pondělí 4. července 2016

MUF - 45. kapitola

Překlad: Arey

Obidve s Aray vám pekne ďakujeme za vaše komentáre.

Je tu pre vás už ozaj posledná kapitola druhého dielu.

Myslela som, že Harrison už lepší byť nemôže, ale môže... J

Po jej skončení, prosím, vyjadrite svoj záujem o preklad ostatných dielov Beaumont série.

Noemi

Harrison

Řekl jsem Katelyn, že badopce zabere týden. No už je to měsíc. Nestěžuju si, jen se nemůžu dočkat. S čím můj právník nepočítal, bylo, že soudce vyžaduje svědky. Chtěl jednoho mého, aby dosvědčil, že jsem holkám dobrý rodič a jednoho od Katelyn, aby udělal to samé s Quinnem. Požádali jsme mámu a pana Powella, kteří nám s tím nadšeně pomáhají.

A teď je to tu.

Dnes je ten den.

Jsem nervózní, ale myslím, že jde o dobré nervy. Budeme rodinou podle zákona a to je pro nás něco důležitého. Naše závěti se dnes změní také. Jestli se něco stane mně, Katelyn získá většinu mého majetku se slibem, že se postará o Quinna, Peyton a Elle. Jestli se něco stane Katelyn, dostanu holky. Ale my budeme žít do sta let, takže se o nic z toho bát nemusíme. V mých očích jde jen o formalitu.

Obleču se do černého obleku s bílými knoflíky. Kravatu si ale neberu. Chci vypadat reprezentativně, ale ne moc. Do vlasů si dám trochu gelu, aby vypadaly trochu provokativně. Než vyjdu z koupelny, spravím si límeček u košile. Když vstoupím do naší ložnice, Quinn sedí na posteli v tom samém, co já.

„Co je, kámo?“ zeptám se, když se posadím vedle něj a začnu si obouvat boty.

„Bojíš se?“ Zvednu hlavu a podívám se na něj. Je nervózní a drží si ruce.

„Ne, ty ano?“ - Quinn pokrčí rameny.

„Nevím. Co když Katelyn změní názor?“ Vstanu a opřu se lokty o kolena tak, aby mě viděl.

„Nezmění názor, Quinne. Katelyn to chce. Chce být tvoje máma.“

„Mám strach.“

„Z čeho? Víš, že mi to můžeš říct.“

Quinn se podívá na fotku na Katelyně straně postele. Je na ní nás pět v bytě v Kalifornii. Bylo to naše první rodinné foto a už tam jde vidět, jak moc Katelyn Quinna zbožňuje.

„Co když se moje skutečná máma vrátí?“

Tohle není přesně to, co jsem myslel, že se bojí, ne že by mě to nenapadlo. Posadím se zpátky a vydechnu, zatímco si přejíždím rukama po stehnech. Nikdy jsme o jeho mámě moc nemluvili a vlastně není moc co říct. Ale můžu mu to ukázat. Vstanu a zamířím do šaty a vezmu krabici s jejími fotkami z té noci, kdy jsme se potkali. Nechal jsem je pro Quinna, protože má právo to vědět.

Vrátím se zpátky do pokoje a podám mu jednu fotky. Vezme si ji a prohlíží si dva lidi, kteří ho stvořili.

„Vím, že jsme o tvé mámě nikdy nemluvili, ale odpovím na tvé otázky nejlíp, jak budu moct.“

Quinn si povzdechne, než se na mě se slzami v očích podívá.

„Může mě vzít pryč?“ Zavrtím hlavou.

„Nemůže. Jsi můj a brzy budeš i Katelynin. Když ses narodil, tvoje matka tě nechala u mě doma. Nechodili jsme spolu. Nebyli jsme ani kamarádi. Jen se ukázala, položila tě na zem a řekla, že jsi můj, pak odešla. Jediné, co o ní vím, je její jméno, takže když jsi měl pár měsíců, nechal jsem udělat krevní testy, abych se ujistil, že jsi můj. Nechtěl jsem, aby nějaký jiný táta přišel o svého syna. Ale když přišly výsledky, zjistil jsem, že se vzdala svých práv, což znamená, že tě nemůže chtít.“

„Nechtěla mě?“

„O tom nic nevím, kamaráde, ale byla mladá a nemohla se o tebe postarat. Ne jako já. Ale na tom nezáleží, protože já tě chtěl. Babička a teta Yvie tě chtěly. V té vteřině, kdy tě tvoje babička uviděla, se zamilovala. A ty tři holky dole tě také milují, takže nechci, abys jen vteřinu přemýšlel nad tím, že nejsi chtěný.“ Quinn mi padne do náruče a pevně mě obejme.

„Mám tě rád, tati.“

„Já tebe taky, Quinne. Teď, co říkáš na to, že najdeme holky Powellovy a uděláme z nich Jamesovy?“

„To je dobrý nápad.“

„Taky myslím, kamaráde.“ Rozčechrám mu vlasy dřív, než se odtáhne. Zavážu si boty a následuju ho dolů. Zastavím se a strčím ruku do kapsy. Cítím v ní tři dárky, které v ní mám. Nevím, jestli je na to nějaký protokol, ale dnešek se neobejde bez dárků.

Vejdu do kuchyně hned, jak se dostanu dolů. Zastavím se na místě, když uvidím Katelyn, která se dívá z okna, oblečenou do červených šatů. Tahle ženská v červeném pro mě bude smrt. Otočí se jako ve zpomaleném filmu a otevře pusu.

„Co?“ zeptám se, když vidím, jak se jí brada pohybuje nahoru a dolů.

„Jsi zatraceně sexy.“

Lehce skloním hlavu a zasměju se. Udělám krok dopředu a položím jí ruku na bok. Nahnu se tak, že ji skoro políbím.

„Řekni zasraně, Katelyn.“ Zavrtí hlavou.

Otřu se jí nosem o bradu.

„Řekni zasraně, Katelyn. Chci tě slyšet, jak říkáš, že jsem zasraně sexy,“ řeknu, když ji kousnu do ušního lalůčku.

„Nehraješ fér.“

„Já si nehraju, zlato. Chci slyšet tu tvou sprostou pusu, jak říká, že jsem zasraně sexy.“

„Jsi zasraně sexy, Harrisone.“

Vezmu její tvář do dlaní a odměním ji polibkem. „Připravená stát se Katelyn Powell-James?“

„To si piš!“

„Dobré odpoledne pane Jamesi a paní Powell. Vidím, že jste tu kvůli adopci Quinna Jamese, Peyton Powell a Elle Powell. Jsou děti u tohoto slyšení přítomni?“

„Ano, pane,“ řeknu a stisknu Katelyn ruku.

„A Váš právník?“

„Není přítomen, pane. Věří, že vše půjde hladce a nebude ho třeba.“

Soudce přerovná papíry, než se na nás podívá.

„Začnu s Vámi, pane Jamesi. Jste připraven nabídnout finanční stabilitu dětem Powellovým?“

„Ano, pane, jsem. V papírech najdete, že jsem oběma zařídil svěřenecký fond.“

Podívá se dolů do papírů a přikývne.

„Paní Powellová, jste připravená nabídnout finanční stabilitu Quinnu Jamesovi, stejně jako Vašim dětem?“

„Ano, pane,“ odpovím sebejistě.

„Nuže dobrá. Také tu stojí, že si změníte jména, je to pravda?“

„Ano, pane. Je to rodinné rozhodnutí, že zkombinujeme naše příjmení.“

Přikývne a něco si zapíše.

„Nic dalšího nevidím. Gratuluji pane a paní Powell-Jamesovi, máte tři děti, které,“ nahne se lehce dopředu, aby se podíval na děti za námi, „nadšeně čekají na své rodiče.“ S prásknutím kladívka je hotovo a je z nás skutečná rodina.

Katelyn a já se otočíme a obejmeme naše děti. Samozřejmě, že Quinn obejme ji a dvojčata mi skočí do náruče.

„Můžeme ti teď říkat tati?“ zeptá se Elly.

„Jen pokud chcete.“

„Chceme,“ řeknou zároveň, což nás všechny rozesměje.

„No tak, rodino, jdeme na oběd.“ Vyjdeme ze soudní budovy a jako rodina jdeme po ulici do nejlepší beaumontské restaurace. Většinou bereme děti do Šíleného pizza domu, ale dnešek si žádá něco lepšího.

Otevřu dveře restaurace Whimsicality za zvuku potlesku a povzbuzování. Baner pověšený na zdi říká ‚Vítejte rodino Powell-Jamesových‘. Doplňuje atmosféru. Všichni jsou tu dnes s námi, včetně mámi a pana Powella, ale je to Josie, která nás a děti přivítá a obejme se slzami v očích.

Uděláme kolečko, než si sedneme k jídlu. Takhle jsme chtěli strávit náš první den jako rodina – s rodinou, která nás dala dohromady. Postavím se a zacinkám vidličkou o skleničku.

„Chci říct jen pár věcí.“

„Za prvé vám chceme všem poděkovat za podporu v našem rozhodnutí. Vím, že se hodně z vás ptalo, proč se já a Katelyn nevezmeme, a odpověď je jednoduchá – manželství teď pro nás není. Ale ta možnost tu je, pokud se pro ni rozhodneme.“

„Za druhé jsem měl takové štěstí od doby, co jsem se přestěhoval do Beaumontu a děkuju vám všem, díky kterým jsme se tu s Quinnem cítili vítání.“

„V neposlední řadě,“ řeknu a vytáhnu náramky, které jsem měl celou dobu v kapse.

„Začnu s mou nejmladší.“

Přejdu k Elly a kleknu si před ni.

„Elle, dávám ti tenhle náramek jako důkaz mé lásky a oddanosti k tobě, jako tvůj táta.“ Zapnu ho kolem jejího zápěstí a políbím ji na tváři, při čemž se zahihňá.

„Teď pro mou bubenici, Peyton.“ Zopakuju ta samá slova, která jsem řekl její sestře a na oplátku si plácneme.

Když se dostanu ke Katelyn, má v očích slzy. Zohnu se, lehce ji políbím a otevřu dlaň, aby viděla, co v ní pro ni mám.

„Harrisone,“ řekne, když si zakryje ústa.

Zohnu se a poprosím ji o ruku.

Natáhne levou ruku, která se jí třese, když jí na prst navléknu prsten, který jsem pro ni navrhl. Jde o diamant orámovaný kamínky života Peyton, Quinna a Elly.

„Tohle je můj závazek tobě a naší rodině, od teď po zbytek života jsem navždy tvůj.“

Vezme mou tvář do dlaní, prsty mi projede vlasy.

„Miluju tě, Harrisone Powell-Jamesi.“

Ne tak, jako já miluju tebe, chci říct, ale neřeknu.

Nechám ji, aby si tenhle moment užila.

KONEC