě nechce.

Nakláním se dopředu, dávám ruce na područku křesla a ohýbám se k němu. Jeho oči okamžitě klesnou na mé rty, jak se k němu blížím a vidím, jak se jeho oči rozzáří teplem, než se naše rty setkají. Nejdříve ho políbím něžně, ale pak vklouznu jazykem proti jeho naznačujíc mu svádění.

Odtahuji pusu pryč, vezmu ho za ruce a vytáhnu z křesla. Váhavě se postaví, oči se pohybují zmateně. Otočím se a jdu z pracovny, pocítím škubnutí a vím, že je to Beck zdráhající se.

Na konci chodby zahnu doprava, směrem k naší ložnici.

V okamžiku, kdy překročíme práh, se otočím a přiblížím se k Beckovi. Obejmu jeho krk rukama a přitáhnu si ho k sobě pro další polibek. Neváhá a to mě povzbudí. Hluboce ho líbám a sténám mu do úst. Ale potřebuji víc. Přisunu se k němu blíž, přitlačím moje tělo na jeho a cítím, že proti mně tvrdne. Při tom kontaktu zasténá i Beck a jeho ruce, které dosud byly na mých ramenou, mě odstrčí.

Když otevřu oči, vidím, že na mě zírá s ostražitostí. „Máš hlad? Chceš jít ven a dát si něco k večeři?“

„Ne,“ říkám a dávám ruku na jeho rozkrok a zatlačím na jeho erekci. A díky bohu má erekci. Myslím, že ho potřebuju mít v sobě a pokud ho tam nebudu mít, tak zemřu. „Chci, abys mě ošukal.“

„Selo,“ říká Beck v povýšeném tónu a vím, že si prostě nemůže pomoct a jeho ruka přikryje tu mou. „Žádný spěch…“

„Ale ano,“ říkám mu a stisknu ho víc. „Můžeme na stůl vyložit všechna naše tajemství, ale jedno stále stojí v cestě. Nemůžeme dopustit, aby to, co JT udělal, vstoupilo mezi nás.“

„To ne,“ rychle mě ujišťuje. „Ale všechno je teď tak čerstvé. Chci, abys byla v pohodě…“

„Podělal ses z toho, co udělal?“ Vyštěknu na něj.

„Co?“ zvolá.

„Odradilo tě to…to, co mi udělal?“

„Bože ne,“ prakticky na mě štěká. „Ale trochu to věci komplikuje. Nevím, jak se cítíš a…“

„Ne,“ odpověděla jsem naléhavě a natahuju se na špičky. Třu rty o jeho a pak mu proti ústům zašeptám. „Nezacházej se mnou, jako bych byla poškozená. Nezvládla bych to, pokud bys to udělal. Potřebuju, abys mi ukázal, že mi věříš, že jsem silná a krásná a tvrdá jako cihla. Pokud tomu o mě nevěříš, tak si nebudu věřit ani já.“

Zakloním hlavu a podívám se mu do očí prosíc ho. „Potřebuji tě, abych se cítila, že jsem normální, Becku.“

„Kristepane,“ zamumlá a jeho ruka mě uchopí vzadu za krk, prsty mě sevřou pevně ve vlasech.

Líbá mě dvě, možná tři vteřiny a pak otočí své tělo k posteli. Jeho ruce vklouznou po mé podpaždí, uvolní mou kontrolu nad ním a hodí mě na matraci.

„Svlíkni se,“ přikazuje mi a já ani na vteřinu neváhám. Váhám je v okamžiku, kdy jsou jeho kalhoty a spodní prádlo dole a jeho penis se tyčí vzhůru dychtivý očekáváním. Ach Bože…slintám při tom pohledu.

Když jsme oba nazí, tak si na mě lehne.

Povzdechnu si blaženě, když mě začne znovu líbat naléhavými a zoufalými pohyby úst proti mým. Jeho ruce po mě poletují. Jeho jemné prsty sjíždí po mé klíční kosti a následují až k mé bradavce. Palci ji lehce zatlačí a sjíždí dál po mých žebrech, což mě trochu lechtá a ve stejné chvíli se posune dál. Jazykem škádlí můj pupík, následuje kousnutí do mé kyčelní kosti.

Beck se pohybuje dolů po mém těle a já se celá napínám, v dobrém úmyslu, že očekávám jeho ústa, jak se ke mně připojí. Ze žádného důvodu bych se ho neobtěžovala zeptat, proč tento muž miluje mít jeho ústa mezi mýma nohama. Je v tom zatraceně dobrý a v okamžiku mi přivodí orgasmus. Ale teď, mě všude škádlí s jemnými polibky a olizuje můj vlhký vchod. Jeho prsty stisknou okolí mé kundičky, ale nevklouznou dovnitř. Mučí mě, dokud moje boky netlačí proti němu v zoufalé potřebě po větším kontaktu.

A na závěr…nakonec mi dává to, co potřebuji. Palci roztáhne můj vchod a jeho jazyk jezdí v osmičkách po mém klitorisu.

„Ano,“ sténám, záda prohnutá nad postelí.

Beckova ústa jsou zavřená a sténá nade mnou potěšeně, když v tom strčí jazyk dovnitř mě tak hluboko, jak se jen může dostat a bičuje s ním ze strany na stranu uvnitř mě. Vyvalím oči a jsem na pokraji roztříštění se.

„Selo,“ říká Beck tiše a já zvedám hlavu a jako v mlze se na něho podívám.

Hledí upřeně na mé tělo. „Vidíš to?“

Beck skloní hlavu a hladí jazykem můj vchod. Opět ho vtáhne do úst a pak si olizuje rty.

„Tohle tady,“ říká a znovu mě olízne a pak se na mě podívá. „To je moje. Tady dole není nic tvoje nebo moje. Selenina kundička a moje pusa a to je jediná věc, která tady je. Nezmění na tom nic, co se stalo v minulosti. Stalo se to a jeho to pryč. Úplně pryč. Je tu jen tvoje krásná kundička a moje pusa, no a dobře…nakonec taky můj penis, ale to je všechno, co tady je. Všechno, co tady kdy bude. Nevidím před sebou nic jiného, než nádhernou ženu, která patří jen mně, a když se na to podívám, vím bez jakýchkoliv pochyb, že byla vytvořena pro mě. Na ničem, co bylo přede mnou, nezáleží, chápeš to?“

Mrkám bojujíc se slzami, které chtějí ven. Jeho slova jsou drsná a krásná, sexy a sladká. Jen člověk, jako jen ten mezi mýma nohama právě teď, mohl mluvit o penisu a kundičku skoro stejně, jako by říkal, že mě miluje. Mé srdce tluče zbožňováním.

„Řekni mi, chápeš, že tě teď můžu udělat a tvrdě tě ošukat,“ říká s úsměvem.

„Rozumím,“ říkám mu s něžným úsměvem.

Jeho oči změknou a zamumlá, „moje kočička,“ než se znovu skloní zpátky na mě. Můj orgasmu s přichází rychle a tvrdě mě zasáhne a je to způsobeno víc jeho slovy, než jeho doteky, ale líbí se mi to oboje.

„To je ono,“ šeptá Beck, když mi na břicho klade polibky, zatímco leze zpátky na moje tělo. Je plně pod kontrolou a plynule zvedá jednu mou nohu, až má ruku pod mým kolenem, zatlačí do mě penis a naráží do mě.

„Ooohhh,“ sténám přes silnou invazi hluboko ve mě.

„Kristepane, to je dobrý pocit,“ říká Beck s ústy zabořenými v mém krku.

Jeho boky se pohybují, jeho penis se vysouvá zpátky, téměř až do špičky. Beck zvedne tvář a dívá se na mě předtím, než znovu přirazí do mě. Náraz je tvrdý a on zavrčí pocitem radosti.

Beck se znovu vysouvá pomalu….promyšleně…úmyslně.

Jeho oči jsou spojené s mými.

Příraz.

Zpátky do mě.

Jeho pohyby jsou klidné, jeho pohled je jemný a jeho penis je dominantní.

Je to přesně to, co potřebuji k ujištění, že mě Beck nevidí jako oběť. Ústa mezi mýma nohama a jeho prohlášení o vlastnictví bylo to, co jsem potřebovala od Becka jako ujištění, že jsem pro něho stále stejně krásná, a to navzdory tomu, co bylo mému tělu uděláno před deseti lety.

Beck pokračuje ve vytahování a pak zpět do prudkého nárazu. Jeho tempo se zvedne pouze mírně, ale jeho šukání je záměrně majetnické. Jeho přístup mluví ke mně nahlas, když ke mně přichází blíž a blíž další orgasmus. Cítím moje srdce stále více a více zotročené vůči němu. Budeme to muset vyřešit…udělat cokoliv s JT.

Ale to je právě teď vedlejší.

Co je teď důležitější, je to, co máme mezi námi, a přísahám, že od tohoto momentu tomu budu dávat tu největší pozornost.