CM - 7. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

7/ Lucas

V sobotu ráno jsem přesvědčený, že je Yulia na Ukrajině. Diego a Eduardo ji vystopovali až do Venezuely, ale tam veškeré stopy vychladly.

„Myslím, že opustila zemi,“ řekne Diego, když mu volám kvůli novinkám. „Soukromé letadlo registrované na nějakou vedlejší společnost žádalo o let do Mexika, ale tam nejsou žádné známky po přistání. Museli to být její lidé a v tom případě už musí být pryč.“

„To není jisté. Hledejte dál,“ řeknu, i když vím, že má nejspíš pravdu.

Yulia se dostala pryč a jestli mám nějakou naději, že ji znovu najdu, budu muset rozšířit síť a zavolat některým našim mezinárodním kontaktům. Zvažuju, že o tom řeknu Esguerrovi, který by mohl věci urychlit, ale rozhodnu se počkat do neděle. Dnes má jeho žena dvacáté narozeniny a vím, že nebude mít náladu. Jediné, o co se můj šéf stará, je, aby Nora dostala všechno, co chce – což zahrnuje návštěvu populárního klubu v centru Chicaga.

„Uvědomuješ si, že zajistit celé to místo bude noční můra, že ano?“ řeknu mu, když to nadnese kolem oběda. „Je tam příliš mnoho lidí. A v sobotu večer-“

„Jo, já vím,“ odpoví. „Ale Nora mě požádala, tak najděme způsob, jak to uskutečnit.“

Strávíme dvě hodiny procházením schémat nočního klubu a rozhodujeme, kam postavíme strážné. Je nepravděpodobné, že by se tam objevil některý z Esguerrových nepřátel, když jde o spontánní rozhodnutí, ale stejně se rozhodneme rozmístit snipery kolem a další strážné v okruhu jednoho bloku.

„Skoro jsem zapomněl,“ řekne Esguerra, když skončíme. „Nora chce, aby se k nám v klubu připojila Rosa. Můžeš zařídit, aby ji tam někdo dovezl?“

„Ano, myslím, že jo,“ řeknu po chvíli přemýšlení. „Thomas tu holku může přivést, než zaujme pozici na konci bloku.“

„To by šlo.“ Esguerra vstane. „Uvidíme se večer.“

Odejde z pokoje a já jdu ven rozdat úkoly.

Esguerrova večeře proběhne bez problémů, pak je s Norou zavezu do klubu. Rosa na ně už čeká, na sobě má žluté šaty, které si koupila během našeho výletu do centra. Ve chvíli, kdy Nora vystoupí z auta, se k ní Rosa rozběhne, a slyším, jak se ty dvě mladé ženy nadšeně baví, zatímco míří do klubu. Esguerra jde za nimi, vypadá mírně pobaveně. Já zůstanu v autě, připravený na nudnou a dlouhou noc.

Ani ne po půl hodině sním sendvič, který jsem si sbalil s sebou, a zkontroluju emaily. K mé úlevě na mě čeká zpráva od našich hackerů.

Konečně jsme se dostali přes firewall ukrajinské vlády a rozluštili pár dokumentů, stojí v emailu. UUR je zkratkou pro UkrainskoyeUpravleniyeRazvedki, což se dá přeložit jako ‚Ukrajinský zpravodajský úřad‘. Jde o špionskou skupinu mimo záznam, která byla založena jako odezva na jejich hlavní bezpečnostní agenturu a úzce spjatá k Rusku. Právě teď pracujeme na dekódování zprávy, která by mohla prozradit dva UUR agenty a místo v Kyjevě.

Usměju se, napíšu odpověď a odložím telefon. Je jen otázkou času, než Yuliinu organizaci dostaneme. A až to uděláme, nebude mít kam utéct, nikdo jí nepomůže.

Žádný milenec, ke kterému by se mohla vrátit.

Stisknu zuby, když mnou projede náhlá vlna žárlivosti. Yulia by s ním už klidně mohla být, s tím jejím Mishou. Mohl by ji držet.

Mohl by ji klidně šoustat.

Ta myšlenka mě naplní vztekem. Kdyby ten chlap stál teď přede mnou, zabil bych ho holýma rukama a donutil Yulii se dívat. Byl by to trest za její poslední zradu.

Myšlenky přeruší vibrování telefonu. Sáhnu po něm, přečtu Esguerrovu zprávu a krev se mi promění v led.

Nora a Rosa napadeny, stojí ve zprávě. Vzali Rosu. Jdu po ní. Upozorni ostatní.