Chase#4 - 3. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Blair

„Blair? Máš chvilku?“

Podíval jsem se od mého počítače a uviděla Trenta u vchodu do mé kanceláře. „Jo, myslím, že ano.“ Blýskla jsem se po něm úsměvem.

Trent vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře předtím, než přešel k prázdné židli naproti mého stolu.

Tělo se mi napjalo, protože jsem si ještě nebyla jistá jeho úmysly a v tom, jak moc mu můžu věřit.

„Co se děje?“

Zhluboka se nadechl, než se setkal s mým pohledem. Okamžitě jsem viděla změnu v jeho tváři. Tmavé kruhy a pytle obklopovaly jeho krví podlité oči. Vypadal unaveně a staře, a mé srdce se při pohledu na něj zlomilo.

„Co je špatně, Trente?“

„Já,“ odpověděl.

„Co tím myslíš?“ Okamžitě jsem vklouzla do zainteresované sesterské role.

„Omlouvám se, Blair.“ On zlomil hlas, když se podíval pryč, takže jsem nemohl vidět bolest v očích.

„Vím, že jsem ztratil tvou důvěru. Vím, že si od tebe nezasloužím žádný druh odpuštění. Ale chtěl jsem se omluvit za to, jak jsem tě od té doby co moje matka zemřela, odstřihl – když jsem zjistil,… pravdu o sobě. Myslím, držel jsem se hodně hněvu a zášti z toho jak mi život zamíchal karty a přenesl to na tebe. Vždycky jsem v hloubi duše věděl, že jsi v tom všem nevinná. V hloubi duše jsem věděl, že jsi byla pravděpodobně jediná osoba, která by držela při mě přes to všechno…“

„Tak proč jsi mi to neřekl?“ Přerušil jsem ho,

„Proč jsi semnou zacházel, jak jsi to udělal? Opravdu si myslíš, že bych s tebou jednala jinak jen proto, že nejsi můj biologický bratr?“ Slova jsem rychle vyhrkla, a věděla jsem, že to jsou otázky, na které jsem minulý rok zoufale chtěla znát odpověď.

Sklonil hlavu v hanbě. „Potřeboval jsem někoho vinit,“ zašeptal.

„Nedokázal jsem tu zlost nechat jít…“

Studovala jsem muže, který seděl přede mnou na židli, a uvažovala nad tím, jestli v něm ještě je ten starší ochranářský bratr, který mě vždycky miloval, staral se o mě, a vždy tu pro mě byl.

„Mohu se tě na něco zeptat?“

„Ano, samozřejmě.“ Podíval se na mě dychtivě.

„Opravdu mě tak moc nenávidíš?“

Oči se mu zalily slzami a zavrtěl hlavou.

„Nikdy jsem k tobě necítil nenávist. Jsi jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě. Ale když máma umřela, a když jsem zjistil, že jsem ztratil víc než jen jí. Když jsem zjistil, že jsem sám, a že jsem ztratil život, na kterém jsem tak tvrdě pracoval, část mého já tě chtěla nenávidět. Jedna moje část nemohla přijmout možnost, že by ses stala budoucí generální ředitelkou společnosti, když jsem toho tolik obětoval, abych dokázal našemu otci, že to zvládnu. Ale nikdy jsem k tobě necítil nenávist… jediný koho jsem nenáviděl, jsem byl já.“

Pak vytáhl zapečetěnou obálku zevnitř náprsní kapsy obleku a podal mi ji.

„Co je to?“ Otevřela jsem obálku a vytáhla dopis.

Blair Parker

Úřadující viceprezident

Parker, Inc.

857 Montgomery Street, Suite 600

San Francisco, CA 94133

10. května 2014

Paní Parker,

Tímto dopisem vám sděluji, že odstupuji z mé aktuální pozice jako úřadující generální ředitel Parker, Inc. S okamžitou platností.

Můj čas v Parker, Inc. byla neuvěřitelně vzdělávací zkušenost, ale věřím, že je v nejlepším zájmu společnosti, abych v tomto okamžiku odstoupil.

S pozdravem,

Trent Fox

„Jsi jediná osoba, která má právo stát se CEO Parker, Inc.,“ řekl nakonec, když jsem se dívala na dopisu v šoku.

„Ty jsi velmi brzy prokázala, že jsi více než schopná řídit firmu svého otce.“

Překvapená a dojatá Trentovo slovy, jsem se dívala na obálku v mých rukách. „Opravdu chceš opustit Parker, Inc.?“

Neodpověděl.

„Ne.“ Najednou jsem dopis roztrhla. „Nemohu přijmout.“

Díval se na mě s vykulenýma očima. „Co to děláš?“

Povzdechla jsem si. „Trente, nemohu tě to nechat udělat. Neříkám, že jsem ti odpustila za to, jak jste se ke mně choval v posledním roce či dvou, ale vím, že Parker, Inc. Tě nemůže ztratit. Já tě nemůžu ztratit.“

Naše oči se setkaly a v tu chvíli jsem viděla tvář staršího bratra, který tu vždycky až do nedávné doby, pro mě byl. Nedokázala jsem si představit život bez něj v něm.

„Ale ty jsi našla Katherine,“ začal.

„To neznamená, že jsi méně můj bratr, Trente.“

Vzhlédl s bolestnýma očima.

„Jak mě stále můžeš vidět jako bratra, po všech těch sračkách co jsem ti udělal?“

Usmála jsem se. „Protože si vzpomínám, kolikrát jsi tu pro mě jak bratr a já chci věřit, že tam pořád někde je.“

„Omlouvám se za všechno, Blair. Nevím, co na to říct.“

„Řekněme, že budeš stále pobývat jako Acting CEO (generální ředitel). S tátou stále žádné zlepšení, takže potřebuji tvou pomoc při řízení tohoto místa.“

Nakonec se usmál a kývl na souhlas.

„Děkuji, Blair. Nejen za to, že mě necháš pobývat v Parker, Inc., ale proto, že mě necháš pobývat ve svém životě.“ Hlas se mu zlomil, když pokračoval: „Vím, že to bude nějakou dobu trvat, abys mě znovu věřila, ale já jsem pořád stejný bratr, který tu vždycky byl, aby tě chránil.“

„Vím. Věřím ti.“ Nebyla jsem si jistá proč, ale věděla jsem, že můžu Trentovi věřit. Nějaké napětí, které se uchytilo v mém těle, v posledních několika měsících, zmizelo.

„Takže,“ odkašlal si, „jak jde všechno?“

Zamračila jsem se, když jsem připomněla další věci, které mě v poslední době trápily.

„Nejsem si jistá,“ řekla jsem upřímně.

„Co tím myslíš?“ Starostlivě se na mě podíval.

„Nevím. Jen mám pocit, že něco není se mnou a Deanem v pořádku.“

„Oh?“

„Jo. Takže s Katherine jsem se poprvé setkala před týdnem,“ řekla jsem opatrně, protože jsem sledovala Trentovo reakci.

„Pravda.“ Snažil se skrýt své nepohodlí na tváři, ale viděla jsem bolest v jeho očích.

„No Dean a já jsme měli být později ve večerních hodinách spolu, a Katherine si myslela, že by bylo zábavné překvapit ho, tak jsem ji pozvala znovu. No Dean měl pro nás naplánováno tuto noc romantickou, a myslím, že nečekal, že přivedu někoho sebou. Mohla bych říct, že mezi těma dvěma bylo nějaké napětí, a ani jeden z nich nevypadal být sám sebou. Každopádně od té doby se zdá být trochu mimo.“

„Hmm.“ Když jsem svůj příběh řekla, Trent se zamračil.

„Mluvila jsi s ním o tom?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, nejsem jistá, jestli jen nepřeháním. Vím, že jsem chtěla, aby jejich první setkání bylo dokonalý, a nedopadlo to tak. Myslím, že Dean byl zklamán, že jeho plány na romantickou noc jen pro dva, byla zničena, a pak se musel vrátit do kanceláře kvůli naléhavému projektu.“

„Už se ti dva od té doby setkali?“

„Ne.“

„No, to může jen neohrabané první setkání. Znám tě, Blair. Vím, jaká jsi, když chceš, aby šli věci dokonale. A vím, že to jsou dva důležití lidé ve tvém životě a chceš, aby si spolu rozuměli, takže jsi na to uvedla velký tlak.“

Povzdechla jsem si. „Asi máš pravdu.“

„Proč nenaplánuješ další setkání tak aby o tom věděli. Jsem si jistý, všechno půjde lépe, když budou vědět, co mohou očekávat.“

Zazářila jsem na Trenta. „Díky za moudrou radu, velký bratře. Vždy víš, co říct, abych se cítila líp.“

Usmál se. „Děkuji ti za to, že mi dáváš druhou šanci na to, abych mohl být pro tebe velký bratr.“

***

Probudila jsem se tak nějak, když začalo svítat. Rty se mi rozšířily do úsměvu, když jsem zaregistrovala Deanovo teplo s ochrannou rukou stočenou kolem mého těla. Nikdy jsem nepotkala muže, se kterým bych se cítila tak bezpečně a chtěná jako s ním.

Pomalu jsem vypáčila Deanovo ruku z mého pasu a tiše vyklouzla z postele.

Dean byl obvykle ten, kdo nám dělal snídani, ale dnes jsem ho chtěla se snídaní překvapit já. Šla jsem do jeho kuchyně a začala dělat jeho oblíbenou snídani: francouzský toast se slaninou.

O dvacet minut později, mi na kuchyňské lince zavibroval telefon.

„Já už jsem tady,“ ozval se za mnou jeho hluboký, chraplavý hlas. Jeho rty se jemně přesunuly dolů po straně mého krku, když mě objal kolem pasu.

„Deane, vylekal jsi mě,“ Vykřikla jsem mezi chichotáním.

„Sakra, moje bejby mi udělal mou oblíbenou snídani.“

„Vidíš, není to lepší, než jen káva?“ Popadla jsem kus slaniny a zvedla ji k němu.

„Záleží na tom, o které kávě mluvíme.“ Mrkl na mě. Pak mu záludný úsměv zkroutil rty.

„Víš, co by chutnalo ještě lépe než tento kus slaniny?“

Vyklenula jsem obočí. „Obávám se zeptat.“

„No je tu jistá věc se sladkým medem, kterého se prostě nemůžu nabažit.“ Naklonil hlavu a podíval se mě.

Zhluboka jsem se ostře nadechla, jak jeho ruka smetla špagetová ramínka z košilky z mých ramen, což způsobilo, že hedvábná tkanina spadla na zem a odhalila moje nahá prsa.

„Tak dobré ráno i vám,“ zasmál se a sklonil ústa k jednomu z mých prsou a začal ho sát. Náhle mě popadl za pas a tlačil mě na vrchol kuchyňské lince.

S výkřiky potěšení se mi podařilo dát na stranu nějaké talíře, abych si vytvořila prostor pro mé nahé tělo, když zuby a jazykem okusoval a konejšil moji bradavku ve střídavých intervalech, vysílající mi tím nárazy elektřiny dolů, kde se mi vytvářela vlhkost v očekávání.

„Deane, co snídaně?“ Podařilo se mi zeptat, když jsem projížděla rukama v jeho vlasech.

Odmlčel se a podíval se na moje oteklá prsa se širokým úsměvem, hříšného přes celé jeho rty.

„Baby, mám svou snídani právě teď.“ Viděls jsem syrový hlad v jeho očích a vlhkost uvnitř mě začala odkapávat po mých stehnech v očekávání.

Jako by měl šestý smysl, jak jsem vzrušená, šel na kolena a zmizel mezi mýma nohama.

Vyjekla jsem, když jsem cítila jeho horký jazyk lízat mou vlhkost podél vnitřní strany stehna.

„Nemůžeme nechat tuto sladkost nazmar,“ zasténal, když se ústy pomalu pohyboval směrem k epicentru mého potěšení.

„A jackpot. Snídaně šampiónů.“ Jeho hlas byl trhaný a divoký, jak jsem cítila ústa zdržovat u vchodu.

„Ach Bože, prosím, Deane!“ Prosila jsem, když jsem prohnula boky směrem k jeho ústům.

„Bejby, mám za cíl potěšit tě a jsem hladový,“ zavrčel v odpověď.

Najednou mě chytil za boky oběma rukama a ústy mě pohltila. Vykřikla jsem a hodila hlavu dozadu, jak nápor potěšení havaroval skrze mne. Když rukama utáhl své sevření proti mému tělu, vytáhl mě proti jeho ústům, jazykem pohyboval stále hlouběji uvnitř mě.

Během několika vteřin jsem dosáhla svého bodu zlomu a celé moje tělo se začalo chvět kolem jeho úst.

„Udělej se pro mě bejby. Udělej se po celých mých ústech.“

Nekontrolovatelně jsem vykřikla a zalapala po dechu, jak mě jeho jazyk tlačil přes okraj zdravého rozumu, kde několik dlouhých vteřin zemně otřásajícího potěšení zahřmělo celým tělem.

„Ach můj bože, to bylo neuvěřitelné,“ funěla jsem.

„A lahodné do poslední kapky.“ Objevil se mezi nohama a blýskl na mě širokým úsměvem, jeho obličej pokrytý s mou vlhkostí.

„No, to bylo jistě příjemné překvapení.“ Zářila jsem se na něj.

Najednou mě zvedl a hodil si mě přes jeho nahé, široké rameno.

„Kam mě to neseš?“ Vyjekla jsem, když jsem se napůl snažila dostat se pryč od něj.

„Vážně sis nemyslela, že jsem s tebou hotový, že ne?“

„Co?“ Předstírala jsem protest.

„Bejby, právě jsme měli nějakou tu silnou kávu, s laskavým svolením mé maličkosti. Ale teď je čas pro hlavní chod, jak můžeš cítit,“ řekl a uchopil jednu z mých rukou a přesunul ji pod jeho boxerky a na vrchol jeho skálo - tvrdé erekce,“ propracoval jsem si docela chuť k jídlu.“

Mohla bych si představit sexy úsměv na jeho odhodlané tváři, když mě odnesl do ložnice.

Stejně jako jsem se chtěla bránit, věděla jsem, že nemůžu. Byl prvním člověkem, který způsobil, že se cítím se sexy, volná a v bezpečí, a čím více času jsme strávili spolu, tím jistější jsem si byla v tom, že nic by nemohlo změnit to, co k němu cítím.