H-SH - 27. kapitola

Překlad: Liv

Začal březen. Matka příroda seslala na Minneapolis sněhovou bouři a město se zastavilo. Kate a Ian se rozhodli přečkat to v jejím bytě, kde se mazlili pod peřinou v posteli, jedli zbytek pizzy a poslouchali, jak za oknem chrastí vítr. Kate položila své bosé nohy na jeho lýtka.

„Ježiši! Máš ledové nohy!“

„Já vím. Snažím se je zahřát. Máš štěstí, že je neposunu výš. Takhle budou hezky v teplu.“

„To by pro mě bylo… velmi chvějící. Máš prsty jako kostky ledu.“

„Možná se obleču.“

Stiskl její nohy mezi lýtky. „Neblázni.“

„Co Charlotte?“ Kate v práci procházela města v Severní Karolíně a rozhodla se, že by mohlo být hezké žít v Charlotte. Bylo tam spoustu věcí k vidění, počasí bylo teplé a lidi se zdáli přátelští.

„Charlotte by byla skvělá.“

„Chtěla bych žít na ostrově Roanoke, ale to je asi moc malé.“

„Nejideálnější jsou větší města, ale když budeme mít chuť, tak můžeme jezdit na ostrov Roanoke na víkendy.“

„Kdy chceš odjet? Musím dát vědět správní radě a chtěla bych být na přijímacím řízení mé náhrady.“ Kate na otevření potravinové spíže dřela tvrdě a chtěla mít jistotu, že skončí v dobrých rukou.

„V polovině dubna? Je to dost času? Nechci zůstávat dýl.“ Ian zmínil, že pracovní skupina už má téměř všechny důkazy, které potřebují pro zatýkání.

„Mělo by to stačit.“

„Postarám se o stěhování a zařídím, aby bylo sbaleno všechno, co budeme potřebovat. Už jsem to dělal tolikrát, že bych z toho mohl mít titul.“ Ian dojedl svou pizzu a položil talíř na noční stolek. „Už jsi něco řekla rodičům?“

„Ještě ne. Asi jim řeknu, že jsi přijal dlouhodobou zakázku a ani jeden z nás nechtěl zkoušet vztah na dálku.“

„Můžeš jim říct pravdu.“

„Nejsem si jistá, jestli by to prošlo.“

Nic na to neřekl a ona se natáhla pro jeho ruku. „Jsem dospělá žena, která je schopná dělat své vlastní rozhodnutí. Tohle je můj život. Brzy to budeš náš život. Kdybych tohle nechtěla, tak to neudělám.“

Stiskl jí ruku. „Udělám vše pro to, abys toho rozhodnutí nikdy nelitovala.“

V sobotu už oba šíleli, protože byli doma zavření skoro dva dny. Ale cesty byly průchozí, sluníčko svítilo a teplota stoupla na -6. Kate se chystala na Pilates a Ian měl v úmyslu zajít domů pro nějaké oblečení. Byla v kuchyni, skládala nádobí do myčky a čekala, až se nastartuje její notebook, zatímco on pracoval na pohovce.

„Kate?“ zavolal.

Strčila hlavu do obývacího pokoje. „Ano, miláčku?“

Vzhlédl od počítače a zasmál se. „Je tam ještě káva?“

„Pro tebe? Jistě.“ Kate vzala jeho prázdný hrníček, šla do kuchyně a vrátila se s kávou a jejím notebookem. „Mohl by ses mi podívat na notebook? Jede strašně pomalu.“

Odložil svůj notebook na stůl a natáhl se pro ten její. „Jak dlouho je pomalý?“

„Nevím? Asi týden? Zapomněla jsem ti to říct.“

„Co jsem ti říkal o těch jak-na-to odkazech?“

Odfrkla si. „Jako bych se na ně snad pořád dívala. Ale nekoukej se na mou historii prohlížení, jasný? Není k tomu důvod.“

Kate se vrátila do kuchyně a zapnula myčku. Chystala se za Ianem, když přišel do pokoje s jejím notebookem.

„Víš, co s tím je?“ zeptala se Kate.

„Máš málo paměti. Můžu to spravit u sebe. Vezmu ho sebou a nainstaluju ti to.“

„Páni,“ řekla. „Mít za přítele hackera je celkem výhodné.“

Ian se zdál v hlubokém zamyšlení a neodpověděl.

„Iane?“ Zamávala mu rukou před obličejem. „Vnímáš mě?“

Chytil její ruku a políbil jí. „Ano, jenom si v hlavě dělám seznam. Co jsi říkala?“

„Říkala jsem, že je výhodné mít tě u sebe.“

„Jo.“ Pořád se zdál rozptýlený. „Kdy odcházíš?“

„Asi za hodinku.“

„Až se vrátíš, mohli bychom zajít na oběd do Tug’s. Měl bych být hotový kolem poledne.“

„Jasně.“

„Dobře.“ Políbil jí na rozloučenou a oblékl si kabát. „Musím letět.“

Když se Ian vrátil, šli na oběd. Jakmile se usadili, zadíval se do svého telefonu, do kterého neustále psal.

„Je tady dneska plno,“ řekla Kate. „Asi nejsme jediní, kteří se chtěli dostat z domu.“

Když si uvědomil, že čekala na jeho reakci, vzhlédl. „Cože? Omlouvám se,“ řekl a schoval telefon do kapsy.

„Může odpovědět na zprávy. Nevadí mi to.“

Zavrtěl hlavou. „Může to počkat.“

Servírka si zapsala jejich objednávku a Kate řekla Ianovi o tom, že volala Paige a ptala se, jestli nechce zajít do kina. „Je to romantická komedie.“

Zazubil se. „Jistě že je.“

„Z nějakého nepochopitelného důvodu to Jason netouží vidět, takže se ozvala mně. Jdeme na dřívější promítání, takže bych měla být zpátky kolem půl desáté.“

„Dobře.“ Nastavil si telefon na vibrace, ale pořád slyšela, jak mu mobil každou chvíli hučí v kapse.

„Víš určitě, že nemusíš odpovědět tomu, kdo ti volá nebo píše?“

Natáhl se přes stůl pro její ruku. „Jo.“

„Je to práce?“

Přikývl. „Objevil se jeden problém. Snažím se zjistit, jak to vyřešit.“

„Jsem si jistá, že na to přijdeš,“ řekla Kate a mrkla na něj. „Jsi ten nejlepší.“

Když se vrátili domů z obědu, Ian buď psal do počítače, nebo mobilu. Když byl čas, aby šla na schůzku s Paige, pořád pracoval a soustředěně se mračil.

„Hele, hackere. Já teď odcházím,“ řekla.

Prudce vzhlédl, jako by ho překvapila. Ale jeho výraz se změnil do úsměvu. Položil notebook na stůl, přešel místnost a objal jí.

„Zase to s tou prací nepřeháněj,“ řekla a přitiskla své tělo na jeho.

Políbil jí. „Pospíchej zpátky.“

***

Když se vrátila, pořád seděl na stejném místě.

„Jaký byl film?“ zeptal se.

„Bylo to dobrý. I když tobě by se to moc nelíbilo. Nebyly tam žádné automobilové honičky ani výbuchy.“

Šla do kuchyně, a když se vrátila, podala mu sklenici bourbonu. „Vypadáš, jako by se ti hodilo něco k pití.“

„Ty vždycky víš, co potřebuju,“ řekl a napil se.

Sedla si vedle něj. „Který klient má problémy?“

„FBI,“ řekl a položil brýle na stůl. „Narazili jsme na problém s fórem.“

„Budeš muset letět na velitelství?“

„Ne. Můžu pracovat odtud.“

„Zjistil jsi, jak to vyřešit?“

„Jo. Jen bych si přál vědět, jestli je to správné řešení.“

Po půl hodině umlčel svůj telefon, vypnul laptop a položil brýle na stůl. Kate zrovna vyšla z ložnice, když dopil poslední doušek bourbonu. Měla na sobě tenkou košilku bez podprsenky a kraťásky, které vypadaly jako klučičí boxerky, a vystavovaly její dlouhé nohy.

Sledoval jí, když zamířila k němu. „Připomeň mi, abych ti koupil víc takových kraťasů.“

Významně se na něj podívala. „Líbí se ti?“

„Líbí se mi na tobě.“

Když došla k pohovce, chtěla si sednout bokem na jeho klín, tak jako vždycky, ale on řekl, „Ne. Sedni si obkročmo.“

Poslechla ho a on držel její obličej v dlaních a políbil jí.

„Miluju, jak chutnáš potom, co se napiješ bourbonu.“ Položila ruce pod jeho bradu, pohladila ho až k zátylku a políbila ho.

„Jsi moje.“ Řekl s přesvědčením, když se díval do jejich očí.

„Ano,“ řekla se stejným přesvědčením. „A ty jsi můj.“

Položil ruce na její bok a přitáhl si jí blíž. Cítila mezi nohama jak je tvrdý a když se na něj přitiskla, zasténal. Políbil jí, nejdřív jemně a potom se polibek změnil v hrubší, když si téměř bolestivě nárokoval její ústa. Něco na tom polibku bylo majetnického a ona reagovala se stejnou vervou, když se jejich jazyk dotýkal. Zapletl prsty do jejích vlasů, tvrdě je zatahal a přesunul se z jejich úst k jejímu krku. Jeho zuby po sobě na její pokožce nechali bolest a slast. Další polibek byl pomalý, jemný a Ian jí přejel palci po tvářích. To přeskakování mezi tvrdostí a jemností Kate dostávalo do ohně.

Posypal polibky její klíční kost a rameno. Mučivě pomalu jí sunul košilku nahoru, až jí stáhl přes hlavu a nechal jí polonahou. Přitiskl svou tvář k jejím ňadrům, jemně je chytil dlaněmi a olizoval je, dokud se pod jeho dotykem nezačala svíjet. Začal jí sát, nejdřív jemně, ale potom Kate ucítila vynikající bolest, když zvýšil tlak, pevně obemkl pusu kolem bradavky a bylo jasné, že po tom zůstane vizuální důkaz toho, co dělal. Jenom zřídka jí nechávala cucfleky a většinou to bylo nedopatřením. Ale Kate měla tušení, že to tentokrát dělá schválně a překvapilo jí, jak moc se jí to líbilo.

Položil ruku na přední stranu jejích kraťasů a zasténal, když zjistil, jak moc je vzrušená. Jak jí hladil, prohnula se k jeho ruce, prudce se nadechovala a tiše vzdychala. Jeho dotek byl lehký, dráždící a Kate se zdálo, že se rozpadne.

„Miluju pohled na tebe a ty zvuky, které děláš.“ Vyndal ruku z jejích kraťas, a aniž by jí sundal z klína, vstal.

Když jí zvedal tak, jako by nic nevážila, uvědomovala si jeho sílu nejvíc. Když s ní mířil do ložnice, objala ho nohama kolem pasu a jeho ruce svíraly její zadek. Když jí položil na postel, sundal si oblečení a jí stáhl z nohou ty šortky. Lehl si mezi její nohy, jedno její stehno uvěznil mezi jeho loktem, držel jí otevřenou a jazykem a prsty jí dělal dobře. Svíjela se pod ním, držela ho na místě, brala si, co chtěla, co potřebovala.

Kate byla ráda, že se nechal testovat a už nepotřebovali kondom, protože hned jak dosáhla orgasmu, pronikl do ní, jako by už nemohl dál čekat. Přirážel do ní naléhavě, neúprosně, a když jí pod sebou takhle tisknul, jako by se nebál, že jí ublíží, milovala to ještě víc.

Jeho sténání a přerývaný dech jí řekly, že už dlouho nevydrží. Ještě minutu nebo dvě a bude taky blízko.

„Tvrději,“ vydechla, a když vyhověl, cítila jako by přilila benzín do ohně.

„Kate,“ řekl a jí bylo jasné, že se sotva drží.

Odpověděla mu svými výkřiky a o chvíli později se k ní přidal. Udělali se skoro ve stejnou chvíli a cítila každý jeho pulz, když jí zaplavil vlastní otřes uspokojení.

„Nikdy jsem nikoho nemiloval tolik, jako miluju tebe,“ řekl Ian.

„Ani já,“ řekla Kate a snažila se popadnout dech.

Pevně jí stiskl. „Nikdy ve mně nepřestaň věřit.“

„Nepřestanu,“ slíbila.

Proč to teď zmiňoval? Byla celá jeho a bezmezně mu důvěřovala. Vůbec nebyl takový, jaký si o něm myslela, že je, když ho poznala a chápala ho. Věděla, proč je tak silný. Mohl ho zvládnout jen určitý druh ženy. Silná, nebojácná. Tolerantní. Přesně to jí řekl na začátku.

Ona byla taková žena.

A on byl muž, kterého nepotřebovala, až do doby, než do něj vrazila na chodníku.