Uncontrollable - 17. kapitola

Překlad: Markéta

Samantha

Přetočím se a položím ruku na Sladovu stranu postele. Mé oči se jen nepatrně otevřou, když zjistím, že je postel prázdná. Podívám se přes rameno, rozhlídnu se po místnosti a zjistím, že jsem sama. Vstanu, protahujíc si nohy a ruce. Přejdu k šatně a obléknu si jeho tričko a vyjdu z ložnice. Slyším jeho hlas, když procházím chodbou.

„Ano, budeme tam.“ Pauza. „Neopozdím se. Žádal jsi mě, abych tam byl dříve.“

Vejdu do kuchyně a jdu si sednout na kuchyňský ostrůvek, když on je ke mně otočený zády, smažíc palačinky, zatímco mluví do telefonu.

„Uklidni se.“ Otočí palačinku. „Bude to v pohodě.“

Usměju se, musí mluvit s Micahem, kdo jiný by taky vyšiloval ve svůj svatební den?

„Dobře, taky tě mám rád. Budu tam po snídani,“ ujišťuje Micaha předtím, než zavěsí.

Opřu si lokty o stůl a dám si bradu do dlaní, zatímco ho sleduju vařit zády ke mně. Natáhne se, aby vyndal talíř ze skříňky a začne na něj pokládat palačinky. Sedím tiše a moje oči po něm putují. Ten muž vypadá tak kurevsky úžasně v jeho teplácích, visících nízko u pasu a bez košile. Jeho zádové svaly se hýbou s každým pohybem.

Sehne se a zvedne tác. Usměju se; připravoval mi snídani do postele na Valentýna. Jsem ta nejšťastnější ženská na světě.

„Nebudeš potřebovat tác,“ říkám sladce.

Otočí se a usměje se na mě. „Co tady děláš? Chtěl jsem ti udělat snídani do postele.“

Vstanu ze svého místa a jdu k němu, obalujíc mu ruce okolo krku. „Můžeme jíst tady v kuchyni.“ Skloní se, dívajíc mi sladký, dlouhý polibek, než se od sebe odtáhneme. „Kde je Missy?“ ptám se.

„Ta odešla už před hodinou.“ Přikývnu na něj hlavou. „Ach, a já jsem dal ten dort minulou noc do lednice, takže se nemusíš bát.“

Usměju se. „Děkuju ti.“ Nemůžu uvěřit, že jsem nakonec tu zatracenou věc dokončila a vypadalo to téměř dokonale.

Položí můj talíř na pult a podává mi vidličku. Ukrojím si, když si naberu kus palačinky, polité čokoládou.

„Hmmmmm.“ Souhlasně přikývnu.

„Nejsou tak dobré, jako ty tvoje.“ Zamračí se.

Zvednu prst, když položím vidličku. Přejdu k ledničce a vytáhnu šlehačku.

„Potřebuje to nějaký krém.“ Přejdu zpátky k pultu a nastříkám si nějakou šlehačku na palačinky.

Popadne mě za paži a otočí mě. „To je ale báječná myšlenka.“

„Jaká?“

„Že potřebujeme nějaký krém.“ Natáhne se, popadne lem své košile a přetáhne mi ji přes hlavu, zatímco zvedám ruce.

Zkousne si ret, zatímco se trošku zasměje. „Samozřejmě,“ zašeptá, „nic pod tím.“

„Och, půjdu si na sebe něco hodit,“ dráždím ho, když se chystám odejít. Popadne mě a posadí na pult, když se mi postaví mezi nohy.

„Preferoval bych zůstat nahá, kdykoli jsi doma,“ říká vážně.

Zamračím se. „Někdy je poloviční zábava se pro tebe oblékat. Neužíváš si snad to svlékání?“

Přejede mi rukou po tváři. „Miluju, když přijde na tvé svlékání z něčeho sexy,“ zakmitá obočím, „ale taky miluju, když jsi nahá.“

Skloní se a políbí mě, když začne zvonit domácí telefon. Je to, jako bych měla Deja-vu. Stejně jako na jeho narozeniny.

„Nech to prostě zvonit,“ říká a ovine kolem mě svoje paže pevněji.

Ještě několikrát to zazvoní, než ho od sebe odtlačím, abych odpověděla. „Haló?“ říkám zvedajíc telefon. Slade sebou plácne ke stolu a zamračí se, když si ukrojí další kousek palačinek.

„Dobré ráno, drahoušku,“ říká Vivian na druhé straně linky. „Jen volám, abych zjistila, jestli už jsi připravena.“ Z nějakého bláznivého důvodu se rozhodla, že ona a já musíme jet spolu na svatbu. Uvědomuju si, že Holly bude trvat mnohem déle, než Micahovi, než se připraví, takže jsme se rozhodli, že jí vyzvedneme po cestě.

„Jo. Budu připravená za třicet minut,“ říkám usmívajíc se na Slada, zatímco ten na mě zúží oči.

„Dobře. Brzy tam budu,“ říká mi, než zavěsí.

Zavěsím a přejdu k němu. Obejmu ho kolem hrudi, zatímco za ním stojím. „Je mi to líto, zlato.“ Skloním se a políbím ho ze strany na tvář. „Musím se jít připravit. Tvoje máma tady bude brzy, aby mě vyzvedla. Máme celou noc na to, abychom měli sex,“ připomínám mu.

Přikývne, ale trucuje jako malý kluk, když si bere další sousto svojí palačinky.

SLADE

Dojedu ke kostelu a jdu dovnitř, jakmile zaparkuju auto. Jakmile vejdu dovnitř, vrazím do Joshe.

„Kdes byl?“ zasyčí. „Micah ti volal.“

Do hajzlu, mám telefon na potichu. „Mám ho ztišený. Proč mi volal, věděl, že přijdu.“ Není to, jako bych mohl zapomenout na to, že se můj bratr žení.

„No, viděl, jak přišla Sam, ale neviděl přijít tebe, a když jsi neodpovídal, začal vyšilovat,“ vysvětluje, zatímco mě tahá za rukáv chodbou.

„Kde jsou holky?“ ptám se rozhlížejíc se po Andělovi.

Znovu se otočí, aby se na mě podíval s rozzlobeným výrazem ve tváři, a já se musím zeptat, „A co se teď kurva stalo s holkama?“

„Holly a její matka se pohádaly. No, pokud bys to tak nazval. Její matka jen křičela a rozhazovala rukama, zatímco Holly tiše plakala.“

„Proč?“

„Protože uviděla dort, který udělala Sam. Je nasraná a odmítla ho servírovat!“

„Cože?“ vyštěknu. Ten dort vypadal kurevsky fantasticky. Kurva, Anděl strávila poslední dva týdny prací na tomhle zkurveném dortu.

„Neznám všechny detaily, jen to, co mi napsala Courtney.“ Dojdeme ke dveřím a on mě postrčí dovnitř.

„Díky bohu, Slade,“ říká Micah, když mě uvidí. Přejde ke mně a obejme mě. Několikrát zamrkám, než ho jemně poplácám po zádech.

„Jsi v pohodě?“ ptám se, když se od něj odtáhnu a podívám se na něj.

„Bál jsem se, že to nezvládneš.“

Praštím ho do zad. „Ty víš, že bych nikdy nezmeškal tvou svatbu,“ říkám se zamračením.

„Já vím.“ Protřese si ramenem. „Myslím, že jsem jen nervózní.“ Zasměje se pro sebe.

Všichni jsme v pokoji, zatímco ostatní dokončují přípravy na předsvatební fotografování. Jakmile jsou hotoví se vším, vracíme se zpátky. Ani ne o deset minut později někdo otevře dveře. „Musíte se seřadit v přední části kostela,“ říká muž se sluchátky, než zavře dveře.

Dojdu k pultu a naliju nám všem panáka tátovy skotské. „Pojďme se napít, kluci,“ říkám, podávajíc každému panáka.

„Micahu.“ Otočím se k němu s panákem v ruce. „Gratuluju, brácho. Nemohl bych být za Tebe a Holly šťastnější.“

Usměje se tím velkým úsměvem, jakým se usmíval, když byl ještě dítě a díky tomu se cítím jako velký bratr, kterým jsem k němu byl. Vždycky chtěl se mnou chodit ven a s mými přáteli a my ho vždycky nechali.

Parker se zasměje, tahajíc mě tak z mých myšlenek. „Pamatuju si na tu první noc, kdy jsi začal mluvit k Holly.“ Trochu se napije. „Byla to ta noc předtím, než Josh prohrál sázku a musel si nechat propíchnout svého ptáka.“

Zachechtám se.

„Máš ho tak pořád?“ ptá se Parker.

„Samozřejmě že jo.“ Zafuní. „Ženské to milujou.“ Pokrčí rameny. „No, teď už jen jedna žena.“

Plácnu bráchu po zádech. Nikdy jsem si nemyslel, že bychom se všichni mohli oženit. K sakru, ani jsem si nemyslel, že někdy budu někoho milovat.

„Díky kluci. Jsem tak hrozně moc šťastný, nejen, že si budu brát Holly, ale že jste tady se mnou.“

Všichni vypijeme naše panáky a vyjdeme ven jeden po druhém, abychom se seřadili v přední části kostela.

„Kurva, nemůžu tomu uvěřit, že se ženíš.“ Zavrtí Parker hlavou.

„Ty vole, jsme v kostele,“ říká Josh tiše.

„Cokoli chlape. Prostě to nemůžu strávit. Micah se žení. Slade je zasnoubený. Myslím, kurva, že to samo o sobě ukazuje, že peklo zamrzlo.“ Josh zavrtí hlavou na Parkera. „A Ty, Joshi, co je to kurva s tebou?“ Udeří Joshe do ramena. „Jsi ženatý a čekáš dítě.“

„Co můžu říct? Jsem jen další šťastný bastard.“ Směje se sám pro sebe.

„Šťastný není to slovo, které bych na to použil,“ zamračí se Parker, „ale je tu jedna věc na svatbách, kterou miluju.“ Mne si ruce.

„A to je co?“

„Ženy.“ Parker si olízne rty. „Svobodné družičky.“

„Žádná z nich není svobodná, takže se od nich drž dál,“ varuje ho Micah a Parker se podívá na Tatea s ďábelským úsměvem.

„Missy je.“ Zvedne obočí, jako by po něm chtěl, aby mu to vyvrátil.

Všichni sledujeme a čekáme, že se Tate otočí a srazí ho. Místo toho on jen pokrčí nedbale rameny. „Pokud vím, tak s ní randí tvůj bratr.“

Parker se na mě podívá s překvapeným výrazem ve tváři a já přikývnu. Od té doby, co jí poprvé vzal na rande, už byli na několika schůzkách v posledních týdnech.

„Ach.“ Můj bratr zvedne prst. „Hollyina sestřenice je svobodná. Je to družička.“

Parker si mne ruce. „To stačí,“ říká s úsměvem, aniž by se staral, jak ona vypadá. 

Začne hrát hudba a dívky začnou procházet uličkou. Anděl jako první, a kurva, vypadá nádherně. Její fialkové šaty zvýrazňují její opálenou pokožku a tmavé vlasy, které si stáhla z obličeje. Její oči se uzamknou s mými a usměje se na mě tím úsměvem, díky kterému vždy cítím víc, než bych mohl vůbec kdy vysvětlit.