Uncontrollable - 5. kapitola

Překlad: Markéta

Samantha

Vyjdu ven ze šatny oblečená a připravená do práce, když si uvědomím, že nevidím nikde Sladovo oblečení. Popadnu kabelku a vyjdu z ložnice. Jdu do kuchyně a vidím pár klíčů ležet na kuchyňské lince. Zvednu je a všimnu si, že jsou od Tateova náklaďáku.

Zůstal tady přes noc?

Jakmile se začne dělat káva, jdu chodbou k ložnici v zadní části domu. Pomalu otevřu dveře a najdu ho chrápat na břiše, stále plně oblečeného.

Vstoupím. „Tate,“ říkám nahlas. Ani se nepohne. „Tate,“ zavolám hlasitěji a strčím do něj.

Jeho tělo se převalí na bok a malá lahvička s prášky mu vypadne z džínů. Zamračím se a zvednu ji. Snažím se přečíst, co je tam napsáno, ale to písmo na láhvi je rozmazané. Zašilhám očima, snažíc se dostat lepší pohled, když mi je vytržena z rukou.

Vyskočím s výkřikem a výrazem překvapení na tváři, když se dívám do Tateových tmavě modrých očí.

Vyskočí z postele, aniž by řekl slovo, a jde do koupelny. Snažím se myslet na to, na co by to mohlo být. Tate nebere drogy. Nebo bere? Myslím, že se zdály být legální. Protočím si pro sebe očima. Jsem si jistá, že feťáci si nechávají drogy v lahvičkách na předpis jako jeden ze způsobů, ať to nevypadá tak podezřele.

Jdu zpátky do kuchyně a posadím se za stůl, čekajíc na něj, až přijde chodbou. Jakmile ho uvidím, sednu si vzpřímeně.

„Musíme si promluvit,“ řeknu s kamennou tváří.

Dává mi pohled plný zlosti. „Co dělám do toho ti nic není,“ říká rozhodně.

Moje oči klesnou k jeho kapse, kde teď mohu vidět lahvičku s pilulkama. Má je vždycky? „Drogy?“ ignoruju ho.

„Nedělám do drog,“ říká rozhodně.

„Jsem si jistá, že tohle říkají všichni narkomani.“ Zkřížím si ruce na prsou.

Bouchne pěstí do stolu, což mě donutí poskočit. „Pojďme si to vyjasnit. Nedělám žádné ilegální drogy. Co mi můj doktor předepsal je jen mezi ním a mnou. Rozumíš?“

Držím jeho pohled, snažím se nenechat ho mě zastrašit. Jeho tmavě modré oči jsou podlité krví a jeho čelist je tvrdá. Rty má v úzké lince. Povzdechnu si. „Nechci s Tebou bojovat.“ Vjedu si rukou do vlasů. „Máš pravdu. Není to moje věc. Jen si o tebe dělám starosti.“

Posadí se. „To nemusíš.“

„Tate, já….“

Zvedne ruku, aby mě zastavil. „Nechci to poslouchat, Sam.“ Zhluboka se nadechne, než vydechne. „Pojďme mluvit o tom, co se stalo včera v noci s Jaxem.“

„Vy dva jste mi lhali,“ obviním ho uvědomujíc si, že mají tajemství.

„Lhal jsem Ti. No technicky vzato jsem nelhal. Jen jsem ti neřekl všechno.“

Sevřu čelist. „Řekni mi to všechno teď.“

Podívá se na mě. „Když jsi přišla, abys mě viděla u mě doma, chtějíc se dozvědět o tvé mámě, řekl jsem ti, že jsem měl pořád o tobě přehled. Věděl jsem o noci, kdy jsi odešla a zůstala u Holly a Micaha, že ses další den vrátila, aby sis odstěhovala věci. Ten další den, kdy tě vzali do nemocnice, jsem šel do tvého domu a vymlátil jsem z něj ty sračky.“

„Cože?“ ústa mi poklesnou. „Řekl mi, že to udělal můj přítel.“

Několik vteřin vypadá nervózně, když se jeho oči dívají všude po místnosti, jen ne na mě. „Řekl jsem mu, že jsem byl tvůj přítel.“

„Proč?“ zamračím se. To nedává smysl.

Natáhne se a mne si čelo, jako by to nepotřeboval vysvětlovat. „Protože jsem nechtěl, aby se k tobě přibližoval. Nechtěl jsem, aby tě trápil.“

Položím si lokty na stůl a dám si hlavu do dlaní. „Nejsem na tebe naštvaná kvůli toho. Ale proč jsi mi to prostě nemohl říct?“

Pokrčí rameny. „Neměl jsem pocit, že je to nutné.“

„Není to snad na mém rozhodnutí? Vzhledem k tomu, že je to můj ex o kom tady mluvíme?“

„Hádám, že takhle bys to mohla vidět.“

Několik vteřin tady sedíme v tichosti. „Je tady ještě něco dalšího, co bys mi chtěl říct, co se týče Jaxe?“ ptám se.

„Jen to, že se mu chystám znova nakopat zadek,“ říká a já přísahám, že mu cukají koutky rtů.

Zasměju se. „Pak dobrá,“ odpovídám, když vstávám.

Zvedne obočí. „Neudeříš mě tak, jako jsi to udělala Sladovi?“

„Ne. Slade mě nasral. Měla jsem čas se z toho vyspat. Takže jsi to měl snazší.“

„Jak tě nasral?“

Dám si poslední doušek kávy, než opláchnu hrnek a vložím ho do myčky. „Protože vím, že přede mnou něco skrývá.“ Tate se nepohodlně posune na židli. „A já prostě nemůžu přijít na to, co to je.“

Vstane od stolu. „Dej mu pokoj. Není snadné s tebou žít.“

Zalapám po dechu a on se zasměje. „Co je? Neumím si představit, že je snadné bydlet s nějakým kuřetem,“ dodává.

Usměju se a pak jen pokrčím rameny. „Pravda. Ale taky není snadné žít s ovládajícím samcem, který si myslí, že mu patří celý svět.“

On se zakucká, pak se otočí a začne odcházet ze dveří. „Ach, Tate?“

„Copak?“ Otočí se ke mně.

„Jen abys věděl, uspořádám tady doma pro Missy narozeninovou párty zítra večer,“ oznamuji s úsměvem.

„Já vím,“ říká s povzdechem. „Už mě pozvala.“ Mávne rukou do vzduchu. „Neboj se. Přijdu.“

„Nemáš na vybranou.“

Zavrtí na mě hlavou, ale usměje se, když odchází ze dveří. Vytlačím Slada a minulou noc z mé mysli, když popadnu kabelku a jdu do práce.

******************************

Později ten večer vejdu do domu s Courtney, ruce plné tašek.

Hodím svoje tašky na kuchyňský pult v kuchyni a začnu je prohledávat. „Vykoupila jsi celý obchod?“ vtipkuje Courtney.

„Jen všechno, co má něco společného s oslavou jednadvacetin.“

„Je všechno v pohodě s tebou a Sladem?“ ptá se vytahujíc krabičku s balónky.

„Proč se ptáš?“ snažím se nenechat se její otázkou rozhodit.

„No, protože jsi s ním mluvila dnes jen jedenkrát, a byla jsi skutečně stručná. Obvykle ho nemůžeš udržet od toho, aby ti volal nebo ti psal.“

„Byla jsem zaneprázdněná,“ říkám defenzivně.

„Změnou organizace svých tužek v šuplíku?“ ptá se s úsměvem.

Otevřu druhou tašku a začnu jí vybalovat. „Pohádali jsme se minulou noc, když jsem přišla domů,“ říkám nakonec.

„Ale to vím. Josh mi řekl, že jsi mu dala facku.“ Na tváři se jí objeví zasněný úsměv. „Přeju si, abych to mohla vidět. Hádám, že byl v šoku. K sakru, Josh byl v šoku, když mi to říkal. Ale hádám, že Slade byl šokovaný víc.“

Podívám se na ní a jsem trochu šokovaná. „On ti to řekl?“

Přikývne. „Řekl mi to, aby se ujistil, že povlečení v naší ložnici pro hosty je čisté, protože si myslel, že skončíš u nás doma.“ Zavěsí mi ruku přes rameno. „Nebudu lhát. Totálně jsem se těšila, že budeme mít dámskou noc.“ Povzdechne si dramaticky.

„Nikam jsem nešla. Šla jsem jen do ložnice, dala si dlouhou koupel a pak jsem šla spát. Samozřejmě jsem zamkla ložnici, takže se nemohl dostat dovnitř.“ Usměju se, když si vzpomenu, jak tloukl na dveře minulou noc, abych ho pustila dovnitř. Usnula jsem, ale bušení pěstí na dveře mě probudilo. K čertu, nebyl absolutně žádný způsob, abych mu otevřela. Už jsem se víc nechtěla dohadovat.

„Takže jste vy dva teď v pohodě?“ Sundá svou ruku a dá si balónek do pusy a začne ho nafukovat.

Pokrčím rameny. „Spíš ne. Odešel dnes ráno, než jsem se vzbudila. Nějak ráno odemkl dveře do ložnice a připravil se do práce. Ve skutečnosti jsem s ním o tom dneska nemluvila.“

„Musíme tyhle chlapy udržovat ve střehu,“ říká mezi nádechy, zatímco nafukuje balónky.

„Proč je vlastně nafukuješ? Chci, aby byly plné helia.“

Přestane ho nafukovat a pustí ho. Ten lítá po kuchyni a vydává ze sebe podivné zvuky.

„Tohle jsi mi neřekla,“ říká a několikrát se zhluboka nadechne.

Zvednu obočí. „Jen deset týdnů těhotná a už jsi z formy?“ Dráždím jí, když odfukuje.

Natáhne se a zvedne krabičku s balonky dřív, než mi je hodí na prsa. „To není fér,“ zakňourá. „Už jsem přibrala 4,5 kila. Mám pocit, že budu vypadat jako vyplavená velryba v době, kdy se to narodí,“ našpulí rty a hladí si břicho, které je stále ještě ploché. Myslím, že ty 4,5 kila jsou jen v její hlavě.

„No, pak tě zatlačím zpátky do moře a osvobodím tě,“ vtipkuju.

Dramaticky vzdychne. „Nemůžu uvěřit, žes to řekla.“ Drží si ruku na srdci, jako bych jí ublížila.

„Co bych to byla za kamarádku, kdybych se nesnažila zachránit vyvrženou velrybu?“ snažím se znít vážně, ale nemůžu se přes to dostat bez smíchu.

„Ty jsi taková malá mrcha.“ Usměje se na mě.

Ukloním se. „Proč ti děkovat.“

„To nebyl kompliment.“

„Beru to jako jeden z nich.“

Obrátí oči v sloup a pak změní téma. „Co řekl Slade, když jsi mu řekla, že uspořádáš tuhle párty pro Missy?“

Jen velmi krátce jsem mu to vysvětlila, když jsme spolu dneska mluvili. „Řekl ‚ach jo, já zapomněl na její narozeniny‘.“

„Typický chlap.“

Přikývnu na ní hlavou v souhlasu. Cítím, jak moje tělo ztuhne, když slyším otevírat se dveře do garáže. Držím hlavu dole a pokračuju ve vybalování narozeninových věcí z tašky, když slyším Slada vstoupit do domu.

Vejde dovnitř, a já cítím, jak se mi zrychlí tep, když prochází kuchyní. Dojde ke mně a odtáhne mi vlasy z ramene. Skloní se a dá mi jemný polibek na můj krk. Proklínám své ruce, když na ně naskočí husí kůže.

„Jaký jsi měla den, Anděli?“ ptá se tiše.

„Fajn,“ říkám stroze.

Dá mi na krk další pusu. „Můj den byl skvělý,“ odpoví, jako bych se ho ptala.

Protočím oči a odtáhnu se od ně. Pořád jsem na něj naštvaná. Neměl právo říkat Jaxovi o našem vztahu, nemluvě o všem ostatním, v čem lhal.

„Každopádně jsem se kvůli tobě na cestě domů pro něco zastavil,“ říká, odvrátí se ode mě a položí tašku na pult u ledničky.

Otočím se a podívám se na něj, jak vytahuje mou nejoblíbenější láhev vína; Barefoot Moscato. „Jen něco, co jsem myslel, že bys chtěla mít zítra večer na párty,“ říká s vědoucím úsměvem. „Nebo kdyby sis chtěla dát skleničku dnes večer, zatímco si budeš dávat horkou koupel.“

Courtney si položí lokty na stůl a dá si bradu do dlaní. Dívá se na něj se zasněným úsměvem, když si povzdechne. Zrádkyně.

„A taky.“ Pak vytáhne krabici Godiva čokolády.

Zúžím na něj oči a podívám se na Courtney, jak slintá při pohledu na čokoládu.

„Díky,“ říkám, vezmu si ji od něj a podám ji jí.

„Nemáš zač, Anděli,“ říká sladce. „Půjdu se osprchovat,“ oznamuje předtím, než odejde z kuchyně.

„Hmmmmmmm,“ říká Courtney teď už s plnými ústy čokolády. „To je dobrý,“ chválí přikyvujíc. „Moc dobrý.“

„Jo.“ Povzdechnu si. „To je.“ Položím tašku se stuhami a jdu za ním.

Vřítím se do ložnice a zamířím do koupelny. Jakmile projdu skrz koupelnové dveře, popadne mě a otočí si mě k sobě. „Věděl jsem, že za mnou přijdeš,“ ušklíbne se. „Bylo to tou čokoládou nebo vínem? Rád bych věděl, co mám požít pro příště.“

Ignoruju jeho domýšlivý postoj. Nemám na to náladu. „Všechno, co chci vědět je, proč jsi mu lhal.“

Zhluboka vydechne, když mi pomalu sjíždí rukama po ramenou. „Vím, jak moc ti zlomil srdce.“

Zamračím se. „Nebyl jsi tam, Slade. Nevíš nic.“

„Nebyl jsem tam, ale vzpomínám si, jak si zněla, když jsi mi volala.“ Jeho dětsky modré oči se hluboce zadívají do mých. „Věděl jsem ve vteřině, kdy jsi vyslovila jeho jméno, že ho miluješ.“

Nevím, kam se až tímhle chystá zajít, ale v tuto chvíli lituju, že jsem se ptala.

„Když mě konfrontoval v mé kanceláři, jednal tak, jako bys pro něj nic neznamenala. Jako by tě nikdy nemiloval.“ Odtáhne se ode mě a začne přecházet po místnosti. „Když mi řekl, že jsi mě podváděla s Tatem, smál jsem se. Vím, že bys mi tohle nikdy neudělala.“ Vrátí se zpátky a položí mi dlaně na tvář. „Vím, že mě miluješ, Anděli. Ale nenávidím skutečnost, že jsi kdysi milovala jeho.“

Nervozně polknu. Vím, že měl Slade ve své posteli ženy, ale taky vím, že žádnou z nich nikdy nemiloval. Musí to být pro něj těžké myslet na to, že jsem kdysi milovala Jaxe tak, jak teď miluju jeho. „Myslím, že jsem ho kdysi milovala.“ To je pravda. Byla jsem slepá, když došlo na Jaxe. Ve skutečnosti jsem neznala nic lepšího.

„Nekrm mě těmahle sračkama,“ říká tiše. „My oba víme, co jsi za člověka.“

Kousnu se nervózně do rtu. „Můžeš mi to objasnit?“

Usměje se a to uklidní moje nervy. „Nikdy bys nešukala, natož se odstěhovala z města s někým, koho bys nemilovala.“

„Kdybych ho nenásledovala do St. Louis, pak bych Tě nikdy nepotkala,“ říkám a položím mu ruce na prsa.

Zvedne mou levou ruku a přitáhne si jí ke svým rtům, dávajíc jí jemný polibek. „To vím, ale zpátky k důvodu, proč jsem mu lhal.“ Obalí kolem mě paže a přitáhne si mě k sobě. Hádám, že teď nemůžu utéct. „Nikdy nedovolím nikomu, aby ti zlomil srdce, zlato. Nikdy mu nedovolím mít uspokojení z vědomí, co ti udělal. Vážně ti tak moc záleží na tom, co si o tobě myslí?“ jeho tmavé obočí se stáhlo do jedné přímky, zatímco svýma dětsky modrýma očima mi přecházel po obličeji.

„To nebyl ten důvod.“

„Pak co to byl za důvod? Řekni mi, co chceš, abych řekl, protože upřímně jsem v rozpacích,“ prosí.

„Chci vědět, proč jsi mi neřekl, že se ukázal u tebe v práci. Máš pravdu, nemohla bych se starat míň, co si myslí, ale proč jsi mi to neřekl?“

Odtáhne se a vjede si rukama do vlasů. Ty se postaví a zůstanou trčet na všechny strany, jako by se jimi probíral celý den. „Už jsme se jednou kvůli němu hádali a už to je na mě příliš moc, pokud se mě zeptáš. Měl jsem pocit, že to nemá smysl. Nebylo nic, co bys mohla udělat, a já jsem tě nechtěl rozrušit.“

Dojdu k vaně a posadím se na okraj, potřebuju na chvilku prostor.

Velmi pomalu jde směrem ke mně. Poklekne přede mnou a vezme moje ruce do svých. „Odpustíš mi?“

Přikývnu. Má pravdu, co si o mě myslí Jax není důležité.

„Takže, můžeme prosím uzavřít tenhle problém?“ ptá se tiše. „Zítra večer pořádáme párty pro Missy a pak odjíždíme do Vegas. Prostě zapomeňme na Jaxe.“

                Dlouze si povzdechnu. Můžu být na něj vážně naštvaná za něco, co nemá pod kontrolou? Pokud by ke mně přišly jeho expřítelkyně a stanuly mi tváří v tvář, řekla bych cokoli, co by je zranilo a vím, že to byl jeho záměr s Jaxem.

Přikývnu. „Domluveno.“ Zvednu k němu ruku, abych s jeho potřepala. Ušklíbne se a popadne ji. Vstane a taky mě zvedne a já na něj spadnu. Skloní se a dá mi drsný polibek na rty.

Když se konečně odtáhne, lapám po dechu. Očekávám, že ze mě strhne oblečení a vezme si mě právě tady v koupelně, ale místo toho se otočí a začne se svlékat, než vstoupí do sprchy. Několikrát se zhluboka nadechnu a vyjdu z koupelny, abych se vrátila zpátky do kuchyně.

SLADE

Abych byl upřímný, moc si nepamatuju oslavu jednadvacátých narozenin. Byl jsem na univerzitě v Missouri a někteří z mých kamarádů mě vzali ven. Skončili jsme tím, že jsme pařili celý týden. To je vše, na co si pamatuju. Byly tam tuny alkoholu a žen. V těch dobách to byly násobky. Bylo tam několik rvaček a měl jsem zakázáno chodit do několika barů, ale očekával jsem, že to tak bude.

Mám pocit, že si Missy z toho nebude pamatovat víc.

Usměju se, když vidím Anděla, jak se směje a baví s Missy. Strávila celou minulou noc a část tohoto večera tím, že kvůli ní zdobila náš dům a teď to vypadá skvěle. Vím, že vyrůstala a žila docela pod ochranou. Její rodiče byli velmi přísní na ní i jejího bratra. Tak dalece, jak si jen vzpomenu až ke školním létům, rodiče Missy byli velmi pobožní. Domnívali se, že oslavit dvacáté první narozeniny v Olive Garden je dostačující. Minulou noc, poté, co Anděl s Courtney dokončily zdobení, zavolala rozrušená Missy. Řekla, že jí její rodiče ani nedovolili objednat alkoholické pití na oslavu. Missy je jejich dítě a já myslím, že jí chtějí chránit tak dlouho, jak to jen půjde. Po tomhle hovoru přidal Anděl mnohem víc alkoholu na seznam.

Missy byla vždycky tak rezervovaná a sladká, ale můžu říct, že tady byla její část, která se chtěla uvolnit. Dokonce se stát divokou. Stačí říct a udělala by to. I v případě, že alkohol, který pije, jí zamlží vzpomínky.

Mám pocit, že můj malý Anděl jí dnes v noci může ukázat bláznivější stránku života, alespoň stránku navozenou alkoholem.

„Myslím, že už má dost,“ zavrčí Tate na Anděla.

Ušklíbnu se, když mu dává jdi k čertu pohled a dá Missy do ruky plného panáka.

„Myslíš, že potřebuju přestat, Tate?“ řekne nezřetelně Missy a já si nemůžu pomoct a začnu se smát. Tohle mi přinese zpátky vzpomínky na první noc, kdy jsem potkal Anděla a ta se opila z tequily. Ženy mohou být tak tvrdohlavé.

„Ano,“ říká, dívajíc se na ní se zúženýma očima. „Nechci Ti později držet vzadu vlasy, až budeš zvracet,“ zavrčí.

Dává mu nedbalý úsměv, když se zhoupne na nohách. Černé obroučky jejích brýlí jí sklouznou na nose. „Na to mám kamarádky.“ Pak si přinese sklenici panáka ke rtům a obrátí ho do sebe.

Nakloním svou láhev piva, abych skryl úsměv z gauče na druhé straně místnosti. Věděl jsem, že se dnes v noci holky opijí. Viděl jsem, kolik alkoholu Anděl nakoupila na dnešní párty. Chtěla pro Missy uspořádat párty a já vím přesně, co to slovo ‚párty‘ pro ni znamená.

„Co to pijou?“ ptá se mě Braxton, Parkerův mladší bratr, když se svalí vedle mě. Micah ho pozval, řekl, že si s ním musíme vícekrát vyrazit. Je to vlastně docela dobrý kluk.

„To jsou mokré kundičkové výstřely,“ odpovídám s úsměvem.

Jeho hnědé oči se rozšíří a tváře mu zrůžoví. Není jako Parker a já v jeho věku. My jsme strávili dny přemýšlením o ženách a večery mezi jejich nohama. On, na druhé straně, tohle nedělal. Můžu říct, že on trávil své dny a noci s obličejem zabořeným v knihách, nedělajíc nic víc než studování. Pravděpodobně zvládl víc tříd, než potřeboval. To je důvod, proč promoval dříve.

„Už jsi to měl?“ ptá se Tate, když k nám přichází.

„Ne. Co v tom je?“ ptá se vzrušeně.

Tate se zasměje a já mám pocit, že se ptal na tu část mezi ženskýma nohama, a ne na panáky.

„Po pravdě nevím,“ přiznává, „ale jsou dobré.“ Napije se piva, než si k nám sedne.

„Bude schopná jít zítra do školy?“ ptá se Braxton, když sleduje Missy a holky, jak si dávají další panáky.

„Bude v pohodě,“ říkám, abych odmávl jeho starost.

„Slade,“ zavolá Josh od kulečníku. „Jsi na řadě.“

Vstanu z gauče a jdu ke kulečníkovému stolu. Položím si pivo na okraj a vezmu si tágo. Zrovna, když se chystám trefit bílou kouli, někdo mi drcne do tága, takže netrefím. „Hej,“ říkám, otáčejíc se, abych viděl, kdo to byl.

Dívají se na mě nejkrásnější zelené oči, jaké jsem kdy viděl. Anděl se zachichotá, než řekne, „Omlouvám se. Minul jsi?“

„Vsadil jsem do hry peníze,“ říkám a přitáhnu si jí k sobě. „A pokud prohraju, donutím tě za to zaplatit.“ Výhružně se na ní usměju.

„Co když odmítnu zaplatit?“ ptá se, když mi dá ruce kolem krku.

Popadnu jí za zápěstí a dám jí ruce za záda. Skloním se a dám své rty k jejímu uchu. „Mám své způsoby,“ zamumlám.

Nasaje dech a snaží se vykroutit ruce z mého sevření, ale držím je pevně. „Vím, že máš.“ Těžce dýchá.

Rychle jí pustím, otočím jí a pak jí plácnu přes zadek dřív, než odejde. Otočí se ke mně, když odchází. „Je mi líto, žes minul. Možná příště budeš mít lepší střelu,“ posmívá se.

„Drž se té žádosti,“ varuju jí, ale ona se tomu jen zasměje.

Vrátím svou pozornost zpátky ke hře a zvednu svoje pivo, které jsem nechal na kraji stolu, snažíc se myslet na cokoli jiného, než na tvrdost v mých kalhotách. Jak mám asi vyhrát, když si jí každých pět sekund představuju, jak leží nahá na tomhle kulečníkovém stole?

„Takže, vídá se Missy s někým?“ ptá se Braxton a já se usměju na zavrčení, které vzejde od Tatea.

„Ne, pokud vím,“ odpovídám.

„Proč? Chceš s ní randit?“ ptá se Tate Braxtona, ale očima zůstává viset na Missy, která se směje něčemu, co řekla Courtney.

„Je vážně hezká,“ říká se zasněným úsměvem na tváři Braxton.

Zamávám mu rukama před obličejem. „Hej,“ říkám, získávajíc jeho pozornost, než z něj Tate vymlátí duši. Nevím, jak to s ní myslí, ale je k ní velmi ochranářský. „S tímhle na ní dneska večer nechoď,“ varuju ho.

„Nechtěl jsem….. Nechci….“ Zavrtí rychle hlavou, než se zhluboka napije piva a udělá kyselý obličej. Ten kluk nesmí nikdy pít.

Tate se zasměje jeho ostýchavosti. Je naprosto jasné, že nemá zkušenosti se ženami. Vím, že má Tate Missy rád, a nemyslím si, že by se měl bát, když přijde na Braxtona, že by jí vzal ven.

Nevím proč – prostě nevidím Missy s mužem, který nosí mokasíny a košili s barevnými knoflíky, s vlasy sčesanými dozadu.