RFY - 27. kapitola

Překlad: Tynare

Holky, omlouvám se za prodlevu…nejdřív jsem si užívala dovolenou a teď jsem nastoupila do nové práce a musím se rozkoukat:)

Kacie 27

Léto bylo v plném proudu a posledních pár dnů bylo vedro….myslím skutečně vedro. Chudáci ptáci, zoufale hledali nějakou úlevu a stříkali se v různých koupátkách pro ptáky, které měla máma roztroušené po dvoře. A jezero bylo plné lidí na lodích a plavajících, jak jsem ho ještě nikdy neviděla.

Potom, co holky pokreslily křídami celou příjezdovou cestu duhami a květinami, byly připravené na přestávku se zmrzlinou (popsicle).

“Červenou, prosím,” řekla Piper a poskakovala na stoličce u kuchyňského ostrůvku.

“Růžovou, prosím,” následovala ji Lucy.

“Už se vám nesou,” řekla jsem a otevřela mrazák.

Brody přišel za námi do kuchyně a doplnil Dieslovi misku studenou vodou. Pak si sedl na ostrůvek vedle dívek.

“Modrou pro mě, prosím.” Usmál se na mě.

Děvčata se zahihňala a začala na něj střílet otázky, hezky jednu za druhou.

“Jak rychle umíš bruslit?”

“Rychleji než blesk.”

“Proč máš tak velké ruce?”

“Aby vyrovnaly mé velké nohy.”

“Má Diesel taky rád popsicle?” (druh zmrzliny - taková ta šíleně barevná zmrzlá voda)

“Jen ty modré.”

Ovládal jejich mini-rozhovor jako profík a dokázal jim rychle a zábavně odpovídat.

“Dobře dvojčata, chcete jít si po popsicle zaplavat?” Zeptal se jich Brody dychtivě.

“Jo, hurá!” Zajásali ve stejnou chvíli a šťáva jim kapala po bradě.

“Zatímco, vy půjdete plavat, přinesu si dolů učebnice a budu studovat.” Povzdechla jsem si.

“Jsem tak pozadu.”

V tak nezvykle horký den, jako byl dnes, bylo příjemné cítit chladnou trávu mezi prsty, když jsem šla k jezeru. Holky byly po kotníky ve vodě, křičely a utíkaly od Diesla, který skákal kolem nich jako na trampolíně a stříkal okolo sebe vodu. Brody stál pár stop od nich. Jeho zlatavé paže měl zkřížené na širokém hrudníku, zatímco je sledoval ostřížím zrakem a hlídal, aby nešly do hloubky. Vypadal jako jejich vlastní ochranka. Líbilo se mi, že jsem se díky němu cítila v bezpečí. Námořnicky modré bermudy mu visely na jeho bocích a sexy V mizelo za jejich horním okrajem. Zrudla jsem, když jsme myslela na to, co je pod tím. S vědomím, že byl uvnitř mě minulý víkend mi stačilo, abych ho chytla a na pár minut odtáhla do svého pokoje.

“Promiň, na co koukáš?” Jeho hlas mě vytrhl ze snění a jeho oči mě skenovaly od hlavy až k patě.

Frustrovaně jsem se odvrátila a snažila se dívat někam jinam, kamkoliv, jen ne na něj.

Došel vedle mě na břeh, ale oči měl stále přilepené na dětech a pošeptal mi do ucha: “Zírala jsi na mé tělo?”

“Ne,” lhala jsem, jak nejlépe jsem mohla, ale nemohla jsem se ubránit pousmání.

“Hmmm,” škádlil mě. “To je v pořádku, já se na tebe taky díval. Mělo by být pro tebe nelegální nosit bikiny na veřejnosti.”

Můj obličej opět začal rudnout, po třetí během deseti minut. Zašklebila jsem se a otočila se ke stromu a hledala úkryt před horkým sluncem. Roztáhla jsem deku, lehla si na břicho a rozevřela učebnici a začala číst.

Silný vítr od jezera mi foukal do vlasů a listoval stránkami přímo do obličeje, takže bylo těžké se soustředit. Jsem si jistá, že to bylo také tím, že jsem nemohla odtrhnout oči od Brodyho, který si hrál s holkami ve vodě. Jejich chichotání a čistá radost mě zahřívaly ještě víc než slunce.

“Jak to jde?” Sledovala jsem nohy stojící vedle mě nahoru až k máminému úsměvu.

“Moc ne,” povzdechla jsem si a zavřela knihu. “Nemůžu se soustředit, ale musím s tím pohnout. Moje stáž v nemocnici začíná už za pár týdnů.

“A ta stáž je vlastně co?”

“V podstatě to je podobné práci. Škola mě poslala do nemocnice Lake Country na pohotovost. Bude to trochu dojíždění, ale není to tak daleko.”

“Chtěla jsi pohotovost?”

“Jo, museli jsme uvést tři možnosti. Moje první byla pohotovost, druhá porodnice a třetí kdekoliv nejlépe na psychologickém.” Zasmála jsem se. “Jsem nervózní, protože budu pracovat pod ženou jménem Maureen a co jsem slyšela, je docela tvrdá. Jen to chci dělat dobře.”

“Budeš připravená.” Sedla si a pohladila mě po zádech. “Vždycky jsi byla hrozně zodpovědná v přípravě do školy, nepochybuji o tom, že tam budeš vynikat.”

“Taky doufám. Absolvovat za méně než rok by bylo super. Kdybych hned potom dostala práci a nějaké malé místo pro mě a holky.” Koukla jsem na ní koutkem oka, nervózní, jak zareaguje na poslední větu.

Pomalu přikývla a malý úsměv se jí objevil na rtech.

“Vím, musíš mít svůj vlastní byt. Ráda bych, abys tu s Piper a Lucy žila navždy, ale musím uznat, že to není zdravé a dobré. Potřebujete vaše vlastní tradice a budovat vaší vlastní rodinu.

“Dobře, pojďme o tom přestat mluvit, než začnu brečet. Možná si jen postavím dům vedle tebe.” Zasmála jsem se.

Myšlenka na opuštění hnízda mé maminky mě přeci jen dělala smutnou. Byla moje bezpečí, můj ochránce, můj hrdina. Starala se o nás po mnoho let a já jen doufala, že jednou budu aspoň z poloviny taková jako ona.

“A co on?” Zeptala se a kývla směrem k jezeru.

Podívala jsem se na Brodyho, který měl Lucy i Piper na ramenou a pochodoval s nimi vodou.

“Co, co on?”

“No, mluvíš o škole a jak se jednoho dne odstěhujete. Vejde se do tvé budoucnosti?”

“Já nevím, mami. Doufám, že ano, ale kdo ví.” Zhluboka jsem se nadechla.

“Pokud by ses mě na něco podobného zeptala před lety, když jsem začínala se Zachem řekla bych ti “ano”. Takže, co já vím?”

“Kacie, Zach byl nezralý blbec. Zasloužíš si někoho lepšího než byl on.” Vševědoucně se na mě podívala.”

“Jedinou dobrou věc, kterou za celý svůj život udělal, bylo že daroval sperma na má drahá vnoučata.”

“Já vím, ale je to jasné, neumím se vždycky dobře rozhodnout.” Sledovala jsem holky jak vyhodily do vzduchu hrst vody a ta jim neočekávaně skončila na hlavách.

“Ale, dívám se na ně a přemýšlím, jak už jsem to hrozně posrala. On jim tak hrozně chybí. Já už nechci dál dělat žádné chyby.”

“Kacie, přestaň!”

Moje hlava se rychle otočila na mámu, která se na mě dívala jako bych byla šílená.

“Co?” Zeptala jsem se defenzivně.

“Podívej se zpátky k vodě a řekni mi, co vidíš.”

“Vidím mé dcery, které si nevině hrají a nevnímají jak hodně jim jejich máma zpackala jejich život jen během těch krátkých pěti let.”

“Wow…někdo se tu hodně lituje,” napomenula mě.

“Musíš se podívat na celý obraz, zlatíčko. Všimla sis pohledného muže vedle nich? Dívá se na ně, usmívá se na ně s obrovskou láskou, stejnou jako na své vlastní dítě. A ta nejlepší část je….. on je šíleně zamilovaný do jejich mámy. Musíš nechat minulost minulostí a žít v přítomnosti - Brody a holky jsou přítomnost. Prosím, přemýšlej o tom.”

Natáhla se a políbila mě na vrchol hlavy, postavila se a šla zpátky k domu.

Sakra! Mámy a jejich moudra!