TD - 21. kapitola

Překlad: Marťa

Zatímco jsem se chystala na ples, pochytila jsem tři věci:

1.      Sedmadvacetiletá žena by výše uvedenou poznámku neměla říkat.

2.      Paulo umí pracovat s kulmou.

3.      Cammie by nedokázala udržet sexuální tajemství, i kdyby na tom závisel její život.

„Takže, myslíš, že se o tebe Jason a Logan během promenády poperou?“ Zeptala se, zatímco mi Paulo dokončoval líčení, protože ano, uměl i líčit. Našla jsem v něm jednu velkou, statnou, potetovanou vílu Kmotřičku.

Ještě před okamžikem Paulo nevěděl, že mě a Jasona spojuje něco víc, než jen naše hudba, ale teď mu to určitě došlo. Díky Cammie.

„Jako třeba když tě Logan pozve na parket na pomalou písničku a Jason bude supět žárlivostí. Poperou se o tebe a všichni na plese vás budou sledovat. Pak řekneš Jasonovi, že je zpětně vyloučený a nemůže se plesu zúčastnit, dokud ve svých osmadvaceti letech nezopakuje poslední ročník.“

Paulo vydechl předstíranou hrůzou.

„Nechtěli byste, lidi, psát scénáře ke komediálním seriálům z devadesátek?“ Zeptala jsem se, zírajíc na Cammiin odraz v zrcadle.

Natáhla se dopředu a sevřela mi rameno. „Brookie, bez ohledu na to, jak to dopadne – použijte kondom. Nechceš přece, aby z tebe byla náctiletá matka.“

Okamžitě jsem jí a Paulavyhodila z pokoje a nezbylo mi nic jiného, než dokončit si svůj make-up sama. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a pokusila se Cammie dostat z hlavy. (Také jsem myslela na to, že jsem Paula neměla tak ukvapeně vyhazovat z pokoje. Dokončil mi totiž jen jedno oko a moje vlastní umění líčení stálo za prd.)

S povzdechem jsem práci dokončila a připomněla si, že tahle noc patří dvěma středoškolákům, které já a Jason doprovázíme. Loganovi a dívce, jménem Jessie. Když se škola dozvěděla o tom, že se Jason zúčastní plesu, dostal za úkol vybrat vítěze kurzu tvůrčího psaní. Zapsalo se několik dívek z vyšších ročníků a Jason, ze všech odevzdaných příběhů, vybral právě Jessiin. Nedovolil mi,si ho přečíst, ale určitě zvolil dobře.

Tak, všechno bylo hotové. Limuzína dorazí za třicet minut, pak vyzvedneme Logana a Jessie, kteří budou mít zahajovací tanec.

Neměla jsem šanci mluvit s Jasonem od našeho koupelnového dovádění. Takže, když jsem sestupovala po schodech dolů, zvedla jsem si trochu sukni a dívala se pod nohy, abych se nemusela dívat, jak stojí na samém konci schodiště v perfektně padnoucím černém smokingu.

Nadechla jsem se a zarazila se. Poprvé od chvíle, kdy jsem se s ním setkala, byl naprosto hladce oholený. Vlasy měl sčesané dozadu a já na chvíli přestala dýchat při pohledu na silnou bradu, obvykle skrytou za strništěm a očima, věčně schovanýma za rozcuchanými vlasy. Přesto to byl on. Nejkrásnější chlap, jakého jsem kdy viděla a ani nebyl moje rande.

Jason ke mně natáhl ruku, jakmile jsem se ovládla natolik, abych k němu vykročila.

„Bavte se lidi a s večerkou si nedělejte starosti!“ Zařvala Cammie. Ohlédla jsem se přes rameno a ona pokrčila rameny. „To bylo naposled, přísahám.“

Poslala jsem jí vzdušný polibek, než nás Jason odvedl ven k limuzíně.

„Tvoje sestra je ti hodně podobná,“ řekl Jason, když mi podržel otevřené dveře limuzíny, abych se mohla usadit. Interiér byl spoře osvětlený a pod protějším oknem se v kyblíku s ledem chladilo několik lahví limonády. Ačkoliv tam bylo spoustu místa po oba, Jason vklouzl na sedačku vedle mě tak těsně, až se svým stehnem otíral o mé. Řidič za námi zavřel dveře a brzy jsme vyrazily po nerovné štěrkové cestě směrem od ranče.

„Vážně?“ Zeptala jsem se. Nebyl první, kdo řekl, že jsme si, Cammie a já, podobné, ale ráda jsem se dozvídala, proč si to lidé mysleli. Každý měl jiný důvod: naši osobnost, to jak vypadáme, naše manýry.

„Jo, myslím, že vypadá trochu, jako ty. Ale ona má v sobě víc světla. Je to překvapivé zjištění, obzvláště u lidí, kteří prožili takovou ztrátu, jako vy dvě.“

Jeho slova mě úplně zaskočila. Jistě, Jason věděl, že jsme ztratily rodiče, ale fakt, že to řekl nahlas, mě zarazil.

„Vždycky byla moje kotva a doufám, že já pro ni stejně tak. Dokáže mě rozesmát, jako nikdo jiný.“ Cítila jsem na sobě jeho temný, soustředěný pohled, ale pokračovala jsem. „Zpočátku to tak samozřejmě nebylo. Musely jsme zapracovat na tom, abychom po tom všem, co se stalo,smích zase našly. Ale vzpomínám si, jak jsme se poprvé zasmály. Poprvé jsme si řekly, že je v pořádku, abychom byly zase šťastné.“

Chytil mě za ruku a držel ji ve svých dlaních, ale neřekl jediné slovo. Na chvíli jsem se dívala na naše spojené ruce, zcela šokovaná jeho tichou podporou. Seděli jsme tak, až dokud limuzína nezastavila před Loganovým domem. Byla to malá stavba z červených cihel s železnou, tepanou hvězdou umístěnou nad garáží a nákladní fordkou, zaparkovanou na příjezdové cestě.

Sotva jsem zaklepala, vchodové dveře se otevřely a v nich stál Logan s úsměvem od ucha k uchu. Měl na sobě oblek, který mu na ramenech visel a trochu plandal kolem pasu, ale s nagelovanými vlasy a nervózním úsměvem vypadal roztomile. V ten okamžik jsem věděla, že dělám správnou věc, když s ním jdu na ples. I když to zrovna nebyla moje představa toho, jak bych chtěla strávit večer.

„Váš kočár čeká,“ zažertovala jsem.

Pohlédl na limuzínu za mými zády a pak rychle přikývl. „Mí rodiče by chtěli udělat nějaké fotky, kdyby ti to nevadilo,“ vysvětlil s pokrčením ramen, když mu začal mizet úsměv z tváře. Věděla jsem, že je přirozené při takové události fotit, ale nechtěla jsem z mé přítomnosti na plese dělat propagační cirkus. Netoužila jsem po tom, aby moje fotky skončily v nějakém časopise. Přesto jsem se přistihla, že se usmívám a vcházím do domu.

O několik minut poté, co mě Loganova malá sestřička požádala, abych jí podepsala každou věc v jejím pokoji, jsme se vydali ven k limuzíně. Jason telefonoval, když jsem vklouzla zpět na sedačku a k mému zděšení se přesunul na postranní lavici, abychom s Loganem mohli sedět vedle sebe. Chtěla jsem protestovat, ale Logan si zaslouží, abych mu dnešní večer věnovala pozornost. No, alespoň jsem mohla sedět vedle něho. Ale popravdě, ani to nedovedlo odvést mou pozornost od toho, jak dobře vypadal Jason ve svém smokingu.

Přinutila jsem se dívat z okna, u kterého seděl Logan a sledovat, jak jsme minuli hlavní silnici v Big Timber a zamířili hlouběji do města. Když jsme najeli na polní cestu, visela nám nad hlavou cedule zavěšená na řetězu, s názvem „Big Timberský vozový park“. Jessiein domov byl v nejvzdálenějším konci, obklopený stromy a s malou zahrádkou na předním dvoře. Už seděla připravená přede dveřmi, na dřevěných schodech a čekala na nás s velkým úsměvem na tváři. Tmavé vlasy měla stažené do jednoduchého drdolu a na jednom místě zachycené sponkou se štrasovými kamínky. Měla na sobě šaty, které jsem viděla v obchodě, světle fialové nafouklé šlehačky, ve kterých ale na rozdíl ode mě vypadala, jako princezna. A když Jason vystoupil z limuzíny, dívala se na něj, jako na svého prince. Nebyl tam nikdo, kdo by Jasona a Jessie vyfotil, takže než se vrátili zpět do limuzíny, vyskočila jsem se svým iPhonem a udělala jim v zahradě několik fotek. Byla to tichá dívka, očividně vyjukaná ze mě a Jasona, ale jakmile jsme nastoupili zpět do limuzíny, řekla jsem jí, že se mi líbí její šaty a její ostýchavost začala slábnout.

„Díky! Trvalo věčnost, než jsem vybrala ty perfektní,“ řekla, podívala se na množství materiálu a uhladila ho dlaněmi.

„Vypadáš skvěle,“ řekl Jason s lehkým úsměvem.

Člověk by si myslel, že jí právě řekl, že vyhrála malý ostrov u pobřeží Jamajky. Oči se jí rozšířily a viditelně ztuhla. Jason se setkal s mým pohledem a já se na něj usmála, abych mu dala najevo, že udělal správnou věc.

***

Ples se konal v kavárně jejich střední školy. Nevěděla jsem, jak to v místnosti vypadalo normálně, ale plesový výbor odvedl výbornou práci s dekoracemi. Nebýt té typicky školní vůně, myslela bych si, že jsme v nějakém sále v Los Angeles. Nad hlavami nám zářila různobarevná světla a všude byly balónky se stuhami. Na jevišti si na černém stole zřídil pracovní koutek DJ se svým notebookem a jeho hudba se ozývala místností díky rozmístěným reproduktorům.

Na levé straně pódia,u modrého pozadí, pořizoval fotky profesionální fotograf. Páry stály pod bílým plastovým obloukem s falešným břečťanem vinoucím se po celém obvodu. Někomu se to mohlo zdát kýčovité, ale jejich úsměvy byly skutečné a úplně jste mohli cítit všechnu tu romantiku a vzrušení, vznášející se ve vzduchu.

Snažila jsem se ignorovat pohledy, které se na nás upíraly. I v tlumeném osvětlení jsme, Jason a já, vynikali jako bolavé palce. Byl s námi Hank, který s sebou vzal i dodatečnou ostrahu. Muž se tyčil nad zbytkem davu a vypadal, jako slon v porcelánu. Velmi diskrétní.

„Co podnikneme nejdřív?“ Zeptala jsem se a otočila se k naší malé skupině.

„Pojďme ochutnat jídlo,“ řekl Logan v okamžiku, kdy promluvila Jessie.

„Můžeme jít pozdravit mé přátele?“ Zeptala se Jasona s nesmělým úsměvem.

Jason a já jsme si vyměnili ostražité pohledy. Budeme se muset rozdělit. Než jsem mohla něco říct, Logan už zamířil ke stolu s jídlem a mě táhl za sebou. Jessie se přesunula na druhou stranu parketu a Jason musel jít rychle za ní. Neměla bych pociťovat smutek. Přece jsme byli pořád ve stejné budově a později se znovu uvidíme. Ale vědomí toho, že je náš čas tak omezený a za dva týdny skončí naše lhůta, mě znepokojilo i to, že nás bude dělit moře puberťáků.

Za stolem s jídlem stála skupina chlapců, ke kterým mě Logan odtáhl. Před touto nocí jsem si nemyslela, že by mohl někdo tak dlouho diskutovat o videohrách, aniž by se blížil ke konci. Nezajímají mě nějaké herní kostýmy.

Z těch řečí jsem měla chuť praštit hlavou do betonového sloupu vedle mě.

Nechtěla jsem od Logana odejít, takže jsem tam stála a snažila se vnímat směr konverzace a zároveň neusnout nudou. Každých pět minut ke mně přišel nějaký student a požádal mě o fotografii nebo autogram. Za normálních okolností by mi takové vyrušení bylo nepříjemné, ale tentokrát jsem je vítala. Chcete fotku? Super. Klidně patnáct.

Pak jsem si ale všimla Jasona na tanečním parketu. Jessie měla na tváři obří úsměv, když vážně hodně špatně předváděl pohyby postřikovače. Nemohla jsem se nesmát. Ostatní holky na tanečním parketu se snažily dostat k Jasonovi z takového úhlu, aby to vypadalo, že tančí s nimi. Jejich přátelé je fotili a všichni se smáli, když se na výsledky dívali na displejích iPhonů. Bylo zábavné to sledovat s vědomím, že já jsem v jejich věku dělala to stejné.

Některé dívky měly dost odvahy, aby ho požádaly o tanec, ale on je vždy odmítal a zůstal věrný tomu, že je tam s Jessie. Věnoval jí svou pozornost a snažil se předvést jí různé taneční pohyby. (Některé z nich byly opravdu hrozné. V duchu jsem si udělala poznámku, že se ho musím zeptat, proč nepoužil nějaké pohyby, které předváděl v posteli.)

O chvíli později jsem dostala skvělý nápad, abych se omluvila s tím, že potřebuji na toaletu. Usoudila jsem, že si můžu dát oddechový čas. Možná se projdu po obvodu tanečního parketu, jen abych něco dělala. Chtěla jsem být pro Logana dobrým rande, ale bylo jasné, že on byl dospívající chlapec a dívky, ať celebrity nebo ne, rozhodně dlouho nevydrží u diskuze na téma videohry.

Sledovala jsem Jasona na tanečním parketu, když jsem procházela kolem. Vzhlédl těsně předtím, než jsem zahnula za roh ke koupelně a podíval se mi do očí. Usmála jsem se a zamávala mu, když na mě vrhnul hravý úsměv. Byla bych se zdržela déle, ale Jasona obklopila další skupina dívek. Ten chlap měl evidentně plné ruce práce.

Hank mi ukázal, jakým směrem je koupelna a jakmile jsem byla uvnitř, dala jsem si načas a poslouchala konverzaci, která kolem mě proudila. Bylo to přesně to, co byste očekávali od kýčovité show stanice MTV.

Dívka A: „Ten blbec Tommy, mě celý večer nepožádal o tanec. Proč se mě vůbec obtěžoval ptát, jestli s ním půjdu, když se mi vůbec nevěnuje?“

Dívka B: „Jo, no, Tommy alespoň řekl, že jsi sexy. Koupila jsem si novou push-upku a Lukas si mě ani nevšiml. Dvakrát šel k DJovi a chtěl zahrát úplně pitomé písničky.“

Dívka A: „Naše rande jsou na nic.“

Dívka B: „Já vím. Měly jsme prostě zůstat doma a pustit si film.“

Dívka A: „To je jedno. Myslím, že je tady ještě Jason Monroe. Sally říkala, že se ho pokusí políbit.“

Dívka B: „Jako kdyby se chtěl líbat se středoškolačkou. Sally je tak, jako tak, prudérní.

Dívka A: „Myslíš, že bych si měla do podprdy nacpat víc toaletku? Co jsme tady, mám pocit, jako by se mi prsa zmenšila.“

Dívka B: „Ne, bože. Tommy si to ho všimne. Už tam máš tolik výplně, že by to zastavilo kulku.“

Dívka A: „Tvoje prsa zase vypadají, jako obří vodní balónky, tak proč bych si měla nechat radit od tebe?“

Zbytek rozhovoru jsem neslyšela, protože jsem musela spláchnout toaletu. Jakmile uslyšely, že je tam někdo s nimi, vyběhly ven, jako rakety. Vyšla jsem z kabinky a umyla si ruce. V hrozném osvětlení, které je snad jen na středních školách, jsem si v zrcadle zkontrolovala líčení. Panebože, nebylo divu, že jsou dospívající dívky tak nejisté. Myslím, že jsem viděla každý jeden ze svých pórů.

Po dalších deseti minutách strávených úpravou mého zevnějšku jsem konečně otevřela dveře na chodbu, protože jsem věděla, že si Logan určitě všiml, že jsem dlouho pryč. Ale než jsem se mohla zamířit zpátky do sálu, uviděla jsem stát v hale s Hankem, a druhým mužem z ochranky, Jasona. Když mě uviděl, vykročil mi naproti s ďábelským úsměvem na tváři.

„Chystal jsem se tam někoho poslat, aby tě zkontroloval.“

Usmála jsem se. „Potřebovala jsem si odpočinout od tvého bratrance. Už ani o vteřinu déle jsem nedokázala poslouchat, jak mluví o Grand Theft Auto.“

Zasmál se a zavrtěl hlavou. „Jo, měl jsem tě předem varovat.“ Přišel blíž a natáhl ruku k mé. Zmateně jsem se na něj podívala.

Pak jsem se podívala na chodbu, která byla úplně opuštěná. Nebyli tam žádní adolescenti s mobily v ruce, aby nás vyfotili, jak se držíme za ruce? Takové fotky by stály poměrně hodně, kdyby je prodali té správné osobě.

„Na západní frontě klid,“ řekl Jason. „No tak, pojďme se rychle projít. Přemluvil jsem Hanka, aby nás nechal chvíli o samotě.“

Myšlenka chvíle o samotě vzbudila můj zájem. V posledních čtyřiadvaceti hodinách jsem nestrávila ani chvíli bez Cammie. Než jsem mu stihla odpovědět, Jason mi ovinul ruku kolem pasu a zatáhl mě za roh. Většina stropních světel v přední části budovy byla zhasnutá, až na těch pár, s nouzovým osvětlením. Chodbu po obou stranách lemovaly kovové skříňky a každých několik metrů byly přerušené dveřmi do učeben. Jason bral za kliky všech dveří, které jsme minuli, dokud jedna, na konci chodby, nepovolila. Když se otevřely dveře,zašklebil se na mě a vtáhl mě dovnitř.

Myslím, že jsem na střední měla podobnou fantazii, až na to, že šlo o mladého učitele angličtiny, který nahlas recitoval naší třídě Shakespeara.

Vzpomínky jsem odsunula stranou, když Jason otočil vypínačem, rozsvítil polovinu vědecké laboratoře a zbytek nechal tonout ve stínu. Po místnosti byly rozmístěné černé stoly se dřezy a plochou, na které se prováděly experimenty.

„To je svůdné místo,“ zažertovala jsem. Prsty rukou jsme měli stále propletené.

Ušklíbl se. „Vážně mám slabost pro ty hořáky.“

„Co tady děláme?“ Zeptala jsem se a otočila se zpátky k malému okénku ve dveřích. Očekávala jsem, že uvidím hlouček středoškoláků, soupeřit o místo u okénka, ale chodba byla prázdná. Nikdo jiný, než Hank a druhý člen ochranky, nevěděl, že jsme opustily taneční sál.

Kradouc mi myšlenky, otočil se Jason ke mně a vzal můj obličej do dlaní. „Neděláme nic,“ odpověděl, než se rty přitiskl k mým. Naklonila jsem hlavu a snažila se soustředit na to, že tam nikdo není. Jen Jason. Tak jsem ho popadla za klopy saka a pevně ho držela. Jeho jazyk vklouzl mezi mé rty a já si ho přitáhla blíž.

Nemohla jsem uvěřit, že to budeme dělat ve škole. Ve třídě.

„Jasone,“ vydechla jsem a snažila se na okamžik oprostit od našeho chtíče. Ale nešlo to.

Jason mě přitiskl zády k tabuli a začal mi vyhrnovat šaty kolem boků. Oh, svaté peklo, budeme mít sex u tabule. Před necelým dnem na ní nějací učitelé psali křídou a my se, tady a teď, o ní opíráme.

Jen doufám, že až budeme odcházet, nebudu mít na zadní části svých černých šatů obtisknutý vzoreček E=MC².

„Chystáme se dostat do velkých problémů,“ varovala jsem, když jsem zapracovala na rozepnutí jeho kalhot. Nešlo mi je rozepnout s těmi skrytými knoflíky.

„A teď, paní Heartová, je čas na výběr vašeho trestu,“ řekl Jason, aniž by se přestal uculovat.

„Ach bože, jsi tak zvrhlý. Nehrajeme role,“ zasténala jsem.

Jason sklonil hlavu, aby mě políbil na bradu, a pak mi shodilšpagetová ramínka z ramen. Otřásla jsem se v reakci na chladnou desku, která se mě dotklana zádech. Nebo to možná bylo tím, jak se mě dotýkal Jason. Jeho ruce byly všude, hladily mě pod šaty a já se opřela hlavou o tabuli za mnou. Polštářky prstů sklouzl mezi má stehna, takže se mi sevřel žaludek. Když pokračoval výš a výš, až jeho prsty našly svůj cíl, zatočil se, se mnou, svět.

Ve vzduchu byla cítit křída a tužka. Divný zápach z vědeckých experimentů nešlo ignorovat, ale pak zmizely Jasonovy kalhoty a jeho hlava se ocitla v ohbí mého krku, takže jediné, co jsem cítila, byla jeho kořeněná kolínská a vůně jeho těla, mísící se dohromady v okamžiku, kdy do mě vnikl. Nebylo to poprvé, kdy nepoužil kondom a já nemohla přijít na to, proč je tak nesnesitelně nádherné, cítit ho takhle uvnitř sebe.

„Brook,“ zašeptal, když se zarazil, odtáhl se a podíval se mi do očí.

Chtěla jsem odvrátit jeho tvář nebo zavřít oči. Prostě udělat něco, co by mu zabránilo vidět to, co se poslední dva týdny snažím skrýt. Předstírat, že o nic vážného nejde.

Mohla bych lhát sama sobě. Tato část byla snadná. Lhát mu, protože jsem věděla, že jinak nebudu schopná odejít.

Pomalu se odtáhl boky a pak se ke mně znovu přitiskl. Udržoval přitom oční kontakt, který mě znepokojoval. Udržoval to nesnesitelně pomalé tempo, kradl mi srdce a měl ho ve svých rukou. Copak to neviděl? Bylo to jasné, jako den. Všechno, co jsem cítila, se mi odráželo ve tváři, jako blikající neonový nápis.

Ani jeden jsme neřekli jediné slovo. Zaklonila jsem se dozadu a zírala na obložený strop a nechala ho do sebe pronikat.

Možná, že to neviděl, protože nechtěl.