Elect - 43. kapitola

Překlad: Mili

Nixon

„Takže?“ Dlouze jsem se napil kafe a opřel se o strom. „Padesát na padesát, že to bude fungovat?“

„Já bych řekl...“ Pokrčil Phoenix rameny. „Třicet na sedmdesát.“

„Chase to udělá, protože ví, že se to takhle obvykle nedělá. To se můžeme vsadit.“ Přehrával jsem si v hlavě celý plán pořád dokola, dokud se mi nechtělo zvracet. „Řekl jsem mu, aby se choval normálně. Udělá to.“

„Dobře.“ Zakýval Phoenix. „Protože jestli ne, celý tvůj plán půjde do prdele.“

Bude to dobrý. Musí být. „Co Tony?“

„On, no víš jak.“ Phoenix pokrčil rameny. „Nasraný, ale když uděláš vytočenému chlápkovi nabídku, kterou nemůže odmítnout - “

„On je zlo,“ přerušil jsem ho. „Čisté zlo. O tom nepochybuj.“

„To jsem já taky,“ přerušil nás hlas. „Zlo nevychází z ďábla, ale z osoby. Zlo je všude kolem, ale nakonec vždycky si člověk může vybrat.“

„A ty sis to vybral?“ Zeptal jsem se Lucy. „Vybral sis udělat každému ze života peklo?“

„Rozhodně ne,“ ušklíbl se. „Udržuju pořádek ve světě plném chaosu. Jsem vnímán jako zlo, ale pravé zlo? To, kterého se lidé bojí - skrývá se za něco mnohem horšího, než je temnota.“

Povzdechl si a nasadil si sluneční brýle. „Nutí tě věřit tomu, že je to samotné světlo, a v tom bodě zjistíš, že jsi v nebezpečí. Buďte dnes večer připraveni, pánové, nebo na mě oba dva budete mávat z Michiganského jezera.“

Phoenix zanadával. „Takový sympaťák.“

„Nikdy bych si nepomyslel - “ zasmál jsem se. „Nikdy bych si nepomyslel, že to nakonec budeme já a ty. Staří přátelé, zapřisáhlí nepřátelé.“

„Jo, bůh má skvělý smysl pro humor.“

Sledoval jsem Trace, jak jde na vyučování. Držela Chase za ruku a něčemu se smáli. A nůž se zabodával čím dál hlouběji do mých prsou, jak jsem se snažil odvrátit pohled, ale nedokázal jsem to. Byl jsem tak zatraceně šťastný, že je zdravá, živá a v bezpečí. Sakra. Strávil bych klidně celý život tím, že ji budu sledoval z povzdálí, pokud budu vědět, že se pořád usmívá a bude v bezpečí před zlem, které je všude kolem.

Phoenix mě plácnul po zádech. „Jestli tě to utěší, očividně tě pořád miluje.“

„Jak to můžeš vědět?“ Odsekl jsem.

Stáhl ruku z mých zad. „Ze způsobu, jakým se na tebe dívala. Je odlišný od toho, jakým se dívá na Chase.“

„Jak se dívá na Chase?“

„Jako na svého zachránce,“ řekl Phoenix jemně.

„A na mě?“

„Jako bys byl její kyslík.“

Nic jsem na to neřekl.

Problém byl v tom, že jsem neviděl jen to, jak jeden na druhého reagují. Podle řeči jejího těla můžu říct, že pomalu, kousek po kousku, je ochotná mě nechat jít. Nebyl jsem si jistý, co je horší: jak rychle byla schopná to udělat nebo že znám osobu, kvůli které to dělá.

Minulý rok jsem si ji prakticky označil za svou.

A teď si nejsem vůbec jistý. Nezáleží na tom, co mi kdo říká, vím, co vidím. Proklouzává mi mezi prsty jako písek a nemůžu z toho vinit nikoho jiného než sebe. Chci zmlátit Chase, dokud nevykrvácí, ale v tomhle příběhu to není skutečný viník. Ne, toho vidím jen, když se podívám do zrcadla.

Byl jsem donucený být ten špatný chlap, aby mohla dostat šanci.

Ale zatraceně, jak moc jsem chtěl být v tomto bohu zapomenutém světě hrdina, rytíř ve zlaté zbroji, chlap, kterého si zaslouží. Chlap, který by ji zachránil, ať to stojí, co to stojí, chlap, který by proklel svoji rodinu do pekel, aby si ji udržel.

Ale na svou rodinu jsem nemohl zapomenout.

Je to má krev.

Můj zatracený kód pro čest.

Představoval jsem si, že na konci toho všeho budu s Trace, ale poslední dobou se její tvář vytrácela, stejně tak jako má budoucnost.

Phoenix mě poplácal po zádech. „Potřebuje tě, kámo; jen tomu dej čas. A udělej mi laskavost: Až bude tomuhle všemu konec a nebudeme na Lucu mávat z Michiganského jezera, dej jí šanci, aby všechny ty sračky dokázala pochopit, okej?“

Odfrkl jsem. „Nikdy jsem tě neměl za studnu moudrosti.“

„Jo, no, blížící se smrt zná způsoby, jak ji z člověka udělat.“

„Ty neumřeš.“ Otočil jsem se k němu obličejem. „Nikdo z nás. Teď jsi čekat zpátky do domu. Jestli mi paměť slouží, tak máš pomoct Tonymu shromáždit gang.“

Phoenix se zasmál. „Masové zabíjení je moje specialita.“

„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že na to přistoupil.“

„Chce každého umlčet a je to bastard. Samozřejmě, že na to přistoupil. Zradil nejmocnějšího mafiánského šéfa v Americe a potom plivnul do obličeje jednomu z původních ze Sicílie. Jestli tohle není dost, tak se navíc snažil zlikvidovat Trace a obětovat svou vlastní rodinu. Řekl bych, že si zaslouží to, co k němu přichází.“

„Správně.“ Měl jsem matný pocit, že věci nejsou takové, jaké se zdají, ale tento názor jsem nevyřknul nahlas. Nechtěl jsem, aby Phoenix zaváhal; zaváhání by mohlo znamenat smrt, a poté, co jsem znovu viděl Trace, jsem chtěl hodně moc zůstat naživu.