SBB - 22. kaptiola

Překlad: Ninča, Simča

Nikdo neposlouchá… takže čas vypršel

Felicity

20:39

Hodil mě do středu jeho postele, oči měl zamlžené chtíčem. To byl pohled, který mi chyběl.

Vstávajíc na kolena, jsem ho uchopila přes kalhoty. Naklonil se ke mě, dovolujíc mi, abych ho políbila

tak tvrdě,že mi zasténal do úst. Naše jazyky tančily, navzájem se vpíjely, jako bychom nikdy znovu tento okamžik zažít neměli. Odtrhnul se, zhluboka se nadechl, než si košili přetáhl přeshlavu a hodil ji stranou.

"Nedočkavý, pane Darcy?" Zachichotala jsem se a on neodpověděl slovy. Rozepnul si zapínáníkalhot a zatlačil mě na záda. Držíc mě za nohy, je roztáhl aprolíbával se od stehna k lemu šortek. Strkal je dolů, třel mojikundičku a rozevřela jsem pro něj nohy ještě víc.

"Nedočkavá, slečno Harperová?" Ušklíbl se, když mi stáhl tílko a uchopil moje prsa. Líbajíc oba vrcholky, jeho pravá ruka zrychlovala, dělajíc mě ještě vlhčí, jak mě třel. Zíral na mě, moje záda se prohnula, když do mě vklouzl dvěma prsty.

"Ach…" zasténala jsem, naklánějíc hlavu na stranu, usnadňujíc mu přístup ke krku, jak ho líbal. Byla jsem v jeho milosti. Vše, co chtěl, si mohl ode mne vzít. Bylo mi to jedno; až tak dobrý to byl pocit.

Kousajíc se do rtu, jsem se kolébala proti jeho ruce, jak jsem zavřela oči a svírala jeho ramena. Až moc brzy ze mě vytáhl prsty.

"Chutnáš úžasně." Jeho čin mě uchvátil, a chtělajsem je olíznout taky. "Vsadím se, že chutnáš ještě lépe přímo od zdroje."

V době, kdy jsem zaregistrovala jeho slova, už byl na kolenou s hlavou mezi mými nohy. Slabě mě lízal a já se zachvěla v reakci na jeho přehnanou starost.

"Měl jsem pravdu," zamumlal zmísta mezi stehny.

"Ach!" zasténala jsem, když jeho jazyk vstoupil dovnitř spolu s jeho prsty. S jednou rukou na mých prsou, štípajíc mou bradavku, jak to dělal on, jsem druhou položila na jeho hlavu, tahala jsem ho za vlasy, jak moje kolena se kolem něj utáhla.

"Kurva," zasténala jsem, pohupujíc se do jeho úst. Nedržela jsem se zpátky, a nemohla jsem zastavit zvuky, které ze měunikaly.

Jeho ruce se natáhly a přitiskla jsem si je na prsa.

"Kurva, baby," zasyčela jsem. Nechtěla jsem být jediná, kdo z toho bude mít potěšení. Odtahujíc se, si olízl rty, jak na mě zíral. Strčila jsem ho na záda. Otírajíc si koutek úst si sedla výraz v jeho očích mě málem roztál.

Obkročila jsem ho a sundala úplně tílko. Honila jsem ho, jak se mu hruď zvedala a padala a jeho rty se rozdělily, ale nepromluvil. Posadila jsem se na kolena a pomalu se na něj spustila, mučíc jeho a i samu sebe, dokud to už nemohl vydržet, popadl mě za pas a tvrdě si mě na sebe přitáhl.

"Do prdele. Kurva." zasténala jsem a zavřela oči.

Položila jsem ruce na jeho hruď,opírajíc se, než jsem na něm začala jezdit. Sevřel mi stehna, bušil do mě, dokud jsem se nezhroutila dolů. Celé mé tělo bzučelo a ožívalo.

Nespokojený, násotočil aznovu mě připnul pod sebe. Vrazil do mě tak hluboko, že jsem se zvedla z postele a moje prsty se zkroutily. Ano! Chtěla jsem z plnýchplic křičet. Hýbali jsme se rytmicky a v dokonalém souladu. Ruce jsem měla kolem jeho krku. Funěla jsem, když jsme zrychlili.

Jak jsme mohli vydržet měsíc bez sexu?

"Panebože." Sevřela jsem ho pevněji, když se posadil na kolena, přičemž mě vzal sebou. Poté, co jsem omotala kolem něj nohy, začal domě bušit, šukal mě, jako poprvé, co jsme se potkali.

"Theo!" Vydechla jsem, zatínajíc nehty do jeho ramenou, bezpochyby ho označujíc. Vzal moje rucea umístil je nad mou hlavou, když do mě hlouběji vrážel.

"Podívej se na mě," přikázal, ale nemohla jsem soustředit na nic jiného než sladký trest,který mi dával. Zpomaloval tahy k bolestivému tempu jako odvetu.

"Ne, prosím." Skoro jsem zakňučela.

"Podívej se na mě," znovu řekl a otevřela jsem oči, setkávajíc se s hloubkou zelených očí. Připadalomi, jako by zíral na každou část mě. Všechno ze mě přijímal, hltal všechno, co jsem měla s každým tahem.

Políbil mě na rty, když jsme se oba udělali.

"Bože, miluju tě." Vyjekl, když na mě padl.

Nic jsem neřekla. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem mohla v tomto okamžiku mluvit. Jen jsem se ho držela.

Slyšela jsem Cleo a Marka šeptat za dveřmi ložnice. Zavírajíc oči, jsem se snažila ze všech svých silje zablokovat, soustředit se pouze na něj a tento okamžik.

Theo

Převrátil jsem se a natáhl se po ni, ale její místo bylo chladné. Zpanikařil bych, kdyby nebylo zvuku, který byljako by v koupelně zvracela.

"Felicity?" Vstal jsem a popadl mě boxerky z podlahy.

"Je mi fajn! Nechoď sem!" Křičela, než se zase pozvracela.

Otevřel jsem dveře a viděl ji, jak sedí před záchodem, její tělo bylo pokryté potem. Byla oblečená v mojí košili. "To nezní fajn."

"Říkala jsem, ať sem nechodíš," zamumlala, tlačíc se sama z podlahy. Snažil jsem se jí pomoci, ale odstrčila mou ruku pryč. "Vždycky mě musíš vidět v tom nejhorším? Už tak jsem dost ztrapněná."

"Do prdele s trapností. Pokud se necítíš dobře- "

"Je to jen léky. Varovali mě, že způsobínevolnost," řekla oplachujíc si ústa vodou.

"DoktorButler řekl, žebyly i jiné kombinace lé-"

"Ne! Žádné další experimentování na mě. Zkusila jsem tolik různých léků v mém životě. Jsem tak unavená a jen potřebuju, aby byli pryč. Pokud je budu brát dost dlouho, půjdou pryč!"Křičela a svírala umyvadlo.

"Kdo?" Přistoupil jsem vedle ní. Její hlava vystřelila ke mně tak rychle, že by si člověk pomyslel, že jsem na ni křičel. Její oči se rozšířily, a pomalu polkla, ale neodpověděla. "Felicity, kdo chceš, aby odešel?"

"To nic není, jen jsem myslela-"

"Nelži mi, Felicity. Pořád je vidíš. Marka a Cleo, stále je vidíš. Lhala jsi svému lékaři… mě."

Zavrtěla hlavou. "Vím, že nejsou skuteční! Nechtěla jsem lhát, ale nefunguje to. To místo není pro mě."

"Ach bože," zaúpěl jsem, svírajíc si kořen nosu. Já to věděl. Nebyla připravená. Jak jsem mohl -kurva.

"Theo." Sáhla po mě, ale já od ní odstoupil.

"Musíš se vrátit."

Zírala na mě a vrtěla hlavou. "Ne, to ne!"

"Felicity!" Vykřikl jsem, ale ona oddupala do ložnice. Následoval jsem ji a popadl ji za ruku. "Musíš se vrátit."

"Jaké části ne, nerozumíš? Nevrátím se. Nemůžu se vrátit na to místo. Neudělám to. "

"Pak nebude žádné my!" Ve chvíli, kdy jsem to řekl, jsem toho litoval. Vypadala, jako bych ji uhodil. Sevřela ruce, a když jsem se pro ní znovu natáhl, zvedla ruku, jako bych ji znechucoval.

"Říkám ti, že tě miluju a ty použiješ vydírání,abys dostal, co chceš?" Kousla se do rtu taktvrdě, až jsem se bál, že budekrvácet, jak slzy padalypo její tváře.

"Chci tu být s tebou víc, než si uvědomuješ, ale nemůžeme být ve vztahu, kdyžvěříš, že další dva lidé jsou s tebou po celou dobu. Musíš se vrátit."

"Nemůžu." Zavrtěla hlavou, a chtěl jsem křičet. Proč to nechápala? "Všechno ve mě mi říká, že to není místo, kde mám být. Jestli mě miluješ, pak potřebuju, abys mi věřil."

"Felicity, to je šílené."

Kurva. Znovu semi podařilo si dát bohu do pusy. Právě jsem praštil Artyho, že jí tak nazval.

"Felicity-"

"vím, co jsi měl na mysli." Hledala její věci.

"Felicity-"

"Proč mě nikdo neposlouchá!" Vykřikla. "NE. Řekla jsem toa myslím to vážně, a pokud to nemůžeš přijmout,jdu k sobě domů."

"Počkej!" Urgh, šílel jsem z ní. "Je pozdě. Zůstanu v ložnici pro hosty. Jen si trochu odpočiň, v pořádku? Ráno si o tom promluvíme."Sedla si na postel. "Chci ti věřit. Kéž by to bylo tak jednoduché, ale Felicity, nikomu nepomůžeš tím, že lžeš o tom, co se skutečně s tebou děje - "

"Děkuji vám, doktore Darcy, za váš zájem," zamumlala. Otrávený, jsem zabouchl za sebou dveře. Do háje se vším.

Co jsem dělal? Proč jsem měl vždycky pocit, jako bych udělal jeden krok vpřed a deset dozadu?

Možná jsem byl blázen já, že jsem se snažil.

Felicity

23:39

Když se dveře zavřely, vrátila jsem se do koupelny, cítíc naléhavou potřebu zvracet, což byl pouze v tomto bodě vzduch. V mém žaludku nemohlo už nic zbýt, ale pořád jsem se cítila jako hovno.

"Říct mu pravdu byl špatný nápad," řekl Mark za mnou.

Lehla jsem sina podlahu v koupelně a odbyla ho. "Jdi k čertu."

"Když se na tebe teď tak dívám, tak to vypadá, jako bys tam právě byla," řekl, opírajíc se o umyvadlo. "Je tohle konec mezi tebou a našim oblíbeným sugardaddy? Chce, aby ses vrátila do cvokárnya ty- "

"Tak to nenazývej." Nebyla to cvokárna. Viděla jsem ostatní pacienty. Měli problémy. Ale nebyli všichni blázni. Všichni tam byli zlomení. Co bylo horší, nezdálo se, že by si to uvědomovali.

"Ale ano," odpověděl Mark.

"Vypadni z mé hlavy, Marku."

"Nemůžu." Povzdechl si, a Cleo vyšla ze sprchy, ručník omotala kolem těla a vlasů.

"Upřímně, Felicity, nejsi už unavená být taková?" Zeptala se, utírajíc si tvář. "Nikdo tě neposlouchá. Nikdo ani nebude. Buď se vrátíš do Crossroads nebo se vrátíš domů, sama. To jsou Theovy možnosti."

"Nevím, co mám dělat," zamumlala jsem.

"Přinuť je poslouchat, Felicity." Zvedla mou lahvičku pilulek. "Nemůžeš se vrátit, ne?"

Vstávajíc z podlahy, jsem popadla lahvičku, a aniž bych přemýšlela, vysypala jsem je všechny do mé ruky, pak do úst, přičemž Mark mi dal vodu, abych je spláchla. Ve chvíli, kdy jsem to udělala, oba odešli a sklenička mi vyklouzla z ruky.

Ale ne! Ale ne! Nechtěl jsem to. Ne tohle!

Vytrhla jsem zubní kartáček z pultu a dalasi konec co nejrychleji do úst, snažícvšemi dostupnými prostředkypřinutit zvracet. Hrdlo se mi stáhlo a mé tělo se napjalo, ale nic.

Mé ruce se začaly třást a znova a znova. Upustila jsem kartáček a použila prsty, dávajíc si je do úst. Srdeční tep stoupal a měla jsem pocit, jako by se mi zamlžovalo před očima. Nevěděla jsem, jestli to bylo panikou, anebo léky.

Zatraceně! Ach bože. Ach bože.

Necítila jsem už prsty!

"Theo!" Křičela jsem, klopýtala z koupelny, nohy byly cítit jako želé, moje vidění bylorozmazané, ale já nepřestala křičet, i když v mých uší začalo vyzvánět. "Theo-"

Dveře se rozlétly, jak jsem se dostalak posteli. Podlomily se mi nohy a já se chytla sloupku postele.

Chytil mě a pevně mě k sobě přitiskl. "Felicity, co se stalo?"

"Omlouvám…se," zamumlala jsem, moje oči se pohnuly ke koupelně. Podíval se tím směrem a uviděl na podlaze prázdnou lahvičku od léků a sklenici.

"FELICITY! Co jsi to udělala! CO JSI TO UDĚLALA!" Zařval, jednou rukou mě zvedl a druhou sebral telefon.

Panikařil, oči měl rozšířené, zoufale se mě snažil držet, aleupřímně, nohy jsem už necítila. Tma se začala blížit, ale to bylo v pořádku; díky tomu jsem viděla jen jeho. Bylo to jako bymoje oči se zaměřovaly jen na jednu věc: na něj.

"Můj… z…zá…pis…ník…, podívej."