Entice - 2. kapitola

Překlad: Mili

Mil

Snažila jsem se udržet chvění na minimum. Konec konců, jsem teď šéfka mafie a k tomu ještě ženského pohlaví. Ti panáci v kvádrech, jak jim s oblibou říkám, dokážou ucítit strach na míle daleko, a bylo jich tady pár set, aby byli svědci mého pochodu smrti do manželství.

Byla to jediná možnost.

Chase to ví, já to vím. Jsem první ženou, která se chopí otěží rodiny De Lange. Jedna ze dvou ženských šéfek, a to je mi teprve dvacet. Směšné, nikdy bych si nemyslela, že můj život půjde tímto směrem.

Můj bratr, poslední zbývající člen rodiny, byl mrtvý. Všechno, co zbylo, je pár tetiček a strýčků, kteří jsou buď ve vězení nebo se skrývají, a pár bratranců a sestřenic, se kterými jsem nemluvila roky. Zbyla jsem jen já. Zůstala jsem, abych posbírala kousky našeho dědictví a neměla jsem na to peníze. Takže mi zbyla jediná možnost.

Chase.

Pravděpodobně mě nesnáší stejně tak, jako já nesnáším jeho, ale manželství může být založeno na horších věcech, alespoň, že ho respektuju. Vím, že to nedopadne dobře, podle toho, co jsem viděla, jakým způsobem se dívá na Tracey, Nixonovu přítelkyni. Ale člověk neporučí srdci, koho milovat, že? Před pár lety jsem si myslela, že Chase miluju, ale taky jsem sportovala s culíkem na boku a myslela si, že Twinkies byla jedna ze čtyř základních společností na výrobu jídla.

„Jsi si tím jistá?“ Zašeptal mi Chase do ucha. Sevřela jsem mu ruku silněji. Cítila jsem jeho dech na své tváři a třásla se mi z toho kolena. „Můžeš prostě říct ne. Nemusíš mi kvůli tomu drtit ruku.“

„Promiň.“ Odkašlala jsem si a zopakovala. „Promiň.“ Podruhé jsem to řekla se odhodlanějším hlasem. Ta vyděšená čtrnáctiletá holka byla pryč a nahradila ji žena, která byla donucena dospět mnohem rychleji, než bylo normální. Žena, které byla bez jakékoliv pomoci předána odpovědnost za vykoupení jména její rodiny - té samé rodiny, kterou pomáhala zničit.