H-SH - 40. kapitola

Překlad: Liv

Kate přistála v Chicagu v sedm hodin, což znamenalo čtyřicet pět minut času přes odletem do Indianapolis. Telefon, který jí dal Ian cinkl, když šla uličkou z letadla a jeho jméno na obrazovce jí naplnilo štěstím. Dal jí čas a prostor, který potřebovala, což od něj bylo moudré, protože čím déle byla doma, tím víc se vytratila bolest a přetrvala jen touha.

Ian: Skořicová rolka?

Kate: Přemýšlím o tom.

Ian: Měla by sis jí dát.

Kate: Není to nejlepší volba k večeři, ale asi to udělám.

Ian: Dej si i trochu vína. Bude ti líp.

Kate: Víno dělá všechno lepší :)

Ian: Jak se máš?

Kate: Dobře. Jak se máš ty?

Ian: Bylo už mi líp. Strašně mi chybíš.

Kate: Taky mi chybíš.

Ian: Už jsi o nás přemýšlela?

Kate: Myslím na nás pořád.

Ta interakce jí dělala dobře a chtěla prodloužit jejich rozhovor. Představovala si, jak sedí na pohovce v domě pro hosty a vyťukává odpověď. Zastavila se v obchodě a potom si šla sednout k blízkému stolu a úplně ignorovala skořicovou rolku, když se dívala na telefon, čekala na jeho reakci a uvažovala, co mu trvá tak dlouho. Byla hluboce zamyšlená, takže se lekla, když někdo odtáhl židli vedle ní.

„Řeknu ti, co si myslím,“ řekl Ian a sedl si na židli. „Jsi pro to stvořená, Kate. Jsi chytrá a nebojácná. Chápu, že život se mnou přináší unikátní problémy, ale pevně věřím, že je dokážeme překonat.“

Kate na něj v šoku zírala. I kdyby sedl na letadlo hned v tu chvíli, kdy se dozvěděl, že je na letišti, její let byl kratší, než jeho. „Jak jsi…?“

„Došlo mi, že půjdeš domů, takže jsem počkal, až si zabukuješ letenku a ujistil jsem se, že vyrazím hodinu předtím, než nasedneš do letadla. Vážně nabídnu své služby AmericanAirlnes. Nemají tušení, jak moc mě potřebují.“

Natáhl se po její ruce. „Chtěl jsem tě vidět. Chtěl jsem s tebou znovu mluvit. Miluju tě a vím, že to spolu zvládneme.“

Kolemjdoucí jí věnovali rozrušené pohledy, když začala brečet.

„Už neměli její oblíbené,“ vysvětloval. „Seženu jí k jídlu něco jiného.“ Přitáhl jí blíž, hladil jí po zádech a to jak voněl a jeho ruce kolem ní, byly tak známé a dobré. Chtěla tak zůstat napořád. Nakonec zvedla hlavu a sáhla do tašky se skořicovou rolkou pro ubrousek, aby si mohla otřít oči.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se a uhladil jí vlasy z obličeje.

Přikývl a stiskla Ianovy ruce ve svých, přejížděla prsty po jeho kloubech. „Včera přišel do potravinové spíže hacker. Už tam byl dvakrát.“

Vypadal znepokojeně. „Jak víš, že to byl hacker?

„Nejdřív mi to nedošlo a pořád si nejsem jistá. Jeho historka byla dobrá, zjevně o tom dost přemýšlel. Byl docela přátelský. Opravdu mě oblafnul.“ Vysvětlila tu lest, kterou Zach použil a jak se po ní ptal jménem, ale nikdy se nezmínil o tom, kdo mu to jméno řekl.

„Ověřila jsem data na papírech. Poprvé přišel těsně předtím, než jsem se tě požádala, aby ses kouknul na můj počítač. Chovala jsem se tehdy normálně. Šťastná, usměvavá. Pokud je to hacker, znamená to, že už mě sledovali předtím. Když přišel podruhé, byla jsem v háji. Červené oči, slzy. Úplný opak. Když včera přišel, myslela jsem, že jsem paranoidní, ale vždycky měl důvod, proč mi nemohl ukázat občanku a měl ortézu, kterou občas nosíš ty. Když odešel, zjistila jsem, že mi dal neplatnou adresu a telefonní číslo. Byla jsem dost skleslá, takže si nemyslím, že bych vzbudila podezření.“

„Je mi to líto, Kate. Nikdy jsem nechtěl, aby do toho zapletli někoho, koho miluju.“ Otřel slzy, které jí stékaly po tváři. „Dost jsem přemýšlel o budoucnosti a rozhodl jsem se založit novou formu. Budu mít dost práce, protože musím začít od nuly a postavit jí od základů. Phillip potřebuje někoho, kdo bude testovat systémy vlády, aby mohly být posíleny, takže jsem mu řekl, že to udělám. Není na tom nic nebezpečného. Nic v utajení. Jen hackování a kódování. Není tam takové teplo, jak jsem doufal, ale usadit se v DC dává smysl, protože budu muset být často v sídle. Nechci žít v domku pro hosty napořád, takže koupím dům. Pro nás.“

„To můžeš?“ zeptala se. „Můžeš se prostě přestěhovat a začít znovu?“

„Mrtvý muž může udělat všechno, co chce. Ale pořád nevím, kdo tě hacknul. Nevím, jestli opravdu uvěřili tomu, že jsem pryč, a možná mě nikdy nepřestanou hledat.“

„Kdy jsi věděl, že mě miluješ? Řekl jsi, že mi to jednou povíš a uvidíme, kdo byl první.“ Když si myslela, že je navždy pryč, pronásledovala jí odpověď na tu otázku a litovala, že se ho nikdy nezeptala.

Usmál se, jako by ho ta vzpomínka dělala šťastným. „Když jsem jel poprvé do DC, poslala jsi mi esemesku, že na mě myslíš a chybím ti. Měl jsem dobrý pocit, když jsem věděl, že na mě čekáš. Řekl jsem ti, že si nepamatuju moc o tom, že bych přišel domů, ale pamatuju si, jak jsem si říkal, ‚Bež za Kate.‘ Měl jsem mlhavou vzpomínku na to, jak na mě mluví tichý hlas, a přemýšlel jsem, jestli nesním. Když jsem se probudil, byl jsem v tvojí posteli a věděl jsem, že to byl tvůj hlas. Můj telefon se nabíjel vedle mě a položila jsi sklenici s vodou na noční stolek. Už tehdy jsem do tebe byl blázen, ale když jsem tam ležel, pomyslel jsem si, ‚Já tuhle ženu miluju. Chci s ní být napořád.‘ Když jsme o Vánocích sledovali ohňostroj, řekl jsem, že do tebe začínám být zamilovaný, protože se mi zdálo moc brzo, abych řekl, že tě miluju. Ale na Silvestra už jsem nemohl dýl čekat. A co ty? Kdy ty jsi věděla, že mě miluješ?“

„Když jsi mi řekl o svém tátovi. Do té doby jsi mi neřekl moc osobních věcí a tu noc jsme si byli hodně blízcí. Ale máš pravdu. Miloval jsi mě dřív.“

„To proto, že jsem měl náskok. Než jsme se setkali, už jsem si tě idealizoval do někoho speciálního a netrvalo dlouho, abych si uvědomil, že mám pravdu. Ty jsi speciální. Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že jsem nikoho nemiloval tak, jako miluju tebe. Ale stejně tak jsem nikdy nikomu neublížil tak, jako jsem ublížil tobě. Nemůžu to vzít zpátky, ale už to nikdy neudělám a celý zbytek život strávím tím, že se ti to budu snažit vynahradit.“

„Proč jsi mi neřekl o svých penězích?“

„Protože je směšné, abych dostával tolik peněz za něco, co dělám rád, a věděl jsem, že tě to nezajímá.“

„Nezajímá, ale je to část tebe. Stejně tak vztah s Phillipem a Susan. Říkal jsi, že o tobě už vím všechno, ale nevěděla jsem.“

„Teď už víš a já přísahám, že už ti nikdy nic nezatajím.“

Chytil zbloudilou slzu a podíval se na hodinky. „Brzy otevřou bránu do letadla.“ Držel jí za ruku, kráčeli k bráně a vedl jí k řadě židlím. „Chceš, abych tě vmáčkl do první třídy?“ zeptal se a vyndal telefon z kapsy. „Možná tam ještě není plno.“

Zavrtěla hlavou. „Bude mi dobře i ve druhé.“

Hlas z reproduktoru oznámil začátek procesu nasedání do letadla.

„Jsi ta nejlepší věc, která se mi stala, Kate. Pokud mi můžeš odpustit a dovolit mi, abych tě miloval, všechna ta bolest zmizí. Pokud to nepůjde, nechám tě žít svůj život a půjdu ti z cesty. Každý chlap bude mít štěstí, že tě má.“ Jeho hlas se u poslední věty zlomil.

„Co když mi znovu ublížíš?“

„Neublížím.“

„Jak si můžu být jistá?“ zeptala se Kate.

Podíval se jí do očí, a tentokrát byly plné naděje. „Protože jsme tým.“

Z reproduktoru se ozval další hlas a ona úzkostlivě pohlédla ke dveřím.

Na Kate čekalo další letadlo.

A musela udělat další rozhodnutí.

„Možná nechceš, aby ti dal dohromady srdce chlap, který ho zlomil, ale já bych byl vděčný, kdybys mi tu šanci dala. Nestává se často, že bych neměl navrch, Kate. Ale zrovna teď nemám. Dej mi vědět, až se rozhodneš.“ Políbil jí tak, jako by to bylo naposledy, co k tomu má šanci a odešel.

Ona šla do letadla a sedla si. Když pomyslela na to, že s ním znovu bude, naplnil jí neuvěřitelný pocit štěstí. Měl pravdu: ta bolest by zmizela. Budoucnost s Ianem znamenala, že dá svou víru a důvěru do jeho rukou, ale znovu by byla jeho a on by byl jejím. Mluvili by, smáli se a milovali, každou noc by usínala v jeho náručí.

Nebo mohla pokračovat ve svém životě. Mohla zavolat Stuartovi a pozvat ho na skleničku. Možná tam bylo něco, co mohli oživit a pokud ne, mohla začít úplně od znova a doufat, že najde jiného muže, kterého bude milovat tak, jako Iana. Ale ani jedna z těchto možností jí nenaplnila ničím jiným, kromě smutku.

Vyndala telefon z kabelky a začala psát.

Kate: Vybrala jsem si tebe.

Na jeho odpověď čekala jen pár sekund.

Ian: Zbytek života strávím ujišťováním, že toho rozhodnutí nebudeš litovat. Miluju tě, krásko.

Její spolusedící si všimla slz, které se valily Kate po tváři. „Jste v pořádku?“ zeptala se žena.

Kate se usmála a řekla, „To jsou slzy štěstí.“

Pohladila Kate po ruce. „Drahoušku, takové jsou nejlepší.“