MMM - 15. kapitola

Překlad: Marta

Skylar

Oh, Matte. Proč jsi to udělal?

Obličej mého otce je jasně červený a vypadá, jako by chtěl zakroutit Mattovi krkem. Nikdy jsem neviděla tátu takhle se chovat. Nikdy.

„Pane Morgane,“ říká Matt, přikyvujíc směrem k mému tátovi. „Neuvědomil jsem si, že jste tady,“ poznamená. Pak rozhodí ruce, jako kdyby nevěděl, co dalšího říct.

„Očividně,“ zavrčí táta.

Matt se na mě podívá, jako kdyby čekal, co dál. Zakryju si pusu rukou, abych skryla úsměv. Ale nemůžu přestat myslet na ten polibek. Tak příšerný, jak to bylo, bylo to perfektní, a vše, co chci dělat, je zbavit se táty, abychom to mohli udělat znova a lépe. „Táta přišel zkontrolovat děti,“ řeknu.

„A tebe,“ říká táta. Pořád vrčí. Jeho obličej je červený jako rajče. Ačkoliv mě nikdy v životě nekontroloval.

„Mě a děti,“ opravuji se.

„Je pozdě,“ poznamená Matt. „Pravděpodobně bych měl jít.“ Zamíří ke dveřím. Ale poslední věc, co chci, je, aby odešel.

Propletu si prsty s jeho a zatahám ho za ruku. Podívá se mi do očí a přísahám, že můžu vidět hloubku jeho duše. Vidím jeho touhu a vidím jeho zmatek a vidím jeho potřebu. „Nechoď,“ říkám tiše, stisknu mu prsty. „Zůstaň.“

Přikývne. Vedu ho k pohovce a sedá si. Je hrozně moc nesvůj a je opravdu tak trochu roztomilé to sledovat.

„Právě jsem tátovi říkala o zítřejším Sethovo zápase.“ Sedám si vedle Matta, zvedne ruku a položí paži na opěradlo gauče za mnou, a to především proto,že se přitisknu k jeho boku a nedávám mu na výběr. Přitulím se k němu a vytáhnu si nohy na pohovku. Spolknu úsměv, protože nechci, aby někdo věděl, jak závratně šťastnou mě tohle dělá, jen být blízko k němu. Úmyslně.

„Chystáš se jít podívat na jeho zápas, Matte?“ ptá se táta. Zírá na Matta hrozně tvrdě, ale Matt prostě přikývne.

„Plánuji to, pane,“ říká. „Miluju sledování zápasení.“

Podívá se na mě a usměji se na něj. Matt mě překvapí, když se skloní a políbí mě na špičku nosu. Hravě na něj nakrčím nos a cítím, jak skrz něj duní smích.

„Šel jsem na několik z nich minulý rok,“ říká táta.

Počkat. „Šel?“

Přikývne. „Šel jsem, kdykoliv jsem mohl. Seth je opravdu dobrý.“

To mě naprosto šokuje. Nikdy nepřišel na moje taneční recitály. Nebo moje gymnastické soutěže. Nebo na cokoliv, kam jsem chodila. Ale vyvíjí úsilí s těmito dětmi a teď jsou tyhle děti součástí mého života, jeho úsilí mě dělá šťastnou, za ně. Zaslouží si mít v životě lidi, kteří se o ně starají a milují je. „Vím, že Seth bude šťastný, že tě tam uvidí.“

„Jsou děti v posteli?“ zeptá se Matt.

„Pravděpodobně ses měl zeptat předtím, než jsi zaútočil na mou dceru,“ vyštěkne táta. „Už je pozdě.“

Matt přikývne. „Já vím.“

„Co se stalo s tvým nosem?“ zeptá se táta.

Matt se zakření. „Udeřila mě.“ Trhne palcem ke mně.

„Chytrá holka,“ říká táta a usměje se na mě. Nikdy se na mě nedíval s takovou láskou a srdce se mi potopí z toho, jak je to kruté. Táta pokyne ze mě k Mattovi a zpátky. „Jak dlouho se vy dva vídáte?“ zeptá se.

Matt na mě zvedne obočí. „Dlouho ne,“ pípnu.

Táta přikývne. „Myslím, že bych měl jít,“ poznamená. Vstane a nasadí si sako. Zvednu se a doprovodím ho ke dveřím. Matt jde taky a natáhne ruku, aby si s tátou potřásl.

„Nezneucti mou dceru,“ říká táta.

„Ano, pane,“ říká Matt. Sklopí hlavu a zastrčí si ruce do kapes, vypadá jako Seth dneska, když jsem mu vynadala kvůli svěřování se Mattovi.

Táta se nakloní a přitáhne si mě do rychlého objetí. Tohle je taky nové. Nepamatuji si, že by to dělal předtím. Nebo alespoň ne už dlouho. „Dobrou noc, tati,“ říkám. „Díky, že ses zastavil.“

„Budu se snažit dělat to častěji,“ říká hlasitě, mluví směrem k Mattovi.

Matt přikývne a zavrtá svou hlavu ještě hlouběji. Zachichotám se.

„Tvoje matka tě chce vidět,“ říká táta. Můj smích se vytratí.

„Proč?“

Zhluboka se nadechne. „Prostě chce.“

„Budu o tom přemýšlet,“ povím mu.

Táta odchází a zavírám za ním dveře.

Matt klesne na gauč a položí se, rozhodí ruce, jako kdyby byl připravený nechat se pohltit. „Ó můj bože,“ vydechne. Ale taky se chechtá. Jeho břicho se otřásá smíchy. „Proč jsi mi neřekla, že byl tady?“

Má jednu nohu na gauči a druhou na podlaze, takže si kleknu mezi jeho roztažené nohy a položím se na něj, přidržujíc se rukama na jeho široké hrudi. Ačkoliv s tím nepočítal. Pak si mě přitáhne k hrudi a drží mě těsně u sebe. Jeho tělo pode mnou stoupá a klesá, stabilně a spolehlivě.

„Řekla bych ti, že je tady, kdybys mi na to dal čas.“ Směju se proti němu, zvedne hlavu, aby se na mě podíval.

„Neopovažuj se smát,“ říká. „Tohle je vážný. Tvůj táta mě od teď bude nenávidět.“

„Je mi jedno, co si myslí,“ říkám. Natočím se o něco výš, abych dostala rty blíž k jeho. „To byl jako nejhorší polibek všech dob,“ šeptám dramaticky.

„Já vím,“ šeptá zpátky. Ruku mi položí na pas a zvedne mě, přitahujíc si mě k sobě ještě blíž. Nadzvedne mi okraj trička a jeho teplá ruka se dotýká mé nahé kůže. „Nikdy tě znova líbat nebudu. Protože tenhle polibek byl příliš hrozný.“

„Příšerný,“ říkám tiše, dívajíc se na jeho rty. „Ale myslím, že bychom to měli zkusit znova.“

Matt za mne zahákne ruku a přetočí nás. Podívá se na mě. „Myslíš, že to je legrační?“ zeptá se. Ale taky se kření, takže se nebojím.

„K popukání,“ vydechnu. „Nemyslíš?“

Jeho obličej se snižuje, dokud se jeho rty nevznáší nad mými. „Jsi tak kurevsky úžasná, až mě z toho občas bolí srdce,“ říká. Moje srdce klopýtne a silně se mi rozbuší v hrudi.

„Polib mě, Matte,“ zašeptám.

Konečně se jeho rty dotknou mých. Polibek u dveří byl plný vášně a chtíče. Ale tenhle je jemný a žhavý a tak skutečně dokonalý, že se pod ním svíjím, snažím se dostat blíž. Jeho rty kloužou přes mé, jemné a vlhké a hedvábně hladké. Jeho jazyk mě olízne přes šev rtů, a když zalapám po dechu na tu senzaci, vžene se dovnitř. Jeho boky se třou o moje a můžu cítit jeho délku přitisknutou proti mému břichu. Je tvrdý a obrovský, ale pořád tak jemný. Dotýkám se jazykem toho jeho, a když se snaží odtáhnout, lehce skousnu jeho ret, dokud mi znova nesténá proti ústům a nejde blíž ke mně.

Tři malá poklepání na mé paži mě odtrhnou od Mattových rtů. Otevřu oči a najdu tmavé oči Mellie dívající se na nás. Matt se ode mne odtáhne, když něco pronesu proti jeho rtům. Pak si uvědomí, že Mellie je tady. Sedne si a sleze ze mne. Také se vyškrábu do sedu.

„Co se děje, Mellie?“ zeptám se. Ale pak si uvědomím, co se děje. Ten pach mě zasáhne a musím si přikrýt pusu. „Je ti špatně?“ ptám se.

„Pozvracela jsem celou postel,“ říká tak tiše, že jí stěží můžu slyšet.

Oh, sakra, co bych měla teď dělat? „Vzbudila jsi Setha?“ zeptám se.

Zavrtí hlavou, oči se jí plní slzami. „Jeho dveře byly zamčené.“

„Oh, to je v pořádku,“ říkám. Beru jí za lepkavou ručičku a Matt jde s námi. „Je mi to líto,“ říkám mu.

„Žádné starosti.“

„Uvidíme se zítra?“ říkám. Svraštím obličej, protože se cítím špatně.

„Pomůžu ti,“ říká. „Proč jí nevykoupeš, zatímco já převleču povlečení?“ Zamíří k prádelníku a přehrabuje se v povlečení, dokud nevytáhne sadu, se kterou je spokojený.

„Chceš mi pomoct?“ ptám se.

Dívá se na mě, jako bych se zbláznila. „Samozřejmě.“

Pokud jsem nebyla do něj zamilovaná předtím, jsem teď o hodně blíž. Ani mě teď nepolíbil a už mám v břiše tisíc poletujících motýlků.

Vedu Mellie do koupelny, abych jí pomohla umýt se, a dáme čisté pyžamo. Když vyjdu z jejího pokoje po uložení zpátky do postele, najdu Matta, jak začíná pouštět pračku se špinavým povlečením. Sethovo dveře se otevřou a vystrčí ven hlavu.

„Co se děje?“ ptá se Seth.

„Mellie bylo špatně,“ zašeptám.

„Je v pořádku?“ Jde do jejího pokoje a o minutu později po jejím zkontrolování vyjde ven. „Omlouvám se, že jsem s tím nepomohl,“ říká nesměle.

„To je v pořádku. Zvládli jsme to. Jdi zpátky do postele,“ navrhuji.

„Muselo to být něco, co snědla. Nemá horečku.“ Seth nevypadá, že si dělá starosti.

Pravděpodobně to bylo pět sušenek, které jsem jí nechala sníst po večeři. Seth mi řekl, že to byl špatný nápad a já neposlouchala. „To muselo. Jdi zpátky do postele.“

Seth se podívá ze mě na Matta a zpátky a zvedne obočí. „Dobře,“ říká s úšklebkem.

„Sklapni,“ zabručí Matt hravě. Seth přikývne a jde do jeho pokoje, zavírá dveře.

„Nikdy nezamyká dveře,“ říkám a snažím se přijít na to, proč by to udělal.

Matt se zašklebí. „Někdy dospívající kluci potřebují zamknout jejich dveře,“ říká. „Věř mi, je to v pořádku.“ Položí mi ruku na rameno a vede mě zpátky ke gauči.

„Oh, myslíš, že dělal tamto?“ ptám se. Stále šeptám.

„To je dobrá domněnka,“ říká s tichým smíchem.

„Vidíš,“ vyhodím ruce do vzduchu, „Nevím nic o dětech.“

„Je to puberťák,“ říká. „Můžeš vždycky předpokládat, že to bude jako to první.“

„Jak to že toho tolik víš?“

„Čtyři bratři,“ vysvětluji. „Pamatuješ? A nemusím připomínat, že jsem chlap. Děláme to.“ Kření se.

„Myslíš, když jsi byl mladší.“ Sleduji pečlivě jeho tvář.

Jeho úsměv se ještě zvětší. „A starší.“

Můj obličej zrudne. Jen se usmívá ještě víc a poklepe mi prstem na nos.

Podívám se na moje tričko. „Tak trochu voním jako zvratky,“ říkám.

„Jo,“ říká. „Já tak trochu taky.“ Viděla jsem ho mýt si ruce po převlečení povlečení a já si je umyla také, ale stejně. Není to moc sexy.

„Děkuji, že jsi mi pomohl.“

„Rádo se stalo. Jsem rád, že jsem tu byl.“

Matt se natáhne po konci jeho trička a přetáhne si ho přes hlavu. Pod ním má ještě jedno bílé tričko bez rukávů, takže není nahý, ale tohle ukazuje mnohem víc kůže. Mnohem víc tetování. A mnohem víc svalů. Matt je velký a široký, ale vysoký a štíhlý. Nechám uniknout malý povzdech.

„Můžu na chvíli zůstat?“ ptá se Matt.

„Jo, ale potřebuji se převléknout.“ Vstávám a jdu se převléknout do trička s dlouhým rukávem a šortek na spaní. Vrátím se a Matt si tiše píská, dívá se mi na nohy.

„Připomeň mi, aby zvracela pokaždé, když se budeme muchlovat na gauči,“ poznamená.

Usměji se. Nemůžu si pomoct. Sedám si vedle něj a přitáhne si mě k boku. Pak si lehne, takže jsem natažená přes něj. Můj bok je zastrčený mezi ním a opěradlem pohovky.

„Nechci jít ještě domů,“ říká tiše. Vytáhne si mou hlavu na hruď a přitiskne mi k ní tvář. Jeho ruka se mi usadí vzadu na hlavě a začne mě hladit po celé délce vlasů.

„Tak nechoď,“ říkám tiše.

Nejde. Jen si zamotává prsty do mých vlasů a pak je stahuje zpátky na záda, znova a znova, dokud mi neztěžknou víčka a neusnu na jeho hrudi.

Vzbudím se příští ráno uložená ve své posteli, pokrývku vytaženou až k bradě. Sednu si a rozhlédnu se. Vedle mě na polštáři je vzkaz. Otevřu ho a čtu.

Už jsi do mě zamilovaná?