SD - 2. kapitola

Překlad: Tanulka

Beck

Přeskakuju z obrazovky na obrazovku, hledající novou beta stránku pro Cukřenku. Mí programátoři pracují bez přestávky za posledních šest měsíců na zavedení této nové platformy, která poskytuje lepší vyhledávač, robustnější komunikační rozhraní a možnost videochatu mezi SugarDaddy a dívkami. Samozřejmě, že jsme museli programovat v určité kvalitě na video platformě, aby se zajistilo, že chaty jsou čisté a ne pornografické.

To je problém, když máte vlastní firmu, která páruje muže a ženy pro vztah, který není založený na sexu, ale zcela jistě je. Jistě…jsou pánové, kteří jsou příliš staří, aby to zvládli, ale přesto chtějí hezkou dívku po svém boku a jsem si jistý, že v těchto pár případech se jedná čistě o platonický vztah.

Ale z větší části, SugerDaddies nechtějí jen hezkou dívku po svém boku, ale chtějí ji mít ve své posteli, nebo shrbenou ve svém klíně v zadní části svých limuzín sající jejich penis.

To je opravdu to, za to SugerDaddies platí.

Já to vím.

JT to ví.

Svět to ví.

Právě jsme zjistili, že žádné peníze neovlivní očekávání sexu a tím jsme odvrátili očekávané potíže se zákonem. To bylo něco, čím jsme strávili měsíce s naším právním týmem, analyzováním, než jsme do podniku vložili kapitál. V žádném případě by JT neutopil milióny v podniku, který by skončil s obžalobou.

Telefon na mém stole zvoní a moje sekretářka mi přes reproduktor říká: „Becku…je tu nějaká mladá dáma, co tě chce vidět. Nemá domluvenou schůzku.“

„Co chce?“  Zeptal jsem se, když jsem se zapnul obrazovku beta chatu a napsal zkušební zprávu jednomu z mých programátorů.

Kurva, jak mi chybí skutečné programování. Když mi moje dítě roste před očima. Jistě, je to proměna, aby se stalo lepší a lepší, ale je to všechno moje vize. I když moje prsty už ve skutečnosti neběhají v kódovacích sekvencích, stále jsem při návrhu aktivní, v teorii i v testování. Je to jen o jedno patro níž v našich San Francisco kancelářích, kde pracuje tým našich mladých programátorů nabraných ze Stanfordu, MIT, nebo jiných prestižních škol.

„Je to zlatíčko,“ říká Linda tiše, hlasem plným babičkovské náklonnosti. Nazývá všechny SugerBabies jako Zlatíčka.  „Myslím, že by ses s ní měl vidět.“

Kriste. Nepotřebuji znovu tohle hovno. Slyším to z Lindina hlasu. Vím přesně, proč je tady tahle holka a já s ní nepotřebuju mluvit, vím, že pak budu za tuhle návštěvu brzy platit JTmu.

„Pošlete ji dovnitř,“ řekl jsem, když jsem se odhlásil z beta programu a vstal od stolu.

Dveře do mé kanceláře se otevřou a Linda vpouští mladou ženu. Přesně JTho tip.

Blond, stavěná a nevinně vypadající. Zatímco všechny naše SugarBabies jsou osmnáct a víc, tahle dívka vypadá, že by jí mohlo být patnáct, což je další věc, kterou JT preferuje.

Jdu jí vstříc a podám jí ruku. „Jsem BeckettNorth, ale všichni mi říkají Beck.“

Její oči jsou vystrašené a na krku vidím náznaky modřin. Zvedá se mi žaludek a potřesu ji rukou. Je jemná, křehká a slabá ve svém sevření. Je přesně tak servilní, jak se to JTmu líbí.

„Jenny Warlicková,“ říká tiše. Mé oči přeskočí z dívky na Lindu, která se na mě smutně usmívá, odcházejíc z mé kanceláře a zavírá dveře.

Pouštím její ruku a ukazuji jí směrem k pohovce. Moje kancelář je tak velká, že poskytuje dostatečný prostor pro můj stůj ve tvaru U, na kterém mám čtyři monitory, pro kulatý stůl se čtyřmi židlemi a posezením, které se může pochlubit gaučem, advěma honosnými křesli. Na jedné straně je postavený bar, ale já jsem jí nenabídl nic víc, než vodu nebo sodu. Odmítá.

Jenny si sedá na pohovku a já si sedám do jednoho z křesel naproti ní s nízkým konferenčním stolkem mezi námi.

„Tak mi řekni, co se děje,“ řekl jsem, když jsme se oba usadili.

***

Jsem na JTho kurva nasranej a moje ruce se třesou. Jdu dlouhou chodbou, která odděluje naše rohové kanceláře, a prakticky štěknu na jeho sekretářku, než dojdu k jejímu stolu. „Je tam?“

„Ano, ale nechce být ru…“

Ignoruji to a vcházím do JTho kanceláře tak prudce, že zvuk bouchnutí dveří o vnitřní stranu zdi zní jako úder hromu. Najdu ho jak se sklání nad svým psacím stolem a šňupe lajnu koksu.

„Zkurveně typické,“ zavrčím, když se dveře za mnou zabouchnou, což momentálně slyší jen jeho sekretářka, která má nyní nejspíš přilepené ucho na dveřích.

Jeho hlava se pomalu zvedne a zhluboka čichá, oči podlité krví a vodnaté.

Zorničky rozšířené.

„Ty zasranej hajzle,“ řvu a jdu k jeho stolu. „Chceš kurva dostat ránu hned teď ve své kanceláři?“

„Klídek,“ říká s úsměvem a otírá si zbytky pod nosem. „Je to jen na povzbuzení. Byl jsem včera dlouho vzhůru.“

„S Jenny Warlickovou“ zavrčel jsem. „Právě opustila mou kancelář.“

„Kdo?“ Ptá se tupě a musím se držet, abych mu ji nenatáhl.

„Ta dívka, kterou jsi šukal včera v noci. Svázanou k tvojí posteli. Má po celém krku podlitiny, ty kreténe a je vystrašená.“

JT pokrčí rameny a řekne: „Uf. Moc si toho nepamatuju.“

„Protože jsi byl pravděpodobně sjetý,“ odseknu mu.

„Pravděpodobně,“ říká s bezstarostnou sebejistotou. „Ale klídek…Dám jí z mého účtu nějaké peníze. To je všechno, co tyhle holky chtějí.“

„Nemůžeš jí dát peníze za sex, ty idiote.“ Mé prsty se zatnou v pěst a cítím mou krev, jak tvrdě pěst zatínám, než se puls v mém krku rozbuší. „Buď šťastný, že nenahlásí znásilnění.“

„Ona nebyla znásilněná,“ říká JT, zaklání se na židli a dává si ruce za hlavu. „Ochotně mi dovolila ji přivázat. Sakra, přišla ke mně. Všichni chtějí kousek z krále.“

„Říkal jsi, že si nepamatuješ,“ vrazil jsem mu, ale bylo to marné.

Vzpomínal si dost, pravděpodobně proto, že včera v noci to byl jeho normální modus operandy. Použil jsem před JT znásilnění, ale chtěl jsem se ho pokusit vystrašit. Jenny mi to nikdy neřekla, ale potvrdilo mi to, to co právě řekl. Nechala se svazovat, ale bála se, protože to bylo drsnější, než čekala. V noci Jenny řekl, že ji chce znovu vidět, ale ona už s ním nechtěla mít nic společného a za mnou přišla, protože se bála, že to ohrozí je status v naší společnosti. Samozřejmě jsem ji ujistil, že to tak není a že JT od ní nic dalšího neočekává.

Kurva, dostal se tak mimo kontrolu za těchto posledních několik měsíců, protože začaly vycházet zprávy reportující o našem podnikání. Miluje výsluní a slávu. Miluje nekonečný proud kočiček ve své posteli a lidé se klanějí jeho velikosti.

Vyhledává další velké výzvy. Vzrušení, které prožije a zastíní poslední orgasmus, který s tím ve srovnání bledne. Užívá drogy a dělá hloupá obchodní rozhodnutí, a Jenny není první, která za mnou po napadení JTho přišla. Můj respekt k němu už zničil a já už jsem v tom nehodlal dál pokračovat navzdory mému závazku k němu.

„Chci tě vyplatit,“ říkám mu klidným hlasem.

Tím jsem si získal jeho pozornost a samolibý úsměv na jeho tváři. Hluboce čichá a naklání se v židli dopředu. „Rozhodně ne.“

„Takhle to nefunguje,“ říkám mu. „Rozcházíme se v tom, jak chceme tuhle firmu vést.“

„Mojí firmu,“ říká rozhodně.

„Ne…je to naše firma. Je to 50 na 50.“

„Já jsem vložil vklad a kapitál…“

„Já jsem prožil produkt. Bez mých schopností, by Cukřenka nevznikla. A odmítám ručit svým zadkem. Máme partnerskou smlouvu, která prokazuje pravou hodnotu, takže opakuji…Chci tě vyplatit. Můžeme najmout tři odhadce na odhad hodnoty Cukřenky. Ty vybereš jednoho, já druhého a třetí bude nezávislý.

Vybereme přijatelnou cenu a já tě vyplatím.

Můžeš jít a nastartovat nějaké jiné podnikání, pokud budeš chtít.“

Nebo jen žít na z úroků výnosů a kurva žít ve svobodném světě, myslím si, protože to JT dělá.

Můj přítel, po celé mé dětství a i mimo něj, ale nyní bledne. Moje spojení s ním bylo hluboké, než si kdo může představit. Hlouběji, než si JT mohl představit a přesto mám pocit, že je to pryč. Zdvořilého a inteligentního podnikatele jsem si spojil se situací před třemi lety a bylo to pryč. Nic nezbylo z muže, kterého jsem respektoval, i když ve skutečnosti nikdy neobdivoval. Byl čas na jakousi sprchu.

„Ne to neuděláš,“ říkal neústupně a flustrovaně si povzdechl.

„Mohu vynutit odkoupení,“ vyhrožoval jsem.

„Tak do toho,“ říká a blafuje. „Víš, že naše dohoda je nabitá ochrannými doložkami pro mě. Nikdy společnost nedostaneš, ale něco ti řeknu…chceš ven, tak tě vyplatím já. Programátoři jako ty jsou velmi levní.“

Silně jsem zatnul zuby, obávajíc se, že prasknu vztekem. JT otočil židli k psacímu stolu a pokračoval v další lajně. Byl jsem propuštěn.

„Co se ti stalo, člověče?“ Ptám se tiše a hledám náznak dobra, které je  něm.

Jeho hlava se zvedne a jeho oči podlité krví na mě mrknou. „Co tím myslíš?“

„Myslím tím, co se s tebou kurva stalo? Byl jsi skvělý podnikatel, svět ti ležel u nohou. Nyní flámuješ s příšernými lidmi, strašíš ženy a děláš proud špatných finančních rozhodnutí. Jsi na spirále, JT, a já se ptám, co je s tebou.“

Chvíli se na mě dívá, zaměřený na mou bradu, starost v mých očích…porážka v mých ramenou. Jeho vlastní oči změkly, vyrašili mu jemné vrásky dávajíc mu mladistvý vzhled. Skoro jako starý JT.

„Poslouchej,“ říká smířlivě, když vykročí od svého stolu. Obejde ho a dá mi ruku kolem ramene. „Jsme jako bratři. Parťáci pro život i po něm. Oceňuji tvůj zájem, ale mám věci pod kontrolou. Přísahám.“

Pravda a lež.

Ano, jsme jako bratři a ve skutečnosti jsme bratři z bratrstva. Byli jsme přátelé i před tím, chodili jsme do stejné školy. Naše rodiny jsou vzájemně propojeny prostřednictvím peněz a společenského postavení.  Jestli jsme parťáci v životě, tak si nejsem jistý, jestli v tomhle. Je to lež, že má věci pod kontrolou, ale držím se být klidný. Nebude k ničemu se s ním hádat.

Ne, myslím, že můj další rozhovor musí být s advokátem. Musím zjistit, zda pro mě existuje způsob, jak se z tohoto zkurveného spolku dostat pryč a odstranit JTho z mého života. Myslím, že je čas nechat ho jít.

S Cukřenkou ve svém výhradním vlastnictví.