FC - 13. kapitola

Překlad: Verča

KŘIČÍŠ NA MOU HOLKU…TO JE MŮJ BOJ

Dvě minuty poté, co dorazím v pondělí do práce, utahaná a citově vyčerpaná z neděle strávené s Jess rozpitvávající předchozí večer s Rayem, Slim vejde do dveří.

„Šéf je zpět.“ Sundá si jeho fedora (nízký, měkký plstěný klobouk) a poškrábe si hlavu. „Hezký nový podnájem jsme tady dostali. Právě jsem měl schůzku s Tormentem, a řekl, že můžeme zůstat tak dlouho jak budeme potřebovat, tak dlouho jak se Sia bude zdržovat kolem.“

„Proč Sia?“ Poukáže Christos, který sedí vedle jeho prvního klienta.

Slim pokrčí rameny. „Pokud mi někdo nabídne bezplatné používání plně vybaveného studia, dokud moje místo nebude v pořádku, nekladu žádné otázky. Možná si myslí, že mít hezkou dívku v obchodě pro něj bude dobrým obchodem. Možná, že chce pomoct, protože její bratr pracuje pro klub. Možná, že má postranní motiv. Je mi to jedno.“ Otočí se ke mně a posměšně se mračí. „Neodcházej.“

„Ano, šéfe.“ Zasalutuji právě když do dveří vejde Doctor Death.

„Dobré ráno všem.“ Blýskne po nás jeho brilantně bílým úsměvem a Rose se téměř roztaje do kaluže.

„Kdo je to?“ Zašeptá. „Mohl by dát Chrisovi Hemsworthovi a běhat za jeho peníze.“

„Jeden z Oaklandských vynikajících srdečních chirurgů a bojovník a občas ringový doktor v posilovně. Ale jak se zdá, má štěstí na ženy, které nejsou k dispozici.“

„No, já jsem k dispozici.“ Zhluboka se nadechne a stáhne dolů její košili, odhalujíc tak její čerstvé tetování, nyní plně uzdravené. „A mám srdce, které potřebuje trochu lékařské lásky.“

„Sio.“ Doctor Death se k nám připojí u recepce. „Zjistil jsem, že jsem na telefonu (návštěvách) každý večer tento týden, ale potřebuju zakrýt, myslel jsem, že bych tak mohl strávit nějaký čas s tebou a dokončit to u nejoblíbenější tatérky v Redemption.“

Duncan se zasměje, když se narovná u svého místa a Christos, již pracujíc s jeho prvním klientem mumlá něco o zlatém chlapci se stříbrnými jazyky.

„Jasně. Rose, máme tam dneska nějaké díry?“ Dám Rose šťouchnutí, ale nehýbe se.

Doctor Death na ní mrkne a pak se usměje. „Jsem si jistý, že mě tam Rose někam vmáčkne.“ Slovo „vmáčkne“ vlní po svém jazyku a Rose si povzdechne. Slim si odfrkne a zamíří do zadní části obchodu.

„Ano..samozřejmě…můžu….tě tam někam vmáčknout,“ řekne. „A co teď? Mohu žonglovat několika věcmi okolo, takže Sia má několik hodin volno.“

„Perfektní. Dlužím ti. Žádej o cokoli.“ Nakloní se přes stůl a přejede jeho pusou přes její tvář.

„Co takhle oběd?“ Zvedne obočí a to Doctora Deatha překvapí. Aha. Mistr splnil jeho zápas. Rose přejde na všechno holčičí, ale ona je žena, která ví, co chce.

„Oběd?“

„Dnes. Poledne. Řekl jsi, že mi dlužíš.“

Jeho oči se zatřpytí a úsměv se mu šíří přes obličej. „To opravdu ano. Tak tedy oběd.“

Duncan si odkašle. Christos se dáví. Střelím po nich varovný pohled, jak nasměruju Doctora Deatha do mého křesla. I když se o něm říká, že spal s mnoha ženami, Doctor Death je známý jako slušný člověk, zkušený lékař a celkem dobrý bojovník. Rose mohla skončit mnohem hůř.

„Tak co potřebuješ zakrýt?“ Posadím se vedle Doctora Deatha a ten vklouzne do mého klientského křesla a pak vyhrne rukáv na jeho tričku.

Jeho slunečný úsměv zmizí, když poukáže na vytetované srdce na jeho bicepsu se jménem „Syndee“ ve středu. „Myslel jsem si, že je ta pravá.“ Jeho hlas je plný sklíčenosti. „První žena, kterou jsem opravdu miloval. Chtěl jsem ji vytetovat na mou kůži navždy, tak mám dvě tetování s jejím jménem na ní. Šel jsem za ní, abych jí to ukázal a nachytal jsem jí v posteli s jejím druhým bratrancem, dvakrát vzdáleným (prostě nějaký nepřímý příbuzný :D), Gaylonem.“

„Ach.“

Zvedne obočí. „Ne tak docela má reakce. Gaylon nikdy nevykoná znovu tu lest v posteli.“

Eeeep. Doctor Death může být hezký, ale má zjevně temnou stranu. „Je mi moc líto, že sis tím musel projít.“

Jeho obličej se změkčí. „Díky. Znamená to pro mě hodně. Jen mám dvakrát předtím zlomené srdce. Ale nezávidím Amandě a Makayle jejich štěstí. Rozhodl jsem se zakrýt tetováním, které by mohlo být zlomené srdce, takže nikdy nezapomenu na ten pocit.“

Amanda a Makayla? Slyšela jsem zvěsti, ale nevěřila jsem jim. „Neměl by to být problém. Vypracuju pro tebe několik návrhů. A co to druhé tetování?“

Drze se na mě usměje. „Budeme potřebovat trochu soukromí. Je na mém zadku.“

Pane Bože. Nic nenávidím víc než zadkovou práci, a to i v případě, že zadek Doctora Deatha musí být skvělý, protože to vidím ze způsobu, jak jeho džíny lpí na každé jeho křivce.

„Ve skutečnosti Duncan se specializuje na práci na zadek.“

„Chci tebe, Sio. Tento zadek je vzácný. Chci na to jen ty nejlepší ruce.“

Zhluboka se nadechujíc myslím na mamku a taťku a jejich hypotéku. Myslím na pronájem a pojištění auta a úspory na můj vlastní obchod, který budu jednoho dne vlastnit. Myslím na rozdílné zadky, jedny velké, bílé a chlupaté a ty druhé napjaté a opálené. „Dobře. Vezmu tě dozadu.“

Udržím se chladná a profesionální, jak ho nasměruji do soukromých pokojů, zatímco uvnitř se musím smát té ironii. Znám ženy, které by zaprodaly jejich duše za nahlédnutí na zadek Doctora Deatha a přesto na vše, na co mohu myslet je Ray a jak mě drží onehdy v noci, jak mu na mě záleží, ale ne natolik, aby chtěl víc než jen náhodný flirt.

Zatímco čekám, až se Doctor Death svlékne, zazvoní mi telefon. Odpovím, když uvidím, že je to Tag a téměř okamžitě se začne omlouvat. Neví, co si myslel, že nadnesl incident s Lukem. Nepřemýšlel jasně. Prostě chce, abych byla v bezpečí a šťastná a když mě viděl s Rayem, bál se, že se zraním. Ale teď, není si tak jistý.

„Proč?“ Snížím můj hlas. „Co se stalo?“

„Včera byl v posilovně, když jsem připravoval věci na moji nedělní Baby Boot Camp třídu,“ řekne Tag, jeho hlas je těsný. „Říkal, že ví, že se ti stalo něco špatného a chtěl vědět, co to bylo.“

Nasaji dech, najednou naštvaná na Raye, že za ním mohl jít za mými zády. „Ty jsi mu ne-“

Tag mě přeruší se zavrčením. „Samozřejmě, že ne. Řekl jsem mu, že jestli existuje něco co chceš, aby věděl, řekneš mu to sama. Ale samozřejmě, je Predator a nevzdá se. Řekl, že s tebou nechce zkurvit věci a nechce udělat něco neúmyslného, kvůli čemu bys mohla utéct.“

„To řekl?“ Dojdu na konec chodby, kde nemůžu být slyšet.

Tagův hlas změkne. „Jop. Myslel jsem, že bys to měla vědět. Stále si nejsem jistý, že je ten pravý pro tebe, ale žádný z tvých chlapů mi nikdy nevyhrožoval, že mě vezme do ringu, pokud mu neprozradím tvé tajemství. Řekl mi, že se o tebe stará. Hodně.“

Vrávorající, zmatená narazím proti zdi. „Řekl mi, že se nechce vázat.“

„To není zpráva, kterou poslal Amandě. Do značné míry na tebe položil závazek a varoval ostatní, aby se drželi dál. Je to chlapská záležitost.“ Tag váhá a pak řekne: „Pokud se mu to rozhodneš říct, měj na paměti, že to říkáš Rayovi, že tě někdo zranil a nikdy nezaplatil za jeho činy; on tě jen tak nepoplácá po hlavě. To se dělo jen s muži jako je Charlie a James. Ray je…dobře, je jako já. A když mi na někom záleží a je zraněn a není žádná spravedlnost, je téměř nemožné to snést.“

Dech mě opouští ve spěchu. „Vím, že po tobě žádám mnoho tím držet to v tajnosti.“

Tag zasténá. „Promiň, Sio. Neřekl jsem to, protože jsem se snažil o to, aby ses cítila provinile. Nelituju rozhodnutí, které jsme udělali a udělal bych to znovu, pokud bys o to požádala. Prostě se mi to vrací, protože pracuju na případu. Dohání mě to k šílenství, kurva. Nemohu myslet na nic jiného. Dokonce jít do posilovny je úsilí, protože mě to odvádí od vyšetřování.“

Otevřou se dveře a Doctor Death vystrčí hlavu. Usměju se a ústy naznačím „sekundu“ a on na mě mrkne.

„Chceš si o tom promluvit? Můžeme se setkat tento týden po práci.“

Očekávajíc, že odmítne, jsem krátce složená na kolenou, když řekne ano, protože si o tom potřebuje promluvit, ale nemůže se mnou. Když navrhnu Jess a on řekne, že o tom popřemýšlí, mé srdce vynechá jeden úder. Musí to být opravdu špatné, pokud zvažuje mluvení s Jess.

Poté, co si vezmu pár minut na uklidnění, se podívám na Doctorovo tetování, krásný tepaný svitek Sydeenina jména na jeho krásně napnutém zadku, a udělám několik návrhů. Když jsme hotoví, Doctor Death si domluví schůzku s Rose, a následuji ho, abych si dala kávu a když se vracím do studia je to jako boží dopuštění.

„Tohle je můj zasraný tým.“ Slim bouchne pěstí do Rosiina stolu a zírá na zamračeného Tormenta. „Myslel jsem, že jsme se pochopili. Jsem vděčný za využití prostoru a vybavení, ale chráním si reputaci. Polovina klientů, kteří sem přicházejí, jsou mí klienti. Chceš malovat zatracené automobilové závody na zeď, udělej to, až tu nebudeme.“

„Je to moje studio.“ Tormentovo zavrčení se ozývá celou místností a Christos a Duncan se chvějí. „Vlastním to, najal jsem Setha na vymalování. Je tady. Má jeho výstroj. A chci to udělat teď.“

Sedící na gauči, Seth, vysoký, hubený zrzek s neudržovanými vousy, těžce polkne. „Já…můžu přijít jindy.“

„Ty sem NEpůjdeš jindy.“ Torment založí ruce a chudák Seth se pokrčí nad jeho zamračeným pohledem. „Najal jsem tě, abys to udělal teď, a ty to uděláš teď.“

„Problémem je načasování nebo design?“ Překvapená Slimovo kuráží postavit se mužovi, jehož samotné jméno vzbuzuje strach v srdcích většiny bojovníků, dotknu se jeho ramene a získám si tak jeho pozornost.

Slim shrábne obrázek s Rosiiny ruky a strčí ho přede mě. „Podívej se.“

I když se snažím nepousmát se nad pestrobarevnou scénou NASCAR závodu, má ústa se zkroutí.

„Je to…velmi pěkný kousek,“ řeknu Tormentovi. „Ale není to opravdu vhodné do tetovacího studia. Byl jsi v jiných studiích. Obvykle je to více ostřejší, více nekonvenční, něco co převezme pozornost lidí od jehel. Obchod se scénou z automobilového závodu skutečně není to pravé.“

„Nevzpomínám si, že jsem tě pozval do naší konverzace.“ Tormentův hlas se tyčí do křiku. „Nemá to s tebou nic společného, takže zůstaň venku.“

„Hlas.“

Tormentova hlava trhne nahoru, a já se ohlédnu přes rameno. Ray stojí ve dveřích se založenýma rukama, jeden kotník přes druhý.

„Oooooh,“ zašeptá Rose. „Kavalerie je tady.“

„Tohle není tvůj boj, Predatore. Jdi dál.“ Torment ho odbude trhnutím hlavy, ale Ray se nehýbe.

„Sia chce tento boj, má tento boj.“ Jeho pohled šlehne na mě a zpět na Tormenta. „Ale křičel jsi na mou holku, takže je to můj boj.“

Tormentovo rty se zkroutí. „Rozrušený muž, mluví kdykoli chce. A Sia zasahuje do mého rozhovoru s jejím šéfem.“

Povzbuzený veškerou podporou, Slim vykročí vpřed. „Protože víš, že má pravdu. A já ti řeknu něco jiného. Ať si zrzek namaluje celej ten zasranej automobilovej závod přes celej obchod a my padáme pryč.“

„Dělám ti laskavost, že ti umožňuju pracovat tady.“

„Oba z toho něco máme,“ řekne Slim. „A je to jenom na několik týdnů, než můj obchod bude opravený a pak budeme pryč na dobro. Ale do té doby.. Jsme Rabid Ink, ne zasranej Race Car Alley. Holka, která si přijde propíchnout její klitoris nebo potetovat její prsa nebude koukat na závodní auta.“

Rose se zasměje za obrazovkou. Držela mě za ruku, když mě Duncan propichoval. Jess, samozřejmě, držela i ostatní.

„Proč to nenecháš udělat Siu?“ Řekne Ray tiše. „Maluje. Viděl jsem její práci a je to zatraceně dobrý. Podrážděný věci, ačkoli možná může tónovat barvy.“

„Ne.“ Podívám se na Raye. „Už nechci víc malovat. Nemaluju po celá léta. Nemám zájem.“

„Malovala jsi minulou noc.“

Žaludek se mi sevře nad jeho zradou. Otevřela jsem se mu a pouze jemu a on mě vystaví před celým světem. Proč jim neřekne, co dalšího jsme dělali?

Torment mě studuje a pak se podívá na Slima. „Sia nebo automobilový závod. Budu očekávat odpověď do patnácti minut. A pokud si nevybereš ani jedno, klidně to tu vykliď.“ Jde ke dveřím, zastavujíc se jen proto, že se Ray nehýbe. „Predatore, uvidíme se v pátek v ringu. Nikdo mi kurva nebude říkat, abych snížil můj hlas v mé vlastní tělocvičně.“

Ray kývne a ukročí stranou a nechá ho projít. Zrzek si sbalí jeho tašku a odejde za ním. Místností se rozlehne kolektivní povzdech.

„Neudělám to,“ řeknu Slimovi. „Duncan je úžasný umělec. Jsem si jistá, že Torment bude spokojen s tím s čím přijde.“

„Řekl, že to musíš být ty.“ Slim mi jemně položí ruku na rameno. „No tak, Sio. Příštích několik týdnů nám pomůže pokrýt klienty, které jsme ztratily, protože byl obchod uzavřen.“

„Je mi jedno, jestli budeme muset odejít, nebo jestli máme pracovat v obchodě s automobilovým závodem na zdi. A je to od tebe naprosto nefér, že mě do toho tlačíš. Neudělám to. Ani o tom nebudu uvažovat. Už nechci malovat. Nechte mě o samotě.“

Šokovaný Slim zvedne ruce v obranném gestu. „Hej. Klídek. Neuvědomil jsem si, že je to tak velká věc.“

„Je.“ Nevolnost se kroutí v mém břiše a když se procházím jsem si bolestně vědoma Raye následující mě. Zavře dveře a nemůžu se přinutit otočit se. Obvykle je toto místo oázou, zařízené s měkkou, karamelovou sedací soupravou, plyšovým kobercem a tmavým dřevěným stolem. Torment nešetřil na vybavení – ledničce, dřezu, varné desce a kávovaru, tak složitém, že všichni radši chodíme do kavárny.

„Co se děje?“ Rayův hlas se ozývá v tichém prostoru.

„Co se děje? Jak se na to můžeš ptát?“ Obrátím se k němu, mé tělo se třese hněvem. „Když jsem malovala …bylo to jenom mezi námi. Myslela jsem si, že jsi to pochopil. Neotevřela jsem dveře, které jsem před lety zavřela. To je, kdo jsem teď. Tetování je co dělám.“ Mé ruce se třesou a polykám knedlík v krku. „Jen proto, že jsem tě nechala nahlídnout na tu mou stranu, neznamená, že jí jsem. Viděl jsi co se stane, když otevřu ty dveře. Cítila jsem se vystavená. Zranitelná. Slíbila jsem si už před dlouhou dobou, že se takhle znovu cítit nebudu.“

Studuje mě po dlouhou dobu, podívám se jinam. Nakonec si založí ruce a opře se o zárubeň. „Proč?“

„Proč co?“

„Proč dáváš lidem najevo, že malování tě dělá zranitelnou? Všichni v obchodě ví, že jsi umělkyně. Vidí každý den tvou práci. Je to takový úsek (problém) nechat je vědět, že taky maluješ?“

„Ty to nechápeš.“ Můj hlas se zvedne. „Neznáš mě, nevíš proč jsem přestala malovat. Nemůžu se vrátit. Musím být neustále v pohybu dopředu. Nemůžeš jen tak vejít do mého života a rozhodovat, že budu znovu malovat. Stejně jako nemůžeš jednat za mými zády a chtít vědět co se mi stalo. Není to tak jednoduché.“

„Nechápu, protože se mnou nemluvíš.“ Ray se nadechne a otočí se ke dveřím. „Problém není v tom, že tě neznám, ale že nevěříš sama sobě dost na to, abys mě pustila dovnitř.“

***

Obchod je zaplaven bojovníky po zbytek týdne. Jsme tak zaneprázdnění, že Christos ruší jeho vystoupení, Rose rozdělí její čas mezi recepcí a sterilizací zařízení v autoklávu a já jsem částečně rozptýlená ze skutečnosti, že mi Ray nevolal, ale pak jsem zbabělec, nezavolala jsem mu ani já.

Doctor Death přichází na překrytí jeho ruky a vytetuju to nejlepší zlomené srdce do jeho kůže, zatímco mi říká, že všechny vztahy nestojí za zármutek a je jednodušší a bezpečnější prostě spát kolem. Když mu řeknu, že si myslím, že má možná pravdu, stiskne mou ruku a řekne mi, že můžeme mít více intimní rozhovor o tomto příští týden, kdy budeme sami v ordinaci a budu dělat jeho zadek.

V pátek ráno, dostaneme nového walk – in (ten kdo přijede nebo si přeje dostat něco, nějakou službu, aniž by si domluvil schůzku nebo rezervaci.), Yuriho, který dělá dokonce Rampage malým. Masivně svalnatý, vysoký blond dvojník Dolpha Lundgrena sleduje Rose a já se dívám do jeho ledově modrých očí, zatímco si projíždím můj ranní rozvrh. Rose zašeptá, že jeho zlaté náramky, hloupý účes a několik zlatých prstenů na jeho levé ruce, spolu s jeho tmavým, jemným vlněným oblekem, křičí ruskou mafií. Myslí si, že je děsivější než atraktivnější a ona nestojí o hru. Zašeptám jí nazpět, že učinila moudré rozhodnutí. Má dost mužů na balamucení a Yuri se nezdá jako tento typ.

I když mám mezírku v rozvrhu, když si prokřupe klouby a krk, strčím ho Duncanovi. Mám dost agresivní neverbální komunikace od Taga a Raye. Nechci víc.

Ukázalo se, že je Yuri mluvka. Zatímco čeká, až Duncan dokončí jeho klienta, říká nám, že byl ve Spojených státech po dobu pěti let a má velký zájem o MMA bojování. Ptá se na spoustu otázek o klubu a nějakých bojovnících. Dokonce zná Predatora, což je kuriozita, protože Ray bojuje pouze v podzemním okruhu a ne pro klub. Ale jestli má zájem o bojování, dává smysl, že ví o podzemních bojích.

Slim se vrací odpoledne, poté, co strávil týden snažením se urychlit renovaci ve starém obchodě. Chytím ho v personální místnosti a omluvím se mu za to, že nejsem schopná udělat malbu a jsme nuceni opustit náš nový podnájem. Řekne mi, že to není moje vina, a že to nebyla jeho první hádka s Tormentem. Hádali se kvůli řízení a vlastnění obchodu, ale většinou kvůli mně.

„Kvůli mně?“ Zastavím se na prahu dveří a ohlédnu se přes rameno. „Jak s tím souvisím?“

„Chce, abys spustila tento obchod. Měl na tebe políčeno od prvního dne.“

„Jsi blázen.“ Ukážu neurčitě kolem salonu. „Podívej se na toto místo. Je to sen každého umělce. Mohl by sem dostat kohokoli. Může vytáhnout nějaká velká jména, aby z toho udělal jeden z nejlepších obchodů ve městě.“

Slimovo čelo se zvrásní zděšením. „On chce tebe a je ten typ muže, který dostane co chce. Kdokoli s půlkou mozku vidí, že jsi nadaná a stavíš si klientskou základnu tady mnohem rychleji, než v mém studiu. Vidí tvůj potenciál, stejně jako já. Chceš-li zůstat, nebudu se ti plést do cesty. Ale pokud opravdu nechceš to, co ti nabízí, buď připravená, když vejde do dveří. Nebude brát ne jako odpověď.“

Skončíme s našimi posledními klienty těsně před osmou večer, nabídnu se, že uklidím a zamknu, vděčná za příležitost mít nějaký čas pro sebe před velkým bojem. Poté, co skončím, sednu si na klientskou pohovku a dívám se na holé zdi, kde by měla být nástěnná malba. Pokud by to byl můj obchod, nemalovala bych nástěnnou malbu. Místo toho bych prostor vyplnila obrazy od místních umělců. Dala bych jim šanci být vidět.

Pokud by toto byl můj obchod. Opravdu o tom dokonce jen zvažuju?

Otevřou se dveře a můj dech se zadrhne, když vejde Torment a připojí se ke mně na pohovce. Má na sobě jen jeho bojové šortky a ručník kolem krku, nepochybně připraven roztrhat Raye na kusy. Je širší než Ray a svalnatější. Taky vyšší. Ale z nějakého důvodu, jeho tónované tělo se mnou nic nedělá – zvlášť když zamýšlí tlouct do Raye.

„Rušný den?“

„Jo.“ Podívám se na něj a pozvednu obočí. „Slim si myslí, že jsi nám sem poslal všechny ty bojovníky tento týden abys nás udržel příliš zaměstnané od balení.“

„Má pravdu.“

Překvapená jeho upřímností se kousnu do rtu. „A taky mi řekl, že se mě od něj snažíš ukrást.“

„Pravda. Ztrácíš čas v jeho obchodě. Máš osobnost a talent, abys udělala toto místo skvělým. Nechci vidět, jak to zahazuješ.“

Moje ruka se sevře u mého boku. „Jsem se Slimem šťastná. A on by mi nikdy neodpustil, kdybych ho opustila.“

„Slim je bezpečný,“ řekne. „Jeho obchod je pohodlný. Máš celkem dobrou představu o tom, kdo bude chodit do dveří každý den. Ale nemá žádné ambice, žádný pohon. Bezpečí je dobré, když začínáš, ale neporosteš. Musíš roztáhnout křídla. Riskovat. Chopit se příležitosti oběma rukama, i když tě to děsí.“

„Takže to je tvoje pytlačící technika?“ Pozvednu obočí a opřu se do pohodlné kožené sedačky. „Řekni, tvůj cíl je pro její dobro a její život, který bude lepší pokud do toho půjde nebo pro tebe?“

„Není to jen kvůli mně. Slim ví, že je čas, abys šla dál. Vidí, jak ses změnila od doby, co jsi přišla do Redemption. To je, proč tak citově reaguje.“

Kroutíc se na mém místě zírám na zeď. Má pravdu. Cítím se jinak od té doby, co pracuju tady, poznala jsem tu spoustu nových klientů. A Ray. Probudil něco uvnitř mě, o čemž jsem si myslela, že je již zamčeno s mými malbami. Naději. Touhu. A touhu být volná.

 Torment počká než zamknu a pak jdeme k posilovně, směrem k ringu, kde proběhne jeho boj s Predatorem. Nenechala bych si ho ujít, zejména proto, že bojuje kvůli mně.

„Znám Raye několik let,“ řekne, když se zastavíme před ringem. „Udržuje si jeho osobní záležitosti pro sebe. Nikdy mě o nic nepožádal.“ Torment se podívá na mě a já se zachvěju pod silou jeho pohledu. „Přišel za mnou v pondělí. Požádal mě, abych vzal zpět své ultimátum.“

Míč emocí se utvoří až v mém krku. „Ach.“

Jeho obličej se změkčí. „Ve skutečnosti se mě neptal. Řekl mi, že to tak bude. Myslel jsem, že bys to měla vědět.“

Mé srdce bobtná při představě, že se snažil dát věci do pořádku. „Díky.“

Torment se usměje jeho zlým Tormentským úsměvem. „Samozřejmě jsem řekl ne.“

***

„On řekl ne?“ Makaylin hlas se zvýší na jekot, když sdílím Tormentova slova s ní, Jess, Shaylou a Amandou na tribuně s výhledem na ring. Měkká a dobře vyvinutá, s kaštanovými vlasy a zářivě zelenýma očima, je Tormentova přítelkyně jeho opak v každém směru.

„Ach můj bože.“ Její obočí se zvrásní v zamračení. „Někdy Torment umí být takový osel. Jen počkejte, až ho dostanu domů.“ Popadne mě za ruku a stiskne ji. „Nedělej si s ničím starosti. Nebudeš muset opustit studio. Dám mu ne, na které nezapomene. Jednu noc sám v jeho posteli, to ho naučí. Ráno mi bude zobat z ruky.“

Shayla vytáhne lahev vodky a nějaké Dixie poháry a naleje nám všem panáky. Jak pijeme, Torment, Renegade a Blade Saw a Tag se loudají před naší řadou a pak si sednou pod nás.

„Co se děje?“ Jess se zamračí, když Blade Saw vzhlédne přes rameno a mrkne na ní.

„Myslí si, že budeme devastující hordou opilých, nabuzených bojovníků, takže postavili obrannou zónu.“ Amanda si zkroutí pramen jejích dlouhých blond vlasů kolem jejího prstu. Když jsem jí poprvé potkala, poznala jsem, že je to žena, která zlomila Jakeovo srdce. Ne z jejího dechberoucího vzhledu, ale ze způsobu, jakým stál, chránil ji jeho tělem, ochraňoval ji přede mnou.

Jess se zadáví její vodkou a její úsměv zmizí. „Blade Saw takový není. Je spíš přátelský ochranný typ. Něco jako ´Hej, chlape, chceš jí ode mě koupit, takže budeš mít na starost něco jinýho, než ochmatávat zadek mý holky?´ A pak by byl v pohodě kvůli tomu. Stanou se nejlepšími přáteli. Nejspíš je tam dole, protože cítí, že by tam mě být, ne kvůli nějakému prvotnímu ochrannému instinktu.“

„Takže jsi s ním nebo ne?“ Makayla nakloní hlavu na stranu a dá Jess tázavý pohled. „Viděla jsem vás dva spolu na Amandině párty.“

Jess jí dá bezvýrazné pokrčení rameny. „Jsme tak nějak spolu, ale je to docela neformální. Líbí se mi, že se mohu zanechat otevřenou pro nějaké možnosti.“

Zasměji se a téměř se zadusím mou vodkou. Jess se na mě podívá a zamračí se.

„Co je s tebou a Rayem?“ Amanda se opře, rty se jí chvějí s potlačovaným úsměvem. „U mě to byla celkem show. Nikdy jsem si nemyslela, že Raye s někým uvidím.“

Teď je řada na mě s vyhýbavostí. „Už jsme spolu několikrát byli. Není to nic vážného. Ani jeden z nás nechce vztah.“

Amanda a Makayla sdílejí pohled a pak Amanda pozvedne obočí. „Opravdu?“

Můj žaludek stoupá, Ray dělá detektiva pro Amandu a podle Taga, jsou také dobří přátelé. Ví něco, co já nevím?

„Opravdu.“

Kroutím prstenem kolem mého prstu, když se podívám dolů a spatřím Taga mířícího na druhou stranu tělocvičny. Ray mluví s Renegadem, těsně pod námi, jeho krásné tělo je oděné pouze do bojových šortek. Vezme mi dech, a v tuto chvíli ho chci víc než kteréhokoliv muže, kterého jsem kdy dřív chtěla. Ray vzhlédne, jako kdyby věděl, že ho sleduju. Díváme se na sebe, připadá mi to jako věčnost, a pak se odvrátí, aniž by se usmál.

Zdrcená si povzdechnu a setkám se s Amandiným sympatickým pohledem. „Nic vážného.“

Připojíme se k davu, který jásá když Torment a Ray vstoupí do klece. Torment je o palec vyšší a dva palce širší než Ray, ale Rayovo svaly jsou elegantnější a více definovány. Má na sobě fialové bojové šortky s jin-jang symboly po stranách.

Shayla pískne píšťalkou a Ray několikrát uhodí Tormenta, a pak ho složí tvrdou ránou, díky které Torment klesne na kolena. Dav vzdychne a stejně tak i já, ale z jiného důvodu.

„Něco není v pořádku.“ Sevřu Jessiinu ruku. „Nebojuje způsobem, jakým obvykle bojuje. Jeho údery nejsou pod kontrolou. Obvykle tančí chvilku kolem ringu. A podívej se, jak napjatý je. Jeho tvář….jeho postoj. Pokud bych měla hádat, řekla bych, že je naštvaný, ale obvykle v boji nepoužívá emoce.“

Její pohled se přesune na Taga a ne na boj. „Možná mu Torment něco řekl, schválně ho zranil.“

Torment rychle vstane na nohy a vrací mu to. Ray se vyhne každé ráně, kterou ho poctí Torment. Ray do něj buší, následují mohutné údery, díky kterým Torment klesne na podložku.

Makayla vystřelí z jejího sedadla, její ruka je na jejích ústech a pak sestoupí z tribuny a běží z tělocvičny. Mé srdce se stlačí a stoupnu si, abych šla za ní, ale Amanda mě stáhne dolů.

„Nedělej si starosti. Je to zdravotník a zvládne krev a trauma, rány od nože a polámané kosti, ale nezvládá sledování násilí. Torment má rád, když ho sleduje, takže se ukáže, ale zůstane jen po dobu několika minut a pak musí odejít. Obvykle jí dává kbelík.“

Torment je opět na scéně, jeho obličej je zkroucený v úšklebku, ale předtím než může získat rovnováhu, Ray mu zasadí brutální kop. Bolest se formuje v mé hrudi. Tohle není on. To není způsob, jakým bojuje. Je to vztek a bolest.

Torment vstane a Ray opět navazuje v tvrdých ranách, a Torment opět klesá na podložku. Následuje Tormenta dolů a pak mu zasazuje rány, dokud Torment nepoklepe.

Místnost ztichne. Nikdy nikdo neporazil Tormenta na domácí půdě. A nikdo by si nemohl představit, že boj skončí v prvním kole. Nakonec někdo zatleská. A pak tleskají a jásají všichni. Ale Ray nepřijme Shaylininu ruku k vítěznému pozdravu. Místo toho si klekne vedle Tormenta, řekne mu pár slov a pak ho poplácá po zádech. Pak opustí klec, přistupujíc k Makayle, která spěchá s její lékárničkou.

„Není sám sebou,“ řeknu Jess.

„Jdi si s ním promluvit. Potřebuje tě.“

Kroutím prstenem. „Co když se mnou nechce mluvit?“

Stiskne mi ruku. „Pak tu budu, abych posbírala střepy. Stejně tak, jako jsi to pro mě vždy dělala ty.“