Enforce - 51. kapitola

Překlad: Mili

Můj život vzplanul.

Nixon

Trace opustila třídu v slzách a věděl jsem, že jsem to byl já, který je způsobil, znovu. Kdyby jen věděla, že to, jak jsem k ní krutý, mě zevnitř trhá na cucky. Nejen, že jsem slíbil Frankovi, že ji zatraceně nechám být, ale Phoenix kroužil až příliš blízko.

Ptal se mě na Trace. Znovu. A tentokrát, když se ptal, zmínil náhrdelník, jejího dědu a náš vztah k Alferovým. To mi dělalo nehorázné starosti, protože jestli je dost chytrý, použije ji jako návnadu k tomu, aby to z nás vytáhnul. Použije ji, aby se dostal ke mně. Bylo by jednoduché mě svázat, aby dostal to, co chce a co chce jeho otec: víc peněz a svobody. A byl dost nasraný na to, by to udělal.

Takže říct dívce, kterou miluji, že ji nenávidím? Bučet na ni na chodbě? Všechno, co jsem udělal, bylo proto, abych Phoeniovi dokázal, že je jako jedna z mnoha - slepá ulička. Normální.

Ne zatracená Alfero.

Ne dcera zavražděných rodičů.

Vnučka jednoho z mafiánských šéfů, který měl obvod ramene větší než já.

Kurva. Otřel jsem si rukama obličej.

Rozpustil jsem třídu.

Na chodbě jsem slyšel křik, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Místo toho jsem vzal telefon a poslal Chasovi smsku.

Já: Trace odešla ze třídy. Zkontroluješ ji?

Chase: Zavolám jí - ale mezi námi, nechal bych ji radši v klidu.

Telefon mi málem vypadl z ruky. Poslední věc, kterou jsem potřeboval, byla, aby mi Chase - ze všech ostatních lidí, říkal, že se mám držet dál. Naposledy, kdy mi vyhrožoval, jsem mu udělal dvě modřiny pod okem a vyrazil mu zuby.

S povzdechem jsem si sedl na stůl a čekal, až mi napíše, že je v pořádku.

O pět minut později mi zazvonil mobil.

A v tu chvíli jsem ho opravdu upustil na zem.

Chase: 911 - základna - Phoenix má Trace.

Přeposlal jsem tu smsku Frankovi tak rychle, jak mi prsty dovolily, a pak jsem zařval, zpanikařil. Poprvé v životě - jsem zaváhal. Ne protože pro ni nechtěl jít, ale protože mě moje nohy odmítly donutit k pohybu. Z dýchání se najednou stala ohromná fuška, jako by mi plíce zapomněly fungovat.

Bouchl jsem se do hrudníku a lačně nasál vzduch, když jsem šel cestou ke dveřím, jedna noha následovala druhou.

Její obličej. To bylo všechno, co jsem viděl.

Její pokožka. To bylo všechno, co jsem cítil.

Její rty.

Každá její zatracená část.

A on ji měl.

O samotě.

Jestli se jí dotkne, jestli na ni jen položí prst, zkřiví vlásek na hlavě, zabiju ho a udělám to pomalu. Prodloužím to na dny, možná na týdny a budu se smál, až se jeho tělo bude topit v Michiganském jezeře.

Lidé na mě zírali, jak jsem běžel halou. Ani jsem nemrkl, když jsem sáhl po zbrani ze zadní části kalhot.

Pět minut.

Trvalo mi zkurvených pět minut proběhnout kampus na místo, kde ji držel Phoenix.

Budu zvracet.

Ve svém životě už jsem viděl několik strašných věcí - ale strach jsem ze sebe vytlačil už v dětském věku.

Nebo jsem si to aspoň myslel.

Chase sáhl na dveře zrovna ve chvíli, kdy jsem na ně sáhl já. Projel jsem je kartou, ale ani se nepohnuly.

"Kurva!" Kopl jsem do nich nohou, pak jsem vytáhl nůž, co jsem měl u nohy. Strčil jsem ho mezi kovové spoje skeneru a přeřízl kabely.

Dveře se otevřely.

Dech se mi zadrhl v hrudi, když můj pohled padl na Phoenixovy ruce, kterými šmátral nahoru po jejích stehnech.

Z pusy mi unikl válečný pokřik.

Šel jsem po Phoenixovým krku, zatímco Chase vzal Tex.

Neměl jsem čas přemýšlet, co to znamená. Jediné, co jsem viděl, byla krev - jeho krev - krev, kterou jsem zvesela rozléval po zemi.

Rukama jsem ho popadl za tričko. Roztrhlo se, když jsem ho s trhnutím zvedl ze země a praštil s ním o zeď s takovou silou, že několik obrazů spadlo a rozbilo se.

"Zabiju tě za to, že ses jí dotkl," odplivl jsem a sázel mu rány do břicha. "Ty ubohý sráči..." Znovu jsem ho praštil. "... Zasranej hajzle!"

Levou rukou jsem ho udeřil do čelisti. Krev mu valila z úst, když se sklonil směrem ke mně. Koleno jsem mu vrážel do obličeje, znovu a znovu. Křuply kosti. Slyšel jsem to a taky cítil.

I kdyby našli jeho tělo, neidentifikují ho. Rozmlátím ho do nerozpoznatelného stavu, pak mu vylámu zuby, nehty a každou zkurvenou vlasovou folikuli, aby ho nikdo nedokázal rozeznat podle jména - aby neměl pohřeb. Pošlu ho do pekla a budou mu k tomu znít zvonky.

Natáhl jsem se dozadu  a ze zadní kapsy jsem vytáhl nůž, ten jsem pak vrazil do Phoenixovy ruky, když se složil na kolena.

Zařval bolestí.

Bolest? Málem jsem se zasmál. Neměl ani ponětí, jaká bolest se na něho řítí.

Vytáhl jsem nůž zrovna ve chvíli, když se vedle mě objevil Frank. Olízl si rty a dvakrát zakýval, načež zamumlal, "Připrav místo."

Muž, který Franka doprovázel, vyběhl ze dveří a držel si telefon u ucha.

Phoenix se se zasténáním svalil na zem. Utřel jsem si nůž o džíny a čekal na Franka, aby zhodnotil situaci. Konec konců, nebyla moje čest to rozhodnout. Bylo to na něm. Trace nebyla moje - a je jedno, nakolik jsem chtěl, aby byla. Patřila svému dědovi, takže v konečném důsledku to bylo jeho rozhodnutí, stejně tak jako Tracino.

"Tvoje rozhodnutí." Řekl Frank chladným hlasem.

"Kladivo." Ani jsem nemrkl.

Frank se podíval za mě a na pár sekund zmizel, než se vrátil s kladivem.

"Měla bys zavřít oči." Uslyšel jsem Chase, jak zašeptal Trace, která za námi kňučela.

Frank vzal Phoenixovy ruce a svázal mu zápěstí k sobě jedním ze zipových pásek, které předpokládám, že obstaral ve skříni, kde jsme uchovávali svoje... hračky.

"Jestli se na ni bez dovolení podíváš - přijdeš o oko. Dotkneš se jí svýma špinavýma rukama?" Jeho přízvuk se na okamžik zhutnil, jak se vracel ke svým kořenům.

"Přijdeš o ruce," zakončil jsem za něho a všiml si, že celé Frankovo tělo se třáslo. Proto nechal rozhodnutí na mně. Nikdo neřídil mučení, když tím byl takhle úzce ovlivněn. Což znamenalo jen jedinou věc.

Pořád neměl ani potuchy, jak hluboká byla moje láska k Trace.

Kdyby měl být někdo, kdo by neměl vykonat trest, byl bych to já. Protože Phoenix se dotknul toho, co je moje. Zaútočil na dívku, která vlastnil zpropadenou část mé duše.

A kvůli tomu? Jsem neměl v plánu nabízet odpuštění. Nepovolím mu lítost. Zničím ho.

Udeřil jsem kladivem do jeho pravé ruky, potom do levé a ve mžiku rozdrtil jeho klouby.

Zastavil jsem se akorát, když mě Frank od Phoenixe odstrčil. Omdlel bolestí. A Trace, láska mého života...

Omdlela v Chasově náručí.