Chase#4 - 4. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Dean

Pohltila mě čistá euforie, když jsem se udělal uvnitř Blair, zdálo se jako by pohltila problém Katherine z mé mysli v poslední doby.

Kdybych měl tu moc, tak bych sebral Blair pryč na odlehlý ostrov a miloval se s ní po celý zbytek svého života. Představa o tom, jak neuvěřitelné by to bylo, se vznášela v mé mysli, když jsem sestoupil ze své poslední výšky.

„Víte, pane Chase.“ Blaiřin zasněný, tichý hlas zlomil, když mé myšlenky. Prsty si propletla s mými a metodicky pohybovala nahoru a dolů po délce prstů, čímž posílala záchvěvy rozkoše dolů po mé hrudi směrem k mému unavenému, ale vzrušenému penisu, který pod dekou rychle reagoval.

„Copak, paní Parker?“ Vyšlo ze mě hlubokým chraplavým hlasem. Setkal jsem se s jejím pohledem a nemohl si pomoct, a usmál se.

„Nemyslela si, že by bylo možné mít orgasmus třikrát za hodinu, ale ty jsi mi ukázal, jak to bylo mylné.“

Ležela vedle mě v posteli, otočil jsem se k ní a podíval se jí do teplých smaragdových očí. Rukou jsem jí pomalu hladil nahoru a dolů po paži.

 „Je tu spousta věcí, které mám v úmyslu dokázat, že jste si myslela špatně, paní Parker.“

Zvedla obočí a střelila po mě pohledem. „Nemýlím se často, drahý pane,“ řekla útočně. „Stále si velice dobře vzpomínám, jak jsme se poprvé setkali v té potravinové prodejně –“

„Stojící u ovoce,“ dokončil jsem.

„Jo. Pokud si dobře vzpomínám, řekla jsem ti do očí, že jsi jeden z domýšlivých lidí.“

„A já jsem řekl, že toho mám hodně na co být namyšlený.“ Mrkl jsem na ni.

Zahihňala. „Dobře v tom jsi měl pravdu.“ Sjela pohledem dolů na můj penis, který sebou zaškubal.

„Ale bylo to o tom, že se málokdy mýlím já. Nemluvili jsme o tom, jak často se mýlíš ty.“ Zasmála se.

„A skutečnost, že jsi obrátil rozhovor zpátky k tobě, dokazuje můj názor: jsi namyšlený člověk.“

Hodil jsem hlavu dozadu ve smíchu. „Jsem si jistý, že jsem.“

Pak jsem jí popadl za šíji a přitáhl si ji k sobě. Naše rty se setkaly v pomalém, dlouhotrvajícím polibku, naše jazyky vyrazil dovnitř a ven z druhé strany úst, a naše rty hravě kousaly a líbaly.

Když jsme se konečně odtáhli, široce jsem se usmál.

Naklonila hlavu a podezíravě si mě změřila: „Čemu se usmíváš?“

Předstíral jsem nevinný pohled. „Co? Nemůže se chlap zamilovaně usmívat na svou přítelkyni?“

Lehce mě praštila do ruky. „Vybal to.“

Smál jsem se tomu, jak lehce mě dokázala přečíst. „No já se jen usmívám nad tím, když jsi říkala, že se jen málokdy mýlíš, ve skutečnosti si řekla něco, co bylo ve skutečnosti špatně.“

Trucovitě na mě zírala. „A co přesně jsem řekla špatně?“

Blýskl jsem jí samolibý úsměv. „Dobře, řekl jsi, že vůbec poprvé jsme se setkali v obchodě.“

„A jak je na tom špatného?“ Obhajovala se.

„Je to špatně, protože poprvé, když jsme se setkali, bylo to v baru Financial District.“

Zamračila se. „Nikdy jsem tě nepotkala.“

Zasmál jsem se. „Ale ano.“

„Tak potom nejsi tak k zapamatovatelný, pokud si nemohu vzpomenout,“ napadala mě s úsměvem.

„Oh, ukážu ti, jak zapamatovatelný jsem,“ Střelil jsem zpátky, když jsem se dostal k ní a začal jí lechtat.

Vyjekla, když se snažila vykroutit z mých ohrožujících prstů. „Dobře,“ podařilo se jí dostat ven mezi jejím nekontrolovatelným smíchem, „Řekni mi, co se stalo.“

Nakonec jsem se zastavil a cítil se dětinsky vítězoslavně, jako bych právě něco vyhrál. „No, to bylo vlastně vůbec poprvé, kdy jsme se setkali. Šla jsi přes přední dveře, když jsem šel ven. Neviděl jsem tvou tvář, ale ucítil jsem tvůj parfém, který jak se zdá mě dovádí k šílenství.“

Vrhla po mě pochybovačný pohled. „Nejsem jediná osoba, která používá Jo Malone’s Nectarine Blossom & Honey perfém. Jak si můžeš být jistý, že jsem to byla já, když jsi neviděl mou tvář?“

Sáhl jsem po jejím zápěstí a otočila dlaní vzhůru, aby nám čelilo.

„Také jsem viděl tvé dlouhé, krásné vlasy a toto tetování znaku nekonečna.“

„Aha.“ Zasmála se. „Nemůžu uvěřit, že si ještě pamatuješ tyto detaily. Takže ne jen, že jsi domýšlivý, jsi také stalker.“

„Ha, ha. Žertuj si, jak chceš, ale nesmíme vykolejit z bodu tohoto příběhu – mýlíš se.“

Obrátila oči v sloup. „Nebuď tak samolibý. Jako právník víš, že je vše v sémantice. Řekla jsem, že vůbec poprvé, kdy jsme se „setkali“ bylo v obchodu s potravinami. Ne to, že jsme se „setkali“ navzájem v baru, když jsem ani nevěděla, že existuješ a ty jsi ani mou tvář. Tvůj argument je slabý a neobstojí.“

Smál jsem se tomu, jaký že chytrák ona byla a jak moc jsem to na ní miloval. „Nikdy mě nech mít poslední slovo, ano?“

Rozzářila se na mě. „Ne,“ řekla mlaskavým zvukem.

Obrátil jsem svou pozornost zpět na tetování nekonečna na jejím zápěstí. Byla to značka nekonečna se čtyřmi malými ptáky letící v řadě kolem části znaku nekonečna. Na další část znaku nekonečna bylo slovo „Navždy.“ Můj palec sledoval linii znamení nekonečna. „Takže kdy mi řekneš, co to znamená?“ Dobíral jsem i jí.

Usmála se. „Budeme si teď navzájem říkat své nejhlubší tajemství?“ škádlila.

Její otázka byla jako rána do břicha a já cítil vinu, která mě pronásleduje už týden a dusí mé dýchací cesty, když se na mě podívala s těmito nádhernýma očima, vtahujíc mě do svého světa. Chtěl jsem jí říct o mé minulosti s Katherine, ale jak její nahé tělo jemně zavadilo o mé, nemohl jsem se přinutit, přiznat se, co zatěžovalo mou mysl od té doby, co jsem viděl Katherine a zjistil, kdo to je.

„Víš, že jsem si dělala jen srandu, že jo?“

„Co?“ Hledal jsem v její tváři, zmatená o čem to mluví.

„Ptal ses mě na mé tetování, a jen jsem žertovala o tom, že je v tom hluboké tajemství. Ty jsi prostě právě teď nezareagoval, tak jsem si myslela, že si můj suchý sarkasmus nepochopil.“

Přinutil jsem se k smíchu. „Promiň. Věděl jsem, že žertuješ. Ve skutečnosti nevíš, proč jsem neodpověděl. Byl jsem trochu zaneprázdněn.“

Ona si mě prohlížela. „Jo?“

„Nic důležitého. Jen práce,“ ujistil jsem ji a okamžitě se cítil jako hovno, když jsem slyšel nehoráznou lež uniknout z mé pusy. Jsi zkurvený zbabělec, Deane, pomyslel jsem si. „Takže co to tetování znamená?“ Změnil jsem téma, zoufalý, aby rozptýlila mou mysl čímkoli, co se netýká Katherine.

„No to je nekonečný znak, což znamená, nekonečné nebo nadčasové něco, co jde do nekonečna. Čtyři ptáci představují tátu, mámu, já a Trenta. Tetování prohlašuje, že budeme vždy a navždy rodina.“

Viděl jsem, jak se jí oči třpytí vlhkostí, když se podívala na tetování. „je to cool tetování.“

„Nechala jsem si to udělat, když mi bylo jedenadvacet. Bylo to předtím, než jsem věděla o Trentovi a Katherine.“

„Jak to vypadá s Trentem?“ Snažil jsem se řídit konverzaci pryč od blonďaté mrchy.

Setřela si slzu a usmála se. „Vlastně docela dobře. Nyní, že vše je venku pod širým nebem, a vrátil se zpět do role ochranného staršího bratra, jakým byl dříve, než jeho máma zemřela. Myslím, že to mezi námi ještě není perfektní. Stále se učím věřit mu, ale je to na dobré cestě.“

Stiskl jsem jemně Blair ruku a něžně ji políbil. „To je opravdu skvělé. Jsem moc rád, že to slyším.“

„Deane?“ Odmlčela se a podívala se mi do očí.

„Jo? Co se děje? „Cítil jsem vlnu úzkosti oživenou její otázkou.

„Omlouvám se za minulý týden.“

„O čem to mluvíš?“ Byl jsem zmatený jejím komentářem a nebyl jistý, co tím myslí.

„No večer, kdy ses setkal s Katherine poprvé… zdálo se, že jsi na mě naštvaný. Je mi opravdu líto, že jsem zničila speciální večer, který jsi pro nás naplánoval.“

„Blair,“ Tvář se mi zkřivila bolestí, jak vina kousala mé vnitřnosti, když jsem si uvědomil, co si Blair musela myslet. „Baby, nic špatného jsi neudělala, a já nikdy na tebe nemůžu být naštvaný. Ty jsi nezničila nic.“ To udělala Katherine, pomyslel jsem si.

„Myslela jsem, že je to jen normální noc,“ pokračovala, „a si Katherine myslela, že by bylo zábavné tě překvapit.“

„Vsadím se, že ano,“ řekl jsem pod mým dechem.

„Co tím myslíš?“ Zamračila se.

„Kolik toho opravdu o Katherine víš, Blair?“ Zeptal jsem se na její otázku, zdálo se, že mi to vyklouzlo dříve, než jsem si uvědomil, na co jsem se jí zeptal.

„Co to má znamenat, Deane? Setkala jsem se s ní jen před týdnem, ale myslím, že jsem ji za ten týden poznala docela dobře.“

„A nezdá se ti, že je vůči tobě falešná?“ Tělo mi ztuhlo šokem po volbě mých otázek.

Blair na mě zírala. „Proč se na to ptáš? Víš něco, co já ne? Stalo se něco ten večer ve tvojí ložnici?“ Strach se jí rozlil po tváři.

„Ne! Té noci se nic nestalo, Blair. Máš to všechno špatně.“ Zhluboka jsem se nadechl, protože jsem věděl, že to byla ta správná chvíle jí to říct. „Omlouvám se, měl jsem ti to říct už té v noci. Katherine a já –“

V tu chvíli, zavibroval Blair telefon. Jméno Katherine vyskočil na obrazovce jak se iPhone rozsvítil.

Blair sáhla po telefonu a zachichotala se.

„Co se děje?“ Snažil jsem se držet zpátky hněv, který zuřil ve mně. Katherine nás opět přerušila v nejhorším možném čase.

Znamená to, že ta čubka, má „nejlepší čas přerušit Deana a Blair“ radar?

Blair položila telefon a blýskla po mě šťastný úsměv.

„Takže jsem tuto sobotu zcela volná. Co to děláš tu noc?“ Kousla se do rtů, věděla, jak moc mě to vzrušuje.

Zasmál jsem se a okamžitě zapomněl na Katherine.

„Trávím čas s tebou, samozřejmě,“ hrál jsem s ní.

„Super! To je to, co chci slyšet.“

Pak se můj žaludek stáhl, když jsem viděl, jak znovu sáhla po jejím telefonu a začala horečně Katherine textovat.

„Co přesně máš na mysli?“ Snažil jsem se udržet svůj hlas klidný a vyrovnaný, jak jsem úzkostlivě čekal na její odpověď.

Hodila mi ruce kolem krku a usmála se na mě. Srdce mi taje při tom, jak krásná vypadá, když je v úplně radostné náladě. „Tak jsem si myslela, že můžeme mít zábavnou noc. Mám pocit, že jsem opravdu s Katherine spojená v posledním týdnu, a opravdu chci, aby se můj úžasný přítel a moje dlouho ztracená starší sestra poznali navzájem. Chci, abyste viděl, proč je tak zábavná a pohodě, a já chci, aby viděla, jak úžasný jsi jako přítel.“

„Aha.“ Tělo mi při té myšlence ztuhlo. „No, vlastně…“ trápil jsem si mozek a snažil se vymyslet, jak se jí říct pravdu.

Tvář jí poklesl v reakci na mé váhání. „Podívej, já vím, neměla jsem tě minulý týden tak překvapit, a při zpětném pohledu vím, že to není nejlepší způsob, jak vás dva představit. Ale Deane, ona je pro mě velmi důležitá. Je to moje sestra, a ona bude velmi velká část mého života. Já opravdu potřebuju, aby ses snažil s ní sblížit.“ Očima hledala v mé prázdné tváři odpověď. „Prosím, Deane. Pro mě?“

Otevřel jsem pusu, připravený jí říct pravdu, ale předtím, než moje slova vyšla, zastavil jsem se. Blaiřina slova mě zasáhla jako domečky z karet. Byly to sestry, a já jsem nepotřeboval znát význam jejího nekonečna tetování, abych věděl, jak důležitá rodina pro ni byla. Věděl jsem, že kdybych ji to teď řekl, mohl bych ji ztratit navždy.

Nucen vybírat mezi dvěma obtížnými rozhodnutími, ještě jednou jsem z toho zbaběle vycouval. Usmál jsem se na Blair a pohladil ji po tváři. „Blair, víš, že bych pro tebe udělal cokoliv, že? Víš, že jsi ta nejdůležitější věc v mém životě, ok?“

Měla slzy v očích, když přikývla. „Cítím se stejně, Deane. Znamenáš pro mne tolik, a nedokážu si představit život bez tebe.“

Mé srdce bylo plné po jejích slovech, ale moje tělo se cítilo napjaté strachem kvůli sobotnímu večeru.

Nech ji být šťastnou ještě jeden týden, Deane. Jen dostaň se přes tuto noc a řekneš jí to příští týden. Jen si užij tvůj poslední týden se ženou, kterou miluješ, než ji ztratíš navždy.

***

„Chlape, díky že jsi s tímhle souhlasil,“ pozdravil jsem se Joshe, když se dostal do mého auta. Věděl jsem, že abych prošel dnešním večerem, potřebuji chlapského přítele kolem, aby byl nárazníkem mezi mnou a Katherine.

„Kdykoliv. Díky za to, že jsi na mě myslel.“

Zasmál jsem se. „To zní, jako bych tě zval na skutečnou párty. Jak jsem již ve čtvrtek vysvětlil, je to hra mezi tebou, mnou, mojí přítelkynini a mojí starou bláznivou ex, ze které se vyklubala dlouho ztracená sestra mé přítelkyně. Pozval jsem tě, abys udržel tu bláznivou mrchu zaneprázdněnou, takže s ní nebudu muset večer moc mluvit.“

Josh potřásl hlavou. „To je opravdu oříšek. Jaké jsou šance, že se to stane?“

„Vyprávěj mi o tom.“ Zaklel jsem na mou smůlu.

„Mimochodem, už stačí jen projít večerem. Zítra si s Blair sednu, a až budeme sami tak jí všechno řeknu.“

„Dobré pro tebe, chlape. Jsem rád, že ses rozhodl říct jí to. Já vím, že je to na hovno rozhodnutí, ale musí se to udělat.“

„Jo.“ Odstrčil jsem pryč nějaké další myšlenky o tom, jak se můj rozhovor s Blair zítra půjde.

„Ale já to myslím vážně. Díky za pozvání. Vím, že to pro tebe nebude legrační večer, ale já se opravdu potřeboval dostat ven z domu.“ Vzdychl Josh.

Podíval jsem se na Joshe a ho bylo líto. „Jak to s tebou vypadá?“

„Nebudu lhát, brácho. Bylo to drsné, od té doby co se Julie odstěhovala. Někdy jsem zapomněl, že je pryč a několikrát jsem se uprostřed noci natáhl a chtěl kolem ní kolem ní ruce.“ Zavrtěl hlavou při tom pomyšlení. „Je to na hovno.“

„To je mi líto. Už jsi s ní od té doby, co jste se rozešli, mluvil?“

„Ne. Dva měsíce kompletní rádiové ticho. Bolí to, ale nechci ji kontaktovat jen proto, že jsem osamělý. Nechci jí dávat falešnou naději. Zlomil jsem jí srdce, a nebudu poletovat kolem, aby bolelo to ještě víc.“

„Jsi dobrý chlap, Joshi. Opravdu si myslíš, že tvoje problémy s ní byly věci, které jsi nemohl změnit?“

„Jo, to naštve. Mezi námi opravdu nebylo nic špatného, tak nějak. Stali jsme se starým nudným párem, ale stále jsme se milovali a starali se o sebe navzájem. Ale… někdy jsou věci mimo dobrý vztah, který ho může zničit. Její rodiče mě nenáviděli a mysleli si, že jsem nebyl dost dobrý pro jejich dceru. Neustále jsem slýchával, jak jí o mě do telefonu mluví sračky, a nikdy ani jednou jsem neslyšel, že by se jim postavila, aby mě bránila. Po dvou letech jsem to prostě už nemohl víc tolerovat. Začal jsem přemýšlet, jestli si myslela to samé, že jsem nebyl dost dobrý.“

„Ale neměl by tvůj vztah s ní být jediným faktorem při rozhodování, zda zůstat spolu?“ Nebyl jsem si jistý, ale cítil jsem potřebu bránit jejich vzájemný vztah. „Vy dva se milujete navzájem. Není to dost? Koho zajímá, co si rodiče myslí.“

„Krev je hustší než voda, vole. Jo, můžeme milovat jeden druhého, ale bez ohledu na to, jak moc se milujeme navzájem, oni jsou její rodiče, a oni jsou si jako rodina blízcí. Věděl jsem, že budou vždy důležitou součástí jejího života. Nemohl jsem ji požádat, aby si vybrala mezi mnou a jimi, to jsem prostě nechtěl. Navíc, já bych nikdy nechtěl, aby mě nesnášela za to, že jsem způsobil rozpor mezi ní a jejími rodiči.“

„Pravda.“ Přemýšlel jsem nad jeho připomínkou, po zbytek cesty k Blair. Krev je hustší než voda – slova mi zněla v uších jako rostoucí uzel, kroutící se v mém žaludku.

***

O dvě hodiny později a několik nápoje v nás čtyřech, jsem se začal uvolňovat, když jsem sledoval Katherine a Joshe, jak vzrušeně mluví o nějaké propracované hře v pití.

Poprvé jsem se dnes večer usmál, když jsem vytáhl Blair blíž k mé hrudi a políbil ji na čelo.

Blair se na mě krásně usmála a já uviděl čirou radost v jejích očích. Naklonila se k mému uchu a zašeptala: „Nemyslíš si, že by tvořili roztomilý pár?“ Slyšel jsem nadšené kňučení v jejím hlase a nemohl se ubránit pocitu naděje, že možná Katherine našla někdo, o koho by měla zájem. Věděl jsem, že Josh potřeboval povyražení, což by mu pomohlo dostat se přes Julii, takže by to mohlo být perfektní.

Sledoval jsem, jak Katherine s Joshem flirtovala a uvažoval, jestli jsem to všechno neměl špatně. Možná, že si Katherine konečně uvědomí, že mezi námi se znovu nikdy nic nestane. Možná si konečně uvědomí, že je to mezi mnou a její sestrou vážné, když jsem jí řekl, že Blair miluju.

„Pojďme hrát hru v pití!“ Přerušila Katherine mé myšlenky.

„Jsem ve hře!“ Souhlasila Blair nadšeně. „Co chceš hrát?“

Nevyzpytatelný úšklebek se rozlil Katherinině obličeji. „Udělejme to zajímavé. Pojďme si zahrát svlékací blackjack.“ Zachichotala se, když vstala a přešla ke kuchyňské lince a popadla láhev rumu. Položila láhev mezi námi a zazářila, jedním z jejích vysokonapěťových úsměvů. „Takže je to snadné. Budu dealer. Pokud prohraju proti dvěma z vašich tří rukou během kola, prohrávám, vypiju panáka a odstraním kus oblečení. Pokud ztratíte svou ruku vy, budete mít šanci a odstraníte kus oblečení.“

„Hm.“ I přes četné sklenky vína Blair popadla Katherine, mohl bych říct, že k tomu má nějaké výhrady. „Jsi si jistá, že chceš tohle hrát?“

„Oh sestřičko moje, nebuď tak upjatá.“ Katherine si hřbetem ruky odhodila vlasy dozadu a zasmála se. „Všichni tady jsme dospělí. Není to jako, že bychom měli vidět něco, co jsme ještě neviděli.“ Otočila ruku nad Joshově rameno a zazářil na něj. „Nechceš hrát, Joshi?“

„Super. J… j… jistě,“ řekl nezřetelně Josh.

Obrátil jsem oči v sloup, jak opilý Josh byl. Měl být opora, ale místo toho, aby věci šli lépe, bylo to ještě horší.

„No…“ Blair se snažila znovu.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ řekl jsem suše, jak jsem střelil po Katherine pohled. Co se jí snaží dělat?

„Ale no tak, Deane.“ Střelila po mě doutnající pohled, když se ke mně naklonila a nechal měkké maso z jejího výstřihu rozlit ven z těsného topu. „Podle toho, co mi Blair řekla, že jsi docela dobrodružný typ. To se zdá být tvůj šálek kávy.“

Podíval jsem se na Blair a všiml si ruměnce, poté co Katherine řekla.

„No tak. Nebuď pruderní. Jsem si jistá, že už jsem to všechno viděla,“ dala mi významný pohled a usmál se.

„Kromě toho, bude to hodně legrace! Malá sestro, nebyla jsi to ty, kdo řekl, že bych se dnes v noci měla snažit lépe poznat Deana. Byl docela klidný večer a dosud nevyšel ze své ulity. Nemyslíš, že by to bylo zábavné tu ledo-banku změnit?“

„Ty nejsi při smyslech, Katherine.“ Tělo se mi napjalo, jak vyšlo najevo, že Katherine znovu přešla ke svým starým trikům a neztratila o mně zájem.

„Ach, nekaž zábavu. Blair říká, že jsi takový zábavný přítel.“ Obrátila se k Blair. „Neříkal jsi, že je, sestřičko?“

Blair se nepohodlně zavrtěla ve svém sedadle. „Říkala, ale…“

Katherine obrátila pozornost zpátky ke mně. „No, já bych jen chtěla vidět na vlastní oči, jak zábavný opravdu jsi.“ Upírala oči přímo na mě, když si usrkla nápoj. Její jazyk se účelně pohyboval kolem brčka.

Pohltil mě vztek, když jsem se na ní nevěřícně díval, jak daleko Katherine byla schopna zajít.

„Hej, bejby.“ Mnul jsem rukou nahoru a dolů po Blaiřině paži. „Musím do koupelny. Hned jsem zpátky.“ Dal jsem jí pusu, vstal a zamířil do koupelny na konci chodby.

Když jsem se dostal ven z koupelny, našel jsem Katherine stojící na chodbě čekajíc na mě.

„Hej, cizinče,“ zavrněla přes pokřivený úsměv na tváři.

„Co to sakra myslíš, že děláš?“ Zasyčel jsem na ni.

„Nevím, o čem to mluvíš.“ Nevinně se na mě podívala.

„Nech těch keců, Katherine.“

„Dobře,“ řekla věcně. „Dělám všechno, co chceš, abych udělala, ale bojíš se to přiznat.“ Přistoupila ke mně, což mě donutilo ukročit od ní.

„Nechci, abys dělala cokoliv, Katherine.“

„Ale no tak, to nemyslíš vážně.“

„Ale myslím.“

„Nepamatuješ si, jak moc si mě miloval? Nepamatuješ si, jaká kundička jsi byl? A co jsi říkal v ten den, kdy jsem se s tebou po telefonu rozešla, když jsi za mnou přiletěl do LA, abys mě překvapil a požádal mě o ruku.“

Žaludek mi běsnil jako žhavá láva, když mi připomínala hlupáka, jakým jsem kdysi byl.

„To bylo, když jsi byla jediná kundička, kterou jsem měl. Ale to už tak není, ty intrikující mrcho. Měl jsem po tobě 735 různých kundiček, takže když musíš vědět, kde si teď stojíš v mé mysli, jsi na 736th místě.“

Zírala na mě, ale rty se jí stočily do úsměvu. „Deane, jak si opravdu myslíš, že tohle dopadne?“

„O čem to kurva mluvíš? Nerozumím.“

„Mluvím o tobě a Blair. Opravdu si myslíš, že to bude fungovat?“

„Můj vztah s Blair nemá nic společného s tebou, takže proč nejdeš do prdele,“ zasyčel jsem na ni.

Snažil jsem kolem ní projít se dostat zpět do obývacího pokoje, ale zablokovala mi cestu.

„Bejby, právě jsem to říkala tak, jak to vidím já. A jak to vidím já je, že mám co dočinění s tebou a Blair.“

Zakroužila prstem po mé hrudi. Rychle jsem odtlačil její ruku a ustoupil. „Nesahej na mě.“

„Ty to vidíš, Deane. Jsi můj, ne její. Nemá na mně.“ Udělala krok směrem ke mně a držela oči na mě.

„Ty jsi zasranej magor!“ Odplivl jsem tichým, působivým hlasem. „Nejsem tvůj. Nebyl jsem tvůj ode dne, kdy ses rozhodla šukat mého frat bratra. A víš, co na tom je legračního? Jsem tak rád, že jsi ho šukala. Nedovedu si představit, že bych musel být ženatý s bláznivou děvkou, jako jsi ty.“

Na vteřinu se Katherine zdála zaskočená z mých slov. Ale pak se k mému překvapení začala Katherine usmívat. Viděl jsem, jak se její oči dívají kolem mě na konec chodby, a než jsem se mohl otočit následovat její pohled, chytila mě za košili a přitáhla si mě na ni.

Šok mě na vteřinu ochrnul, kdy jsem ucítil její rty na mě a její jazyk jak se mi tlačí d úst.

Zajíknutí přišlo za mnou. „Co se to tu kurva děje?“ Poslední hlas, který jsem chtěl slyšet v tu chvíli slyšet, vykřikl za mnou.

Tlačil jsem Katherine pryč a obrátil se k hlasu.

Výraz v její tváři mě paralyzoval a cítil jsem, jak se mi utahuje hrudník, když mi z obličeje odtekla všechna krev.

Byla to Blair.