Nerd - 24. kapitola

Překlad: Lucie

Tak děvčata, je tu další kapitola. Co si myslíte? Vybere si svůj celoživotní sen, nebo holku, kterou zná sotva pár týdnu?

#Buzz se dnes procházel po
kampusu v mikině s číslem #24, ale
nebyl jediný.

             …Alpha BuzzFeed

Romeo

Trenér si mě zavolal po mé odpolední přednášce. Šel jsem do jeho kanceláře, abychom si "promluvili" o nadcházejícím zápasu, i když jediné, co jsem chtěl bylo, aby se na mě podíval a poslal mě domů se vyspat.

Fungovalo to. Prohlásil, že vypadám jako psí hovno a poslal mě domů. Ujistil se, abych nebyl potrestán za to, že budu chybět na další hodině, ale věděl jsem, že i tak mě nechá hrát.

Což mě ale nedostalo z tréninku. Pokud něco, tak mě proháněl ještě víc než obvykle. Ale aspoň jsem se předtím mohl jít na několik hodin vyspat.

Když trénink skončil a všichni jsme byli vysprchovaní, většina kluků šla na pizzu, ale já zůstal. Braeden udělal to samé, ale slíbil, že je za chvíli dožene.

Házel jsem věci do své tašky, když se Braden naklonil blíž a pozoroval mě. "Víš, že její spolubydlící je holka, se kterou ses muchloval před pár týdny u táboráku?" Řekl.

"Tak nějak jsem si to myslel, ale nebyl jsem si jistý." Ušklíbl jsem se. Ze všech holek v kampusu jsem se musel muchloval zrovna s Rimmelinou spolubydlící. "Jenom jsme se bavili. Nešukal jsem s ní."

"Hele, kámo, je mi jedno, jestli jsi měl trojku na děkanově stole," řekl Braeden. "Ale měl bys vědět, že čmuchá kolem Rimmel. To by mohl být problém."

Řekl jsem Braedenovi o přijímání a o tom, jak se mám vyspat s Rimmel. Neměl bych to dělat, ale seru na Zachova pravidla. Ten kluk byl osina v zadku. Taky jsem mu řekl o tom, že chce Zach, abych vzal Rimmel na zítřejší párty, a jak jsem věděl, že mi ji vybral, aby mi znepříjemnil přijímání. Bál jsem se sraček, které by na párty mohl vytáhnout, aby mezi mě a Rimmel vrazil klín.

Neřekl jsem mu o rozhovoru, který jsem měl s Trentem. Že bych mohl být preztidentem Omegy po tom, co bych byl zasvěcen, a všichni by šli proti Zachovi. Zdálo se, že bude lepší se s tím vypořádávat postupně.

Cítil jsem tíhu Braedenova pohledu, když jsem zavíral skříňku a oblékal si bundu. "Evidentně máš něco na srdci," řekl jsem mu, když jsem k němu vzhlédl.

"Nechtěla si dnes obléknout tu mikinu," prohlásil a díval se na mě. Byla v jeho pohledu výzva?

O čem tohle sakra bylo?

"A já jsem ti řekl, že chci, aby lidi věděli, že je moje. Oba víme, že Zach si s ní nebude tak zahrávat, když si lidé budou myslet, že je moje. Budou na ni dávat pozor."

"Nebo to z ní udělá ještě větší terč," zavrčel Braeden.

Mluvil o Ivy nebo o někom jiném? Moje oči se zúžily a něco velmi blízké hněvu mi vřelo těsně pod povrchem. "Nejsem si jistý, že se mi líbí tvůj tón," přistoupil jsem k němu blíž.

Braeden se odlepil od skříňky, o kterou se opíral, a vytáhl se do své plné výšky čelem ke mně. Byl to velký chlap, ale já byl vyšší.

"Jsi můj nejlepší kámoš, Rome. Jsem k tobě loajální. Ale mám tu holku rád. Je na ní něco... Je nevinná a skutečná. Ona je jediná holka, kterou jsem potkal v kampusu, která okolo tebe neomotává ruce, jen aby dokázala, že s tebou něco má, aby si tě nárokovala. Nechci ji vidět zraněnou, protože jsi ve válce s tím kreténem z Omegy."

"Co tím sakra myslíš, že ji máš rád?" Zavrčel jsem.

Jeho oči se na zlomek rozšířily. "Jsi do ní udělanej."

"Cože?" Řekl jsem, většina z mé bojovnosti zmizela.

"Myslel jsem si, že ji jen využíváš, aby ses dostal do Omegy. Myslel jsem si, že si užíváš tu výzvu, abys dostal šprtku."

"Není to šprtka." Znovu jsem zavrčel. Můj hněv se opět dostavil.

Braeden se usmál. Poplácal mě po rameni, a tak jsem jeho ruku odstrčil. "Klídek," řekl. "Teď vidím, že jsem se spletl. Jsi z ní hotovej."

"Do prdele!" Odplivl jsem si a moje ramena poklesla. Byl jsem z ní hotovej, což způsobovalo uvnitř mě malou válku. Válku mezi klukem, jakým jsem, a klukem, kterým všichni chtějí, abych byl. Nikdy to neměla být soutěž. Byl jsem šťastný být tím klukem. Hráč, fotbalová hvězda, sympaťák.

Takový jsem byl.

Ale byl jsem něco víc. Možná jsem si to neuvědomil, dokud mě Rimmel nezačala doučovat.

"Neboj se, chlape," řekl Braeden. "Vybral sis dobře."

Podíval jsem se na něj. "Jak to můžeš říct? Máš vůbec představu o tom, jak jsem se zasekl?"

"Podívej, možná to není ten typ holky, se kterou všichni předpokládají, že skončíš. Ale za jedno jsem rád. Potřeboješ někoho, kdo tě aspoň trochu snese z tvých výšin."

Tvrdě jsem se na něj podíval. On se na mě usmál. "Je to pravda. Kromě toho na ni můžeme dávat pozor."

Braden to nepochopil. Nebylo to o tom, že by kluk potkal holku z jiných sociálních kruhů a zamiloval se. Sakra, já jsem do ní nebyl zamilovaný. Ale líbila se mi. Líbila se mi hodně. Ale měla to být holka, která mě dostane do Omegy. Omega byla moje zkratka k navázání spojení, moje cesta na NFL.

Braeden to nechápal. Neuvědomoval si, že se právě teď cítím, jako kdybych si musel vybrat.

Musel jsem si vybrat mezi jedinou věcí, kterou jsem kdy chtěl, NFL, a holkou, která nějak obešla můj kód "držet si je na délku paže".

Když jsem s ním nesouhlasil, když jsem nic neřekl, zamračil se. "Hele, chlape. Víš, že ji nemám rád, jako rád. Ne takhle. Myslel jsem tím, že je docela fajn, na holku. V přátelském slova smyslu."

Myslel si, že žárlím a že jsem pořád naštvaný ohledně toho, co řekl. Neobtěžoval jsem se ho opravit. Usmál jsem se. "To rád slyším," řekl jsem. "Nechtěl bych tě praštit do obličeje."

"Jako kdybys mohl," vystřelil ze sebe Braeden.

Oba jsme se na sebe usmáli a vyšli ze šaten.

"Jdeš na pizzu?" Zeptal se mě venku na parkovišti.

Zavrtěl jsem hlavou. "Ne, má něco na práci."

Braeden mi dal vědoucí úsměv. "Řekni doučovatelce, že ji pozdravuju."

Ukázal jsem mu prostředníček a hodil všechny svoje sračky dozadu do Hellcatu. Nechtěl jsem se dnes večer poflakovat s klukama. Najednou se zdálo, že být populární bylo jako mít osinu v zadku.

Opustil jsem kampus a zamířil přes pár bloků do útulku. Věděl jsem, že tam bude.

Možná, že až ji uvidím, tak válka uvnitř mě se uklidní.