MTT - 10. kapitola

Překlad: Sabča

Summer

Zamávala jsem na Lyla, poté co jsem mu poděkovala za záchranu po krušné noci. S botama v ruce jsem šla bosá k hlavním dveřím, hledala jsem mé klíče. Než jsem je našla, otevřely se dveře a stál tam Reid, který vypadal rozzuřeně, díval se jak Lylovo auto odjíždí. Cítila jsem bodnutí viny, když jsem viděla jak vypadá. Tmavé kruhy pod očima, ve tváři lehce bledý a vlasy mu trčely do všech úhlů, a vypadal že by potřeboval dobrý noční spánek. Jeho nos je taky červený a oteklý, kde musel být zasažen minulou noc v boji. Je bez košile a na boso. Chystala jsem se projít kolem něj, a zatnula jsem zuby, když se nepohnul na stranu, takže jsem musela své tělo posunout proti jeho. Pevně popadl mé zápěstí, předtím, než jsem se od něj mohla dostat pryč.

„Kde jsi byla?“ zeptal se chraplavě, jeho oči byly plné bolesti.

„Venku.“

Zanadával a pustil mě, ale následoval mě do mého pokoje.

„Kde jsou všichni?“ zeptala jsem se a položila tašku na postel.

„Postel. Šli spát před hodinou. Všichni jsme měli strach, Summer.“

„Napsala jsem Xanderovi a dala jsem mu vědět, že jsem v pořádku,“ řekla jsem a zvedla jsem svá ramena v pokrčení.

„Jak snadné by bylo pro někoho odeslat tuto zprávu z tvého telefonu?“ zavrčel, mnul si prsty místo za krkem.

„Proč by to někdo dělal?“ zeptala jsem se, překvapena jeho paranoiou.

„Mám nepřátele, Summer,“ řekl tónem protkaným hněvem.

Zlobil se na mě? Ach, tohle je humorný. Zavrtěla jsem na něj hlavou, nevěřila jsem na tento vývoj událostí.

„Proč jsi tady?“ zeptala jsem se, byla jsem na sebe pyšná, že jsem udržela svůj hlas klidný.

„Minulou noc to nebylo, tak jak to vypadá.“ Natáhl ruku, aby se mě dotkl. Udělala jsem krok zpět, nenáviděla jsem jeho poražený výraz, který potom přišel.

„Tohle je nová hranice,“ řekla jsem, sarkastický tón v mém hlase byl evidentní.

„Políbila mě. Odstrčil jsem ji pryč...“ řekl a vypadal zmučeně.

„Dobře?“ udělala jsem gesto, aby pokračoval v mluvení.

„A ty jsi byla na kurevským rande, takže jsem ani neudělal nic špatného,“ vyštěkl na mě.

„A ty jsi mi lhal, milionkrát víc, pak jsem tě nachytala líbat se s jinou holkou, ale neudělal jsi nic špatného! Jsem tak ráda, že opravdu nejsme spolu!“ vyštěkla jsem. Mé rty se roztřásly, dávaly vědět, jak to bolí.

„Tak jsi to nemyslela,“ řekl tiše, jeho tvář byla ztažená.

„Ty mě neznáš.“

„Já tě znám,“ odpověděl tiše a studoval mě.

„Takže ty jsi podzemní bojovník,“ řekla jsem, abych změnila téma.

Zaklel, soustředěně pozoroval můj obličej.

„Jak přesně to funguje?“ zeptala jsem se, chtěla jsem to od něj slyšet.

„Setkáváme se na různých místech. Diváci zaplatí vstup, z nichž každý zaplatí dvě stě dolarů a pak jsou ty peníze použity jako výhra. Je to prostě něco, co jsem dělal nějakou dobu,“ řekl s lehkým pokrčením ramen a snažil se hrát jako, že to není žádný velký problém.

Dvakrát jsem mrkla, uvažovala jsem nad jeho slovy. „Proč tolik tajností?“

„Je tam toho víc, krásko, ale to je vše co potřebuješ vědět, dobře? A teď pojď sem,“ řekl, když vlezl do mojí postele a odtáhl pro mě přikrývky abych mohla vlézl dovnitř.

„Proč jsi vždycky s ní?“ zeptala jsem se tichým hlasem.

„Nemám ji takhle rád, věř mi,“ je všechno, co řekl.

„Dobře, ale ona tě takhle očividně ráda má,“ vyštěkla jsem.

„Dal jsem jí to jasně najevo, ona už se o tohle hovno znovu nepokusí, jo?“ řekl konejšivým tónem.

Sedla jsem si na postel vedle něj. „Ublížil jsi mi. Ty jsi ji políbil. Její zasraný rty byly na tvých.“

„Posral jsem to. Budu to dělat. Ale chci to zkusit,“ zašeptal, přitáhl mě dolů, takže moje hlava byla na jeho hrudi.“

„Ty chceš zkusit co?“ zeptala jsem se a můj hlas, byl měkký a nejistý.

„Chci to zkusti s tebou, nechci abys chodila na rande s někým jiným. Jsi moje, krásko.“ Zesílil moje  sevření.

„Nemůžu,“ řekla jsem nesmělým tónem.

„Vyspíme se na pár hodin a pak si promluvíme, byl jsem vzhůru celou noc,“ řekl. Lehla jsem si na postel a zírala do stropu. Když mě přitáhl do náruče, zadržela jsem dech, a uvolnila jsem se u něj, s  vědomím, že bych neměla. Nemůžu si udržet svoji ostražitost kolem tohoto muže. Má sílu mě zlomit, když mu ji dám. Už mi to jde přes hlavu.

To byla moje poslední myšlenka předtím, než jsem usnula.

********

Probudila jsem se o dvě hodiny později, pomalu jsem se odtáhla z Reidovy náruče. Xander stál v kuchyni s naším tátou, oba pili šálek kávy. 

„Dobré ráno,“ řekla jsem a zamířila k lednici a vytáhla krabici jablečného džusu.

„Co se stalo včera v noci, se už nikdy nestane, Summer,“ řekl táta, zíral na mě intenzivním pohledem.

„Myslíš jako, že každý člověk, kterého znám v tomto městě mi lhal?“ 

„Sum...“ řekl Xander, pokrčil čelo.

„Proč to bylo tak velké tajemství? Tak vedeš nějaký ilegální podzemní klub, koho to zajímá? Myslela jsem si, že jsi mnohem horší, podle vyprávění mámy,“ řekla jsem suše. Otevřela jsem džus a napila se. Oba Kanovi muži mlčeli několik okamžiků, a jediný zvuk, který byl v kuchyni slyšet bylo mé pití.

„Co o mě řekla?“ zahřměl můj táta.

„Že jsi motorkář, drogový dealer, zločinec, podvodník, sukničkář...Mohla bych pokračovat dál,“ řekla jsem mu. A mohla bych. Tohle byly pravděpodobně ještě milé věci co o něm řekla, a všichni víme, že ta podvádějící část je pravda.

Můj táta odložil s bouchnutím hrnek s kávou na stůl, šel ke dveřím a vypadal naštvaně. Po cestě vytáhl cigaretu. 

„Reid nechtěl, abych cokoli řekl, sis, ani Jack ne,“ řekl Xander, přišel ke mně. Zabalil mě do náruče a políbil mě na hlavu. „Na začátku byl Reid pro, abychom ti to všechno řekli, ale když jste se vy dva zapletli, rozhodl se, že nechtěl, abys ho takhle viděla. Někdy ostatní bojovníci hrají špinavě, takže bych se nedivil, kdyby se o něco pokusili, kdyby viděli jak na tobě visí, takže to bylo pro tvoji bezpečnost.“

„No, díky vám jsem vypadala hloupě. Musela jsem to zjistit od Lyla. A já nemám ráda lhaní. Pokud to není pro mě bezpečné, tak jak to, že tam ta blondýna může být?“ zeptala jsem se a zírala jsem na něj.

„Je zapojena,“ řekl, znovu mě políbil na hlavu.

„Jak?“ zeptala jsem se.

„Měla by ses zeptat Reida, to opravdu nejsou moje tajemství. Nebo se zeptej Ryana.“ řekl. Ryan. Další osoba na mém seznamu.

„Reid o tebe měl včera v noci opravdu strach, Summer. Byla jsi sobecká, přiště odpověz na telefon, jo?“ řekl a jeho tón říkal, že se mnou o tom už nebude mluvit. Odešel z kuchyně a šel chodbou.

„Možná by si Reid mohl nechat své rty pro sebe,“ zamumlala jsem si pro sebe. Když se táta nevrátil do třiceti minut, šla jsem ven a našla jsem ho stát a zírat na svoji motorku.

„Je mi to líto, tati,“ nechci, aby na mě byl naštvaný. Zvedl hlavu a nelíbil se mi jeho prázdný výraz.

„Nejsem dokonalý, Summer.“

„To jsem neočekávala,“ řekla jsem a byla to pravda. Došla jsem k němu a opřela si hlavu o jeho hruď.

„Jsem šťastná, že jsem sem přišla, tati. A ty kolem mě nemusíš chodit po tenkém ledu, buď jen sám sebou. Nikoho nesoudím, jo?“ řekla jsem mu do hrudi.

„Chci, aby ses tu cítila pohodlně, nemusíš se starat o naše hovna,“ odpověděl, vedl mě zpátky do domu.

„No, já se tu tak cítím, takže si na mě budeš muset zvyknout. Nezbavíš se mě,“ řekla jsem s drzým úšklebkem.

„Dobře, protože jsem nikdy nebyl šťastnější, Summer. A konečně budu mít svou rodinu pohromadě,“ zachraptěl a odkašlal si. Nemyslím si, že můj táta je obvykle emocionální chlap, takže jsem se usmála, protože jsem věděla, že je takový jenom kolem mě. Pro něj budu vždy jeho malá holčička, ta kterou neměl ve svém životě pořád.

„Kde je Reid?“ zeptal se a šel k domu.

„Spí.“

Vzdychl. „Dobře, doufám, že víš, co děláš.“

Nemám ponětí, co dělám.

Rozloučila jsem se s tátou a pak jsem šla do mého pokoje, kde Reid stále spal na břiše. Jeho tvář vypadala tak uvolněně, když spal, dokonce i s mírnými podlitinami na tváři. Přikrývka byla na jeho zadku, takže jsem měla jasný pohled na jeho tónovaná záda. 

Nikdy jsem neviděla dokonalejšího muže.

Šla jsem k mému telefonu a viděla jsem zprávu od Ryana, abych mu zavolala až se probudím. Smazala jsem zbytek zpráv z minulé noci a smazala všechny další hovory. Mám ráda tuhle věc se smazáním zpráv, neměla jsem ráda zaplněnou schránku.

„Dobré ráno, krásko,“ řekl Reid a jeho hlas byl prosycený spánkem.

„Dobré ráno. Jak je na tom tvůj obličej?“ zeptala jsem se a zamračila se.

„Je v pohodě.“ Posadil se na posteli. „Pojď sem.“

Došla jsem k posteli a sedla si vedle něj, když jeho ruce popadly můj zadek, než jsem narazila do matrace.

„Pojď se mnou strávit den u mě doma,“ zašeptal mi do ucha.

„Co přesně se změnilo mezi včerejškem a dneškem?“ zeptala jsem se, zcela zmatená touto situací.

„Skončil jsem s tím bojovat. Chci tě tak moc, Summer. Jsi moje, vím to do té doby, co jsem se na tebe podíval.“

„Byl jsi na mě blbec ten den,“ řekla jsem mu na připomenutí.

„Nechtěl jsem tě chtít,“ řekl, a i když je upřímný, docela to bolí.

„To je romantický,“ řekla jsem suše.

„Je to pravda, Summer,“ odpověděl a políbil mě na tvář. Světlé strniště mě lechtalo na tváři.

„Musím nejprve vědět o ní,“ řekla jsem a něco se okamžitě změnilo ve vzduchu.

„Je to expřítelkyně mého bratra,“ připustil po chvilce ticha. Ryanova ex? Proč něco neřekl?

„Jak se jmenuje?“ zeptala jsem se.

„Jade.“

„Proč je vždycky kolem tebe? A proč jsi ji nechal, aby tě políbila?“ zeptala jsem se, můj hlas byl jako z ocele.

„Odstrčil jsem ji pryč, Summer,“ zavrčel, a mohla jsem říct, že začínal být naštvaný. No, zatraceně špatný.

„Zřejmě, ne dost brzo!“ vyštěkla jsem.

„S kým si byla na rande minulou noc?“ namítl, otočil to proti mně.

„Co máš za problém? Ani nejsme spolu,“ řekla jsem obranně, zúžila jsem na něj oči.

„Přesně tak,“ samolibě se zašklebil, zřejmě měl pocit, že tohle kolo vyhrál.

„To neznamená, že to nebolelo, Reide,“ řekla jsem tiše, když jsem se na něj podívala.

Zaklel. „Nechci ji. Chci jen tebe, Summer. Dostala ses mi pod kůži.“

„Alespoň jsem nelíbala svoje rande,“ řekla jsem zamračeně.

„A nebudeš mít šanci,“ řekl definitivně. Chtěla jsem na něj zůstat naštvaná, ale když jsme se na sebe na okamžik dívaly, a jako obvykle jeho oči pronikly celou moji obranou.

Co je to na něm?

„Půjdeš na můj další souboj?“ zeptal se a najednou vypadal trochu nejistě. Prsty bubnoval na mojí přikrývce, čekal na moji odpověď.

„Musím tě varovat, zavírala oči jsem skoro celou dobu, minulou noc,“ připustila jsem, pokrčila jsem rameny. Reid se zasmál a zavrtěl na mě pobaveně hlavou.

„Jak často bojuješ?“ zeptala jsem se.

„Boje jsou každý týden, ale já obvykle chodím jednou za čtrnáct dní nebo někdy jednou za měsíc. Jsou jenom určití soupeři, se kterými mám zájem bojovat.“ řekl mi, přejíždel mi prstem po klíční kosti. Když se prstem dostal k mým prsům, zvedla jsem obočí.

„Kam si myslíš, že ten prst jde?“ zeptala jsem se s úsměvem.

„Chci tě až budeš připravena,“ řekl a políbil mě na spánek.

„A co když jsem připravená teď?“ 

„Budu vědět, až budeš připravená, krásko. Teď se připrav, protože tě beru ke mně domů.“ Vstal z postele a odešel z mého pokoje.