WIA - 16. kapitola

Překlad: Sim

Součastnost

Kelsey

Během Royova rozhovoru jsem mohla vidět, jak trpěl tím, že si oživoval vše, čím si prošel. Když mi to všechno řekl poprvé, nemohla jsem tomu uvěřit. Prošel si tolika věcmi. Najednou to vysvětlovalo, proč byl on ten, o kterém lidi nic nevěděli. Ale fakt, že s tím pomalu vycházel ze své ulity, svědčilo o tom, že se přes to dostával. Skončil se svou minulostí a vypořádal se se vším, co ztratil. Stával se novým Royem. Lepším.

Zrovna, když jsem vydechla, Roy vyšel zpoza rohu a vydechl ve stejnou chvíli. Odhrnul si vlasy z obličeje, a když se jeho oči setkaly s mými, usmál se. Rychle jsem se postavila a zastrčila si knihu do podpaží.

„Tak…co myslíš?“ zeptala jsem se, přešla k němu a objala ho kolem krku.
„Myslím….že to byla ta nejtěžší věc, kterou jsem kdy udělal – a že jsem toho udělal hodně,“ usmál se a já se zasmála s ním.
Přitiskla jsem mu pusu na tvář a přitáhla ho blíž k sobě, usmívajíc se od ucha k uchu. „Jsem na tebe hrdá, Royi. Ne každý by tohle zvládl.“
„Já vím.“ Mazlil se svými rty s těmi mými. „Co říkáš na to, že odtud vypadneme?“
„To by bylo skvělé.“ Opravdu by to bylo skvěle. Měla jsem zadek celý otlačený od toho, jak jsem seděla na té dřevěné židli. Uvolnila jsem ruce, které jsem měla kolem jeho krku a v ruku v ruce jsme se vydali k východu. Několik zaměstnanců nám na rozloučenou zamávalo a my mávali zpět. Během chvilky jsme stáli venku. „Zavolala jsem Stana,“ říkám a ukazuju směrem k limuzíně.

„Kells, vážně uvažuju o tom, že z tebe udělám mou asistentku,“ škádlí mě.
„Promiň. Už jsem zaměstnaná. Ale díky za nabídku,“ říkám a pomalu se blížím k limuzíně. Stan vyskočí ven a spěchá k zadním dveřím, aby je otevřel.
„Trvalo to déle, než jsem myslel,“ říká Stan a kontroluje hodinky, jak pomalu šplhám dovnitř. „už je šest.“
„Omlouvám se,“ říká Roy. „Alespoň si placený na hodinu.“
Smějíc se, Stan za ním zavře dveře a odlepí se od chodníku, jak míříme do Royova bytu. Během naší cesty si nemůžu pomoc a všímám si, jak je Roy tichý. Zírá z okna, rty pevně stisknuté k sobě a hubené prsty má složené v klíně. Vlasy mu znovu padají do obličeje a mě se zmocní potřeba mu je odrhnout pryč, ale držím se. Nad něčím přemýšlí.
„Co se ti honí hlavou?“ ptám se.
Trhne pohledem mým směrem. „Nic. Jen přemýšlím…“
„Nad..?“
„Spoustou sraček.“ Suše se směje.
Lehce se posunu na svém místě a sklouznu blíž k němu se sladkým úsměvem. „Víš… je v pořádku, že na ní občas myslíš, Royi. Chápu, že jste se nerozešlo zrovna v dobrém. A ty…jsi jí miloval.“
Pokrčí rameny a přehodí jednu paži kolem mých ramen, přitahujíc si mě blíž.
„Není to jenom o tom, že jsem jí miloval. Je to o tom, že řekla, že mě miluje, i když to nebyla pravda. Vím, že to nechceš slyšet, ale většinu času přemýšlím nad tím, že chci vědět, co přesně si myslela, když byla se mnou. Viděla mě ráda? Byla se mnou šťastná? Byl jsem vždycky jen druhá volba? Brala mě vůbec vážně? Nebo mě celou dobu jenom využívala, aby se dostala před někoho jiného?“
Kousala jsem si spodní ret, uvažujíc nad tím, co jiného bych měla říct, než jen „Rozumím.“
„Ale to je jedno. Je konec a já se přes to dostal. Teď mám všechno, co chci přímo vedle sebe.“
Dívám se na něj a přes tvář se mi rozlévá obrovský úsměv.
„Miluju tě, Kells.“
„Taky tě miluju, Royi.“
Nepomáhalo, že jsme byli zaseknutí v zácpě, ani nepomáhalo, že si zíráme navzájem do očí, kde můžeme vidět všechnu tu lásku, kterou k sobě chováme.
Natahujíc se dopředu, uchopí moje tváře a palci mi přejede po kůži. Jeho dech se pomalu zrychluje a můj se naopak zpomaluje. Pomalu palcem putuje do koutku mých rtů a jemně ho tře.
„Nechápu, jak tě mohl někdo opustit,“ šept. „Nebo se k tobě chovat špatně. Jsi dokonalá.“ Pokládajíc ruku na moje stehno, se Roy naklání blíž ke mně a můj dech se zadrhává. Nakláním hlavu a moje rty jsou jenom kousek od těch jeho. Nikdo z nás se ani nehýbe. Druhou rukou stiskne tlačítko a mezi námi a řidičem se objeví oddělující okno. Stan se zasměje, jak tuší, co se bude dít a zesílí rádio.
Auto naplní písnička od Drakea  a já si skousnu spodní ret. Už dál nemohu. Šplhám do jeho klína a útočím na jeho rty, prsty projíždím jeho hebké vlasy. Vždycky se schovává za svoje vlasy a já to nemohu vystát.
Jako kdyby věděl, co si myslím, Roy sahá do kapsy, vytáhne gumičku a stáhne si vlasy do culíku, usmívajíc se na mě. „Lepší?“
„Mnohem,“ mumlám a znovu ho líbám. Nikdy, ani za milion let by mě nenapadlo, že se jednoho dne budu muchlovat s Royem Sykesem. Nikdy. Byla jsem jenom obyčejná holka, která hledala v životě jenom to nejlepší, ale teď jsem měla jeho a všechno bylo tak…správné.
Můžu cítit, jak se pomalu napíná proti jeho džínům. Je silný a tvrdý a já toužím po každé jho části. Po jeho dnešním rozhovoru jsem chtěla věci trochu zlepšit. Nechci, aby si někdy myslel, že ho opustím. Je mi jedno, jak moc bude cestovat, jak moc musí pracovat, chápala jsem jeho životní styl. Rozumím tomu.
Věřím mu.
A jsem daleko od sobectví. Vždycky tady pro něj budu, když se vrátí domů. Vždycky tady budu, abych se o něj postarala.

Sténajíc, bořím prsty do jeho vlasů jednou rukou a druhou beru do dlaně jeho bradu jemně pokrytou strništěm.  Zavrčí a přitiskne ke mně víc jeho erekci. Odtáhnu se a dívám se na jeho oteklé, červené rty. Usměje se, oči má líné…sexy. „Sundej si kalhotky, Kells.“
„Tady?“ šeptám.
„Ano. Tady.“ Jeho hlas je pevný.
S jednoduchostí sklouznu z jeho klína a natáhnu se, abych si stáhla kalhotky. Dopadnou na podlahu limuzíny a on se na mě dívá, oči temné potřebou. Sevře mou ruku, přitáhne si mě zpátky blíž a studuje mě. Jeho pohled mě znervózňuje, ale snažím se zůstat v klidu. Lákal mě a stejně mě nutil se cítit rozpačitě v čemkoliv, co v jeho blízkosti dělám.

Roy si rozepíná pásek a džíny, lehce nadzvedne boky a stáhne je dolů. Stáhne si lehce boxerky a osvobodí tak svého ptáka. Projíždí mnou teplo, a čím víc se dívám na jeho nateklého kamaráda, tím víc toužím potom, cítit ho mezi nohama.

Nakláním se dopředu a cítím teplo, které z něj vyzařuje. Sevřu ho v dlani a on završí, dívajíc se na mou ruku, vybízejíc mě, abych pokračovala.
A tak pokračuju.
Chci ho ochutnat. Chci každý jeho kousek ve své puse. Roy ztuhne, když mu dojde, co se chystám udělat. Pokládám mu ruce na stehno, abych ho udržela v klidu, a potom ho vezmu do pusy, pohybujíc hlavou nahoru a dolů, zatímco on vrší a šeptá „Ano.“
Vyjedu znovu nahoru a jazykem olíznu kapku, která se objeví na špičce jeho penisu. Toužím potom na něj dosednout a cítit v sobě každičký jeho centimetr. Dívám se na něj a znovu pohlcují pusou jeho délku a on zakloní hlavu a vydechne zadržovaný vzduch.
„Vstaň,“ říká a tahá mě za paži. „Nechci se ještě udělat. Potřebuju být uvnitř tebe.“
Potřebuju. Kurva. Jeho slova mě vždycky donutí se kroutit. Obkročím ho a líbám ho na krk. Chytím se ho pevně kolem krku a cítím jeho špičku u svého vstupu.
Začala jsem se na něj spouštět a čím hlouběji pronikal, tím větší byly moje steny. Zakláním hlavu a chytám se toho pocitu. Jeho tloušťka mě pomalu pohlcuje, a jakmile je uvnitř celý, začnu se hýbat. Pohybuju se dopředu a dozadu, jednou rukou mě drží za zadek a druhou se snaží přetáhnout moje šaty přes hlavu. Osvobodí moje prsa a bez váhání začne sát mojí bradavku. Pohybuju se na něm a šeptám, aby pokračoval. Sevře pevněji můj zadek a začne hýbat svými boky, udržujíc se mnou tempo. Prohloubím svoje přírazy a s každým dalším nárazem zakleje.
„Kurva…kurva, Kelsey.“
Způsob, jakým říká moje jméno, jenom zapříčiní, že ještě zrychlím. Kolona se konečně začíná hýbat, vnitřkem auta se rozléhá hudba, ale mě je všechno jedno. Vše, na čem mi momentálně záleží je, abych potěšila Roye. Netrvá dlouho a oba se blížíme k vrcholu. Čím rychleji přirážím, tím více mu zatínám nehty do ramenou. Nasaje prudce vzduch, jako by nebyl připravený na svoje uvolnění – jako by chtěl, aby tohle trvalo věčně – ale já připravená jsem a chci, aby uvnitř mě explodoval.
„Prostě se uvolni,“ šeptám, natáhne za sebe ruku a začnu mu hladit koule. „Skoro tam jsem, zlato.“
Vím, že ho moje slova dostanou. Celý ztuhne. Rty narazí na moje a já zasténám. Chci křičet ze všech střech, ale odolám. Sténám mu do pusy a moje tělo se třese, jak se pomalu rozpadá. Přirážím boky a cítím teplo, které mnou proniká, jak pevně ho v sobě tisknu.
„Sakra, Kells,“ šeptá Roy a chytne mě ještě pevněji. Zakloním hlavu a nemůžu uvěřit, že jsem si ho osedlala v limuzíně. Tohle bylo naše poprvé v limuzíně a zatraceně to bylo naprosto neuvěřitelné. Pomalu se zvědám a sklouznu vedle něj, dýchám jako o život a na tváři se mi usadí spokojený úsměv.
„Líbilo se ti to?“ ptá se Roy.
Podívám se na něj a přikývnu. „Víc, než si myslíš.“
„Počkej, až dorazíme do bytu. Ještě jsem s tebou neskončil.“
Skousnu si ret, posadím se a omotám kolem něj svoje paže. Otázka, kterou jsem měla na mysli od chvíle, co jsme opustili společnost, kde Roy měl rozhovor, se znovu vynoří a já vydechnu. „Co budeš dělat, až se začnou paparazzi ptát ohledně toho článku?“ ptám se. „Budou tě pronásledovat.“
„To, co dělám vždycky. Ignorovat je. Ačkoliv se nabízí otázka,“ řekne a nakloní mou hlavou ukazováčkem. „Co uděláš ty?“
„No…nic moc.“
„Budou tě pronásledovat taky, víš,“ dodává.
„Jo, já vím.“ A já nenáviděla jsem to. Od chvíle, co jsme se s Royem stali oficiálním párem, vidím kamery a foťáky úplně všude. Je to směšné a občas mě to děsí, protože tihle lidé mohou být někdy opravdu agresivní. Bylo mi několikrát řečeno Royem, kapelou a dokonce i Elizou, že nedají pokoj, dokud nedostanou odpovědi. Věřila jsem každému slovu a držela jsem pusu na zámek. Nenechám je, aby ze mě cokoliv dostali.
„Co se ti honí hlavou?“ ptá se Roy a zaťuká mi na čelo.
„Jen…přemýšlím.“
„Nad..?“
Podívám se na něj a přimhouřím oči. „Napodobuješ mě?“
Zasměje se a potom mě políbí na rty. „Nedělej si s nimi starosti, Kells. Hádám, že tohle je cena, kterou musíš zaplatit, když jsi se mnou, hm?“
„Hej, ta cena za to stojí. Ty lidi neznamenají nic, když mám tebe,“ říkám.
„Je to tak?“
„Jop.“
Během deseti minut jsme u bytu. Roy já vyskočíme z auta ven a spěcháme ke dveřím, aby nás nikdo neviděl. Celou cestu se smějeme, jak stiskneme tlačítko do dvacátého čtvrtého patra. Jakmile jsme uvnitř, vydechnu úlevou a pomalu nechám, aby mě klid jeho bytu pohltil.

„Hladovím,“ řekne Roy, vyklouzne z trička a hodí ho na postel. Následuju ho do ložnice, sundám si šaty a zamířím ke skříni. Prohlížím si oblečení, jak hledám něco pohodlného a zrovna, když se ho chystám zeptat, co by si dal, cítím jeho teplé tělo za sebou. Omotá kolem mě paže a já zalapám po dechu, když se rty dotkne mého krku. Celá hořím, uvnitř i venku, jak mi jeho ruce putují po těle, dokud nesevře moje prsa. Jeho jazyk si hraje s mým ušním lalůčkem a já nakloním hlavu a víc se o něj opřu. „Říkal jsem, že jsem ještě neskončil. Pojď,“ říká, uchopujíc mojí ruku a táhnoucí mě od skříně směrem k posteli.
Otočí mě a já přistanu na zádech. Potom přikáže, ať roztáhnu nohy.
„Royi,“ protestuju.
Zavrtí hlavou a pokrčí kolena. Sevře rukama moje kolena a odtáhne je od sebe, potom se kloní a sevře mezi zuby moje kalhotky, než je stáhne dolů. Zasténám, když se otře o můj střed. Jeho dech je na mě, ruce stále na mých kolenou. Když se na něj podívám dolů, sleduje mě, oči temné, žádající, abych se dívala.

Skousne si spodní ret a pustí moje kolena. „Měj nohy od sebe.“
Přikývnu. Ačkoliv se mi nohy kroutí jako špagety, chci to. Chci to víc, než cokoliv jiného. Roy byl mimo město několik dní. Vrátil se zpátky včera ráno, ale byl příliš zaměstnaný zařizováním nějakých věcí s FireNine. Ale teď, když byl jeho rozhovor u konce, byl můj celou noc a já si to chystám užít. Každou vteřinu.
Jak mě moje myšlenky na čas strávený s ním pohlcovaly, jeho jazyk se přitiskl k mému klitorisu a já hlasitě zalapám po dechu, tahajíc ho za vlasy. „Nebylas připravená?“ ptá se, lehce se zvedne, ale pořád se nade mnou vznáší.
Zavrtím hlavou. „Vůbec.“
„Dobře.“ Znovu vyplázne jazyk a olízne mě. Vydám hlasitý sten, ruce pořád v jeho vlasech. Pohybuje hlavou nahoru a dolů, vrčí a mručí, jak hltá mojí šťávu. Jednou rukou vklouzne kolem mého boku a přitáhne si mě blíž a jeho jazyk nabere na rychlosti. Nohy mi slábnou, snažím se je dát k sobě, ale on přestane, zvedne se a vrtí hlavou.
„Dáš je k sobě a já přestanu, Kells,“ varuje mě.
Do háje. Nechci, aby přestal. Ne takhle brzo. Znovu roztáhnu nohu a on neváhá, znovu mě ochutnává, saje a bere můj nateklý klitoris mezi zuby. Vklouzne do mě prstem, přídávajíc tak na senzaci, která se mi pomalu šíří tělem. Drápu se po pokrývkách a mé tělo se prohne. Pohlcuje mě teplo, které se šíří z mého hrdla přímo mezi moje nohy. Cítím, jak mi tuhne každá část tělo a potom přijde uvolnění. Křik z orgasmu naplní místnost a Roy zavrčí. Můžu cítit, jak se usmívá, když naplňuju jeho pusu svým uvolněním. Jemně mě saje, když pokládám své tělo zpět na postel. Poslední olíznutí, poslední otřesení mého tělo a najednou leží vedle mě. Položím si hlavu na jeho potetovanou hruď.
„To bylo…“
„Jo?“ broukne.
„Úžasné.“
„Jen jsem ti chtěl ukázat, jak moc jsi mi chyběla.“ Políbí mě na čelo. „Tímhle a později mazlením na gauči.“
„To zní dobře. Filmy taky?“
Roy se posadí a přikývne a já znovu přistanu na zádech, stále omámená tím úžasným orgasmem. „Objednám nějakou čínu, nebo něco. Ty se osprchuj. Připrav se na třetí kolo.“
Smějíc se se posadím a sleduju ho, jak vyjde ze dveří. Pohupuje boky a dolíčky na jeho zádech dodávají jeho polonahému tělu ještě na větší žhavosti. Zatraceně, pořád nemůžu uvěřit, že je můj.

***

Víte, co je zrádcovský? Když najednou v půlce knížky přejde minulý čas na přítomný.. :D Nějak jsem si toho všimla až po kusu přeložený kapitoly, takže se omlouvám, jestli to někde nebude dávat smysl. Tak nějak mi dávalo problém zformulovat slovesa ve správném tvaru.
Taky se chci omluvit, jestli kapitolky budou trochu drhnout, protože letos maturuju a tak už to pomalu začíná. Ale rozhodně se budu snažit to přeložit, jak nejdřív to půjde! :)