MMM - 26. kapitola

Překlad: Marta

Matt

Emily je kurva těhotná. Logan bude táta. Emily bude máma. Já budu strejda. Znova. Zírám do zrcadla a ztěžka polknu, abych zatlačil zpět pocity do břicha, kde můžou zůstat pěkně skryté. Nijak zvlášť je na tváři rád neukazuji.

Nechám dveře do koupelny otevřené, protože se jen oplachuji. Ačkoliv mám nalepenou polevu na strništi a je trošku těžké dostat ji dolů. Emily zaklepe na dveře. Vypadá směšně s tváří potřísněnou polevou. Dokonce víc než já. Olizuje si prsty, když vchází do koupelny, a bere si ručník. Nic neříká, když se naklání přes umyvadlo a jde se namočit, pak si taky začne čistit obličej.

Její oči se nakonec v zrcadle setkají s mými. Její pohled těká pryč.

„Jsi v pořádku, Em?“ zeptám se.

Přikývne a pokračuje v přejíždění si po obličeji. „Tuhle modrou věc je těžké dostat dolů. Musím říct Samovi, aby příště použil jinou barvu.“

„Nebo se příště můžeme snažit nenosit jídlo na sobě.“ Odfrknu si. Jako by se to někdy stalo.

Vypne vodu, nakloní se blíž k zrcadlu a pokračuje v drhnutí.

„Mluv se mnou, Em,“ říkám.

Zavrtí hlavou.

„Jak se tohle stalo?“ ptám se.

Za rty jí zatahá úsměv, když se jí zbarví obličej. „Vážně, Matte?“ zeptá se.

Převrátím oči. „Tohle jsem nemyslel,“ říkám.

„Vím, co jsi myslel,“ říká, když znova pouští vodu. Ale její obličej je čistý, takže si myslím, že jen hledá něco, aby byly její ruce zaměstnané.

„Pamatuješ, jak mi trhali před pár měsíci zuby moudrosti?“

Samozřejmě, že pamatuju. Vypadala týdny jako chipmunek.

„Jo, antibiotika,“ říká a pokrčí rameny.

„Jsi šťastná, že jo?“ ptám se.

„Nemohla bych být šťastnější.“ Podívá se mi do očí a vím, že nelže.

Uhladím ji ofinu z čela a setřu kousek polevy, „Tak co tě trápí?“ zeptám se.

Zhluboka se nadechne a zavře oči. „Co když on nebo ona dopadnou jako já?“ zašeptá. Emily je dyslektička a je téměř negramotná. Musí pracovat opravdu velmi tvrdě, aby mohla dělat všechny věci, které lidé berou jako samozřejmost, jako čtení názvů ulic a menu v restauracích.

„A co když ano?“ ptám se tiše. Chci na ní křičet, říct jí, jak úžasná je. Chci jí říct, jak šťastné její dítě bude, mít takovou mámu jako Emily a tátu jako Logana a celý pokoj plný strýčků a tet, kteří budou dítě rozmazlovat.

„Jsem jen vyděšená,“ říká. Vrtí hlavou, jako by chtěla vytřást myšlenky pryč. „Nepřála bych mou poruchu učení nejhoršímu nepříteli.“

„Pokud ji bude mít, dáš mu pomoc, kterou bude potřebovat k úspěchu.“ To je něco, co Emily nikdy neměla. Neměla podporu. Měla otce, který si myslel, že se nesnažila dost tvrdě, a nikoho, kdo by za ni bojoval, dokud nepotkala Logana.

Podívá se na mě. „Bude to v pořádku v obou případech, že jo?“

Logan ztratil sluch kvůli horečce, takže si nemusí dělat starosti kvůli zdědění poškození sluchu. „Bude to v pořádku,“ říkám. A nepochybuji o svých slovech, vůbec ne. „Budeš skvělá máma, Em.“

Přikývne a hodí mi do obličeje ručník. Chytnu ho a hodím ho do koše spolu s mým. Položí si ruku na břicho. „Je těžké uvěřit, že uvnitř mě roste malý člověk,“ říká tiše.

Položím jí ruce na ramena a nasměruji ji z koupelny. Ale slyším pláč přicházející z pokoje Hayley a zamířím tím směrem. Najdu Joey a Mellie stojící u Hayley a Mellie má počůrané kalhoty.

„Uh, oh,“ říkám. Dám si prst na pusu. „Shh,“ říkám. „Nikomu to neříkej. Budu hned zpátky.“

Jdu do tašky, kterou sebou přinesla Sky, a beru čisté oblečení pro Mellie. Pak jdu zpátky a vezmu jí za ruku, takže jí můžu vzít ke koupelně. Nejsem si docela jistý, co dělat, když mou ruku nepouští a táhne mě do koupelny s ní. Nechám jí očistit se a pak jí dám nějaké čisté oblečení, zatímco sedím na okraji vany. Tohle je pro mě všechno nové. Dobře, musel jsem to dělat s Hayley, ale ta žila s námi a je má neteř. To, že je rodina, usnadňuje, abych věděl, co dělat.

Vezmu Mellie umýt si ruce a připomínám si, abych jí řekl, aby šla znova do koupelny za půl hodiny nebo tak nějak. Hodím její oblečení do koše. Vyperu ho a vezmu zpátky ke Sky  zítra. Jdeme z koupelny a Mellie se na mě usměje a obejme mi nohu těsně pod kolenem. Posadí se mi na chodidlo a udělám tak s ní několik kroků, jako by byla moje bota, lepí se na mě jako suchý zip. Myslí si, že je to k popukání a ostatní holčičky to chtějí taky.

Potom, co každá dostane jízdu, a ujistím se, že všechny mají svačinu, vyjdu do chodby. Stojí tu Emily, podívá se na mě nahoru a dolů a přikývne.

„Co?“ ptám se.

„Nic,“ zacvrliká, zubí se jako blázen.

„Řekni to,“ vyzývám ji.

Pokrčí rameny. Ale pak se mi podívá do tváře. „Budeš ten nejlepší táta vůbec, Matte,“ říká.

Srdce se mi zvětší. „No, alespoň si nemusím dělat starosti, že budou po mně.“ Poškrábu se na břiše. „Být tak hezký je docela těžké břemeno k nošení.“

Zasměje se a praští mě do žaludku.

Ohnu se v polovině, svírám si žaludek, a to tehdy, když Sky vyjde zpoza rohu.

Podívá se k pokoji Hayley. „Právě jsem šla zkontrolovat holky,“ říká.

„Zrovna jsem to udělal,“ povím ji. Nakrčí obočí a vypadá tak zatraceně pěkně, že jí chci políbit. „Nikomu to neříkej, ale Mellie se počůrala do kalhot,“ šeptám jí dramaticky.

Otočí se směrem ke své tašce. „Oh, radši jsem vzala nějaké oblečení,“ říká.

„Už jsem se o to postaral,“ říkám, a obalím paže kolem Sky.

Obejme mě nazpátek. „Postaral ses o to?“ Položí si tvář na mou hruď a mazlí se. Mohl bych tu stát celý dlouhý den.

„Samozřejmě,“ říkám.

Něco proti mé hrudi mumlá, co zní jako, „Jsi opravdu sexy, když se staráš o děti.“

„Hej,“ vykřiknu. „Měla bys mě vidět, když vysávám. A myju nádobí. Nebudeš schopná vydržet, ten sexy vzhled.“

Zasměje se a políbí mě do středu hrudníku, těsně nad srdce.

Jdeme zpátky do obýváku. Posadím se u jejích nohou, zatímco si ona sedá na gauč. Emily znova zvedne kytaru potom, co Reagan všechno vyčistí. Nebo po tom, co Pete očistí Reagan, což trvá déle, než by mělo. Emily začne hrát a cítím prsty Sky, které mě lechtají na zátylku. Natáhnu se, abych si stáhl gumičku z vlasů, a nakloním se blíže k ní. Pochopí ten náznak a začne mi prsty projíždět skrz vlasy.

Opravdu potřebuji ostříhat, ale poté, co jsem byl tak dlouho plešatý, je nechci nechat ostříhat. Cítím se jako Sampson, který bere sílu z jeho vlasů. Vím, že je to hloupé, ale tak to cítím. Moje vlasy budou dlouhé, dokud to bude znamenat, že jsem zdravý. Nechodím na chemoterapii. Neberu hodně léků. Jsem jen já.

Sky mě nepřestává hladit, dokonce i když se změní písnička. Mám kolem sebe rodinu, a nic nebylo nikdy tak správné.

„Takže, kdo jde zítra na svatbu?“ zeptá se najednou Pete.

Prsty Emily narazí do strun a plácne přes ně rukou, aby je utišila. „Pete,“ zasyčí.

„Co?“ zeptá se, rozhazujíc ruce.

„Jaká svatba?“ zeptá se Sky.

Podívám se na ní a propletu si prsty s jejími na svém rameni. „Můj starý kamarád se žení,“ říkám.

Pete vyfoukne vzduch pusou, což zní jako zvuk, který jsme jednou slyšeli, že udělala koza v dětské zoo. Paul k němu střelí pohledem a Pete spolkne cokoliv, co se chystal říct dál.

„Proč by tam měl jít?“ zeptá se Reagan Petea a dívá se na něj, jako by mu vyrostly dva rohy.

„Aby dokázal, že je n- “ zavrčí Pete a zmlkne, když ho Reagan praští loktem do břicha. Upřímně, já bych šel po jeho koulích. „Pozvánka byla pro nás všechny,“ bručí Pete. „Alespoň bychom měli jít a sníst všechno jejich jídlo a vypít všechno pití. Jen říkám.“

„Chtěl jsi jít?“ zeptá se mě Sky.

Zavrtím hlavou. „Vůbec ne.“

„Říkal jsi, že je to tvůj starý kamarád, že jo?“ zeptá se.

Přikývnu hlavou. „Tak nějak.“

„Myslím, že bys měl jít.“

„Měl bys sebou vzít Sky,“ říká Pete. „Vymazat ty sračk-“ znova zaheká, když ho Reagan praští do zadní části hlavy.

„Příště jdi na jeho koule,“ povím Reagan.

„Dobrý nápad,“ říká, když se pokouší po něm šlehat blesky z očí. „Tvoje koule jsou příště moje, až otevřeš pusu,“ varuje ho a ukazuje prstem k jeho rozkroku.

„Moje koule byly tvoje ode dne, kdy jsem tě poznal, princezno,“ říká.

Sam předstírá, že bude zvracet.

„Takže, chtěl jsi jít?“ ptá se Sky. Přál bych si, aby to nechala být. Ale musel bych jí říct, o co jde, a upřímně se teď moc bavím, než abych myslel na April a Kena. Nechci je nechat mi ukrást ani minutu mého štěstí.

Emily dloubne loktem Logana. „Mohli bychom jít s nimi,“ říká. „Pro morální podporu.“

Logan pokrčí rameny. Nemohl by se zřejmě starat míň.

„No, vypadá to, že jdeme,“ říkám s těžkým výdechem. „Hurá,“ dodávám bezvýrazně. „Můžeš být připravená ve dvě?“ Podívám se na Sky.

„Oh, chceš, abych šla s tebou?“ ptá se, oči dokořán šokem.

Tahám ji za ruku, dokud nemá na výběr a neskloní se k mému obličeji, takže jí můžu políbit. „Nešel bych bez tebe,“ říkám. „Pojď se mnou.“

„Co děti?“ ptá se.

Friday zvedá ruku. „Budu hlídat. Nemám nic lepšího na práci.“

Ale Seth naléhá. „Budu je hlídat. Žádný velký problém.“

„Nemáš žádné plány?“ ptá se Sky.

Zavrtí hlavou. „Ne.“ Vyhýbá se jejímu pohledu. „Vůbec ne.“ Něco se děje, ale nemám ponětí co. Přijdu na to později.

„Takže je to domluvené,“ říká Pete. Opře se, má na obličeji spokojený pohled.

Je to daleko od vyřešeného. Nejdále, jak od vyřešeného může být. Alespoň budu s sebou mít Sky, která by to mohla udělat snesitelnějším.