PMA - EPILOG

Překlad: Tanulka

Současnost...

Blake

Jak jsem vyšel do ranního vzduchu, cítil jsem zkurvené sucho teplého července. Bylo teprve sedm hodin a tak se dalo říci, že dneska budou opět rekordní teploty. To také znamenalo, že na stanice bude telefon zvonit non-stop, stejně jako včera. Ulevilo se mi, že jdu domů.

„Uvidíme se později, kapitáne!“ Zavolal jeden z nováčků, pokývajíc hlavou, když jsem odcházel k autu. Byl to horlivý dvacet jeden roků starý a typický nováček – horký temperament, kompletně zahleděný do sebe, vždy chtěl být hrdinou. Připomínal mi sebe, když jsem byl najat. Měl uvnitř sebe oheň, stejně jako já, a přestože je s námi teprve měsíc, stal se cennou součástí našeho týmu.

„Přeju hezký čtvrtý červenec, Jaku,“ řekl jsem, když jsem nastupoval do auta.

Cesta domů byla klidná a doprava v neděli ráno obvykle v pohodě – nedělní rána taková obvykle byla. Rozhodl jsem se po cestě domů zastavit pro oblíbenou pochoutku Tess. Včera měla do pozdní noci svatební fotografování a věděl jsem, že bude unavená.

Zajel jsem do Starbucks a objednal netučné, bílé čokoládové moka a dva borůvkové muffiny, než jsem konečně zamířil domů.

Když jsem vešel dovnitř, dům byl tichý, jak to tak většinou bývalo. Sundal jsem si boty, odhodil boty a muffiny na pult v kuchyni a šel do ložnice. Tess byla stočená na boku a tvrdě spala. Měla skopnutou přikrývku a její sexy zadek byl sotva překryt černými šortkami, v kterých spala. Chtěl jsi ji tak moc, ale věděl jsem, ale věděl jsem, že na to nebudeme mít čas.

Tiše jsem postavil kávu na zem, převlékl se do kraťasů a bílého tričko a vlezl do postele. V noci jsem toho moc nenaspal, neboť kolem druhé hořelo, tak jsem se rozhodl získat pár minut spánku, než budu muset vstávat a začít den.

Jakmile jsem si lehl, Tess se převalila a schoulila se do oblíbené pozice na mé hrudi. Bylo to žhavě, ale bylo mi to jedno. Nebylo nic, co by mě přimělo ji odstrčit. Obtočil jsem mojí ruku kolem ní a zavřel jsem oči, modlil jsem se za alespoň dvacet minut spánku, ale to se nestalo.

Jakmile jsem usnul, cítil jsem někoho, jak mě hladí. Otevřel jsem oči a nadskočil jsem z pohledu do nejsladšího páru hnědých očí, jaké jsem kdy viděl.

„Dobré ráno, holčičko,“ řekl jsem, když jsem se posadil.

„Dobré ráno, tati,“ zašeptala Piper a začala se sápat po straně postele. „Celou noc jsi mi chyběl.“

„Taky jsi mi chyběla, holčičko. Hrála jsi si se strýčkem Devinem?“ Zeptal jsem se.

„Ahoj, naučil mě novou hru. Chceš, abych tě ji naučila? Jsem v tom opravdu dobrá,“ řekla a zamrkala na mě řasami. Se svými velkýma hnědýma očima a dlouhými, krásnými hnědými vlasy, byla Piper věrným obrazem své matky.

V tu chvíli se ozvalo hlasité „Mami!“ přes monitor. Tess nadskočila při tom zvuku a podívala se na svůj telefon, kolik je hodin. Bylo skoro osm. Posadila se, protáhla se a sáhla po kávě se Starbucks, který jsem položil na noční stolek. Podívala se na mě jejíma ospalýma očima, zatímco mi děkovala za kávu.

„Měl jsi v noci hodně výjezdů? Vypadáš vyčerpaně,“ poznamenala Tess, když vylezla z postele a dala si vlasy do culíku. Miloval jsem, jak vypadala hned po ránu a pozorovat ji v jejích šortkách a tílku bylo pro mě těžké.

„Nespal jsem vůbec. Měli jsme tři výjezdy od druhé hodiny ráno a zpátky na stanici jsem se dostal až kolem šesté,“ odpověděl jsem se zívnutím. „Jaká byla svatba?“

„No, bylo to úžasné. Jsem tak ráda, že jsem tohle focení dostala! Fotky budou ohromující!“ Byla tak nadšená a připravovala se na tu svatbu celý týden, tak jsem byl rád, že to šlo dobře.

„Dobré ráno, mami,“ řekla Piper, když vyskočila z postele.

„Dobré ráno, miláčku. Co kdybychom šli pro tvého brášku a nechali tatínka trochu spát? Je moc unavený,“ řekla Tess a podívala se na mě s mrknutím, než se vydala ke dveřím.

„Mám hlad! Co je k snídani? Můžeme mít palačinky? Miluju palačinky!“ Slyšel jsem, jak jí Piper říká, když jí následovala z místnosti.

„Přivezl jsem vám borůvkový muffin, holčičko. Je to v kuchyni na pultu!“ Vykřikl jsem. „Je ze Starbucks, tvůj oblíbený.“ Slyšel jsem, jak Piper kňučí radostí a zvuk jejích malých uspěchaných kroků se odrážel zpět směrem do místnosti.

„Děkuji!“ Vykřikla, když přiběhla k posteli. Obejmula mě a políbila na tvář. „Jsi nejlepší táta na celém světě!“ Zvolala a stejně tak rychle jako přiběhla, tak zase odběhla. Byla celá Tess. Neznal jsem, žádné šestileté dítě, které by tak mělo rádo Starbucks, stejně jako ona. Jaká matka, taková dcera.

Lehl jsem si se žuchnutím na matraci. Nechtěl jsem spát celý den, ale potřeboval jsem alespoň hodinku nebo dvě spát, abych alespoň fungoval nebo mě Tess zabije. Dnes v noci jsme měli rande. Minulý měsíc jsme nikde nebyli, protože byl Noah nemocný, takže jsme nebyli spolu sami venku téměř dva měsíce.

Tessiny rodiče si měli vzít děti, což znamenalo, že bychom se nemuseli starat, že bychom je probudili, až se dostaneme domů. Najednou mi představa Tess sklánějící se nade mnou a křičící moje jméno, mi zaplavilo mysl. V šortkách mi začala pulzovat rostoucí erekce a potřeboval jsem tedy myslet na něco jiného, než byla Tess. Začal jsem přemýšlet o tom, co jsem potřeboval udělat na dvoře, a zdálo se, že to pomůže. Zavřel jsem oči a před tím, než jsem to věděl, jsem usnul.

***

Tessa

Jak jsem seděla u svého stolu a procházela fotky ze včerejšího focení svatby, nemohla jsem si pomoci, ale musela jsem se z pohledu na Piper a Noeha usmát. Byli tak roztomilý, když byli v pohodě. Piper se snažila číst Noehovi pohádku, ale jako každý osmnáctiměsíční děcko, jediné co chtěl, bylo se dívat na obrázky. Stále otáček stránky a Piper z něho byla zoufalá.

Noah byl úplný klon svého táty, tmavé vlásky, čokoládové hnědé oči a tvrdohlavá osobnost. Byl to můj chlapeček, i když i Piper byla celý můj svět. Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že Blake spal už skoro tři hodiny a čas oběda se rychle blížil.

Zavřela jsem svůj počítač a šla do obývacího pokoje. „Kdo chce jít probudit tátu?“ Zeptala jsem se dětí. Oba se začali smát, vstali a zamířili ke schodům. Buzení tatínka bylo jedním z jejich oblíbených věcí, hlavně proto, že to byl jediný případ, kdy mohli s dovolením skočit na postel.

Tiše jsme vyšli po schodech a došli ke dveřím ložnice, sundala jsem Noeha z náručí a postavila na zem. Začal se hihňat a Piper, položila prst na ústa, aby mu naznačila, že má být zticha. Vzala jsem za kliku a Piper, počítala na prstech do tří, než jsem prudce otevřela a všichni jsme křičící a ječící skočili do pokoje. Piper vylezla na postel, začala skákat vedle Blake a já jsem položila Noaha Blakeovi na břicho.

S hlubokým povzdechem se Blake probudil a okamžitě začal lochtat děti. Snažili se s ním bojovat a vymanit se z mučivého držení, ale nebyl to rovný boj. Piper se smála, tak silně, že to bylo, jako když pláče.

„Mami, zachraň nás! Pomoc! Zlechtej tátu!“ Křikla na mě.

„Tess, neopovažuj se,“ varoval mě s vražedným pohledem v očích. Blake nesnášel lechtání. Měl tři lechtivá místa a jedno z nich bylo hodně nevhodné pro děti – budu ho muset polechtat později. Jeho nohy byly nebezpečné, protože mě vždycky kopl, tak jsem rozhodla pro třetí místo. I přesto, že lechtat ho tam znamenalo, že se dostanu do pasti a polechtá mě na oplátku, rozhodla jsem se do toho jít.

S šibalským úsměvem jsem se na něho vrhla. Naštěstí pro mě, stále držel děti a jeho žebra byla volná. Přesně jak jsem si myslela, se ozval vysoký pronikavý smích a děti byli během pár vteřin volní a ihned proti mé vůli držel mě a začal mě lechtat.

„Ah! Dobrá konec! Prosím... Blaku...“ Křičela jsem mezi hysterií, jak jsem se pod ním svíjela. Jak jsem se smála, tak mi po tváři stékaly slzy. Nakonec se zastavil, ale byl ke mně stále přimáčknutý. Držel mi ruce nad hlavou a byl obkročmo na mém hrudníku, drtíc ze mě život. Děti mu skákaly na záda a snažili se ho ze mě sundat, ale nedal se.

„Vzdáváš se?“ Zeptal se mě s očima plnýma touhy.

„Nikdy,“ zasyčela jsem hravě a pokračovala s kroucením se pod ním.

Sklonil hlavu dolů, takže jeho teplý dech zasáhl mé ucho, „Co kdybychom to dokončili dneska večer?“

Slova mi pronikla do mého nitra a tím mi na povrch začalo mě dobře známé pulzování. Přikývla jsem „ano“ a on okusoval mé ucho, než mě pustil a obrátil svou pozornost k dětem.

Vyzvedl Noaha do náručí, honil Piper chodbou až do jejího pokoje. Slyšela jsem, Blakeovo vrčení, křičící Piper a smějícího se Noaha, byla to rajská hudba pro moje uši.

Blake je úžasný otec a nemohla jsem si přát nikoho lepšího. O všechny se stará a já jsem milovala ho pozorovat, když byl s dětmi. Vůbec nebyl jako jeho otec a vím, že na to byl pyšný. Říkám mu každý den, jak šťastní, děti a já jsme, že ho máme v našich životech a jak jsem mu vděčná, že si vybral mě.

Když jsme byli mladší, říkával mi, že jsem ho zachránila. Ale při pohledu zpátky, vím, že to byl on, kdo zachránil mě. Nejen, že mě zachránil od Jareda, ale hlavně od sebe samé. Byla jsem zavřenou krabicí, nikdy jsem nechtěl ukázat své skutečné barvy nebo nechat mé emoce prorazit mou obálkou. Bála jsem se otevřít a on mě naučil, že pokud nechcete odemknout dveře, pak nikdo k vám nemůže přijít. Nejen, že našel klíč k mému srdci, ale jakmile tam byl, tak ho zase zahodil, aby ho uzavřel pro někoho dalšího ve světě.

KONEC

Můžete se těšit na druhý díl „Always Yours“ (Navždy tvůj), který je příběhem Cama a Cary.