TGGS - 7. kapitola

Překlad: Ivča

ASHER HART

Stojím za hovno, když se snažím být uvolněný, když jde o profesionální věci.

„Jste si jistá, že jsem nezaplatil?“ zeptám se, dám si telefon mezi ucho a rameno a kleknu si před garážové dveře, abych odemkl zámek.

„Dívám se do počítače, pane Harte. A ještě jsem od vás neobdržela platbu.“

Zamračím se, protože jsem si jistý, že jsem to udělal, vyhrnu kovové dveře a vejdu dovnitř.

„Tak dobře. Pošlete mi další fakturu. Přísahám, že se o to tentokrát postarám.“

Když mě ujistí, že to udělá, zavěsíme a položím kytaru na krabici s nápisem Vánoční dekorace. Patří Heathově rodině. Ale využívají jen polovinu prostoru, tak mi nevadí, když nastrkáme všechny věci ke stěnám, aby se tady vešly bubny. Trénujeme několikrát za týden už skoro dva roky.

Dnes budeme zkoušet s novým členem. Je to taky naše poslední možnost, než s ním budeme koncertovat, tak jsem trochu nervózní a doufám, že bude tak dobrý, jako během přijímacího pohovoru. Jsem skoro vděčný, že mi Shelly zavolala, aby mě rozptýlila.

Když spatřím krabici, která patří mně, posadím se na starý noční stolek, položím si krabici do klína a začnu se probírat stránkami uvnitř. Podívám se asi na polovinu, když někdo zaklepe.

Podívám se na nového bubeníka, jak váhavě stojí u dveří a rozhlíží se vyděšeně po místnosti.

„Hej, zvládl jsi to. Pojď dál.“ Mávnu na něj a vrátím se k probírání věcmi v krabici. „Ostatní tady za chvilku budou.“

Jde váhavě dopředu, jako kdyby se bál, že na něj spadne piano. „Takže tady budeme zkoušet? Musel jsem si přečíst adresu asi 10x, abych se ujistil, že je to dobře napsané, když jsem zastavil před zatraceným skladem.“

„Jo, není to moc. Ale plní to účel.“

„To mi říkej,“ zamumlá si pro sebe.

Koutkem oka ho sleduju, jak jde k bubnům a přejede dlaní přes tomtomy. Pak se posadí na židli a utře si ruce do džínů, když se dívá před sebe.

Zajímá mě, jestli je nervózní, podívám se na něj a zvednu jeden papír z krabice. „Ach a mimochodem, všechny skladby máme tady, pokud se je chceš naučit.“

Sticks se na mě podívá, jako kdybych ho tím překvapil. Pak pokrčí rameny: „Jsem v pohodě. Naučil jsem se to z poslechu, když jsem poslouchal vaše nahrávky.“

Kývnu a obdivuju na něm tuto schopnost. „Tak dobře.“

Snažím se najít příjmový doklad, který tady určitě je, když přijdou Heath a Gally. Gally je tak hlasitý a divoký, zatímco Heath tichý.

„Co je, nuly? Jste připravení otřást garáží?“

Stick nic neřekne. „Čau,“ řeknu, když se dál probírám papíry a vytáhnu ten, který jsem chtěl: „Aha! Už jsem to zaplatil.“

„Co jsi zaplatil?“ zeptá se Gally a Heath vytahuje kytaru.

„Hmm?“ podívám se na ně a vítězně se křením. „Ach. Volal mi někdo z nahrávacího studia a říkal, že jsme nezaplatili tři dny, na které jsme si pronajali studio. A věděl jsem, že jsem zaplatil.“ Mávám na ně stvrzenkou, kde je velkým červeným písmem napsáno Zaplaceno, a vytáhnu z kapsy telefon.

Gally otevře pusu a hledí na mě. „Už jsme za to zaplatili?“

Nakrčím obočí a doufám, že to nemyslí vážně, ale jsem si jistý, že ano. „Ehm…nemyslíš si, že bychom tam hráli denně, kdyby to bylo zadarmo?“

„Ach. Ehm, jo. Asi. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel.“ Pak se poškrábe na hlavě. „Nepamatuju si žádné platby za studio.“

„To protože jsi to neplatil. To já se o to starám.“

Místo by mi poděkoval, zamumlá: „Aha,“ a pak si vezme kytaru. „No, budeme teda hrát, nebo ne?“

Zvednu prst. „Ještě ne. Musím jim ještě zavolat.“ Když vytáčím číslo, Gally si povzdychne, přetočí oči a tak ho ujistím: „Bude to jen chvilka.“

Volám ženě, se kterou jsem předtím telefonoval, a když jsem přečetl číslo a datum, odmlčela se a řekla mi: Ach ano, je tady platba. To si myslím.

Když jsem dovolal, všichni byli připravení hrát a dívali se na mě. „Omlouvám se.“ Dám si telefon do kapsy, když chce Gally vědět, jestli jsem konečně připravený.

Sticks a Heath jsou zticha, ale taky se netváří pobaveně kvůli zpoždění. Zdá se, že nový bubeník bude stejně tichý, jako hlavní kytarista.

Než jsem se zeptal: „Co chcete hrát jako první?“ a už jsem měl na sobě kytaru.

Sticks odpověděl jako první: „Ceilings.“

Překvapeně jsem se na něj podíval, protože jsem nečekal, že promluví, ale jsem za to rád. „Tak dobře.“ Ukážu na něj, aby to odpočítal.

Okamžitě začal a znova jsem byl ohromený tím, jak byl dobrý. Skoro jsem nenastoupil se zpěvem ve správnou chvíli. Ale když jsem začal zpívat, ponořil jsem se do toho. Zněli jsme dobře a lépe, než s Rockem. Sticks nás držel v rytmu.

Přehráli jsme většinu původních písní, jako i populárnější věci, které obvykle hrajeme a každá zněla lépe, než poslední. Říkal jsem názvy písní, takže jsme jammovali a neuvědomil jsem si, kolik času uběhlo, než chtěl Gally přestávku.

Zkontroloval jsem čas na telefonu a skoro jsem se podělal. „Sakra.“ Cvičili jsme přes 3 hodiny. „Musím do práce.“

Sundal jsem kytaru a podíval se na nového bubeníka, který nejenže zvládal naše tempo, ale bez problému nás prakticky vedl. Dělal jsem si starosti, že potřebuje víc trénovat, ale ne…byl připravený na pódium.

Ale i tak jsem se chtěl ujistit: „Takže souhlasíš s tím, že budeš zítra hrát?“

Nadšeně mu zajiskřilo v očích a zakřenil jsem se. Pamatuju si den před prvním koncertem, a jak jsem byl nadšený.

Ale snažil se být klidný, kývl a řekl. „Jistě. Řekni mi kde.“

„Už jsi někdy slyšel o nočním klubu Forbidden? Hrajeme tam každý pátek, ale snažím se nás dostávat i jinam.“

„Jistě, slyšel jsem o něm. Jednou jsem tam byl a zpíval na karaoke. Viděl jsem na vašich stránkách, že jste tam byli, ale asi jsem si neuvědomil, že tam opravdu hrajete. Super.“

„Jo.“ Tvrdě se na něj dívám, protože jsem tam pracoval každou noc při karaoke a nepamatuju si jeho tvář.

Chtěl jsem něco říct, ale Gally si odfrkl. „Zpíváš na karaoke? To je ubohé. Počkat…bylo to ´AllAboutThat Bass´?“

Stick se překvapeně zakloní a hledí na Gallyho. „Promiň?“

Jsem nasraný, že se na to zeptal Sticka, spatřím v jedné krabici starý baskeťák a hodím jej po něm. „Sklapni, čuráku.“

Směje se, uhne a míč ho skoro praští do ramene. Pak křičí ještě víc, že se vyhnul mé ráně, skloní se v pase a praští dlaní do kolene.

Sticks se na nás zvědavě dívá, když Heath vrtí hlavou.

„Dobře, proč je to vtipné?“ zeptá se Sticks.

Povzdychnu si. „To nic. Prostě ho ignoruj.“

„V pohodě.“

Řekl to tak vesele, že se Gally přestal smát a zamračil se na něj. „Hej, znáš své místo, nováčku.“

„Ach? A kde to je? Sedět tady a ušklíbat se na tebe?“

Zakřením se, když ukládám kytaru do pouzdra na kytaru a poslouchám, jak se handrkují. Přetáhnu si tričko přes hlavu a obléknu si černé s nápisem Noční klub Forbidden, které jsem si nechal v pouzdře. To staré si dám do pouzdra, zavřu jej a přehodím si popruh přes rameno. Mezitím se snaží Gally Stickovi dokázat, že je lepší, protože skóroval s více ženami, než Sticks.

„No tak,“ vyzývá jej. „Jen to odhadni. Kolik mrch jsi opíchal?“

Povzdychnu si, musím odejít dřív, než se to zvrhne, ale Heath řekne Gallymu: „S touto otázkou na něj plýtváš časem.“

„Ehm?“ Gally na něj zvědavě zvedne obočí. „Proč?“

„Protože zřejmě hraje za jiný tým. Díval se na Hartův hrudník, když si převlékal tričko.“

„Co to říkáš?“ zaječí Gally a doslova odskočí od Sticka.

Otočím se, hledím na bubeníka a jsem šokovaný, kam to zašlo.

Sticks se nahrbí na židli a vypadá vyděšeně jako nějaké zvíře uvězněné v rohu, než vykřikne: „Co?“

Zvednu obočí. Choval se příliš provinile na to, aby odhalil pravdu. „Jsi opravdu gay?“ prostě si nemůžu pomoci a zeptal jsem se. „Protože to by bylo skvělé.“

„Co to kecáš?“ odpoví Gally a otočí se na mě, jako kdybych se zbláznil.

„Co?“ dívám se na něj a Heatha, kteří se tváří zmateně. „Pokud tak budeme rozmanitější, protože to poslední dobou bylo dost stereotypní.“

A ano, to obvinění od tam té holky mi pořád vadilo.

„Rozmanitost?“ zaječí Gally: „Kurva, pokud jsme chtěli odlišnost, mohli jsme najmout tu rockerku, která s námi chtěla hrát.“

Zamračím se na něj, že ji vzpomněl.

„Jakou holku?“ zeptá se Sticks najednou příliš zvědavě.

Ignoruju ho a mračím se na Gallyho. „To ty sis ji odmítl poslechnout.“

„Jako bys chtěl v kapele holku.“ Zamračí se Gally.

Jen jsem pokrčil rameny. „Nikdy nevíš. Mohla být dobrá. Ale jo, jeden z nás – a myslím tím tebe – by ji ani ne během týdne vojel. Pak bychom hledali nového bubeníka.“

Sticks otevře pusu, aby něco řekl, ale zvednu ruku, abych jej přerušil. „To je jedno. Máme teď Sticka.“ Usměju se na nováčka a dodám: „Problém vyřešen.“

Sticks nevypadá šťastně. Zvedne obočí. „Takže…jste někomu nedovolili hrát, jen protože to byla holka?“

Povzdychnu si a ukážu na Gallyho. „To on. Ne já.“

Gally se mračí na Sticka. „Ach, sklapni, buzerante. Nikdo se tě neptal.“

Chci ho praštit, že je tak hrubý, ale Sticks se zamračí. „Nikdy jsem neřekl, že jsem gay.“

Gally zvedne ruce. „No, máš radši ptáky než píče, nebo ne?“

Sticks se zašklebí. Pak svěsí hlavu a zamumlá: „Jo, asi jo.“

Nesnáším, že Gally přiměl nového bubeníka, aby se tak zastyděl a tvrdě jsem ho za to plácl do hrudníku a řekl bubeníkovi: „Ignoruj ho; i zbytek nás to tak dělá. Nikdy nenašel čaroděje, aby mu daroval mozek.“

Sticks se na mě trochu vděčně usměje, ale Gally se zamračí a zamumlá: „Co?“

„To je jedno.“ Nemám čas mu vysvětlovat Čaroděje ze země Oz. „Musím jít. Uvidíme se zítra ve Forbidden.“ Když jsem se výmluvně podíval na Sticka, abych se ujistil, že ho Gally neodradil, přikývl a ulevilo se mi.

Kapela je zpátky.

Díky bohu.