čtvrtek 21. července 2016

SD - 11. kapitola

Překlad: Tanulka



Sela


Stěhování k Beckovi bylo zprvu dezorientované.
Nový domov.
Nová postel.
Nový sexuální život.
Sex šestkrát za noc, obvyklý průměr.
Orgasmus za orgasmem, Beck ani jednou nepřerušil moje vyvrcholení. Pro něho je to vcelku bez námahy, nedokážu tak rychlému nástupu orgasmu a závratným výškám zabránit, když je tak schopný.
Prvních pár dní to bylo velice snadné. Chodila jsem do školy a pak jsem se vracela k němu do bytu. Dal mi klíče a řekl mi, ať si udělám pohodlí, tak jsem si ho udělala. Zacházela jsem s jeho bytem jako s vlastním a držela si svůj denní režim stejný, mimo čas, který jsem předtím trávila v práci. Beck mi „mzdu“ kompenzoval velice velkoryse a vzhledem k tomu, že mé školní výdaje byly zaplaceny, nemusela jsem už do práce chodit až do doby, kdy školu dokončím. Takže jsem tento volný čas věnovala učení a tím jsem studovala ještě tvrději, než doposud. Jediná změna byla v tom, když si Beck vyžadoval mou pozornost. Bylo to pro něho směšně jednoduché, abych tak učinila. Ale po několika dnech, jsem se usadila a začala přemýšlet o mém plánu s cílem pomstít se. Beck a já jsme nemuseli nutně moc mluvit. Nemám pocit, že jsem uzavřená, ale ani jeden z nás nevykládal žádné úsilí poznat jinou osobu mimo nejlepší cestu k uspokojení se navzájem. Pro něho to bylo asi proto, že se zaměřoval jen na sex. Pro mě to bylo proto, že jsem chtěla mít odstup… být stranou. Byl to nejlepší způsob, jak si udržet srdce ochráněné.
Ale ohledně sexu jsme o sobě věděli hodně a počítám s tím, že čím bude nepozorný díky sexu, tím je menší šance, že odhalí tu ženu, která se skrývá za fasádou.
Poté, co jsem tu byla čtyři dny, rozhodla jsem se, že se potřebuji zorientovat a zjistit existuje něco v mém současném uspořádání, co by mi mohlo pomoci zavraždit Jonathona Townsenda. Jedno odpoledne, než mi začala škola, jsem Beckův byt prohledala od shora dolů. Bylo to tam nedotčené, téměř sterilní a v záchvatu úzkosti, že nic nenacházím, jsem vyházela jeho oblečení ze zásuvek, aby mi nic neušlo. To samozřejmě vedlo k mé improvizované lži, když přišel domů a našel mě sedící uprostřed jeho rozházeného oblečení.
Ale jestliže jsem tu na jeden měsíc, čas mi utíká a já se už neúprosně blížím k polovině. Musím se k Beckovi dostat blíž a zjistit víc o jeho vztahu s JT. Teprve pak budu moci určit, zda existuje způsob, jak mi může nevědomky přispět k dosažení spravedlnosti.
Jedinou možnost jsem zatím viděla v jeho zamčené kanceláři. Klíč jsem hledala nahoře i dole a jediný, který jsem identifikovala jako možný je ten, který má Beck na svém svazku klíčů, kde má i klíče od auta a od bytu. Co jsem tady, tak ho použil dvakrát, když po práci si tam šel dát nějaké dokumenty, které si přinesl domů. Když je venku má klíče vždy v kapse a když přijde domů, dá je na stolek u dveří. Nemám moc času na to, jak se do jeho kanceláře dostat, ale já na to přijdu.
Kromě mého konečného cíle jak využít Becka ve svůj prospěch ve svém pátrání, tak mi přišel právě minulou noc ještě naléhavější cíl. Beck se včera dostal domů kolem šesti hodin večer, což býval z pravidla standard. Jako obvykle listoval poštou, kterou právě vyzvedl. Seděla jsem u jídelního stolu, který stojí kolmo k otevřeným dveřím do obývacího pokoje a poskytuje tak nádherný výhled na záliv při západu slunce.
Měl ve zvyku ke mně přijít a políbit mě na vršek hlavy. Když to udělal poprvé, tak jsem byla zaskočená. Bylo to tak dávno, co jsem prožila nějaký spontánní akt náklonnosti a nebyla jsem si jistá, zda se mi to líbilo. Ale další večer, když to udělal, tak to byl pěkný pocit. A další noc po tom, ještě lepší.
To mě dostalo tam, že jsem nyní očekávala ten hloupý rituál, který mi přinášel téměř školácké závratě, které si nemyslím, že jsem kdy zažila, protože můj zájem o chlapce na střední škole byl zabit tu noc před téměř deseti lety. Vyhýbala jsem se jako čert kříži tomu, abych políbila nějakého muže, dokud mi nebylo dvacet a nebyla jsem na to dost opilá.
Takže Beck přišel ke mně k jídelnímu stolu a položil poštu na mé knihy. Políbil mě na vršek hlavy, pak mě chytil za culík, zatáhl mě, aby si tak naklonil můj obličej. Políbil mě tentokrát na ústa a zamumlal: „Ahoj, krásko.“
„Ahoj,“ zašeptala jsem zpátky.
„Co by sis dala k večeři?“ Zeptal se, uvolňujíc mi vlasy a stahujíc si bundu.
„Nejsem vybíravá,“ říkám. „Končím s učením.“
„Pojďme na něco neformálního,“ řekl a vykročil k ložnici. Mé oči klesly na hromadu pošty a viděla jsem obálku, kterou před tím otevřel, a bylo to narozeninové přání. Moje ruka se natáhla, nehledíc na jeho soukromí a kartu jsem zvedla. Bylo to přání s narozeninovým dortem na přední straně. Na vnitřní straně bylo jednoduše vytištěná zpráva, VŠECHNO NEJLEPŠÍ.
Nebyl pod tím žádný podpis, ale bylo natisknuté razítko s názvem Pan a paní Beckett North, starší.
Jeho rodiče.
Směs hněvu a smutku mě najednou zasáhla, že co to bylo za druh přání pro jejich syna?! Vstala jsem ze židle a šla za Beckem do ložnice. Už si svlékl oblečení z práce a natahoval si džíny. Podíval se na mě s úsměvem a pak jeho oči klesly na přání v mé ruce, vrátíc se ke mně se stejným úsměvem.
„Máš dneska narozeniny?“ Zeptala jsem se tiše.
Zasmál se a ukázal na přání v ruce. „Ve skutečnosti to bylo před dvěma dny. Sekretářka mojí mámy to pozdě poslala.“
Vydechla jsem pobouřením. Jeho rodiče nechali někoho, aby mu poslal přání? A ještě ke všemu pozdě?
Beck si zapnul poklopec a přistoupil ke mně, přičemž vzal můj obličej do dlaní. Podíval se na mě soucitně.
Na mě.
Soucitně.
„Klid, Selo,“ řekl se smíchem a políbil mě na rty. „To je klasika. Nečekal jsem nic jiného.“
I když se cítím o něco málo lépe, stále se cítím hrozně. „Ale před dvěma dny jsem tu byla. Šli jsme na večeři do „Šikmých dveří“. Cpal ses ústřicemi a bílým chlebem a ani jednou jsi mi neřekl nic o tom, že máš narozeniny.“
„Jsou to jen narozeniny,“ řekl mi, když mě objal. Znovu mě políbil na vršek hlavy jako míra ujištění a náklonosti, že jsem kvůli němu naštvaná a tento akt způsobil, že moje kamenné srdce začalo praskat.
Beck pak začal mluvit o nové restauraci, kterou by chtěl zkusit, která otevřela několik bloků od jeho bytu, a téma ohledně jeho narozenin bylo dáno k ledu.
Až do dnešního dne.
Probudila jsem se s plánem. Šla jsem do školy a odešla z ní v jednu odpoledne, abych navštívila místní trh. Koupila jsem si lososa, čerstvý chřest a čokoládovo malinový koláč z pekárny.
Nejdříve jsem si na chvilku myslela, že mu dort upeču, ale v pečení jsem byla strašná a ve vaření trochu lepší, takže pro zachování narozeninové párty pro tento rok, jsem se dala cestou, kterou jsem nemohla zkazit. Také jsem si koupila velkou roli hedvábné květinové stuhy v růžové barvě.
Snažila jsem se studovat, dát si sprchu, napatlat na sebe krém a zvlnit si vlasy. Trochu jsem se i nalíčila a vyčistila si zuby. Oblékla jsem si na sebe něco z Beckova oblečení a podařilo se mi včas vyndat steaky z lososa na chřestu z trouby, nechala jsem je vařit požadovaný čas a poté je dala do trouby. Bylo už šest, když jsem spěchala zpátky do ložnice, svlékla se a zabalila se do hedvábné stuhy.
A teď v šest odpoledne ležím v hale a čekám, když uslyším Beckovi klíče v zámku. Rychle zapálím svíčku na dortu, který držím v jedné ruce a pak ho položím na nedaleký stoleček. Mám právě dost času, abych svou volnou ruku dala v bok do sexy pózy, když Beck otevře dveře.
Přála jsem si natočit výraz v jeho tváři. Jeho oči se nejdříve podívají na dort, poté mě do obličeje a já mu s úsměvem říkám: „Všechno nejlepší k narozeninám, Becku.“
Jeho koutky úst vyskočí nahoru a oči sjíždějí moje tělo, stávajíc se víc a víc žhavější s každým coulem, který vidí.
„Jsi můj dárek?“ Ptá se chraplavým hlasem, když se rozzářenýma očima podívá znovu na mě. Jemně za sebou zavře dveře a zamkne.
Podívám se dolů na sebe, opět jsem svým důvtipem nezklamala. Jsem úplně nahá s výjimkou dvou věcí. Vysokých stříbrných bot se stuhami, které zdobí mé nohy a které mi Beck po té naší noci vrátil a růžové hedvábné stuhy, která je od mých stehen omotána přes zadek, břicho až k mým prsům. Ve středu mého hrudníku je stuha zakončena mašlí.
„No tak sfoukni svíčku, ať si mě můžeš rozbalit,“ zašeptám.
To, co právě teď dělá je pro mě nadlidský výkon. Nikdy jsem se žádnému muži nenabízela v tak sexy způsobem.
Před dvěma dny jsem čekala v Beckově posteli nahá a byl to můj příšerný pokus být dobrou Sugar Baby a bylo to úplně mimo. Udělala jsem to, protože jsem cítila, že mu za zaplacení vysoké školy něco dlužím a ne z jiného důvodu. Udělala jsem to, protože jsem si myslela, že to očekává.
Dnešní noc je však jiná.
Dělám to pro Becka, protože to chci pro něho udělat. Chci, aby měl památné narozeniny, protože ty před třemi dny byly na hovno. A chci vidět jeho úsměv, protože bude vědět, že někdo na téhle zemi si myslí, že si to zaslouží.
„Ty jsi až příliš,“ zamumlá, když upustí klíče na stolek a jde ke mně.
Zastaví se kousek ode mě, světlo ze svíček mu rozzařuje obličej a jeho očí září. Drze se na něho ušklíbnu.
„Jen jsem na něho dala pět svíček. Nechtěla jsem zapálit dům, starý pane.“
Beck se nadechne, sehne se a sfoukne svíčky. „Je mi dvacet osm a za komentář o Starém muži mi zaplatíš.“
Beck mi bere dort z ruky, pokládá ho na stůl vedle jeho klíčů. Když se ke mně otočí zpět, jeho oči sledují stuhu, která objímá má stehna. „Máš něco pod tou mašlí?“
„Ne,“ řeknu mu a moje ruka spočívající na boku se stále snaží udržet v sexy póze. Nemám tušení, jestli ji mám dát pryč, ale zdá se, že Beck to co vidí, oceňuje.
„Perfektní,“ zamumlá Beck a jeho ruce spočinou na mých ramenou. Otočí mě dokola a začne mě sunout k jídelnímu stolu. Odkopne jednu z masivních židlí a začne odklízet vše na stranu. Rukou odsouvá mé knihy pryč a vyklízí prostor těsně přede mnou.
„Ohni se,“ říká, když pokládá ruku do středu mých zad a zatlačí mě dopředu.
Okamžitě celé mé tělo zavalí horko a povědomě vím, co to znamená. Vím, že když se ohnu, stuha mi vyjede vysoko nad zadek a já se mu cela rozevřu. I když pociťuji z této pozice vzrušení, projíždí mnou i nepříjemná vlna úzkosti. Můj hrudník i svaly po celém těle se napínají. Mé ruce se třesou ze strachu a touhy, emoce ve mně svádějí bitvu.
Zatlačím odmítavě proti němu a odmítám mu dát můj zadek. Vím, že to na chvíli zmírní můj strach, protože nechci šukat „Na pejska“.
Nikdy.
Ne od té noci.
Za těch pár partnerů, které jsem od té doby měla, jsem tohle nemusela řešit. Prostě jsme měli jen vanilkový sex, nebo možná je to prostě nezajímalo, každopádně jsem nikdy nebyla pod tlakem, že by se mi chtěli dostat do zadku. Pouze jeden s tím měl problém a nakonec prohlásil, že nedokážu v posteli uspokojit jeho potřeby a odmítl mě.
Samozřejmě, mi to řekl až po té, co mě ošukal na misionáře a dostal svého ptáka ze mě. Ale stejně jako se mi tahle situace protivila, tak ve mně vyvolávala zvědavost. Mám bojovat nebo utéct? Normálně bych utekla příliš vyděšená z toho, že by se něco mohlo jen úzce podobat něčemu z oné noci.
Ale Beck se ukázal jiný. Bylo to patrné už ve chvíli, kdy mi poskytl první orgasmus a jistá část mě si k němu vytvořila určitou míru důvěry, že mi neublíží. Tato část Sely Halstead chce posunout své hranice, i když je k smrti vyděšená, že to chce udělat.
S hlubokým nádechem jsem si také připomenula, že nechci udělat nic, co by mohlo Becka odradit. Nechci, aby ztratil o mě zájem a tím jak ztratit slabé napojení na Townsenda. Sentiment mi tedy dává svolení, abych prozkoumala svou touhu po něm a rozhodla jsem se mu v této poloze důvěřovat, i když nevidím, co bude dělat.
Moje ruce klesnou na nízký tmavý stolek, ohnu se a prsa se mi rozplácnou na stole. Otočím hlavu na stranu, jednu tvář mi chladí povrch stolu a dívám se z okna na blikající světla Bay Bridge. Zhluboka dýchám, abych se pokusila uklidnit své bušící srdce, které je poháněno rovným dílem obavou a touhou.
„Myslím si, že to je ten jenkrásnější a nejúžasnější dárek, který jsem kdy dostal,“ říká a já vím, že za mnou klečí, protože můžu cítit jeho teplý dech, když šeptá proti mému tělu mezi mýma nohama.
Nedotýká se mě, neříká ani slovo, čímž moje srdce bije ještě silněji. Chvěji se pocitem jeho dechu a jsem napjatá očekáváním.
Prásk.
Jeho dlaň silou přistane na mé pravé půlce zadku. Děsí mě to tak moc, že křičím: „Kurva!“ tlačím se nahoru ze stolu, ale pak stejně rychle sténám a znovu si lehám, když do mě zasune prst.
Nohy se mi podlamují, když mě Beck líbá přes štípající kůži na zadku a jeho prst jezdí dovnitř a ven z mé kundičky. Obnažuje své zuby, kouše mě po celém těle a mumlá: „To bylo za toho starého muže.“
Směji se jen krátký okamžik, téměř hystericky, než si s úlevou uvědomím, že mi to jeho plácnutí nepřišlo až tak hrozné. Ale už to není tak legrační, když je jeho prst pryč a místo převzal jeho jazyk. Pracuje na mě zezadu, konečně přidává do hry i ruce, které mi s extrémní jemností roztahují nohy dál od sebe.
Beck sténá rozkoší, jak mě olizuje a saje, takže to zní, jako když jsem ten nejlahodnější dárek, který kdy měl. Bez ohledu na to, kolikrát už na mě tam dole měl svoje ústa, pořád musím obdivovat jeho nenasytnou chuť a jeho čistou lásku, s kterou to dělá. Ten člověk má nějaké zvláštní orální dovednosti.
„Kristepane, Selo,“ říká Beck, když ode mě odtáhne ústa a nahradí ho jazykem se dvěma prsty. „Ty jsi tak mokrá. Tvoje kundička si prosí o můj penis, co?“
Přikývnu do dřeva, ale jen proto, že ví, že moje myšlenky jsou stále s ním, zašeptám:
„Prosím si o to, Becku.“
Směje se a zatlačí prsty extra hluboko, ale pak je rychle vysune a já cítím, jak za mnou vstává.
Spodní proud paniky mě naplňuje, když ho slyším trhat kondom a zvuk rozepínání kalhot. Když jeho ruce chytí mé boky, musím potlačit nutkání utéct od něho. Jediný další muž byl takhle za mnou, šukal mě do zadku bez jakéhokoliv zvlhčení a roztrhal mě tak špatně, že jsem hrozně krvácela. Dovedu si představit, co to bylo za překvapení pro lékaře, kteří mi ošetřovali v nemocnici pořezané zápěstí a přitom si všimli krve také v mých kalhotkách.
V jejich tvářích byl soucit…
Mé oči zatlačí nechtěné slzy a zuřivě proti nim zamrkám. Chci mu říct, aby přestal, nebo možná ať je opatrný, ale pak se špička jeho penisu přitiskne k mé kundičce. Projede mnou bezprostřední úleva a chtíč, tak mocně, že musím potlačit nutkání přirazit se na jeho hřídel sama. To je kladným důkazem, že Beck North definitivně prolomil mé bariéry, které jsem měla vůči sexu.
„Všechno nejlepší k narozeninám,“ řeknu mu tiše a s tichým souhlasem, že v současnosti pro něho budu dělat vše, co chce, ale i pro sebe. Je to povolení pro sebe sama, že jsem umožnila, aby se to stalo. Nezklamal mě, jeho boky do mě přiráží a naplňují mě do jednoho kompaktního celku.
Křičím ze síly toho potěšení, které mi vystřeluje do celého těla.
„Kurva jo,“ sténá Beck a okamžitě zrychlí tempo. Dotek jeho délky pohybující se dovnitř a ven, tření o mně a zvuky, vůně jeho kolínské a uhašených svíček ve vzduchu. Tohle všechno mě vede do závratě s chtíčem, hladem, dovést ho do konce a téměř divoká potřeba přivodit mu uvnitř mě nukleární orgasmus, který přivádí on mně.
Beck vrcholí uvnitř mě, špička jeho penisu buší do mého nejcitlivějšího místa můj orgasmus mě zaplňuje. Křičím jeho jméno, jak se stalo mým zvykem a to způsobí, že Beck přiráží ještě hlouběji a vrcholí se mnou a vše na co mohu myslet je, že je to ten nejlepší pocit na světě.
Ohýbá své tělo na moje, jeho ruce proklouznou kolem mého pasu. Dýchá mi do vlasů a nemohu si pomoci, ale směji se, když zamumlá, „Nejlepší. Narozeniny. Vůbec.“

72 komentářů:

  1. Moc děkuji za skvělou kapitolu.💕

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za kapitolu. Možná, kdyby ti dva občas spolu mluvili, tak už by věděli, že jsou proti JT na stejné lodi. Jsem zvědavá na další vývoj, knížka je skvělá, stejně jako překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem veľmi pekne za preklad:)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad, už se strašně těším na pokračování. :-) Renča

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za super preklad teším sa na pokračovanie... Sela je jeho zbraň proti JT

    OdpovědětVymazat
  6. Bože ani si neviem predstaviť co si chuda prežila , dufam že jej Beck pomôže na to vsetko tak nemyslieť 😞
    Dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další kapitolu ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.Světlana

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za výborný překlad a je to fajn počtení. Jana

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za úžasný preklad... jw mi jej strašne ľúto. . Dúfam že Beck jej pomôže to prekonať A nakoniec zlatí aspoň JTho

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji moc za skvělý překlad ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji za kapitolku

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  14. Doufám, že to mezi nimi bude jen lepší a Beck jí pomůže překonat, co se jí před deseti lety stalo.... Moc děkuji za další super kapitolu a těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  16. Ďakujem krásne za kapitolu ❤

    OdpovědětVymazat
  17. Dekuji. To jsem zvedava, jak bude pokracovat ve svem planu....

    OdpovědětVymazat
  18. Dekuji. To jsem zvedava, jak bude pokracovat ve svem planu....

    OdpovědětVymazat
  19. Ten JT je prostě prase...Dík za další kapitolu!

    OdpovědětVymazat
  20. Děkuji moc za kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  21. Beck ji pomalu uzdravuje.
    Děkuji za kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  22. Ďakujem za preklad 😍

    OdpovědětVymazat
  23. si myslím, že ju vlastne Beck uzdravuje :o) ale mohli by už pomaly aj začať spolu komunikovať, sa navzájom spoznávať :o)))) ďakujem za super preklad a už sa neviem dočkať pokračovania :o)))))ň

    OdpovědětVymazat
  24. Moc děkuji za kapitolu :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  25. Moc děkuji. Skvělý překlad Jana

    OdpovědětVymazat
  26. :D dakujem za dalsiu skvelu kapcu

    OdpovědětVymazat
  27. Díky moc, zatím mě to děsně baví číst.Hltám každou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  28. Děkuji ❤️❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  29. Sarinka090:dekuji moc

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)