MMJMNJ - 16. kapitola

Autor: Tsukiko Haruka

Ahojky. Měla jsem v plánu poslat kapči v pondělí, ale to asi nebudu mít čas, takže posílám dnes.  Jsou dvě, protože si myslím, že kdybych poslala tyhle zvlášť, tak asi nebudete moc nadšené…mám pravdu?  Jinak děkuji za komentáře…tentokrát už na ně budu i odpovídat. Mimochodem o zmíněných jedech jsem se skutečně dozvěděla od jednoho šamana. Nakonec bych Vás ještě chtěla požádat, abyste si prosím nekopírovali tuto knihu. Odkaz na stažení elektronické verze bude dostupný zdarma někdy týden nebo dva po vydání poslední kapitoly tady. Ta verze už bude mít úplnou korekturu, poděkování, atd. Nepřála bych si, aby se šířila jiná verze než ta moje. Nejspíš bude i papírová, ale ta už zdarma nebude.

Elena

            Strávila jsem další dvě noci v pokoji pro hosty, i když mě Liam přemlouval, abych spala s ním. Několikrát zmínil téma děti. Nakonec už jsem to nevydržela a řekla mu, že možná ani žádné nechci. Myslela jsem, že bude naštvaný, ale věnoval mi jen zvláštní druh pohledu, který jsem u něho ještě neviděla.

Jess

            James přišel po obědě. Hned ve dveřích ho Alex obejmul a sáhnul mu přitom na zadek. Ráno jsem se s Alexem vsadil, že si na něj James sáhnout nenechá. Nečekal jsem, že se o to Alex pokusí už ve dveřích. James to taky vůbec nečekal. Zůstal ztuhle stát a ani se nebránil. Takže Alexovi budu muset koupit flašku tequilly.

            „Teď když jsme se tak hezky přivítali,“ řekl ironicky James se znechuceným výrazem, „kde jsou ty slibovaný hamburgery a koláče od Amy?“

            „To ses sem přišel jen nažrat?“ zeptal jsem se ho ještě s přetrvávajícím úsměvem na rtech.

            „Ne, přišel jsem za Alexem.“ odpověděl James ještě ironičtějším tónem.

            Alex zahrál nešťastný obličej. „To je škoda, že dneska po večeři jedu domů.“

            James se rozhlédl po okolí. „Tak koukám, že tady, vy hovada, nemáte ani televizi.“

            „Na co bednu?“ Zamračil se Alex. „Když chceme film, pustíme si ho na noťasu.“

            James se pousmál. „To se k tý malý obrazovce musíte tulit, co?

            „Většinou se na filmy nekoukáme najednou. Každej máme jinej vkus.“ odvětil jsem otráveně. Sakra, to zas bude odpoledne.

            „Ale dneska bychom mohli dát Blackjack.“ navrhl Alex.

Elena

            Byla jsem se Liama zeptat, co chce k večeři a pak jsem hned odešla. Během cesty do kuchyně jsem si ale vzpomněla, že jsem se ho zapomněla doptat, jaké se k tomu jídlu hodí víno. Uprostřed schodů jsem se tedy otočila a vrátila se. Zarazila jsem se během otevírání dveří, když jsem zjistila, že Liam telefonuje. Jakmile jsem zaslechla svoje jméno, zkameněla jsem napůl skrytá za pootevřenými dveřmi. Liam stál ke mně zády. Většinou byl zvyklý telefonovat a u toho se díval z okna.

            „Kdo by si pomyslel, že nebude chtít děti…no, nakonec je to stejně jedno. Už jsem v laboratoři naší společnosti nechal napodobit její antikoncepci.“ Cože? On mi chtěl podstrčit falešnou antikoncepci?

            Liam přikývl. „Ano, nic nepozná. Nakonec se mi koupě laboratoře vyplatila nejen finančně.“

            Uvědomila jsem si, že bych odtamtud měla odejít dřív, než mě uvidí. Když jsem přivírala dveře, jako naschvál vrzly. Liam se otočil. Jeho pohled se setkal s mým napůl skrytým.

            „Eleno?“

            Dech se mi na moment zadrhl a pak naopak nabral závodní rychlost. Otočila jsem se a začala utíkat.

            „Slyšela si všechno že?“ ozvalo se ne z tak velké dálky, jak bych chtěla. Nejspíš jsem ani zdaleka neslyšela všechno, ale to nemohl vědět. Klapání bot mi potvrdilo, že běží za mnou. Ohlédla jsem se, abych zjistila, kde je. Přestala jsem dávat pozor na cestu. Škobrtla jsem o okraj koberce. Naštěstí jsem to zbrzdila rukama.Dopadla jsem na všechny čtyři. Kolena i dlaně mě bolely, ale během chvilky jsem se zvedla zpátky na nohy. Bohužel to nebylo dost rychle. Liam mě chytil kolem krku a začal mě škrtit.

„Víš, co byla jedna z užitečných věcí, co jsem se naučil během mého prvního manželství?“ zeptal se mě, mezitím, co mě svíral a já se snažila získat stabilitu, abych mu mohla dupnout na nohu. „Jak co nejrychleji přivést člověka do bezvědomí.“

Poslední, co jsem ucítila, byl tlak na pravé straně krku.

Jess

            „Takže jak ti to jde s tvou přítelkyní na zkoušku?“ zeptal jsem se Jamese, když už jsme seděli sami na gauči. Alex odjel zhruba před třiceti minutami a zůstalo po něm ticho.

            „Dneska ti trvalo nějak dlouho, než ses zeptal.“ řekl James bez jakéhokoliv náznaku emocí v hlase. „Víš, že jsem mluvil s tvojí Summer? Zdála se mi dost ublížená.“

            Ušklíbl jsem se. „To jen protože se mnou měla svůj první orgasmus. Jinak by si na mě ani nevzpomněla.“

            „Takže to období, kdy jsi zmizel a ona chrápala s tolika klukama, bylo, protože zkoušela, jestli jí náhodou neudělá i někdo jinej?“ To nebyla špatná teorie. Ona si ale spíš chtěla dokázat, že zvládne mít i nevázaný sex. Já jsem ji totiž nepřímo obviňoval, že se už při našem chození chovala jako moje manželka. Taky skoro vůbec nechtěla trávit čas odděleně.

            „To ne, i když uspokojit holku je umění.“ odpověděl jsem a usrkl si doušek z mé sklenice vody s ledem a citrónem. „U ní se mi to povedlo, až když jsme to spolu zkoušeli víckrát. Trošku jsem si kvůli ní početl.“

            „Tvoje pýcha tě donutila studovat, jo?“ řekl žertovným tónem.

            Nasadil jsem smrtelně vážný obličej. „Spíš čest.“

            „Ty jsi děsnej vůl.“ Rozesmál se. „Jinak proti tý mojí je Summer zlatíčko.“

            „O tom nepochybuju. Summer je v pohodě, jen máme spoustu jinejch priorit a málo společnejch témat.“

            „A co Elena? Neozvala se ti?“ zajímal se James.

            „Ne.“

            „Já o ní taky nic neslyšel.“

            „Nejspíš si na mě ani nevzpomněla.“ zašeptal jsem tím tónem, který zněl tak, jakože nechcete, aby to byla pravda, ale víte, že to pravda je. S Elenou jsme se nerozloučili zrovna v dobrém. Přesto jsem na ni myslel každý den a doufal, že je v pořádku.

            „Kolik je hodin?“ zeptal se James po chvíli ticha.

            Zvedl jsem svůj mobil ze stolku a podíval se. „Osm večer.“

            „Měl bych jít.“

            „Můžeš tady spát, jestli chceš.“ nabídl jsem mu, protože jsem nechtěl zůstat v bytě sám.

            „Ne to ne, promiň, ale Serena by šílela. Chce zítra ráno brzo na nákupy oblečení.“

            Rozesmál jsem se. „To jako vážně chodíš s holkou nakupovat hadry? Ty?!“

            „Nechci dělat zlou krev a u jiný by mi to ani tolik nevadilo.“ odvětil mi a pomalu se zvedl z pohovky k odchodu.

            S úsměvem jsem k němu vzhlédl. „Podpantofláku!“