Vyvinu úsilí volat Rose častěji. Povětšinou odpovídá a
aktualizuje mi informace o Calloway Couture. Někdy je se mnou stručná, ale je
to lepší než zabouchnuté dveře. Zatímco se snažím uzdravit svůj vztah
s Rose a ignorovat zbytek rodiny, Lo tráví čas s Connorem
v posilovně.
Ryke pokračuje v držení se nás a od módní přehlídky kde – na
jednu divnou chvíli – se Lo a Ryke zdáli být spolčení, jsou mnohem
přátelštější. Ryke předstírá, že si škrábe poznámky na svůj falešný článek, ale
obyčejně se snaží Lo pochopit. Minulou noc začali mluvit o svých zkušenostech
s chůvami. Jedna z Loových popíjela jahodové margarity a ještě před
polednem bývala namazaná. Ryke měl zřejmě podobnou situaci, jen jeho chůva ho
nechala usrkávat ze svých mimos a bloody mary. Bylo mu jen jedenáct.
Protáhnu hřeben skrz svoje mokré vlasy, zatímco Lo si otírá ručníkem
ty svoje. Sex ve sprše. Stylové.
Téměř si nemůžu vzpomenout, proč jsem si dělala takové
starosti kvůli mému životnímu stylu. Jsem víc než schopná přimět všechno, aby
to fungovalo.
Dnes profesor vyvěsil online známky z ekonomiky. Jako
obvykle Lo odmítl prozradit svou známku, ale já jsem získala C+, což je
v Connorově hlavě prakticky A+. Trval na oslavování. Jen pro Connora
Cobalta můžou úspěchy otřít štít dočista. Lo se taky nějak vkroutil zpátky do
přízně. Po výstupu na módní přehlídce jsem si myslela, že budeme na černé listině všech událostí
s Connorem. Ale myslím, že to celé padlo na Rose. Jeho jediná lidská
slabost je náhodou zrovna moje sestra. A pokud mi odpustila ona, pak mu
pravděpodobně přikázala, aby udělal to samé.
Pořád se snažím rozmotat své vlasy, když dorazí Connor
s Ryke. Lo odejde, aby otevřel dveře, a já prasknu jeden ze zubů hřebenu. To vážně? Jak je to vůbec možné? Konečně
jsem získala superschopnost - nezničitelné
vlasy. Super chabé.
Mám otevřené dveře, když hledám jiný hřeben. Nebo ještě
lépe, skutečný kartáč, aby se popral s těmito uzlíky. Slyším kluky
v obýváku, ale musí si to neuvědomovat, protože jejich konverzace se stočí
od nejlepších pizza pajzlů ve Philly ke mně.
„Čí to byl nápad vykašlat se na módní přehlídku?“ zeptá se
Ryke.
„To je pro tvůj článek?“ zajímá se Lo.
„Ne, jen ze zvědavosti.“
„Chtěl jsem ji píchat. Tak jsem to udělal. A nevykašlal ses
na přehlídku i ty? Jaká je tvoje omluva?“
„Mám žhavou přítelkyni, kterou jsem chtěl píchat,“ žertuje.
„Ne, fakt, měl jsem otravu jídlem z toho taco stánku za rohem.“
„Jíme tam celou dobu,“ řekne Lo. „Nikdy mi nebylo špatně.“
Myslí si, že Ryke lže? Nemá k tomu žádný důvod. Vlastně, pravděpodobně si přeje, aby mohl zůstat, aby byl
svědkem mého konce.
„Pak to možná bylo špatné mléko v mých cereáliích.
Nevím,“ řekne rozčileně.
Connor se zapojí. „Byl to opravdu tvůj nápad, Lo?“
Zavřu oči, doufám, že Lo odmítne nějakou část viny.
„Neříkala zrovna ne.“ Dobře,
myslela jsem si, že to bude lepší pocit.
„K milování jsou potřeba dva a jen jedna osoba, aby udělala
chybu.“ Connor se musí obrátit na Ryke, když říká: „Zapiš si to.“
„Všechno je to tady.“ Představuju si, jak si ukazuje k
hlavě.
„Máš nějaké přátele?“ zajímá se Lo lehkým tónem. „Musíme ti
v tuhle chvíli jít vážně na nervy.“
„Lily rozhodně. Connor možná. Ty jsi v pohodě.“
„No, ani ty nejsi můj typ společnosti, Meadowsi,“ řekne
bezstarostně nedotčený Connor.
„Rozhodně si to kvůli článku zapíšu.“
„Prostě bys měl ocitovat všechno, co říkám a očekávám své
jméno v titulku. Jako třeba „Děti magnátů, v jedné z hlavních
rolí Connor Cobalt, nadcházející podnikatel, na kterého si dávejte pozor.“
„Zvážím to, ale můj profesor nemá rád věci končící
předložkou (pozn. končí na for). Takže myslím, že to zakončím „v jedné
z hlavních rolí Connor Cobalt: budete mu chtít líbat zadek.“
„Perfektní,“ vykřikne Connor.
Konečně najdu kartáč nacpaný v mém šuplíku
s ponožkami a dokončím boj s uzlíky. Když se odhodlám do kuchyně,
vidím Lo, jak si nalívá skleničku skotské. Přitočím se vedle něj a on mi ovine
ruku kolem pasu.
Ryke naznačí ústy: Rozptyl
ho.
Zavrtím hlavou. Skončila jsem s pokoušením se Lo
donutit dělat cokoli, ne za cenu našeho vztahu.
Ryke mě odcvrnkne a Connor je příliš zaseknutý na svém
mobilu, aby si všiml. Vystrčím na něj jazyk, fakt dospělé, já vím.
Lo mě popadne za bradu a otočí si mou hlavu k sobě.
„Vystrčila jsi na něj právě jazyk?“ Má na tváři pobavený úšklebek.
Zavrtím hlavou. „Nee.“
„Udělala to,“ udá mě Ryke.
„Odcvrnkl mě!“ vyvrátím to.
Lo mě políbí na rty, čímž mě umlčí. Oh… Když se odtrhne,
jeho teplý dech mě zasáhne do ucha. „Miluju tě.“ Moje srdce se nad těmi slovy
třepotá. Než mu to můžu oplatit, na pultu mu zavibruje telefon.
Mrknu na obrazovku a žaludek mi poklesne. „Možná bys neměl
odpovídat.“
Lo vezme telefon a přitiskne si sluchátko k uchu. „Ahoj
tati.“ Kvůli soukromí jde k ložnici.
Abych zaměstnala svou mysl, jdu k ledničce a najdu si
třešňový Fizz, přičemž s prasknutím plechovku otevřu. Vzpomenu si, že dlužím
Connorovi tisíc babek za to, že jsem udělala svou zkoušku z ekonomiky. Nejsem
v náladě, abych právě teď lovila svou šekovou knížku, ale naplánuju si, že
ji pohledám později. Může být dost dobře ukrytá pod mou postelí. Nebo
v náhodné kabelce.
„Connore,“ řeknu, „můžu ti za naši sázku zaplatit později?“
Jedno z Rykeových obočí se vyklene. „Jakou sázku?“
Connor roztěkaně odpoví a zároveň píše zprávu. „Tisíc dolarů
jestli udělá nebo neudělá svou zkoušku z ekonomiky. A Lily, nechci tvoje
peníze.“
„Oh…“
„Nicméně, hrozně rád bych laskavost.“ Ještě se na mě
nepodíval.
Ryke vydá krátký smích. „Vybral by sis laskavosti před hotovostí.“
Connor neodporuje.
„Jaký druh laskavosti?“ zeptám se.
„Když se na to budeš cítit, myslím, že bys měla pracovat pro
svou sestru. Nemusí to být hned. Možná někdy na jaře. Dívá se po najmutí si
asistentky do Calloway Couture a já vím, že by hrozně ráda, abys do toho byla
zapojená.“
Žaludek mi poklesne. „Jakkoli bych si přála pracovat se svou
sestrou, o módě nic nevím.“
„To je důvod, proč jsi asistentka
a ne vedení společnosti.“
„To nezní jako zábava.“ A
jak si budu moct udělat přestávky na sex? Nemůžu uvěřit, že to je všechno,
na co dokážu myslet: jak do rozvrhu zařadit porno, jak protáhnout Lo přes její
kanceláře, jak si najít čas, abych nasytila své touhy.
„No, prohrála jsi sázku, takže mi to dlužíš.“
„Nemůžu ti prostě zaplatit?“
„Ne, to je příliš jednoduché.“
Povzdechnu si, přemýšlím, jestli budu schopná se z této
dohody vykroutit, až se to později v mém životě přiblíží. Pravděpodobně
ne, ale až ten čas nastane, možná budu se svým rozhodnutím v pohodě. Takže
přikývnu. „Okay. Někdy v budoucnu budu její asistentkou.“
„V blízkém budoucnu.“ Napíše něco na svém telefonu a pak
vstane. „Musím to vzít.“ Přitiskne si mobil k uchu a zamíří do obýváku.
Nechá mě o samotě s Ryke.
Skočím na pulty u skříněk a čelím mu.
Ryke pohlédne přes rameno do chodby, kam zmizel Lo. „Má rád
svého otce? Nedokážu říct.“
Pokrčím rameny. „Záleží na dni.“
Otočí se zpátky ke mně. „Co má rád?“
„Jonathan Hale?“
Ryke přikývne.
„Lo s tebou o něm nemluví?“ Dokázala jsem se vyhnout
jejich klučičím výletům tím, že jsem minulý týden snídala s Rose. Užívám
si to víc, než přiznám.
„Moc ne,“ řekne Ryke. „Někdy svého otce proklíná a pak jindy
o tom chlapovi mluví, jako by byl bůh.“
To zní přibližně správně. „Je to komplikované.“
„Jak to?“
„Podívej.“ Ztiším svůj hlas. „Vím, že ve skutečnosti nepíšeš
článek, takže se na tyhle věci nepotřebuješ ptát.“
Ryke protočí oči. „Kurva, vím, Lily. Ptám se, protože jsem
skutečně zvědavý. Bez urážky, ale starám se o tvého kluka víc, než se starám o
tebe.“
Přimhouřím oči. „Jsi si jistý, že do něj nejsi zamilovaný?“
Zasténá. „Vážně, Lily?“
„Co? Je to upřímná otázka. Jsi Lo posedlý.“
„Nejsem posedlý.
Nepoužívej to slovo. Jsem jen zvědavý. Chci ho poznat. Proč bych do něj musel
být zamilovaný, abych chtěl takovou
věc?“
Pokrčím rameny. „Nevím. Je to divné.“ Nedokážu dát smysl té
podivnosti. Mám pocit, jako by tam byl, ale není propojený. „Jsi si jistý, že
tam není něco víc?“
„Ne. Není. Jen se vrať k mojí první otázce. Jak je
Jonathan Hale komplikovaný?“
Zaměřím se na to a otevřu pusu, snažím se zformovat slova na
toho záhadného muže. Fyzicky Lo netrestá, ale ani nezískává cenu Otce roku.
Jednu minutu dokáže Jonathan kolem něj ovinout ruku a nazvat ho skvělým synem.
A pak další dokáže vyplivnout nenávistná slova. Loova nálada se mění
s rozpoložením jeho otce a kdykoli na sebe vzájemně působí, můžete vidět
změnu. Předpokládám, že tady vznikají Rykeovy obavy.
Poté, co selžu v popisování Jonathana nahlas, Ryke
změní otázky. „Mluvíš s ním hodně?“
Zavrtím hlavou. „Snaží se mě ignorovat, pokud nechce někoho
obvinit za Loovy chabé známky. Jinak se Jonathanově domácnosti vyhýbám.“
„Oženil se znovu?“
„Ne. Vodí si hodně
holek na noc.“ Poté, co Loova máma odešla, když byl dítě, Jonathan najal chůvu
a začal znovu randit. Počet žen, které klopýtaly ráno z domu, na sobě
stejné šaty jako večer předtím, rostl s ubíhajícími roky exponenciálně.
Když mi bylo šestnáct, pamatuju si, jak jsem si do pusy
cpala míchaná vajíčka, zatímco se Lo snažil odemknout otcovu skříňku s tvrdým
alkoholem. Jonathan vyspával po noci vlastního hýření. Žena v nepatrných
černých šatech nesla své červené lodičky a vlekla se přes kuchyň. Odmítla se na
nás podívat, místo toho udržovala svůj pohled na dveřích, jako by to byla
vítězná čára v závodu 5K (pozn. maraton na 5000 m). A já měla náhlé
nutkání vystřelit ze své židle a odtáhnout ji stranou. Abych se jí zeptala,
jestli má ráda to vzrušení z jednorázovek tak moc jako já. Abych si s ní
pokecala a podrbala o tom, jak jsme dvě holky, které jsou kompletně pod
kontrolou svého těla. V tu dobu jsem se cítila jako uzavřená o samotě,
jako coura s tajemstvím. Ale zůstala jsem na svém místě a nechala ji
odejít a fantazírovala o tom, co by mi možná řekla.
Nevím, jestli si Lo uvědomuje, že jsem se o jednorázovkách
poučila z četných flirtů jeho otce. Doufám, že ne. A nikdy bych mu to
neřekla.
Vrátím své soustředění zpátky na Ryke, který mě sleduje
příliš zblízka, jako by kvůli svým odpovědím četl můj výraz.
Lo vstoupí do kuchyně se zaťatou čelistí a telefonem
v kapse. Oh ne.
„Všechno v pohodě?“ zeptá se Ryke.
„Fajn,“ říká Lo nepřesvědčivě. Popadne svou bundu ze židle a
láhev bourbonu z pultu. „Pojďme.“
Ryke a já si vyměníme obavy a oba následujeme Lo
v těsném závěsu.
*
* *
Náhrdelník, který
jsem dala Lo, mu bouchá do hrudi, když se mnou tancuje. Dotknu se hrotu šípu a
on mi rukama sevře ty moje. Dá mi lehký polibek na tvář, než se vzdálí.
Nakloním se, ale už je pryč, pověří se králem barové stoličky.
Objedná hromadu drinků, zatímco mně se ve spodní části krku
sbírá pot a tancuju na parketu sólo, s hypnotickou hudbou se zbavuju
nejistoty. Pokračuju v ohlížení se na bar. Pokaždé Lo drží nový drink.
Vyhnula jsem se tématu telefonního hovoru, protože Connor a Ryke se pořád
poflakují kolem něj a radši bych neotevírala tohle téma před nimi.
Po třech panácích tequily pro Connora a Ryke, zamíří na
záchod a já se chopím své šance mluvit s Lo o samotě.
„Ahoj.“ Šťouchnu ho do ramene a vklouznu na stoličku hned
vedle. Roztěkaně zírá na svou skleničku jantarové tekutiny – jeho mysl daleko
odsud. „Co chtěl tvůj táta?“
Lo zavrtí hlavou a obejme skleničku v dlani pevněji.
„Nic.“
Zamračím se a snažím se odtlačit bolest z jeho neochoty
sdílet to. To odmítnutí bodne, ale může to být jen špatným načasováním. Zachytí
mou sklíčenost a podívá se dozadu k záchodům, aby se ujistil, že se Ryke a
Connor jen tak nevrátí. Pak se otočí tělem ke mně. Naše kolena o sebe ťuknou a
já mám náhlé nutkání naklonit se blíž, proplést naše nohy a cítit jeho štíhlé
svaly na svém těle. Tohle je vážné,
připomenu si a odstrčím ty sobecké myšlenky.
„Týkalo se to mojí mámy,“ přizná Lo. Všechny nemravné
myšlenky se vypaří, nahrazeny čirým znepokojením. „Nějak zjistil, že jsem ji
kontaktoval.“ Lo se odmlčí a v hlubokém zamyšlení si tře rty. „Řekl mi, že
ona se mnou nechce mít nic společného.“ Hrudník se mi stáhne. „Řekl mi, že si
nezaslouží na mě myslet nebo dokonce slyšet můj hlas.“ Vydá krátký hořký smích.
„Řekl, že je zkurvená piča.“
Cuknu sebou.
Projede si rukou vlasy. „Lil, myslím… myslím, že s ním
souhlasím.“ Vrásky svraští jeho čelo v naprostém zmatku, jak se snaží dát
smysl svým válčícím emocím.
„Tvoje matka tě opustila,“ řeknu. „Je to v pořádku, že
jsi na ni naštvaný. To z tebe nedělá jeho.“
Stiskne rty k sobě, jak zpracovává moje slova, a já si
přeju, abych měla víc co nabídnout. Nakloní se a jemně mě políbí na spánek,
malé děkuju, než se otočí na své
stoličce a mávne na barmanku kvůli dalšímu drinku.
Nalije mu bourbon do Riedel sklenice a vsune mu ji do ruky.
„Za jak dlouho budeš chtít jít na záchod?“ zeptám se.
„Nevím. Můj močový měchýř je pěkně velký. Mohl by být
funkční ještě minimálně několik dalších hodin,“ řekne Lo. Usměje se do své
sklenice a já mu věnuju ostrý pohled.
Zahákne nohu pod šprušlí mojí stoličky a přisune si ji
k sobě. Oh wow. Bokem narazím do toho jeho a on mi ovine ruku kolem pasu,
přilepí si mě k boku. Tohle je docela hezké. Cítím jeho ruku, jak mi vyjede pod
tričkem nahoru a tře mi jemnou kůži na zádech.
Začnu snít o tom, že bychom měli sex přímo tady. Že by si mě Lo vzal ve smyslném
žáru na baru. Sex na baru.
Bylo by to, jako by se milovaly naše závislosti.
Jeho rty mě pošimrají na uchu. Zpátky do reality. „Na co
myslíš?“
Myslím, že ví, protože se usmívá a okusuje mi ucho.
„Sežeňte si pokoj,“ vykřikne Connor a usadí se vedle mě,
zatímco Ryke si sedne vedle Lo.
„Nebo ještě líp,“ řekne Ryke, „auto.“
„Co takhle Connorovu limuzínu?“ zeptá se Lo s úsměvem.
„Myslíš, že by to tvému řidiči vadilo?“
„Mně by to vadilo,“ řekne mu Connor. „Jsi okouzlující, Lo,
ale ne dost na to, abys mě donutil chtít sedět ve tvém“-
„Přestaň.“ Otřepu se
a zakryju si uši. Příšerné. Chlapský rozhovor. Ne.
Všichni tři se smějí a já mávnu na barmanku. „Co chceš?“
zeptá se mě Lo.
„Jen pivo.“
Přikývne a nechá mě si objednat. Přisunu svou falešnou ID
k barmance a ona mi podá Blue Moon.
„Jít na tyhle záchody, to nechceš,“ řekne Connor Loovi.
„Jsou nechutné. Myslím, že možná zavolám CDC (pozn. Center for Disease Control
= centrum pro kontrolu nemocí), až odejdeme. Potřebuješ oblek proti nebezpečným
materiálům, jen abys tam vstoupil.“
Lo se na mě zazubí a zvedne obočí. Ne! Connor jen až moc
dramatizuje.
„Odvážíš se do zakouřených klubů jen výjimečně,“ řeknu
Connorovi. „Jsem si jistá, že jen nejsi zvyklý na místo, které nemá obsluhu
záchodů a mentolky po čurání zdarma.“
„Už předtím jsem snížil z těchto standardů, ale jsou
některá místa, kam by žádný člověk neměl chodit.“
Lo se usměje do dalšího velkého loku svého pití. Nechám to
být, ale plánuju se později vplížit na toaletu, abych si udělala vlastní
závěry.
Po pár dalších drincích Lo začne pokládat Rykeovi otázky a
já se snažím slyšet přes kakofonii zvuků: opilé vysokoškoláky, právě řvoucí
hudbu a Connora, který prakticky křičí do svého telefonu, když mluví s mou
sestrou.
„Jo! Vzal bych si ten hráškový kabát!“
Co?
Rose se ho ptá na módní radu? Svět se vážně zbláznil.
Zašklebí se. „Neslyším tě! Vydrž!“ Přitiskne dlaň
k reproduktoru. „Lily, můžeš mi pohlídat místo?“ Než můžu souhlasit,
seskočí ze stoličky a vyrazí ke dveřím. Connor Cobalt si neprotlačuje cestu mezi
těly; loudá se mezi masy a s netrpělivým zamračením čeká, než se lidi
oddělí a udělají mu lidmi tvořené cestičky. Pobavením se usměju a otočím se
zpátky, abych na stoličku položila svůj kabát.
Ale přižene se blondýna, aby si ji zabrala, než si můžu
místo nárokovat. Oops.
„Nemám žádné sourozence.“ Zaslechnu Ryke, jak tohle řekne.
„Víceméně jsme to byli moje máma a já od doby, co jsem byl dítě.“
Lo se poposune, nesvůj při tématu matek, zvláště po telefonním hovoru s jeho otcem. Takže
přesměruje konverzaci. „Jak ses dostal k běhání?“
Jsem překvapená, že si Lo vybral pokládat otázky a ne být
vyhýbavý jako obvykle.
„Když jsem byl malý, máma mě přihlašovala na hodně závodů.
Řekla mi, že je to buď tenis, nebo běhání a já si vybral běhání.“ Zasměje se
sám pro sebe. „Jsem zatížený na běhání k cílovým čarám.“ Tomu dokážu
věřit.
„To je zábavné,“ řekne Lo hořce. „Můj otec mi vždycky říká,
abych od všeho utíkal.“
„A ty to děláš?“
Loovy tváře se zostří, jeho rty se našpulí.
„Zapomeň na to,“ řekne Ryke rychle. „Nemusíš na to
odpovídat.“
„Kolik z toho, co ti říkám, využiješ?“ zeptá se Lo.
Ryke se zamračí. „O čem to mluvíš?“
„Článek,“ připomene mu Lo. „Očekávám, že koncem semestru
bude v bulvárech.“
„Nezaprodal bych tě.“
„Není to to, co říkají všichni?“ Lo se otočí zpátky
k baru a objedná si další drink. Mě se zeptá: „Chceš další pivo?“
Zavrtím hlavou. To, co opravdu chci, nespočívá na baru, ale
Lo skočil do králičí nory sebestředného pití. Nedokážu mu vypáčit panáka whisky
z prstů a měl dost tvrdého alkoholu, aby zapomněl na moje problémy.
„Potřebujeme přípitek,“ řekne nám a zvedne svoje pití
k pozdravu. „Na Saru Hale. Na to, že je to taková zkurvená děvka.“ Hodí panáka
do sebe a já se kradmo kouknu na Ryke.
Jeho oči se zúží do tvrdého kamene. „Možná bys měl přejít na
vodu.“
„Jestli tě obtěžuju, vždycky můžeš běžet ke dveřím.“ Vezme si do ruky sousedního
panáka.
Ryke se napjatě opře dozadu a střelí po mně pohledem
s širokýma očima jako by říkal: dělej
něco.
Ne,
naznačím pusou. Není nic, co bych mohla udělat. Vidím konec této noci. Lo chce
ztratit vědomí. Chce dosáhnout toho bodu, kdy může utopit své pocity. Nezáleží
na tom, co říkám, bude v tom pokračovat. I kdybych naléhavě prosila a
křičela a žebrala, aby Lo přestal, neudělal by to.
Já bych to neudělala.
Potřebuje se probudit sám a sekýrování Lo ho ode mě jen
odstrčí. To není to, co chci. Nebo co potřebuju.
Ryke na mě nesouhlasně zavrtí hlavou a sleduje, jak Lo znovu
proklíná svou matku v ještě necitelnějším přípitku.
„Můžeš toho nechat?“ vyplivne Ryke.
„Co máš proti tomu?“ Lo sleduje, jak barmanka obsluhuje
někoho na druhém konci a čeká, až se vrátí na tuhle stranu.
„Obecně nemám rád připíjení na děvky a šlapky.“
„Nikdo tě nenutí,“ odsekne Lo.
Ryke vypadá vynervovaně, když si rukou projede hnědé vlasy.
„Já vím, že svou matku nenávidíš“-
„Jo?“ Lo se k němu otočí.
„Pojď tancovat,“ řeknu Lo a tahám ho za ruku. Ucukne ode mě
a zlostně hledí na Ryke na druhé straně.
„Neznáš mě,“ ušklíbne se Lo. „Je mi na zvracení z toho,
že se chováš, jako bys chápal, čím si procházím. Žil jsi v mém domě?“
„Ne.“
„Sledoval jsi poldy, jak mi odnášejí postel, protože moje
matka tvrdila, že patří jí?“
Ryke si tře čelist. „Lo“-
„Popadl tě můj otec za krk“- Lo položí ruku na zadní stranu
toho Rykeova a přitáhne si ho blízko – „a řekl ti, „synu…“ Odmlčí se, jejich
obličeje dělí jen palce a něco nedefinovatelného cirkuluje ve vzduchu, napětí
tak silné, že můžu stěží dýchat. „… synu,
kurva dospěj.“
Ryke odmítne ustoupit. Utká se s Loovou výzvou,
nezastrašen jeho ostrým upřeným pohledem. Dokonce jde o krok dál a jemně položí
ruku na zadní část Loova krku. „Je mi to líto,“ vydechne Ryke s takovou
bolestí, že mě to překvapí. „Je mi to tak kurevsky líto, Lo. Jsem tady pro tebe
teď. Čímkoli si procházíš, možná jsem s tím neměl zkušenost, ale jsem
přímo tady.“
A zčistajasna Lo dá ruku pryč z Ryke a přiškrcená
chvíle pomine. Jaký druh odpovědi Lo očekával? Hádku? Další slovní otevřenou
konfrontaci? Něco jiného než soucit – to je jisté.
Lo mávne na barmanku a chová se, jako by se nic nestalo.
Jako by Ryke nikdy nenabídl pomoc v nějakém obrovském nezměrném stylu.
„Pojďme tancovat,“ zkusím to znovu.
Vyhne se mému pohledu. „Jsem zaneprázdněný. Zatancuj si s Connorem.“
Barmanka přisune další malou skleničku. Měla bych ho nechat na
pokoji? Ryke pije z láhve vody a pozorně ho sleduje. Zůstane tu s Lo.
Já jen… půjdu. Možná si na mě vzpomene a za chvíli za mnou přijde.
Když se Connor vrátí, přesvědčím ho, aby se mnou tancoval –
počestně, přátelsky s více než dvaceti palci mezi našimi těly.
Příležitostně se ohlédnu na Lo, ale tiše pije a zírá na vysoko se tyčící police
lahví za barem. Jediný rozdíl je burger v jeho ruce, což mi poskytne nějakou
úlevu. Přinejmenším jídlo do sebe nasaje něco z toho tvrdého alkoholu.
Snažím se uvolnit a soustředit se na pumpující hudbu,
unášená od Lo a jeho starostí. Unáší mě Bump
bump bump baskytary.
Na parketu s dalšími těly, která skáčou nahoru a dolů, uzamknu
pohled s toulavýma očima a na krátkou chvíli se propojím s jiným klukem.
Tajné pohledy přivádějí mou krev do plamenů a vyžaduje to veškerou mou energii,
abych je bezděčně nenásledovala.
Po naší šesté písničce se Connor ohlédne k baru a někdo
přijme pozvání tancovat proti mému zadku. Jeho ruce se mi zdržují na bocích.
Nevidím jeho tvář a v hlavě si představuju, že je to Lo nebo možná princ Šarm.
Někdo jiný než pan Realita.
Zavřu oči a pluju na té představě. Ruka se mi posune přes
břicho a pak nahoru pod tričko. Kolem měkkého masa mých břišních svalů a na moji
vycpanou podprsenku. Dýchání mi zpovrchní a zabořím se do toho těla.
Cítím ruku, která mi pevně stiskne zápěstí a trhne mnou
vpřed. Klopýtnu do hrudi, když mi bratrským způsobem ovine paži kolem ramen.
„Jdi si osahávat někoho jiného,“ řekne Connor klukovi klidně, ale jeho ruka na
mém loktu se sevře. Bylo to skutečné? Ne fantazie?
Moje tělo hoří a odmítnu se podívat na svého ochmatávajícího
tanečního partnera. Něco potichu zamumlá a odejde. Kradmo se podívám na bar,
ale Lo je teď v rozčilené konverzaci s Ryke, zatímco mává burgerem
kolem tak divoce, že z bulky vypadne salát.
Connor mi položí ruce na ramena a nutí mě mu plně čelit.
„Lily,“ říká, vzácná kapka obav na okraji jeho jazyka, „Co se to sakra děje?“
Chci se na místě scvrknout. Tohle se nemělo stát. Ne když Lo
už je ve spirále. Hrdlo mi natéká a právě když se chystám zamumlat nejstupidnější
lež na světě, zachrání mě Ryke.
Letí k nám s lahví vody v ruce a jeho oči se vrásní
zamračením. „Lily,“ vybuchne. „Potřebuju tvoji pomoc.“ Ukáže k baru. „Lo
bude během pěti minut ožralý na sračky. Musíš mu říct, aby přešel na vodu.
Pokaždé když o tom řeknu jediné slovo, hodí do sebe panáka whisky, jen aby mě
naštval.“
„Jí burger.“ Je bránění Lo hluboce zakořeněné v mojí
DNA?
Ryke na mě zírá, oněmělý úžasem. „Nedělej to zrovna teď. On potřebuje svou přítelkyni. Tohle
nebude jako na Halloween, okay? Neponesu ho nahoru do vašeho bytu v bezvědomí.“
Třesoucí se rukou si tře zadní část krku.
Mělce se nadechnu. „Půjdu to zkusit.“ Protlačím se kolem
lidí a vklouznu na prázdnou barovou stoličku vedle Lo.
Sotva mě vezme na vědomí, ale řekne: „Právě když jsem
začínal mít toho zkurveného čuráka rád.“
„Co udělal?“
„Nechápe náznaky. Nechci mluvit o svých rodičích. Nechci
mluvit o jeho matce, když žádnou nemám. Nechci, aby na mě naléhal kvůli pití.“
Dá si dalšího panáka. „Co to sakra je vůbec za článek? Dvě bohatá děcka se
stříbrnými lžičkami v puse? Nebo dva rozmazlení fracci, kteří se stali
destruktivními podělanci?“ Loova slova se hrnou zřetelně a souvisle. Mumlá
zřídka, ale v jeho hlase je ostří, které přichází s velkým
množstvím pití a slyším ho desetinásobně.
„Nemyslím si, že se na ty věci ptá kvůli článku,“ říkám tiše
„možná tě chce jen poznat.“
„Proč?“ zeptá se Lo se svraštělým obočím, jako by to bylo
kompletně cizí, aby se s ním někdo chtěl spřátelit.
„Stará se o tebe.“
„No, neměl by.“ Lo objedná další drink, když si hodí do pusy
francouzskou hranolku.
„Možná bychom měli odejít.“
„Ne. Tohle místo má dobrý tvrdý alkohol a jídlo.“
Čekám na sexy úsměv nebo možná flirtující vtip, ale je
pohlcen tím, co má před sebou. A já jen sedím stranou. I kdybych si sundala
tričko a shodila podprsenku, bude držet v ruce tu skleničku. Bude pít,
dokud všechno neroztaje. Takže si oblečení nechám na sobě. Jediná taktika,
kterou mám v arsenálu, je kompletně k ničemu.
„Ryke tě odnesl domů,“ vypustím pravdu. „Na Halloweenské
párty jsi ztratil vědomí a on tě musel odnést nahoru do našeho bytu.“
Jeho obličej se zkroutí stovkami emocí a usadí se na něčem
prázdném a cizím.
„Opravdu chceš, aby tě nesl domů znovu?“
„Nejsem opilý,“ odmítne Lo a konečně se na mě podívá. Jeho
oči ledové. „Ani zdaleka. Na tento rozhovor jsem dokonce příliš střízlivý.“
Cítím se jako přibitá k této barové stoličce. Jako bych
se měla odplížit, když se to má zhroutit. „Děsíš mě,“ zamumlám.
Jeho pohled nepatrně změkne. „Jsem v pohodě, Lily.
Namouduši.“ Drží své ruce na likéru a hranolkách, nedotkne se mě na uklidněnou.
„Dám ti vědět, až budu připravený odejít a bude to předtím, než ztratím
vědomí.“
Hrudník se mi sevře. „Půjdu tancovat s Connorem.“
Lo přikývne a nepokusí se mě zastavit, když opouštím
stoličku.
Najdu Connora a Ryke, kteří se zdržují u vysokého stolečku
blízko tanečního parketu. „No?“ zeptá se Ryke okamžitě.
„Říká, že není opilý.“
Ryke mi věnuje znechucený pohled. „Jo? Ani hovno, Lily. Má
problém! Kurva jasně, že ti řekne, že je střízlivý.“
„Co z tebe dělá experta?“ zakřičím zpátky. „Že jsi
přestal pít, ještě neznamená, že víš, jak napravit Lo!“
„Máš pravdu,“ řekne Ryke. „Tohle je nad mé síly. Potřebuje
profesionální pomoc.“
Slzy se sbírají. „Přestaň.“ Chci, aby Lo byla poskytnuta
pomoc. Opravdu, ale nedokážu si představit svět, kde je odtržen od mého života.
Co se se mnou stane?
„Kdokoli se srdcem by se staral, Lily,“ řekne Ryke. „Takže
lepší otázka je, proč ty ne?“
Ta rána do žaludku mě srazí dozadu. Bolí to příliš, abych
dýchala a nejtěžší část je pokusit se bránit před sebou. Opravdu se starám. Bránila jsem Loovi, aby seděl za
volantem. Ujišťovala jsem se, že se vrátí domů v jednom kuse. Chránila
jsem ho. Před každým až na něho samého.
Pohlédnu na Connora, jak se snažím lámat si hlavu nad
správnými slovy, ale poprvé se ztiší. Vyhne se mému pohledu tím, že loupe zadní
etiketu na lahvi svého piva. Souhlasí s Ryke?
Vydám krátký smích, který hraničí s dušením se. „Hádám,
že jsem prostě příšerná přítelkyně.“ A věřím tomu. Ve více než v jednom
ohledu.
Tlačím se mořem těl, nemám srdce ani žaludek sledovat Ryke a
Connorovy reakce. Ruka se mi třese jako feťákovi, který potřebuje dávku a ze
všech těch světel se mi točí hlava. Klopýtám přes plastové kelímky a na své
cestě na záchod se o někoho otřu.
Kabiny jsou seřazené v jediné řadě, dveře pootevřené, a
jsou prázdné. Opřu se o umyvadlo, přes celou mísu zvýrazňovačem načmáraný text.
Umyj se. Byla tu Tina! Použij mýdlo, ty
špindíro! Vykuř mě.
Dveře vrznou a já se ohlédnu. Dovnitř se loudá bezejmenný
chlap s obličejem jako vlk, zanedbanou bradou a tmavýma očima. Je to ten,
o kterého jsem se náhodně otřela? Neprolomím jeho pohled a on přijme pozvání.
Jeho ruce se tázavě zdržují na mých bocích a já se v odpověď
opřu o porcelánové umyvadlo. Na krk se mi tisknou drsné polibky a na chvíli je
to lepší. Je to, jako by to zase mohlo být v pořádku. Když se moje džíny
posunou dolů a na kůži mě zabrní studený vzduch – s cuknutím se proberu.
„Ne.“ Nepodvedu Lorena
Hale. Bez ohledu na to jestli mi kdokoli říká, jak špatná osoba jsem.
Neslyší mě nebo nepochopí náznak. Ruce mě popadnou za zadek,
mezi ním a mnou a zaskórováním jen tenká vrstva látky. Do prdele.
„Ne,“ řeknu hlasitěji, použiju to slovo, kterému jsem se
vždycky vyhýbala.
Jeho ruce mi vklouznou pod kalhotky a já se snažím otočit a
odtáhnout. Ale tvrdě se na mě tlačí a moje břicho se přibouchne k umyvadlu,
skoro mi znemožňuje dýchat. „Přestaň!“ Vzpírám se a pokusím se vykopnout, ale
jsem samá kost a kůže a on je samé svaly a hlad.
Po tvářích mi padají slzy, jak se snažím a křičím, ale
bušící hudba proniká na záchod a utápí moje prosby.
Co to dělám? Co to kurva dělám?!
Možná bych to prostě měla jen vydržet. Dostat se přes to.
Chovat se, jako že to chci. Přesvědčit své tělo, že tohle je další honba.
Udělat z toho, že je to v pohodě. Přinutit se uvěřit, že je to nějaká
fantazie.
Slzy mi vyschnou a naposledy se pokusím zabojovat, jen abych
byla přibouchnuta k umyvadlu. Chraptivě zakašlu.
Čas
předstírat, Lily. Přinutit se uvěřit. To je to,
v čem jsi dobrá.
Právě když zavřu oči, dveře se s nárazem otevřou.
„Dej od ní kurva ruce pryč!“ Křik. Příšerný křik. A tlak za
mnou zmizí. Jsem ochromená, ale podvědomě si natáhnu džíny a zakryju se, jako
by to byla kterákoli jiná noc.
Podívám se nalevo a Ryke svírá toho chlapa rukama, bojuje
proti jeho opilým nepřátelským pohybům. Chlap se zhoupne. Ryke se sehne a pak
ho přibouchne do kabiny. Chlap tvrdě padá na toaletní mísu, čelem narazí na
porcelánový okraj a jeho nohy se roztáhnou ze dveří.
Ryke ho sevře za triko, zvedne ho nahoru. „Co je to kurva s tebou?!“
křičí. Ale já mám pocit, jako by ta otázka měla být namířena na mě.
Connor vstoupí do mého přimraženého pohledu, ale já zírám za
jeho oči.
„Kde je Lo?“ Můj hlas je tichý a ne můj vlastní.
„Pořád je na baru,“ řekne Connor tiše. „Lily.“ Mávne rukou
k mému obličeji. „Lily, podívej se na mě.“
Natočím se, ale neudělám to. Nikdy jsem nezměnila názor
poté, co jsem někoho vyzvala, aby se mnou měl sex. Nikdy jsem nebyla zraněná
svou závislostí. Ne takhle.
Ryke kopne chlapa do rozkroku a pak ho přibouchne dveřmi
kabiny.
Celé je to špatně. Měl by tu být Lo, ne Connor a Ryke.
„Chci jet domů,“ zamumlám.
Ryke mi položí ruku na rameno a vede mě ven ze záchodu a
pryč od mého útočníka – nebo přinejmenším od chlapa, který nerozuměl slovu ne. Jeho obličej zatíží zamračení.
„Musím jít najít Lo. Connor tě …“
„Mám ji.“
Rykeova ruka mě opustí, jen aby byla nahrazena Connorovou.
Vede mě a já pluju pryč z baru, ven, a na zadní sedadlo Connorovy limuzíny.
Connor najde láhev vody v chladicím boxu a položí mi ji do dlaně.
„Proč jste přišli na záchod?“ zeptám se. Měla jsem si
zpečetit vlastní osud, jakmile jsem vyrazila pryč.
„Celý večer ses chovala divně, Lily. Dělal jsem si starosti,
tak jsem řekl Rykeovi, že bychom tě měli zkontrolovat.“
Dveře auta se otevřou a vstoupí Ryke s potácejícím se
Lo. Zavrávorá, ale zvládne se sehnout pod rámem, než se praští do hlavy.
Zhroutí se na sedadlo naproti mému a okamžitě zavře svoje těžké oči, potopí se
do moře temnoty, tiché a bez vířivých myšlenek.
Ryke si vleze vedle něj, zavře dveře a dá Connorovu řidiči
příkaz, kam jet. Tak moc Lo právě teď závidím jeho pokoj, mírný spánek, ten,
který zastíní nesoulad světa, i kdyby jen na jednu noc.
Ryke mu zkontroluje puls a pak na mě kývne. „Jsi v pořádku?“
Na jeho lícní kosti se rozrůstá podlitina, jako ho chlap udeřil loktem.
Zamrkám slzy. „Říkala jsem si o to.“
Rykeova tvář se zkřiví, jako bych ho fyzicky bodla. „Co?
Proč to říkáš?“
Connor si rukou zakryje oči, takže nemůžu vidět jeho reakci.
Pokud Ryke vypadá tak raněný, že se mi děje něco špatného, jsem si jistá, že to
není dobrý.
„Nechala jsem ho, aby se mě dotkl,“ řeknu. „… ale pak… pak
jsem změnila názor. Myslím, že v té chvíli bylo už moc pozdě.“ Ruce se mi
třesou. Přála bych si, aby je mohl Lo držet. Kolena mi nadskakují. Přála bych
si, aby byl vzhůru. Přála bych si, abych ho tak moc nepotřebovala, ale miluju
ho. Popotáhnu, když se vyhrnou slzy. „Je to moje chyba. Dala jsem mu špatný signál.“
Ryke zírá. „Ne znamená ne. Je mi jedno, kdy to řekneš, Lily.
Jednou je venku, tak je venku. Každý napůl slušný chlap by měl couvnout.“
Srdce se mi sevře. Jestli Lo zjistí, že se tohle stalo,
zatímco byl na baru, zdrtí ho to. Nezpůsobím Lo takovouto bolest. „Neříkejte mu
to.“
„Musí to vědět,“ řekne Ryke.
Chci na něj křičet nazpátek, jak se mýlí, jak tato informace
Lo zdrtí, neposílí ho, ale v hlavě mi pulsuje něco rozumného, co mi říká,
abych poslouchala. Nikdy to nedělám.
„Tohle ho zabije,“ vydusím. „Nepomáháš!“
„Nemůžeš to před ním tajit, Lily. Mysli na to, jak moc by ho
bolelo, kdyby to zjistil a každý by
to věděl až na něj? A on to zjistí. Nic si nenamlouvej.“
Možná má pravdu. Rozpadnu se na sedadle, vzdám se na Rykeův
nekajícný zlostný pohled. Rychlým švihem si setřu zbytek svých slz a zírám
z okna. Limuzína se na zbytek jízdy ztiší. Nikdo nemluví. Ani když Ryke
nese Lo v bezvědomí nahoru do bytu. Ani když zavírám dveře jeho ložnice a
na noc ho zavřu uvnitř.
Když zbudeme jen my tři, Connor je první, kdo prolomí ticho.
„Udělám nějakou kávu. Jestli chceš jít do postele, chápu to, ale chtěl bych
s tebou mluvit.“
Nezasloužím si přátele, ale snažím se jich držet, protože se
bojím temnoty a prázdnoty, která čeká, jestli ji pustím.
„Můžeš mi udělat horkou čokoládu?“
„Ještě lepší. Mohla bys využít nějaké kalorie.“
Ponořím se do polohovacího křesla a schoulím se do teplé deky
a sleduju Connora, jak se motá po kuchyni, jako by ji vlastnil. Představuju si,
že kdybych někdy měla bratra, Connor by na to typově byl perfektní. Trochu
namyšlený, ale hluboko uvnitř, dokonce i pod jeho zvyky se sbíráním lidí, má
vřelé srdce.
Ryke sedí shrbeně na gauči. „Měl bych zavolat tvým sestrám?“
„Ne. Jen si budou dělat starosti.“
Connor se vrátí s podnosem kávy a podá mi můj hrnek
horké čokolády. „Příliš pozdě. Už jsem psal Rose.“
„Co?“ zapištím.
„Je na cestě sem.“

Děkuji moc ❤❤❤
OdpovědětVymazatDěkuji za kapitolu.
OdpovědětVymazatdíky :)
OdpovědětVymazatdakujem
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatDěkuji:-)
OdpovědětVymazatMoc dekuji za dnešní kapitoly
OdpovědětVymazatDíky moc za překlad♥
OdpovědětVymazatMoc děkuji za nové kapitoly!
OdpovědětVymazatMoc děkuji!
OdpovědětVymazatDěkuji moc :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc.
OdpovědětVymazatĎakujem za kapitolu ❤
OdpovědětVymazatMoc děkuji za obě super kapitoly, už jsem se moc těšila. Jana
OdpovědětVymazatĎakujem veľmi pekne za preklad:)
OdpovědětVymazatdakujem
OdpovědětVymazatĎakujeeem
OdpovědětVymazatdakujem☺
OdpovědětVymazatDěkuji moc za kapitoly:)
OdpovědětVymazatDěkuju za překlad :)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za další kapitolu ❤❤❤
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazat