ST - 35. kapitola

Překlad: Teza

Sawyer

Jak se blížíme k naší destinaci, zuřivost, kterou jsem těsnil poslední týden, hrozí, že vybuchne.

„Okay, chlape, blížíme se. Uděláme si plán nebo improvizujeme? Protože já si myslím, že plán je vždycky nejlepší,“ zeptal je Jaxson.

„Plán je, že půjdeme dovnitř a zasraně neodejdeme, dokud nedostaneme popel její matky.“

„A co když ho nemá? Možná se ho zbavil,“ zeptal se Cade a vyslovil nejhorší scénář.

„Pro dobro tý svině, by měl radši doufat, že to není ten případ.“  To podepíše jeho rozsudek smrti, jestli se ho zbavil.

„Nesnášel mě. Prostě mě nesnášel tak moc a nikdy jsem nevěděla proč. Stále nevím. Nic jsem nikdy neudělala, Sawyere.“Sevřel jsem volant pevněji; Gracin smutný, roztřesený hlas se mi přehrával v hlavě, z čehož se moje násilnost zvedla na úplně novou úroveň.

„Jak daleko zajdeš, Evansi? Varuj nás předem, protože jestli nemůžeš zůstat v klidu, řekni nám to teď. Víš, že nemám problém, někomu dát výprask, pokud si to zaslouží, ale ty teď právě vypadáš, že jsi připravený spáchat vraždu. Nikdy jsem tě takhle neviděl, a pokud se nechám hodit do vězení, Jules mě zasraně zabije.“

„Nezabiju ho, jak jsem řekl, mojí první prioritou je dostat, co patří Grace. Ale zasraně se jí dotknul a za to se dotknu já jeho.“ Cítím, jak na mě oba upřeně zírají a čekají, jestli to vysvětlím více, ale nevysvětlím.

Jaxson znovu prolomil ticho. „Víte, Anna mi ten večer nadhodila nápad pro naší posilovnu a myslím, že bychom si o něm měli promluvit.“

„Co to je za nápad?“ zeptal se Cade.

„Myslí si, že bychom měli dávat hodiny sebeobrany.“

„Co, jako pro ženy?“ zeptal jsem se, ten nápad se mi převracel v hlavě.

Pokrčil rameny. „Jo, ženy nebo pro kohokoli, kdo je potřebuje. Dokonce zmínila program pro děti. Cooper si taky myslel, že to je dobrý nápad. Říkal, že služby pro oběti vždy v okolí hledají hodiny sebeobrany, ale dává jim zabrat nějaké najít. Jsme více než zasraně kvalifikovaní, abychom něco takového vedli. Teda vím, že naším hlavním účelem je mít odlehlé místo pro místní bojovníky, kde můžou trénovat, a místo pro lidi, kde můžou cvičit. Ale uvažoval jsem o tom, a čím více nad tím přemýšlím, tím více si myslím, že je to skvělý nápad. Chci říct, že teď si přeju, aby Jules předtím věděla, jak nakopat prdel potom, co ji ten zmrd udělal.“ Jeho hlas ztvrdnul a poprvé opravdově rozumím tomu, co cítí.

„Líbí se mi ten nápad,“ řekl Cade, teď promluvil, „zvlášť ta věc s děckama. I když to bude muset vést Evans nebo Coop. Ty a já vystrašíme sračky z těch dětí.“

Jo, to je pravděpodobně pravda.

„No až otevřeme, proč neuspořádáme něco pro naše ženský a necháme je přivést kamarádku. Můžeme vyzkoušet hodinu na nich a pak se uvidí?“ oba Jaxson i Cade souhlasně přikývli. Utichli jsme na další deset minut, než jsme dojeli k naší destinaci.

Vztek mnou znovu začal pulzovat, ale rychle se změnil v děs, když jsem zabočil na ulici. Tohle musím být brloh všech brlohů: malé domy, které sotva stojí, s mřížemi na oknech, když vůbec okna mají. Odpadky na silnici a trávníkách, jeden kluk, který nevypadá, že je straší než středoškolák, jev bezvědomí na svém trávníku a to je zasrané poledne.

„Ježíši!“ Jaxson vyslovil mé myšlenky.

Bylo mi špatně z myšlenky, že Grace žila na takovém místě. I když ty sračky na ulici jsou nic v porovnání s tím, co se dělo v domě, ve kterém žila.

Zastavil jsem před malým, zchátralým bílo-zeleným domem. Okamžitě vím bez, toho aniž bych to musel zkontrolovat, že jsem na správném místě kvůli elegantnímu stříbrnému trucku, který je zaparkovaný na příjezdové cestě. „Utratil všechny moje peníze. Z toho pocházel nový truck.“

„Ten sem moc nezapadá. Jak ho že ho nikdo neukradl?“ nic jsem neřekl na Cadeův postřeh. Natáhl jsem se, otevřel kastlík a popadl svou zbraň.

„Na co to kurva potřebuješ?“

 Podíval jsem se na Jaxsona. „Chystáš se mi říct, že si ji nebereš?“

Zíral na mě. „Samozřejmě, že beru.Takže to kurva nepotřebuješ.Bude to pro tebe moc lákavé.“

Zabručel jsem. „Neboj se. Víš, že bych ho mohl zabít holýma rukama, pokud bych chtěl, zbraň neznamená sračku.“ Sáhl jsem pod své sedadlo a vytáhl dřevěnou baseballovou pálku, kterou jsem tam minulou noc schoval.

„Ježíši Kriste!“ zamumlal Jaxson, když jsem to podal Cadeovi.

„Podrž to prosím.“ Bez otázek si to ode mě vzal.

„Jak to že se já chovám zasraně rozumně?Evansi, musíš si udržet klid, chlape. Myslím to vážně.“

„Ježíši, řekl jsem ti, co je mou prioritou.Přestaň se chovat jako zasraná holka a pojďme.“

„Holka, osle, připomenu ti, jak zasraně neholčičí jsem, až budeme hotovy s touhle sračkou.“

Ignoroval jsem jeho zareptanou výhružku a vylezl z trucku; Jaxson a Cade mě následovali, když jsme šli ke dveřím. Jeden soused, co si šel pro noviny, se rychle vrátil, když nás uviděl. Domnívám se, že ta pálka, co Cade drží, nevypadá až tak dobře.

Neplýtval jsem časem a zaťukal. Když není žádná odpověď, začnu na ně bušit s tím, že vím, že tam ten zkurvysyn je. Konečně je nějaký pohyb na druhé straně.

„Vydrž kurva!“ dveře se otevřely a odhalily nejubožejší pohled, který jsem za svůj život viděl. Dospělý chlap, který vypadá, že se týden nesprchoval a i tak smrdí. Jeho blonďaté vlasy, které začaly šedivět, a krví podlité oči jsou zapadlé v jeho bledé tváři. Je vysoký a jeho tělo není v tak špatném stavu v porovnání se zbytkem. „Co kurva chcete?“ zaskřehotal a posuzoval nás tři.

„Jsi Earl Morgan?“ zeptal jsem se, i když jsem si byl jistý, že je.

„Jo a kdo kurva jsi ty?“

Usmál jsem se, ale nebylo na tom nic přátelského. „Jsem Gracin kamarád.“

Poznání svitlo jeho očima, než je přimhouřil. „Poslyš, jako jsem řekl tomu druhýmu chlapovi. Nevím, kde kurva ta děvka-“

Nenechal jsem ho to dokončit. Můj vztek se utrhnul a rozkopl jsem ty zasrané dveře. Praštily ho přímo do obličeje a síla toho mu zvrátila hlavu. Vřítil jsem se dovnitř za ním, než jsem mu vyslal další ránu, která ho shodila na zem.

Krátce jsem registroval Jaxsona a Cada, jak nás následují dovnitř a zavírají za sebou dveře. Moje ruka se omotala okolo krku toho zmrda a přišpendlila ho k zemi, než jsem vytáhl zbraň a nacpal jsem mu ji proti čelu.

„Earle, co to je za hluk?“ zeptal se nezřetelně ženský hlas. Přesná replika tohohle šmejda, ale žena, vešla dovnitř. „Oh můj bože!“

Běžela popadnout telefon, ale Cade si před ni stoupnul. „To bych nedělal, dámo, pokud bych byl tebou.“

S vědomím, že ji má, jsem zpátky přenesl pozornost k tomuhle marnému odpadku přede mnou. „Máš něco, co patří mojí holce, a jsem tady, abych to vyzvednul. Jestli zasraně budeš spolupracovat, možná tě nechám naživu.“

Jeho krví podlité oči ztvrdly. „Neprojde vám to. Budu mít poldy na vašich prdelích, než budete moct opustit město.“

Usmál jsem se na něho. „Zavolej policajty, vyzývám tě. Vlastně, proč jim nezavolá rovnou teď? Mohli by sem přijít a já bych jim mohl říct všechno o tom, jak se ti líbí vymrdávat s bezmocnýma holkama. Holky, o které se máš postarat a ochránit. Ale místo toho je biješ páskem a snažíš se chodit v noci do jejich zasraných pokojů.“ Ze slov, která opouštějí mou pusu, dosahuje moje násilnost úrovně, kterou jsem nikdy necítil. Zatlačil jsem pistol tvrději do jeho lebky a nutil jsem ho kvílet bolestí, můj prst se vznášel nad lákavou spouští. „Co si myslíš o tomhle, nechutnej sráči!“

„Earle, o čem to mluví?“

„O ničem, Candy, prostě zmlkni!“vyslovil nezřetelně přes natržený ret. „Podívej, nevím, co ti řekla, ale ta malá děvka zasraně lže.“

Jeho slova mě znovu pošlou přes hranu. Zvedl jsem pistol a udeřil ho přes obličej jednou, dvakrát, třikrát, než jsem strčil zbraň do jeho ptáka brutální silou. Kašle a sípá, když mu proudí krev z pusy a nosu. „Měl bych ti odstřelit čuráka.“

„Nikdy jsem se jí zasraně takhle nedotknul. Přísahám-“

Vykřikl bolestí, když jsem proti němu tvrději vecpal pistol. „Jenom protože jsi byl vyrušený. Držel jsi ji dole a chystal ses strčit ptáka do mé holky. Měl bych tě zabít už jen proto.“ Můj prst se začal třást sebeovládáním a jsem sotva schopný potlačit nutkání zmáčknout spoušť.

„Evansi, chlape, měj na paměti, pro co jsme sem přišli. Pojďme to sehnat,“ varoval Jaxson.

„Co chcete?“ zeptal se, prskal krev.

„Chci popel její mamky, který jsi jí zasraně ukradl, a chci ho hned.“

„Nevím, kde je.“

Je jednoduché říci, že lže. „Špatná odpověď, zmrde.“ Popadl jsem jeho ruku a slyšel nechutné prasknutí, než jsem ucítil tříštící se kosti pod drtivou silou mé ruky. Znovu vyl bolestí a jeho hlas je lemovaný agónií. „Další bude tvoje druhá ruka, pak paže a nohy. Zlomím každou zasranou kost v tvém těle, dokud mi neřekneš, kde to je. A pokud stále neodpovíš, zabiju tě a rozpoltím tenhle dům, dokud to nenajdu. Co to bude?“ zíral na mě a byl potichu, zatímco si na hrudníku choval ruku.

„Ježíši, Earle, prostě mu dej, co chce,“ vystrašeně vzlykala Candy.

„Řekl jsem ti, abys zavřela hubu!“

„Fajn.“ Popadl jsem jeho druhou ruku.

„Ne, počkej! Donesu ti to.“

Postavil jsem se, vytáhl ho na nohy za límec jeho špinavé bílé košile a strčil ho před sebe, zatímco jsem držel zbraň proti zadní části jeho hlavy. „Jeden špatný pohyb a bez rozmýšlení ti odstřelím zasranou hlavu.“

Jak mě vedl do kuchyně, začal se viditelně třást, když došel k jedné z kredencí. Rýpnul jsem mu pistolí dozadu do hlavy. „To je dost daleko. Kde to je?“ když neodpověděl, kopnul jsem ho zezadu do kolene dost tvrdě na to, aby hlasité prasknutí naplnilo vzduch.

„KURVA!“ spadl na zem.

„Radši bys měl začít rychlejiodpovídat na mé otázky, kreténe.“

„Ano! Je to v horní polici!“

Podíval jsem se na Jaxsona. Přešel na druhou stranu, natáhl se k horní polici a posouval sračky, dokud to nelokalizoval vzadu. „Jo, je to tady,“ řekl, než stáhl dolu krémovou mramorovou urnu. Urnu, která na sobě má zlatými písmeny napsáno:

Hope Morgan

1973 – 2011

Vidět tu urnu a jméno Graciny matky ve mně něčím hnulo. Kdykoli jsem slyšel o této ženě, cítil jsem se špatně za Grace, protože ji to bolelo, ale teď se na to dívám a cítím se špatně, že jsem nedostal šanci poznat ženu, která vychovala nejúžasnější holku – mojí holku. Žena, která byla nespravedlivě vyrvána ze světa a zemřela příliš mladá.

„A podívej, co dalšího jsem tu nahoře našel,“ řekl Jaxson a vytáhl zbraň.

Moje zuřivost se vrátila nazpět, popadl jsem hrst vlasů toho kreténa, než jsem bouchl jeho hlavou o pult. Další zoufalý výkřik naplnil vzduch. Viděl jsem Jaxsona, jak si zvedl triko a zastrčil si pistol dozadu za pásek.

„Rozhodl jsem se, že budu milý a nechám tě naživu. Ale teď tě varuju, pokud se k ní znova přiblížíš nebo jenom vydechneš její jméno, přijdu sem zpátky a zabiju tě. Vím přesně, co dělat s tvým tělem, abys nikdy nebyl nalezen. Rozumíš?“

„Ano! Rozumím!“ vydechl bolestí přes zatnuté zuby, jeho obličej nasáklý krví.

„Dobře!“ odtáhl jsem se od něj a jeho hlava znovu zpátky bouchla o pult, než se zkroutil na zemi do klubíčka, jeho rozbité koleno a zlomená ruka chovány k hrudníku, ale já stéle necítím, že dostal, co si zasloužil.

„Pojďme!“ Jaxson mě plácl po zádech a podal mi urnu.

Když jsem ji vzal, neochotně jsem se otočil a zamířil k předním dveřím. Cade nás následoval, opustil vystrašenou, třesoucí se Candy. „Nevěděla jsem to,“ brečela, když se moje ruka natáhla po klice. „Přísahám, nevěděla jsem, že jí tohle udělal.“ Otočil jsem se a viděl její oči naplněné studem a lítostí. „Kdybych to věděla, snažila bych se jí pomoci.“

Na moment jsem na ni upřeně koukal a ve skutečnosti mě to nezajímalo, škoda byla udělána. „Na tom už nezáleží. Záleží na tom, že se jí to znovu od nikoho nestane nebo je zabiju. Připomeň to svému příteli.“

Otočil jsem se a zamířil dveřmi ven, podíval jsem se na truck na příjezdové cestě – jedna další věc, o kterou se postarám, než odejdu. Vzal jsem Cada za ruku říkaje mu, aby zadržel. „Vyměň si to se mnou na minutku,“ řekl jsem a podal mu urnu výměnou za pálku.

Rozešel jsem se k trucku. „Evansi. Co to děláš, chlape? Nepřitahujme na sebe víc pozornosti, než jsme už přitáhli.“

Podíval jsem se na Jaxsona. „Ukradl jí každý zasraný halíř, který pro ni byl nechán, a koupil si tenhle truck. Nenechá si ho.“ Zpátky jsem se otočil a skočil na kapotu, než jsem začal na čelním skle. Když jsem hotov, posunu se k bočním sklům. Zachytil jsem, jak Cade pokrčil rameny na Jaxsona, když mu podával urnu. Zvedl páčidlo, které bylo na příjezdové cestě, a následoval mé vedení. Skončili jsme rychle a jakmile jsme hotovi, je zdemolované a neříditelné. A poprvé od té doby, co jsme sem přišli, cítím malé množství uspokojení.

Nasedli jsme do trucku a započali naší šestihodinovou cestu domů. Až na příležitostné poznámky od Jaxsona na Cada o tom, co ten zmrd udělal Grace, je cesta z větší části mlčenlivá. Jakmile jsme dostatečně daleko a už bylo nějakou chvíli ticho, začnu v hlavě přemítat o tom, co se zrovna seběhlo, když mě něco trklo, vzpomínka na to, co řekl. „Hej co si k sakru myslíte, že myslel tím, že řekl tomu poslednímu chlapovi, co tam přišel, že neví, kde Grace je?“

„Předpokládal jsem, že mluvil o Miguelovi. To by dávalo smysl. Přišel na to, že tam bydlela a prvně ze všech míst to zkontroloval tam,“ odpověděl Jaxson.

„Jo, možná.“

„Co, ty si to nemyslíš?“ zeptal se Cade.

Pokrčil jsem rameny. „Nevím, hádám.“

„Možná to je něco co bychom měli beztak předložit Coopovi, jenom abychom měli jistotu,“ dodal.

Když jsem zůstal potichu, Jaxson se ozval: „Neboj se, je v pohodě, chlape. Právě jsem dostal zprávu od Jules, náramně si užívají nakupování šatů.“

Vydechl jsem a přikývl. „Jo, máš pravdu. Jsem si jistý, že je to v pohodě.“

Tak proč se kurva nemůžu zbavit toho mdlého pocitu v útrobách?