TGGS - 12. kapitola

Překlad: Ivča

Ahoj holky, tentokrát posílám jen jednu, víc jsem nestihla, ale je moc hezká, bavila jsem se :-) A moc vám chci poděkovat za komentáře u předchozích kapitol, pokaždé si ráda čtu, zda máte na příběh a nastalé situace stejný názor jako já :-) Užijte si tu dnešní

Remy Curranová

„Co?“ okamžitě se rozhlédnu okolo, jestli ho někdo neslyšel, ale naštěstí nám nikdo nevěnuje pozornost. Tak vytřeštím oči a otočím se na muže, který se mi pořád dívá na hrudník. „Jak…co…?“

Nakloní se ke mně. „To není možné. Co jsi udělala s ceckama – „

Mávám mu rukou před obličejem, aby mi přestal zírat na prsa. „Necháš toho? Nejsem holka.“

Je to nesmyslné a nejsem si jistá, proč to dělám. Chtěla jsem říct Asherovi, Gallowayovi a Holdenovi až po dnešní noci co jsem…nebo spíš co nejsem. Není třeba to zdržovat, ale…myslela jsem si, že vůči kapele bude uctivější říci jim to tváří v tvář místo nechat Ashera, aby to zjistil takto.

Až do této chvíle jsem neměla pochybnosti o tom, co dělám. Držela jsem se cíle – ale slovo cíl je příliš slabé označení pro bezbožnou touhu být v jejich kapele – všimla jsem si překážek a udělala, co jsem musela, abych dosáhla toho, co chci. A ta maličká lež. Pff. Ti blbci si to zasloužili, že mě nenechali hrát. Chtěla jsem si užít chvíli, až odhalím svou pravou identitu…ale teď ne.

Gally…jo, pořád je mi jedno, že mu lžu. Začal jako blbec a pro mě jím pořád je. Heath…dobře, neznám ho moc dobře, abych si dělala starosti s jeho city. Ale Asher…byl ke mně milý a slušný – teda ke Stickovi – a čím víc ho poznávám, tím víc ho obdivuju jako muzikanta a osobnost.

Je…jiný. A dobře, fajn, možná na mě tu a tam má vliv jeho rajcovnost, ale pořád…si dělám starosti s tím, že mu lžu.

„Ano, jsi holka,“ ujistí mě Ten a přivede mě zpět k problému…jeden příliš sexy zjizvený a ženatý barman ví až příliš. „Jsi ta holka s tričkem Inkubů.“

„Ne, já…počkat, co?“ nakrčím nos a zmateně se zamračím. „Jaká holka v tričku od Incubů?“

„Víš…“ zakrouží na mě prstem. „Ta holka, o které Asher napsal písničku, která tady přišla, zpívala na karaoke v tričku Inkubů a totálně mu obrátila svět vzhůru nohama.“

Zavrtím hlavou a zeptám se: „Vážně, dáváš si panáka ke každému pití, které servíruješ, protože si myslím, že jsi ožralý. Nedává to smysl.“

„Nejsem ožralý a ty jsi ta zkurvená holka,“ řekne mi jistě. „Byl jsem tady a pracoval s Hartem, když jsi přišla a zpívala ´All About That Bass´…s Jodi. Stál jsem za ním, když tvrdil, že budeš mít jeho děti a všechny ty zamilované kraviny. Pak jsem sledoval, jak se jeho naděje a sny proměnily v prach, když jsi seskočila z pódia a dávala si francouzáka s jiným chlapem.“

Otevřu pusu a hledím na něj. Ale vážně, jak mohl, sakra, vědět, že jsem tady zpívala písničku s Jodi? A Ježíši, byla jsem tehdy ještě s Fisherem? Nepamatuju si to.

„Co to, sakra?“ zamumlám, jsem zmatená a zvědavá, o čem to mluví.

Zakření se a mávne rukou k mému hrudníku. „Vážně, nejsem si jistý, proč se musíš takto oblékat a přidávat ke kapele, aby sis získala jeho pozornost. Jen mu řekni, kdo jsi. Přísahám bohu, že tě každou sobotu hledá. Pokud ho chceš, je už tvůj.“

„Já…nemám ponětí, o čem to mluvíš. Nejsem holka.“

Ušklíbne se a vyzývá mě pohledem: „Jo a rozhodně ses nedívala Hartovi na prdel, když odcházel.“

Zachvěju se a vyhrknu: „Protože jsem gay.“

„Nebo žena.“

„Poslouchej, blbečku.“ Ukážu na něj, ale chytne mě za prst a otočí mi ruku, aby se mi podíval do dlaně.

„Jo,“ řekne si spíš pro sebe. „Je to totálně holčičí ruka.“

Vytrhnu mu ji. „Hej. Nech – „

„Ach, neboj. Neřeknu mu to.“

To mě překvapí. Narovnám se a mrknu. „Co?“

„Já to vidím takhle. Dlužím mu to. Věděl, že se mi jediná holka, od které bych se měl držet dál, vkrádá do pokoje a vyšukává mozek bez toho, abych věděl, kdo to je a nic mi neřekl. Tak nemám potřebu mu říct, že holka jeho snů je jejich nový bubeník, který se obléká jako chlap, což mě mate. Proč to děláš?“

„Počkat…zpomal. Proč pořád říkáš kraviny jako: holka jeho snů? A proč, proboha, mluvíš o nějaké…písničce?“

„Do prdele.“ Hledí na mě, jako bych byla šílená. „Vážně to nevíš?“

Zamračím se a jsem nasraná. „Kdybych věděla, co tím myslíš, ptala bych se, o čem to, sakra, mluvíš?“

„Ježíši, jsi drzá. Neslyšela jsi o písničce, kterou o tobě napsal?“

„Ne.“ Vrtím hlavou. „Můžeš mi to, sakra, objasnit, protože mě z tebe začíná bolet hlava? Jaká je to písnička?“

Ten se najednou začne křenit. „Ach, líbíš se mi. Hodíš se k němu.“

„Tene,“ zavrčím, protože mě tento rozhovor sere a bolí mě z něj hlava.

Povzdychne si a začne vysvětlovat. „Víš, napsal o tobě písničku, jak jsi zpívala s Jodi na karaoke. Ježíši, jsi v kapele, tak proč to neznáš?“

„Ach, já nevím; možná protože meleš kraviny. Taková píseň neexistuje. Věř mi, znám všechny písničky Non-Castrato.“

„Ne. To si nemyslím. Měla by ses podívat na tohle.“ Otevřu pusu, protože nesouhlasím, ale narovná se a podívá za mě. „Někdo jde.“

„Co?“ ohlédnu se a skoro se podělám, když vidím, že Asher je skoro u nás a nese piva. Položí bednu na bar a vytáhne dvě láhve, než řekne Tenovi, aby zbytek schoval. Pak je otevře a jedno mi podá.

„Na naše nejlepší vystoupení,“ řekne.

Je mi horko a zapomenu, o čem jsme s Tenem mluvili. Opravdu jsme zahráli nejlepší koncert? Ach bože, miluju to.

Přiťukneme si, napiju se a zvednu překvapeně obočí. „Sakra. Není to špatné.“

Asher se zasměje. „Já vím. Jsem na tom závislý.“

Posadí se na prázdnou židli a ukáže, abych se posadila vedle něj. Rozhlédnu se po Jodi a spatřím ji u stolu s Gallowayem…jak mu sedí na klíně, když jí strká jazyk do krku. Fuj. Nejsem si jistá, kam zmizel Holden, nebo jestli je pořád tady. Protože tady nikoho neznám a nevymyslím dobrý důvod pro to, abych odmítla jeho pozvání, posadím se vedle něj a připadám si, že mu lžu, když si hraju na kámoše.

„Takže, jak dlouho už hraješ?“ zeptá se mě. Líbí se mi jeho ruce – má dlouhé a muzikantské prsty – a jak je pořád něčím zaměstnává, jako když si točí s víčkem lahve na prstu. Jako by v něm byla pořád skrytá energie a musel využívat prsty, aby ji vynaložil.

Zachvěju se, projede mnou horkost a představuju si mnohem vhodnější způsoby, jak by mohl prsty zaměstnat.

Bože, jsem hrozná. Soustřeď se, Remy. Zeptal se tě na něco.

Zachvěju se. „Tak dlouho, co si pamatuju. Vyrostl jsem vedle Jodi a její rodiče vlastnili hudebniny, ale neprodávali nahrávky a CD, prodávali piana, klarinety, flétny, kytary a tak. Vždycky, když jsem tam přišel, hrála jim tam skvělá hudba z 80. let. Má rodina hrála jen mariachi, tak to pro mě bylo jako navštívit jiný svět.

„A tam sis koupil první bubny.“

Mrknu na něj. „Ach, to víš.“

Zakření se a kývnu na něj bradou. „A co ty?“

„Ach…“ pokrčí rameny a začne strhávat nálepku z láhve. „Nevím. Vždycky jsem rád zpíval. Myslím, že to mi dělalo společnost. Pak jsem se v sedmi přestěhoval ke strýci, ale byl často pryč, takže…“ Zvedne ramena a tuším, že to pro něj není nejpříjemnější téma. Ale i tak pokračuje. „Jednou jsem u něj našel starou kytaru. Byla u ní i instruktážní knížka.“

Asi pět sekund na něj hledím, než řeknu: „Počkat, naučil ses hrát sám?“

Rozkošně se zatváří. „Měl jsem na cvičení dost času.“

Jsem tím pořád ohromená a je to na mě vidět, protože na něj hledím s otevřenou pusou. „Sklapni. Opravdu ses, zatraceně, naučil hrát sám?“

Dopije Angry Orchard, pak si povzdychne, položí láhev na bar a ukáže na Noela, aby mu donesl další.

Když se ke mně otočí, vím, že chce změnit téma.

To mě zaujalo. Zpěvák kapely, který o sobě nechce mluvit. To je divné. A nejen to, stydí se, že jsem ohromená jeho schopnostmi. Fisher si užíval všechnu chválu a chtěl, abych znala celou jeho minulost, která z něj udělala tak skvělého muzikanta.

Ne, že bych si ztěžovala. Nemám k tomu důvod, ale víte, jsou to oba zpěváci.

Líbí se mi Asherova pokora, i když je tak úžasný.

„Jaká je tvá oblíbená kapela?“ zeptá se a zakřením se, protože v něm dokážu dobře číst, abych věděla, že chce od sebe odvézt pozornost.

Odfrknu si a udělám obličej. „Jako bych v té kapele nebyl.“

Zasměje se. „Já vím, že?“

„Ale pokud bych měl jmenovat…mých oblíbených 10,“ řeknu a zajímá mě, jestli má stejný vkus. „Tak je to Metallica, Pink Floyd, Led Zeppelin, Tom Petty a Heartbreakers, Rolling Stones, Incubus, Rush – ale jen kvůli Neilovi Peartovi.“

Asher se zakření a kývne. „Tomu bubeníkovi. Samozřejmě.“

Taky se usměju a pokračuju. „Beatles, Jimi Hendrix, Joan Jett, Heart, Bangles – „

Vyprskne pivo a začne se smát. „Bangles?“

„Co?“ zamračím se na něj, že se směje mým Bangles.

Mávne rukou. „To nic. Nečekal jsem mezi rockovými kapelami punkovou kapelu.“

„Hej, hrají rock…tak trochu.“ Pak pokrčím rameny. „Napsali ´Walk Like an Egyptian[1]´“ hádám se. „Je to strašně vtipné hrát na bubny. Podle mě se řadí k ´Hot for Teacher´, ´Enter Sandman´ a ´Tomovi Sawyerovi´.“

Miluju i další ženské skupiny, ale nechci, aby bylo vidět, že jsem holka, tak sleduju Ashera, jak se dál směje.

„Věř mi. Nedělám si srandu z tvého vkusu. Souhlasím s ním. A hej, slyšel jsem i Katy Perry a Taylor Swift, tak si nedělej starosti s žánry.“

„Vole.“ Nakloním se k němu blíž. „To bych Gallowayovi neříkal. Nemyslím si, že by – „

„Jo.“ Zvedne ruku, že to bere na vědomí. „Já vím.“ Pak pokrčí rameny, jako kdyby si s tím nedělal starosti. „Prostě se mi líbí všechny styly. Když to má dobrý rytmus, melodii a dobře mi to rezonuje v kostech, tak jsem pro.“

Kývnu. „To chápu.“ Neřekla jsem mu, že to cítím stejně. Country, rap, alternativní styl, hip hop, klasika, prostě hudbu miluju.

„Ale vyrostl jsem s rodiči, kteří poslouchali Nirvanu, takže proto možná většina našich písniček zní podobně.“

„Hmm, to mě zajímá. Vidím v nich jejich vliv.“ Zajímá mě, jestli to znamená, že vytvořil původní písně. Kolik toho pro naši skupinu dělal? Hrál na kytaru, zpíval, dělal managera a teď ještě píše?

Opravdu by měl přestat dělat a říkat věci, které mě ohromují.

Kýchne si a okamžitě řekne: „Promiň,“ když natahuje ruku k nejbližším ubrouskům, aby si utřel nos. Musím přiznat, že se mi dokonce líbilo jeho gentlemanské chování, když hodil kapesník do koše. Ehm! Moje maličká zamilovanost je opravdu směšná.

Musím začít přemýšlet nad rozhovorem a nemyslet si, že je sexy a zajímavý mužský bonbonek, takže dopiju pivo a řeknu: „Poslední dobou poslouchám Breaking Benjamin.“

„Mmm.“ Ukáže na mě, když se napije, polkne a řekne: „A Five Finger Deatch Punch.“

„´A Wrong Side of Hell[2]´,“ řekneme společně, což je naše nejoblíbenější písnička této skupiny. Pak se začneme smát.

„No není to příjemné?“ zeptá se Ten, který se najednou objeví před námi.

Ztuhnu a doufám, že zavře svou velkou hubu. Ale Asher zasténá a mává mu před obličejem prázdnou lahví. „Nebuď čurák. A dones mi další pití.“

„Vole, zpomal. Už máš páté?“

„Ne, to je moje…“ zamračí se, jako kdyby byl zmatený, a řekne: „třetí.“

„Správně.“ Ukáže na mě. „Mám třetí…a taky poslední, mami.“ Rychle se zamračí na Tena a zeptá se mě: „Chceš další?“

„Hmm. Dobře. Uno más.“ Posunu prázdnou láhev k Tenovi, který zavrtí hlavou. (Uno más – ještě jedno)

„Co?“ mrkne na mě Ten. „Co, sakra, znamená uno más?“

Převrátím oči. „Je to španělsky. Znamená to, že si dám ještě jedno. Por favor. Ale taky to bude moje poslední. Nakonec povezu Jodi domů…pokud neodjede s někým jiným.“ Ale když se po ní ohlédnu, jsem překvapená, že je pořád u stolu s Gallowayem s dalšími ženami. (por favor – prosím)

„Víš, měl jsem na střední dva roky španělštiny,“ řekne vedle mě Asher. „A naučil jsem se hovno.“

Otočím se na něj a jsem poražená další vlnou touhy. Sakra, je příliš krásný. A ty zelené oči…jsou tak intenzivní.

„No, celá má rodina je z Mexika, takže mluvili jen španělsky,“ vysvětluju. „Je to pro mě běžné.“

„Opravdu. Hm. To bych o tobě nikdy neřekl. Vypadáš tak…americky.“

Zvednu obočí. „Jsem Američan. Narodil jsem se a vychovali mě v Illinois.“

„Myslím tím…“ Převrátí oči a ty mu vzplanou, jako kdyby se bál, že mě urazí.

„Můj otec byl Američan,“ řeknu. „Ale protože si ho nepamatuju a vyrostl jsem s máminou rodinou, jo, řekl bys, že je mé dědictví pevně spjaté s latinskou Amerikou. Asi jsem si oblíbil tento styl hudby, protože je to mnohem víc exotické a vzrušující, než to, co poslouchá moje rodina. A taky jsem rád rebel.“

Asher se zasměje a přikývne. „To dává smysl.“ Otevře pusu, aby řekl víc, ale objeví se u nás dvě holky, jedna se postaví vedle něj a pohladí ho po hrudníku. „Čau, jsi Asher Hart, že? Váš koncert byl úžasný.“

Přátelsky se na ni usměje a řekne: „Díky,“ ale pak se odkloní, protože nemá dobrý pocit z její blízkosti.

Zúžím oči na její rudě nalakované nehty, když pokračuje níž, níž až na břicho a pokračuje k jeho klínu. „Máš ten nejúžasnější hlas.“

Chytne ji za ruku dřív, než se dostane k malému Asherovi a i přes to se pevně usměje. „Jsem rád, že se ti líbí.“

„Hej! Vy dvě.“ Noel ukáže na obě holky a odmávne je. „Toto je místo pro VIP. Hněte sebou.“

Obě si znepokojeně odfrknou, ale Noel na ně zúží oči a nakonec zmiznou. Když je konečně volný z jejich spárů, Asher se otočí na židli čelem ke mně, ale nohy má bezpečně pod barem…aby mu nevylezla nějaká ženská do klína.

„Díky, chlape,“ řekne Noelovi.

„Ach…pro náš úžasný maličký košíček bych udělal cokoli.“ Noel ho štípne do tváře, ale Asher ho plácne a zanadává.

Když Noel odejde, Asher se směje a podívá na mě. „Mrzí mě to. Jsou opravdu…troufalé.“

A to mě zase překvapí. Fisher byl po nich vyjel – a smutné je, že jsem se to nedozvěděla, než jsem s ním byla zasnoubená. Jo, bylo strašně uklidňující slyšet, že spal s každou novou holkou pokaždé, když byl na veřejnosti beze mě.

Napila jsem se piva a podívala se Asherovi do tváře, když se ohlížel přes rameno po těch dvou, které Noel vyhodil. Jeho výraz mě mátl. Viděla jsem zájem; rozhodně mu nevadilo, co viděl. Ale taky jsem zahlédla ostražitost, která nešla dohromady s tím, jak jej přitahovaly.

„A…nechtěl jsi pokračovat?“ nemůžu si pomoct, musím se zeptat.

Podívá se na mě a tváří se překvapeně. Pak pokrčí rameny. „Nevím. Prostě…“ Znova pokrčí rameny. „Asi bych byl radši tím, kdo se snaží, víš.“ Naposledy se podívá za ženami a dodá: „A k tomu jsem už chvíli neměl šanci.“

„To si umím představit.“ Rozhodně jsem to zažila, protože mě to k němu táhlo jako každou ženu dnes v baru. Ženou se za ním nadržené davy.

Posune se blíž, ztiší hlas a přizná: „Stydím se. Cpou se ke mně a já nevím, je to úžasné, protože o mně nic neví. Jsem normální kluk a nemůžu si pomoct, ale myslím si, že by byly zklamané, kdyby mě opravdu znaly.“

Ach, vsadím se, že se mýlí. Je tak strašně zajímavý…a každou chvíli ještě víc.

Díky bohu, že se pak ukázala Jodi, než jsem mohla říct něco hloupého.

Sklouzla ke mně, smála se – byla strašně opilá – a skoro mě srazila ze židle na Ashera. Chytila jsem se baru, abych nespadla.

„Hej, puta,“ vykřikne, obejme mě okolo krku a políbí na masku. „Ach můj bože, jsi dneska tak sexy. Už jsem ti řekla, jak dobře v tom oblečku vypadáš? Zavezeš mě domů? Můžu ti ho v autě falešně vykouřit.“ (puta – děvka)

Nervózně se zasměju a jsem ráda, že neprozradila mou identitu, kromě toho puta a nabídky falešné kuřby, ale doufám, že si toho Asher nevšiml. Je tak ožralá, že by si to se mnou brzy rozdala. „Zdá se, že jo,“ řeknu, vezmu ji okolo pasu a nadzvednu. „Jsi zlitá, chica.“ (chica – holka)

„Je mi dobře,“ řekne, zakloní hlavu a všimne si, kdo sedí vedle nás. Vytřeští oči a zalapá po dechu. „Ach můj bože, zase je tady ten krásný zpěvák z vaší kapely. Nechceš ho olíznout?“ Začne mi lézt do klína a natahuje se k němu. „Hej…Ashere Harte? Můžu tě olíznout?“

„Jodi!“ strhnu ji k sobě. „Uklidni se. Neolizuj mé spoluhráče.“

Nakrčí nos a našpulí pusu. „Není s tebou zábava. A kromě toho.“ Zakroutí na mě jazykem. „Kouřila jsem tomu bastardovi Billymu pod stolem, aby mi vrátil kalhotky. A můj jazyk byl všude – „

Přitisknu jí ruku na pusu, aby sklapla. „Fuj.“ Pak si vzpomenu, kde měla pusu a rychle si ruku utřu do kalhot. Podívám se na Ashera, zašklebím se a tiše řeknu: promiň.

Jen se zasměje. „Nedělej si s tím starosti.“

Ale stejně se stresuju. „Jak dlouho bude trvat úklid pódia?“

Odmávne mě a vrtí hlavou. „S tím si taky nedělej starosti. Postarám se o všechno. Prostě dovez tuto roztomilou dámu bezpečně domů a budeme si kvit.“

Jodi se zahihňá a položí mi hlavu na rameno. „Slyšel jsi to? Řekl mi, že jsem roztomilá.“

„Taky řekl, že jsi dáma, takže toho asi moc vypil.“

„Hej,“ zamumlá Jodi, štípne mě do ruky na citlivém místě a vyjeknu.

Asherovi zazvoní mobil.

Když to zvedne, moje spolubydlící mi hlasitě zašeptá do ucha: „Už jsi mu řekla, že jsi holka? Řekla jsi, že to řekneš po koncertu. Vsadím se, že vyletí z kůže, až to zjistí.“

„Pšt,“ zasyčím na ni a tiše se mračím, když se ji snažím utišit. „Ještě ne.“

Po tomto večeru se mé cíle změnily. Pořád jsem radostí bez sebe, že jsem hrála před lidmi, kterým jsme se líbili a milovali to. A pak Asher…který tady sedí, mluvím s ním…a uvědomila jsem si, že chci zůstat v kapele.

Tak potřebuju nový plán. Potřebuju na to jít decentně, aby si mě kluci pak nechali, až odhalím svou pravou identitu. Pokud to zahraju správně, možná bych je přemluvila, abych mohla zůstat jako holka.

Než to můžu Jodi vysvětlit, Asher mě chytne za ruku. „Sakra, Sticku, tomu neuvěříš.“ Je nadšený, když mi třese ramenem. „To byl majitel kasina z Chicaga. Dnes tady byl a viděl naši show. A chce, abychom hráli v jednom z jeho klubů. Příští sobotu. Nabídl nám dva litry za večer. Kurva, věříš tomu?“

Otevřu pusu, když Asher zakloní hlavu a s úlevou se začne smát. „Dělám na tom přes rok, abychom dostali takovou možnost. A ty jsi s námi jednu noc – jednu zkurvenou noc – a bum, máme nabídku ze zkurveného Chicaga. Nosíš nám štěstí, víš to?“

„Já…“ nemám slov. Zavrtím hlavou a jsem stejně ohromená, jako on, ale taky jsem nervózní.

Opravdu…kurva! Teď mu to nemůžu říct. Co když to kluky nasere tak, že mě vykopnou z kapely? Kde by pak byli? Na příští víkend potřebují bubeníka. Nemůžu je opustit. Nezklamu Ashera. Vypadá tak zatraceně roztomile, když je nadšený.

A jo, sakra, opravdu chci hrát v baru v Chicagu.

Takže to asi znamená, že Sticks, bubeník, s námi bude ještě o něco déle

---

[1] Walk Like an Egyptian - https://www.youtube.com/watch?v=Cv6tuzHUuuk

[2] A Wrong Side of Hell - https://www.youtube.com/watch?v=o_l4Ab5FRwM&list=PL6MJN-6SPIZeEMLIhdneyYs8pCzclhzVW