BM - 12. kapitola

Překlad: Arey

Kor.: An

12/ Lucas

V tichosti dojíme, vzduch je plný sexuálního napětí. Když sleduju, jak Yulia dojídá poslední sousta jejího jídla, můj penis se snaží dostat z těsného prostoru džín, bolestivě pulzuje. Kdyby si Rosa nevybrala tuhle nešťastnou chvíli na to, aby si hrála na špiona, už bych byl v Yulii. Vystrašil jsem svoji vězenkyni. Vidím to v její tváři a způsobu, jak se na mě dívá. Pořád mi věří? Dochází jí, že jsem byl upřímný? Tohle řešení mě napadlo po cestě domů a hned jsem věděl, že je to jediný způsob.

Udělám přesně to, co mi napovídají instinkty, a Yulii si nechám.

Kdysi pro mě bylo tohle nepředstavitelné. Kdyby mi někdo na střední řekl, že budu přemýšlet o tom, že budu držet ženu proti její vůli, vysmál bych se mu. I když jsem byl u Navy, dlouho po tom, co jsem věděl, že jsem schopen čehokoliv, co úkol vyžaduje bez mrknutí oka, pořád jsem se držel svých zásad a snažil se v sobě potlačovat tu temnou stránku. Jen tehdy, kdy jsem byl hledaný muž, jsem sám sobě porozuměl a překročil hranice, které jsem dřív bral jako svaté. Držet Yulii jako svou vlastní nic nemění a je to mnohem lepší osud, než který jsem pro ni plánoval.

„Takže jak přesně by to fungovalo?“ zeptá se a konečně prolomí ticho. Pozorně se na mě dívá. „Budeš mě tu celý den držet přivázanou k židli a každou noc mi nasadíš pouta?“

Usměju se na ni, žilami mi proudí očekávání. „Jen pokud tě to vzrušuje, krásko. Pokud ne, myslím, že bychom se mohli dohodnout na něčem rozumném.“ Už jsem přemýšlel o implantaci sledovacího zařízení, kterou použil Esguerra na svou ženu. Mohl bych něco podobného udělat i Yulii, ujistit se, že se implantuje někam, odkud nebude snadné ho dostat ven.

Nejdřív se ale musím ujistit, že společnost, pro kterou dělá, je zničená; jinak by mohla Yulia využít své zdroje k útěku, ať už bych ji sledoval nebo ne.

„Nesvazoval bys mě?“ Oči se jí rozšíří, když se na mě dívá. „A nechal mě jít ven?“

„Ano.“ Jakmile by byla její agentura zničená a měl bych v ní sledovací zařízení, pak ano. „Ale nejdřív mi musíš říct o svém zaměstnavateli. Kdo je hlavou programu?“

Neodpoví mi. Místo toho se postaví na nohy a vyhodí naše oba papírové talíře do koše v rohu. Sleduju ji, abych se ujistil, že se o nic nepokusí, ale jen je vyhodí a vrátí se zpátky ke stolu. Zastaví se vedle židle a podívá se na mě. „Jak mám vědět, že ti můžu věřit? Jakmile ti řeknu, co vím, mohl bys mě prostě zabít.“

„Mohl, ale neudělám to.“ Vstanu a dojdu k ní. Zastavím se před ní a vezmu její tvář do dlaně. „Na to tě až moc chci.“

Yulia zčervená. „Takže co? Ušetříš mě, jen abys se mnou mohl šukat?“ V jejím hlase se mísí pochyby a výsměch. „Vždycky necháváš svého ptáka rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo umře?“

Zasměju se, necítím se ani trochu uraženě. „Ne, krásko. Jen když je neústupný.“ Popravdě si nemůžu vzpomenout, kdy mě žena svedla z mé cesty. Vždycky jsem si užíval sex a ženskou společnost, ale ta potřeba nikdy nebyla v mém životě rozhodující. Můj poslední dlouhodobý vztah – tříměsíční aférka ve Venezuele – byl v době, kdy jsem ještě nepracoval pro Esguerru, a roky jsem si na tu holku nevzpomněl. Od té doby jsem měl většinou jen jednorázovky nebo přinejlepším pár dní nezávazné zábavy. Yulia se na mě podezřele dívá, obočí má nadzvednuté a já už nemůžu déle čekat. Je moje a já mám v plánu uskutečnit to, co mé tělo poslední hodinu vyžaduje.

„Jdeme,“ řeknu a chytím ji za paži. „Myslím, že je čas započít naši úmluvu.“

Je ticho, když ji vedu do ložnice. Její dlouhé nohy poutají mou pozornost, když jdeme. Řekl bych, že jí budu muset sehnat nějaké vlastní oblečení, ale prozatím se mi líbí, když má na sobě mé tričko, i když na jejím hubeném těle visí. Vím, že podle standardů z mého dětství je to, co s ní teď dělám, špatné. Je moje vězenkyně a nedávám jí v tomhle ohledu žádné možnosti. Nutím ji do vztahu, který nemusí sama chtít, i když jsem si vědom jejích fyzických odezev na mé doteky. Mohl bych si své činy omlouvat tím, že kvůli její práci si takové jednání zaslouží, ale vím, že to není správné. Do tohoto života byla na základě jistých okolností přinucena a já jsem monstrum, které si z toho bere výhody.

Když svleču Yulii tričko, jsem přikován pohledem k jejímu nádhernému tělu. Věci, které jsem udělal během posledních osmi let – věci, které jsem udělal, abych přežil – mě zbavily všech morálních zásad, které mě rodina naučila. Muž, který teď před Yulií stojí, se už nepodobá tomu klukovi, který v šestnácti odešel z domu, a mé svědomí zůstane netečné, i když odhodím její tričko na podlahu a prohlížím si její nahé tělo.

„Lehni si,“ přikážu, hlas mi zhrubne chtíčem. „Chci tě na zádech.“ Chvíli váhá a já přemýšlím, jestli se mnou přece jen bude bojovat. Bylo by to zbytečné – i kdyby měla veškerou svou sílu, nebyla by mi protivníkem – ale to ji nemusí držet od toho, aby alespoň něco zkusila. K mé úlevě se o nic nepokusí. Místo toho vleze do postele a lehne si, pozoruje mě. Natáhnu se k ní, penis mi ještě víc ztvrdne. I když je Yulia stále hrozně hubená, její tělo má skvělé proporce – úzký pas, ženské boky a velká, kulatá prsa. Její zářivé blond vlasy jsou na polštáři jako svatozář, rámují obličej, který vypadá jako z titulků módních časopisů. S jejími jemnými rysy, hustými řasami a dokonalou pokožkou je skoro až moc krásná na to, abych ji šukal. ‚Skoro‘ je klíčové slovo. Pořád ale musím držet na uzdě svoji touhu po ní. Nechci jí ublížit. Toho už si zažila dost, ať už mou rukou nebo jiných. Jen pomyšlení na to – jak se jí dotýká jiný muž – mě zabíjí vzteky. Jestli se ještě nějaký muž dotkne Yulie, zaplatí svým životem.

Vlezu do postele, přehodím nohu přes její stehna a uvězním ji mezi ramena. Tentokrát jsem odhodlaný se držet, takže nad ní klečím na všech čtyřech, aniž bych se jí dotkl. Její hruď se zvedá a zase klesá přerývavým dechem, když na mě zírá. Poznám, že je nervózní.

Nervózní a vzrušená, jak můžu podle jejích ztvrdlých bradavek poznat.

„Jsi nádherná,“ zamumlám a nahnu se k jedné bradavce. Ani se nepohne, ale cítím, jak ztuhne, když jí na ni přitisknu ústa. Stisknu rty kolem napnutého vrcholku a něžně ho vcucnu. Zasténá, ruce po stranách sevře v pěst, zavře oči a zaboří hlavu do polštáře.

„Naprosto nádherná,“ zašeptám a přenesu pozornost k druhé bradavce. Chutná jako ona, jako teplá ženská kůže a broskve. Poté, co ji vcucnu, ji lehce ofouknu a dostane se mi dalšího zasténání. Pak se přesunu ke zbytku prsou, líbám její kulatá, drobná prsa, nedotýkám se jí ničím jiným než svými ústy. Její tělo je jako lahodná hostina, každý záhyb, každá prohlubeň, její vůně je omamná. I když ve mně buší chtíč, pokračuju na spodní stranu prsou, její hrudní koš, její pupík… Pohybuju se pomalu, ochutnávám každou část její kůže a pak strčím jazyk mezi záhyby její kundičky.

Vykřikne, napne se a já ucítím ruce na mé hlavě, zarve mi do ní nehty, když najdu její klitoris a přitisknu na něj svůj jazyk. Je vlhká – cítím její vzrušení – a tu jedinečnou ženskou chuť, která vyšle vlnu krve přímo do mého ptáka. Koule se mi napnou a ruce se mi třesou nutkáním ji popadnout a vstoupit do ní, vzít si ji, jak jsem to chtěl udělat před vyrušením v kuchyni.

„Lucasi.“ To slovo doprovází zasténání, lehce se pode mnou zavrtí, nadzvedne boky v naléhavé žádosti. „Oh, bože, Lucasi…“

Nemilosrdně zadusím vlastní potřebu, soustředím se na ni, používám pusu, abych ji dostal k vrcholu, ale ne příliš daleko. Ochutnám každý kousek její kundičky, hraju si s jejím poštěváčkem. Její výkřiky se stupňují, nehty mi zarývá do hlavy čím dál silněji, a já musím sevřít prostěradlo, abych po ní okamžitě nevyjel. Chci jí nejdřív dopřát tohle potěšení, aby cítila ten hlad, který mě v její blízkosti sžírá.

„Lucasi!“ Naříká, zaryje nohy do matrace po stranách a tím poznám, že už víc nezvládne. Vjedu rukou mezi její stehna, proniknu do ní dvěma prsty a zároveň si jazykem hraju s jejím poštěváčkem. Prohne se v zádech, když vykřikne, ucítím, jak se stáhne kolem mých prstů. Čekám, dokud její sevření nepovolí a pak se vyšplhám na její tělo. Držím se na loktech, koleny jí roztáhnu nohy od sebe a přitisknu penis k jejímu otvoru.

„Yulie.“ Čekám, než otevře oči, pohled má stále zastřený a prázdný. Pak se poddám vlastní zoufalé potřebě, vjedu do ní jedním silným přírazem. Zasténá, znovu stiskne ruce v pěst a já se konečně ztratím. Jakmile chtíč lehce zeslábne, začnu se v ní pohybovat, vezmu si ji tvrdě a rychle. Zběžně si uvědomím, že má nohy obtočené kolem mých boků, a začne mi přicházet naproti mým přírazům. Je vlhká, jemná a semknutá kolem mě, její vnitřní svaly svírají mého ptáka, a napětí ve mně je najednou nekontrolovatelné. Roste a je čím dál intenzivnější, slyším tlukot srdce v mých uších a pak konečně dosáhnu vrcholu, orgasmus mě dostane šílenou silou. Pevně ji sevřu a zasténám, když do ní v několika dlouhých, vyčerpávajících vlnách vypustím své sperma.

K mému překvapení znovu vykřikne a já ucítím, jak se celá stáhne, její tělo zasáhne druhý orgasmus. V penisu mi pulzuje v dozvucích dosaženého vrcholu a pak padnu na stranu a přitáhnu si ji na sebe.

V hlavě nemám žádnou jinou myšlenku, kromě jediné. Nikdy ji nenechám odejít.