BFL - 28. kapitola

Překlad: Dráža

Jack McLachlan

Je to úleva. Laurelyn je konečně v bodě, kdy jí zase můžu přivést k orgasmu. Což jsem uvítal. Cítím se nedostačující, když se ona neudělá-to je důvod, proč nejdříve přivedu k orgasmu jí. To je jak fungujeme, takže odrazování od našeho rituálu bylo znepokojující.

Můj pracovní den je téměř ukonce, a jsem připraven vrátit se domů k mé ženě. Nemůžu se dočkat, až jí znovu udělám. Kdo ví? Myslím, že ani nebudu čekat než se dostanem do postele. Mohl bych jí najít v kuchyni a vyzvednout ji na pult a jít na ni dolů. Doufám, že má na sobě šaty. To vždycky dělá věci tak mnohem jednodušší. 

Dívám se na čas a vidím, že paní Porcelli už odešla. Dobrá věc. Ta malá fantazie v mé hlavě, způsobuje mou tvrdost. Myslím, že půjdu domů a proměním ji do reality. 

Přišel jsem do kuchyně, ale Laurelyn tam není. Zavolal jsem na ni. 

"Tady."

Její hlas zní, jako by přicházel z obývacího pokoje, takže mé fantazie mění kurz. Vytáhnu ji z gauče a ohnu přes opěrku a půjdu na ní zezadu. Nikdy předtím jsem to takhle neudělal. 

Vejdu do obývacího pokoje, připraven dát L překvapující  orgasmus, ale uvidím výraz na její tváři. Něco je špatně. "Co se děje, baby?"  

"Mluvila jsem s Graysonem Drakem dnes ráno." Do prdele. "Říká, že Blake měl naplánováno jít k soudu minulý měsíc, ale obvinění bylo staženo, protože jsi mu řekl, že nepřijdeme vypovídat."

To pro mě vypadá jako problém. "On ti před pár měsíci volal, když jsi byla v nemocnici. Právě jsi se vrátila z  operace." 

"Ty jsi mi to neřekl." 

"Byla jsi v křehkém stavu. Život našeho dítě visel na vlásku a bál jsem se ti říct špatné zprávy. Netajil jsem ti to-pouze odložil do doby kdy bude našeho miminko mimo nebezpečí-ale pak ten správný čas prostě nenastal. Bylo  snazší všechen ten nepořádek neřešit, když zas jednou 

byly naše životy zpět v jakém si zdání pořádku." Nehybně na mě zírá. "Nechtěl jsem tě rozrušit." 

"No, já jsem kůli tomu rozrušená teď." Dívá se na mě tak, o čem si myslím, že je nedůvěra, a možná to cítí tak, že  jsem ji zradil. "Srazil mě na zem a pak do strčil prsty, než mi roztrhl kalhotky." Nevěděl jsem, že ten zmrd do ní dostal ruku. Nikdy předtím mi to neřekla. "Měl v úmyslu mě znásilnit a byl by úspěšný, pokud bys nepřišel."

Je to odporný pocit v jámě mého žaludku. 

Nevzdal jsem to, aniž bych se nesnažil. "Ptal jsem se ho na odložení soudu, dokud ti nebude dovoleno cestovat, a on mi řekl, že Blake má právo na rychlý soud, takže to nemohlo být odloženo déle než pár týdnů. Navrhl jsem v   uzavřeném okruhu video konferenci s naším svědectvím a on v podstatě tuto myšlenku odmítl s tím, že to soudce nepovolí."  

"Jak je možné, že se z toho co mi udělal dostane?"  

Potřebuje vědět, že to nenechám jen tak jít. "Neodstane. Někoho na to mám." 

"Co to znamená?" 

Věděl jsem, že bude chtít detaily, a to je důvod, proč jsem jí neřekl co dělám. "Nepůjdu 

do detailů, protože nechci, abys do toho byla zapojená. Nedovolím, abys byla poskvrněná něčím co se může stát." 

"Mám se kůli tomu co děláš bát?" 

"Musím se tě na něco zeptat. Doufám, že je to ojedinělý případ." Vidím zmatek na její tváři. "Někdy znát pravdu, není to co je pro tebe nejlepší, a toto je jeden z těch případů, kdy jsem nepotřeboval od tebe žádné dotazy."   

"Cože?"

"Nedávat žádné otázky. Je to porozumění mezi dvěma lidmi, když jeden souhlasí s tím, že půjde s tím druhým, a nežádá o vysvětlení nebo podrobnosti." 

Ona je naštvaná. "To není to samé jako, když máš potřebu vyměnit si spodní prádlo, protože jsi byl odmítnutý na studenské párty." Zakryje si ústa a pak zas uvolní. "Děláš něco do čeho nemohu být zapletená." 

Pochopila to až moc. "Skončili jsme o tom mluvit." 

"Co máš v plánu?"

Musím se smát, protože vidím, že bude i nadále klást otázky. "Ty zjevně nepochápeš podstatu toho co znamená, žádné otázky." 

"Tohle není legrace." 

"Máš naprostou pravdu. Není tu ani jedna zatracená směšná věc na tom, že se Blake dostane z toho co udělal mé ženě, a to je důvod, proč jsem se rozhodl tuto situaci vyřešit." Řekl jsem toho víc než jsem chtěl, tak jsem změnil téma, protože jsem to dál nechtěl diskutovat. 

"Co je k večeři?" 

Nevěřícně se na mě podívá, než konečně odpoví: "Kuřecí parmigiana a špagety." 

"Perfektní. Neměl jsem dobrý kuřecí parma věky." 

Jdu do sklepa abych si vybral víno k večeři, a zdržím se tam, protože potřebuji minutu bez ní, abych si to srovnal v hlavě. Nejspíš si myslí, že udělám něco hrozného. Pravda je, že dosud nemám plán. Jim odhalil nějaké hrozné věci o Blakeovi, a nejsem si jistý, co mám v plánu udělat s informacemi. 

Chci ho zabít. Má přirozená reakce jako L’s manžel je, abych ji chránil a pomstil ji, ale zákon to tak nevidí. Americký soudní systém to dělá pro lidi, jako je Blake velmi snadné, vyváznout z hrozných věcí, takže můžou pokračovat v děláním jich znovu, což se zdá být jeho případ. L není první žena kterou napadl; ona je jen první, která to oznámila. 

L mám naservírovala večeři a sedí u stolu, ruce má položené v klíně, čeká na mě až se k ní připojím. Otevřu víno a naleju si velkorysou sklenku, než si sednu na mé obvyklé místo. Beru velký lok, když ona tlačí její těstoviny kolem na talíři. 

Je na mě naštvaná, možná má i strach z toho co budu dělat, ale já nechci zničit náš večer. Pokusím se o normální konverzaci-něco, co jí může přinést úsměv na tvář. "Řekneš mi jména o kterých uvažuješ pro dítě?" 

"Opravdu? Vytáhneš dětská jména po rozhovoru který jsme právě měli?" 

Nebudem dál diskutovat o Blakeu Phillipsovi. "Líbí se mi James." 

Povzdechne si a neodpoví, ale po chvíli se chytne návnady. Věděl jsem, že by nemohla odolat mluvit o jménu pro dítě. "Myslela jsem, že jsi přesvědčený o tom, že je to holka." 

"Jsem ale opravdu se mi líbí jméno James pro mou dívku. Co myslíš?"  

"Nevím. Musím o tom přemýšlet, protože takové jméno vůbec nebylo na mém radaru."  

Nejsem si jistý, že se jí to líbí. "Co je na radaru?" 

"Myslela jsem na Maggie, zkrácenina pro Margaret." 

Jsem překvapen. "Ty chceš pojmenovat naši dceru po mé mamince?" 

"Ano. Miluji Margaret a byla by to čest pro naší dceru být pojmenovaná po tak silné a milující ženě." 

"A co Maggie James?" Hmm ... to zní jako jméno pro Amíka z jihu. Miluji to. 

Podívá se na mě a usmívá se, znamení, že možná zapomněla  na náš dřívější spor. "Maggie James McLachlan." Říká to  nahlas, testuje ho na svém vlastním jazyce. "Myslím, že se mi to líbí, ale nechci to používat jako dvojitý jméno. Žádné jen Maggie nebo prostě James." 

Tak jednoduše? Prostě jsme se schodli na jméně? Myslel  jsem, že o tom budem více diskutovat. "Jsem s tím v pohodě." 

"Ty jí budeš říkat MJ, nebo ne?"

"Moje děvčata, L a MJ ... jo, asi budu. A strácela jsi čas přemýšlením o jméně pro chlapce?" 

"Chci, aby byl Henry-z pochopitelných důvodů-ale teď jsi mi dal myšlenku na James Henry. Co myslíš?" 

"Že to není důležitý, protože budeme mít holčičku a její jméno je Maggie James." 

                                                                        ***

L sebou téměř neustále hází a otáčí se v posteli. Nevím, jestli je to kvůli nepohodlí nebo jestli přemýšlí o diskusi týkající se žádných otázek. Pokud je to to druhé, nechci se jí to  takhle dotýkalo, protože to není dobré pro ni nebo pro  dítě.

Je ke mě otočená zády, tak jsem se přisunul k ní a dal  ruce kolem jejího břicha. 

"Ty jsi neklidná, lásko. Co je špatně?" 

"Ty víš, co se děje." 

Bál jsem se, že tohle řekne. "Co můžu udělat, abys byla v pohodě?" 

"Řekni mi, že nebudeš dělat nic šíleného." 

"Nebudu dělat nic šíleného." 

Hodí se tak, že jsme proti sobě. "Říkáš to jen proto, že to je to co chci slyšet?" 

"Ne." Možná. Nejsem si zatím jistý. 

"Máme dítě na cestě, a nemůžu si dovolit tě ztratit, protože chceš vyrovnat skóre s Blakem. Ano, on mě napadl a zaslouží si být za to potrestán, ale ne na úkor toho, že  ztratím svého manžela, protože vzal věci do svých rukou." 

Nemyslím si, že je možné, aby porozuměla tomu, jak se cítím. "Jsem tvůj manžel. Tvoje bezpečnost padá na moje ramena a já jsem tě před ním neochránil, takže je to intenzivní potřeba ve mně, aby litoval toho co ti udělal."

"Taky chci aby byl potrestán, ale já jsem ta, kdo bude trpět, pokud porušíš zákon a chytí tě." 

To se nestane. "Nedostanu se do jakýchkoliv potíží." 

"Přísahej." 

"Přísahám." Chci to dostat z její mysli. "Prosím, zkus si odpočinout. Zítra to bude pro tebe náročný den. V kolik hodin máš být na zkoušce?" 

"Šest."

Měl bych ji zítra večer vyzvednout. "Nebudeš brát Addison do města na rozlučku se svobodou?" 

"Myslím si, že zdravé dítě v jejím břiše by se mělo oslavit, ale co by dvě těhotné ženy dělaly ve Wagga? Nemůžeme pít, kouřit, nebo mít náhodný sex, tak jaký to má smysl?"

Sakra má pravdu, že nemůže dělat žádnou z těch věcí-s jednou výjimkou. "Jednu z těch tří věcí ti můžu dát-nějakou formu náhodného sexu, tady, zítra večer. 

Kuchyňský stůl, pult v koupelně, možná opěrka gauče. Co myslíš?" 

"Eh, když se nic jiného nebjeví, můžeš to později udělat." To je moje holka. 

                                                                          ***

Slyším hlas, ale nelze rozeznat, kdo to je, nebo co to říká, jak jsem se snažil opustit sen. Cítím jak mi někdo třese ramenem a já jsem ve střehu, abych zkontroloval mé okolí. "Probuď se." 

"Hmm?" Zasténal jsem. 

"Musím jít do nemocnice." 

Mé srdce vzlétne jako vrtulník, jak jsem vystřelil nahoru v posteli. "Co je špatně?" 

"Semnou se nic neděje. Addison rodí." 

Převalím se a podívám se na hodiny a vidím, že jsou dvě hodiny ráno. "Před osmi hodinami se vdávala."   

"Dítěti je jedno, jak dlouho je vdaná, když chce na svět." 

"Uff!" Zasténal jsem, když jsem se posadit a obrátil se abych dal nohy na podlahu. "Vstanu a odvezu tě." 

"Můžu řídit sama. Kromě toho by to mohlo chvíli trvat." 

V žádném případě nenechám svou těhotnou manželku jít ven samotnou ve dvě hodiny ráno. 

"Sorry. Ale v žádném případě." 

Vyletí, obejme mě a políbí mezi ramena. "Děkuji ti, můj sladký, milovaný manželi." 

"Můžeš mi pořádně poděkovat později." 

Stiskne mě. "Nadržený samec." 

"Tak to máš pravdu, baby."