Sizzle - 4. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Jack

Sobotní noc a já do sebe vzadu hodil pivo, než byl Deception’s na řadě na jevišti. 

Žil jsem pro tyto nocí. Deception jako skupina začala již na střední škole s pár přáteli. Reece byl na bicích, zatímco Donovan hrál na elektrickou kytaru, čímž na mě zůstal sólový zpěv, občas s kytarou.

Deception bylo také jedeno z mých velkých tajemství. Pokud jde o moje rodiče ‚fáze kapela‘ skončila, když jsme všichni opustili střední školu. Kdyby jen tušili!

Příští rok musím tvrdě studovat, abych se od nich mohl dostat. Bude to těžký rok, a ne jen kvůli studiu. Chystal jsem nasrat mýho starýho dobrýho tátu, až zjistí, že můj program na vysoké škole byl všechen zaměřen na výuku trestního práva. 

Vše, co jsem musel udělat, bylo dostat se přes léto předtím, než jsem zamířil zpátky do školy.

 Jako ženatý muž – Fuck!

Kix bylo otevřeno pár měsíců a v posledních pár týdnech jsme se vrátili domů ze školy, Reece, Donovan a já jsme tady asi třikrát. Po našem prvním vystoupení se na nás lidé ptali, takže jsme se vraceli. Došli jsme k názoru, že je to skvělý způsob, jak strávit léto, takže jsme s Ryderem uzavřeli dohodu, a teď chceme dohodu rozšířit možná i na středeční noci, stejně jako jsme měli i sobotní. Ryder si chtěl o tom popřemýšlet.

„Viděl jsi to mládě támhle?“ Zeptal se Reece a ukázal mu s láhví piva ve směru blondýnku, která vypadala, že má místo prsou melouny.

„Nemám zájem.“ Jde o to, že jsem neměl zájem už asi dvanáct měsíců od doby, co jsem píchal Miu.

 Mia moje snoubenka, žena, které jsem byl věrný. Žena, kterou jsem nechtěl, ale byl v pasti.

„Je třeba rozptylování kamaráde, a že tam je co k rozptýlení.“

„Kurva. Reece, já do toho nejdu. Jestli máš zájem, můžeš na to jít.“

Po minutě ticha ode mne popadl další pivo a šel směrem k ‚mláděti‘. Co moji přátelé nemohli pochopit, byl důvod, proč jsem zůstal věrný někomu, koho jsem neměl rád a neměl rád čas, který jsem s ní trávil. 

Možná jsem nechal svou rodinu, aby mě tlačila do manželství, které by měla být asi za šest týdnů, ale já tu holku nechtěl podvádět. Budu se snažit přesvědčit jí, že chci počkat až po škole, než se usadím. 

Doufal jsem, že by si to do té doby rozmyslela, takže bych z toho byl venku. Z nějakého důvodu, každý, včetně mé takzvané snoubenky, chtěl svatbu letos v létě.

Když jsem se vrátil domů ze školy, svatba už byla naplánovaná a bylo mi řečeno, že vše co musím udělat je, ukázat se na ní. Říct, že jsem se tu noc totálně opil, by bylo slabé slovo.

Proč jsem nechal své rodiče, aby mě tlačili do svatby, kterou jsem nechtěl? No, byl jsem tak blízko dokončení vysoké školy a můj otec dal mou finanční budoucnost na trať. Studoval jsem zatraceně tvrdě, takže poslední věc, kterou bych chtěl udělat, bylo vytáhnout se z programu.

Snažil jsem se na to příliš moc nemyslet, a jen doufám, že vše, včetně mých pocitů, do sebe zapadne.

Dívat se na jiné ženy nepřipadá v úvahu, protože jsem se bál, že kdybych to udělal, mohl bych najít ženu, kterou jsem hledal, na můj ‚uspořádaný‘ život. Ten, o kterém jsem snil. Bez ohledu na to, co si moji přátelé mysleli, než můj život vzal zatáčku, nepřál jsem si nic víc, než najít ženu která by pro mě něco znamenala. 

Místo neustále plačící ženy, která neustále máčí mé povlečení, ale taková žena mi prostě bude muset stačit.

„Vidím, že on si našel nějakou společnost,“ upozornil Donovan.

„Divím se, že nejsi s ním.“ Uvedl jsem, odvrátil se od Reeceho flirtování a podíval se na Donovana, který byl ve svých obvyklých černých džínách a bílém tričku, jenž bylo napjaté přes jeho svaly. Byl můj kamarád asi třináct let, a znal mě lépe než moje vlastní rodina. Obvykle by se snažil s Reecem, i kdyby to byla jen jedna žena.

„Možná později. Za minutu vystupujeme.“ Donovan se otočil a opřel se o bar. 

„Dnes večer tu máme hodně lidí. Myslíš si, že by přišli a dívali se na nás ve středu stejně?“

Podíval jsem se na těla, které zaplavily plac, aby se zde odreagovali s naší hudbou; bylo to zatraceně dobré vědět, že jsou tu kvůli nám.

„Jo, myslím. Možná ne tolik, ale myslím, že většina z nich ano. Jediný problém může být moje práce.“ 

Zhluboka jsem se napil piva a zašklebil se při pomyšlení, že strávím léto pod bedlivým dohledem mého otce. Byl to můj nápad, takže jsem si nemohl příliš moc stěžovat. 

„Mohu přesunout věci kolem a pracovat doma, když budu muset. Opravdu chci ve středu hrát.“ Dopil jsem zbytek svého piva, věděl, že budu potřebovat naši hudbu, abych ten týden zvládl.

Stále jsem snil o tom mít život dle mého výběru, ale šest týdnů uplyne příliš brzo a bralo mi to všechnu sílu, abych zůstal silný.

„Hej,“ Donovan mě šťouchl svým pivem.

„Co je?“

„Co je?“ Opakoval Donovan. 

„Kde jsi byl?“

„Přemýšlel o hovnech, musím se dívat příliš dopředu,“ odpověděl jsem s těžkým povzdechem.

„Hovoříme-li o hovnech, nepřijede tvůj bratr zítra domů?“

Zasmál jsem se, protože ani jeden, Donovan nebo Reece Liama zrovna nemuseli a naopak. 

„Jo, přijede a zřejmě si sebou přiveze svou holku.“

Donovan vyplivl ústa plná piva, naštěstí na podlahu a ne mně. „Děláš si ze mě prdel?“

Držel jsem ruce pryč.

 „Ne, to ona. Máma to už dává do pořádku místo, dohání mě k šílenství, abych si uklidil své boty, které jsem nechal u paty schodiště. Věř mi, jsem těžce zkoušený, protože během pěti minut, přilétly do mého pokoje, s bouchnutím dveří, když za sebou zavírala. Bože, zblázním se z ní“

„Vždycky tě dohání k šílenství,“ poznamenal Reece, znovu se objevujíc – sám. 

„Už mají pro nás všechno připravené. Kterým songem chcete odstartovat?“

„Hero.“ Tuto píseň jsem napsal já sám a bylo to hlasité, to pravé, na odstartování. Dav obvykle šílel, když jsme zpívali, zvláště když si Reece ke konci sundal tričko, ukazujíc, své tetování nemluvě o jeho svalech.

„Okej, pojďme toto místo přivést k životu,“ řekl Reece a šel směrem k jevišti.

 „Tvé holky přichází,“ řekl Donovan, když jsem se ani nepohnul, abych ho následoval.

Nakonec jsme začali sledovat Reeceho, když Ryder vylezl na pódium.

„Okej všichni, držte hubu,“ zařval přes reproduktory. Nikdo neuměl namíchat slova jako Ryder, třiceti – letý – bývalý mariňák se špatným přístupem, který jen náhodou vlastní bar a z nějakého důvodu se nám líbilo.

„Vím, že tu všichni jste, abyste viděli můj vysmátý obličej.“ Polovina davu se smál a druhá polovina hvízdala. 

„Je mi líto, že vás musím všechny zklamat, ale budete muset smířit s Deception.“ S tím seskočil z jeviště, když my na něj vylezli.