ASTC - 14. kapitola

Překlad: Míša

Sice jsem byla ve vaně, ale mohla bych přísahat, že jsem před chviličkou slyšela Huntera zasténat. Vážně si ho právě teď honil ve sprše?

Zase jsem na něj byla nasraná, ale to se rychle změnilo v potřebu, když jsem si prsty přejela po vztyčených bradavkách a pak dolů, ke klitorisu. Když jsem si po něm přejela prstem,byl tvrdý a připravený. Zasténala jsem, snažila jsem se udržet nad vodou, a to nejen ruku. Bylo to těžké, ale ať se propadnu, jestli toho nechám, když jsem teprve začala.

Sprcha odvedle byla to jediné, co jsem slyšela, ale jako úchylák jsem se zoufale snažila natahovat uši, abych zachytila jakýkoliv zvuk, který by ho prozradil. Slyšela jsem slabé mumlání a bylo mi jasné, že si dopřává úlevu. Jenom z toho pomyšlení jsem zasténala. Úplně jsem ho viděla, jak se vedle v koupelně zpracovává, jak se mu napínají svaly a jak zatíná čelist. Představila jsem si samu sebe s ním ve sprše. Naprosto dokonale jsem viděla, jak si mě opírá oproti zdi a šuká mě do bezvědomí. Úplně jsem cítila studenou zeď, jak mi odírala záda, když se ve mně pohyboval. Cítila jsem, jak do mě přiráží svoje péro, tam a zpátky, jak nejrychleji jen může, abychom oba dosáhli vrcholu.

Byla jsem tak blízko, cítila jsem, jak se to ve mně sbíhá, jak mi teplo proudí do tváří a jak se mi celé tělo chvěje touhou po uvolnění. Každou chvílí se udělám a bude to bomba.

V představách mi Hunter zasypával krk polibky a jemnými kousanci. Potom by se ze mě vytáhl a řekl by mi, abych se sehnula. Dál by pokračoval v laskání sebe sama, pak by mě otočil a udělal by se mi po hrudníku, vrtěl by se a klel by.

Slyšela jsem Huntera zaklít a bušit do zdi. To mi stačilo k tomu, abych se udělala, ale taky to, že je vedle a taky se udělal. Zpomalila jsem pohyb prstů a pomalu, ale jistě stahy mého těla polevovaly. Nebyla jsem si jistá, jestli mě slyšel, ale pokud jsem měla posoudit tyhle tenké zdi, vůbec by mě to nepřekvapovalo. Mělo by mě to zajímat? Ano, ale bylo mi to fuk. Ta myšlenka na to, že si ho Hunter pravděpodobně vedle ve sprše vyhonil, mi přivodila úsměv do tváře. V tuhle chvíli by mi mělo být dobře. Prostě jsem si nemohla pomoct. Hunter byl tou nejlepší i nejhorší medicínou zároveň. Věděla jsem, že Hunterovi ten jeho jeden den nakonec dopřeju. Jenom jsem se bála o své srdce, až se tak stane.

Bylo mi křišťálově jasné, že bych to neměla dělat, ale i ten poslední ždibec síly, co mi zbýval, jako by vyletěl oknem, když byl poblíž. A abych věci ještě zhoršila, on byl jasné, neonovéNE, když vezmu v potaz, že za chvíli budeme rodina. Neměla bych ke svému nevlastnímu bratru přechovávat takové city. A přesto tu byly, takže se s nimi buď vypořádám, nebo od nich uteču. Ten útěk zněl docela lákavě. Ale kam bych, do háje, šla? Máma mě držela zkrátka. Byla jsem bez peněz, pokud mi ona nějaké milostivě nedala. Kdykoliv jsem se pokusila si najít práci, zjistila to a udělala tomu přítrž. Nechtěla, abych byla nezávislá. Vyžívala se v pocitu, že ji potřebuju, že jsem na ní závislá a výsledkem bylo, že tu moc, kterou nade mnou měla, využívala. Celý svůj život jsem musela sedět na zadku a přijímat to. No, měla jsem toho dost, jí a těch sraček, co na mě valila. Začala jsem zvažovat, jestli by žití na ulici nebylo lepším řešením na moje problémy. Jediná věc, která mi v tom bránila, byla, že jsem sama chtěla být lepší. Chtěla jsem získat titul z kriminalistiky a eventuálně o tom, stejně jako můj otec, napsat knihu. Mám sny, ale matka si dávala záležet, aby je zadupávala do země.

Slyšela jsem, jak Hunter vypnul sprchu a učinil tím přítěž mému hloubání. Už bych měla z té vany vylézt. Voda už stejně chladla, takže jsem ji vypustila a s pomocí jen jedné ruky jsem se snažila se zvednout. Bylo to trošku ošemetné, ale s trochou opatrnosti se mi to podařilo.

S ručníkem omotaným okolo sebe jsem kráčela k sobě do pokoje, když jsem z Hunterova pokoje uslyšela znít hudbu. Měl puštěnou Iris od GooGooDolls. Byla to písnička o konečném rozhodnutí se – možností být s někým, i kdyby to znamenalo, že se člověk vzdá kousku sebe sama. Nevěděla jsem, jestli v tom Hunter viděl nějaký význam, ale pochybovala jsem o tom, pravděpodobně se mu ta písnička jenom líbila. Mě se teda vážně líbila.

Skoro už jsem byla oblečená v maxi květovaných šatech, když Iris skončila a nahradila ji další píseň. Tentokrát to byla Thong Song od Sisqoa. Musela jsem se smát. Jakej to byl rozdíl, když jste ji srovnali s tou předchozípísní.

Jak tak hrála, nemohla jsem si pomoct a začala jsem kroužit bokama a poskakovat po místnosti. V další chvilce jsem se ohýbala před zrcadlem a začala twerkovat. Sisqo říkal, ať hejbu zadkem, tak jsem ho poslechla.

Thong Song rychle skončila a nahradila ji Hot in Here od Nelly. Pořád ještě jsem kroužila boky a úplně se v tom na pět minut ztratila. Začínala jsem si to užívat. Řekla jsem si, že po té včerejší noci potřebuju trochu terapie tancem.

Pak začalo hrát Promiscuous od Nelly Furtadový a Timberlanda. Bylo mi jasný, proč hraje právě tohle, ale pořád jsem se nemohla zastavit. Hned potom následovalo Get Ur Freak On od MissyElliotový a byla jsem uprostřed twerku a mávání rukama ve vzduchu, když jsem se pak otočila a přichytila Huntera stát ve dveřích s úsměvem na rtech.

No do prdele. Přistižena při činu.

„Prosím, kvůli mně nepřestávej.“

Narovnala jsem se a rozhodla se přejít do obrany. „Neumíš klepat?“

„Jenom jsem se chtěl přesvědčit, že jsi v pořádku. Víš… pro případ, že bys potřebovala pomoct z vany. Nebo ještě líp…“ Přejel mi očima po těle a oblízl si rty. „S něčím jiným.“

Hodila jsem oči v sloup. „Koukám, že jsme zase přepli do módu pana Hydea.“

Udělal pár kroků blíž. „Můžu být hodně věcí, AJ, ale garantuju ti, že šukat budeš ráda s každou z nich.“

Mohla jsem se zasmát, ale skutečnost byla taková, že mi narušoval osobní prostor a mě se to líbilo – až moc. Měl navrch. Už vidíte, co jsem myslela, když jsem mluvila o tom, kam se vytratila moje síla? Ta vyletěla oknem ven ve chvíli, kdy vtrhnul dveřmi dovnitř a otevřel tu svoji obrovskou, nevymáchanou a úžasnou pusu.

„Já ti neřekla, že můžeš jít dál. Odejdi.“

Prosím, běž pryč. Prosím, běž pryč.Prosím, běž pryč.

„Při tancování potřebuješ být sama?“ Jen to dořekl a začalo hrát Nice and Slow od Ushera. Hunter povytáhl obočí. „Tohle je můj osobní oblíbenec. Smím prosit?“ Prudce jsem zavrtěla hlavou. „Ale no tak, AJ. Vím, že ráda tancuješ. Tak proč si nechceš zatancovat se mnou?“

Hunter mě popadl, než jsem mohla říct Ne. a roztočil mě dokola, načež si mě přitáhl k hrudi. Vlnil se se mnou do rytmu. Pak se zhluboka nadechl. „Hmm, krásně voníš, AJ. Užila sis koupel?“ Vědoucně se na mě usmál.

„Myslím, že jsem si koupel užila úplně stejně jako sis ty užil sprchu,“ řekla jsem vyzývavě.

Hunter se mi sklonil k uchu a zašeptal: „Myslelas na mě? Protože já na tebemyslel.“ Začal mi jemně oždibovat lalůček, až jsem se zachvěla.

Nemyslela jsem, že se věci ještě můžou zhoršit. Už tak bylo dost špatný, že mě tady sváděl Usher, natož ještě Hunter, který stál tak blízko, že jsem ucítila, jak se na mě tlačí jeho rostoucí erekce. Víc jsem prostě nemohla skousnout.

„Prosím, nedělej to,“ zakňourala jsem. Bylo to k ničemu. Měl mě a věděl to.

Odtáhl hlavu zase zpátky a podíval se na mě. „Víš, že bych ti nikdy neublížil, že jo?“

Vím, co tím chtěl říct. „Ublížit“ mohlo mít hodně významů a on myslel ten fyzický význam. Protože mi ublíží všemi ostatními způsoby, i když o tom nebude vědět, to mi bylo jasné. Ani mi to nemusel říkat, ale přece jenom jsem kývla hlavou, abych mu dala vědět, že jsem pochopila, co tím měl na mysli.

Najednou mě odstrčil a zase protočil. Zasmála jsem se a všimla si, že se taky usmívá, když jsem se k němu zase vracela. „Neboj se. Nebudu tě nutit dělat něco, na co nejsi připravená. Protože až budeš, tak to poznám.“ Dal mi prst pod bradu a jemně mě pohladil po spodním rtu. „Kapišto, zlatíčko?“

Úsměv se mi z tváře vytratil a nahradila ho čirá potřeba ho mít. Hunter si moji umíněnostšpatně vyložil jako to, že odolávám jeho kouzlu – jako hra na kočku a myš. Ano, asi to tak i bylo, ale spíš se z toho stával víc ochranný štít, který mě měl ochránit – nejdřív moji mysl a potom i srdce.

Ale v téhle zvláštní situaci jsem se ocitla proto, že všechno rozumné myšlení vylétlo z okna ven ve chvíli, kdy mi řekl, že mě nebude nutit do ničeho, co nebudu sama chtít. Jako by něco takovýho bylo!

Takže bezmyšlenkovitě jsem se mu podívala na rty a olízla si ty svoje. Hunter si toho všiml a pomaluke mně sehnul hlavu, až ke rtům. Srdce mi bilo jako splašené, tep mi létal do nebeských výšin, a to se ke mně pořád jen přibližoval. Se sladkým, mučivým očekáváním jsem si je olízla ještě jednou. Věděla jsem, že ve vteřině, kde se jeho rty dotknou mých, budu ztracená. Hunter by si mě vzal rovnou tady, na mojí posteli a já bych ho samozřejmě nechala. To bylo téměř jisté.

Přitáhl si mě blíž, cítila jsem, jak moc byl kvůli mě teď tvrdý. Zasténala jsem, což ho donutilo slaboulince zavrčet. Dotkli jsme se nosy, téměř i rty, ale pak mu najednou zazvonil telefon.

Hunter nejdřív nijak nereagoval. „Ignoruj to.“

Ale já jsem nemohla. Nesnášela jsem telefony, protože ať už se dělo cokoliv, nikdy jsem to nepřetržité zvonění nemohla jednoduše ignorovat. „Může to být něco důležitého.“

Hunter si mě chytl silněji, pak vydechl: „Je mi to fuk.“

Odstrčila jsem ho… a totálně tím zničila kouzlo okamžiku. „Huntere.“

Povzdychl si a pustil mě. Vypadal nasraně, ale nakonec ten telefon vytáhl z kapsy. Když viděl, kdo mu volal, dal najevo svou nelibost. „Justine, myslel jsem, že jsem se předtím vyjádřil jasně.“

No do háje, to byla ta holka, se kterou předtím šukal. To jsem na tohle úplně zapomněla? Veškeré myšlenky na jakýkoliv horizontální tanec, který jsme si s Hunterem mohli zatančit, byl nenávratně ve ztracenu v ten okamžik, kdy mu začal zvonit mobil. To mi mohl Hunter vyčíst z obličeje, když se na mě podíval. Místo toho, aby hrál kajícníka, tak se na mě tvrdě podíval a odpochodoval z mého pokoje pryč. Ještě jsem slyšela: „Byla to jen jednorázovka, Justine. Jendou a konečná.“

Třískla jsem dveřmi a flákla jsem sebou na postel. No nejsem ale kráva? Proč jsem ho nikdy neprokoukla? Jednou a dost. Tak proč mě pořád naháněl, že si to chce zopakovat? Ach, jasně, zapomněla jsem; to já jsem přece měla poslední slovo. Sakra, občas jsem byla tak naivní. Pořád jsem na něj brala, jenom aby mě zase vyfakoval. Už nikdy. Tentokrát jsem byla odhodlaná svému slovu dostát. Odhodlaná držet se mu z cesty. Pokud by se mi tohle podařilo, tak možná, ale jen možná, by se mohl držet z cesty on mě.

Mohla jsem v to akorát tak doufat.