Unbearable - 29. kapitola

Překlad: Markéta

SLADE

"Nedotýkej se mě," běsní.

Utáhnu své sevření. "Tak čeho sis myslela, že dosáhneš?"

"Tomu bys nerozuměl," vyplivne.

"Vyzkoušej mě."

"Nechej nějakého chlapa přijít k Tobě a dávat Ti další duševní obrázky mě, jak šukám jiné chlapy, a uvidíme, jak budeš reagovat." Snaží se vyškubnout svou ruku z mého sevření, ale nemá štěstí. "Jako bych neměla už dost připomínek."

"Kurva," zasyčím a tlačím jí zády o zeď. "Tohle mi neříkej," varuju ji.

Zúží na mě oči. "Pak se mě neptej na důvod. Ty nevíš, co se stalo." Hlas se jí zvedne. "Ta děvka mi dala facku. A ujišťuju tě, že jsem se nerozbrečela a neutekla." Její hrudník se rychle zvedá a klesá, zatímco její perfektní, dokonale baculaté rty nasávají vzduch.

"Dala Ti facku?" zvednu ruce, abych ji chytil obličej do dlaní.

Vyškubne hlavu z mého sevření. "Jako by ses staral."

"Samozřejmě, že se kurva starám!" vyštěknu.

Vydá ze sebe tvrdý smích. "Ach, to můžu potvrdit," říká sarkasticky, když se opět snaží jít do koupelny.

Jdu za ní, znovu ji popadnu a dupu k posteli, na kterou jí hodím. Bojuje se mnou, ale obrátím jí s lehkostí na břicho. Jakmile je převrácená, položím své tělo na její, zatímco ji připíchnu zápěstí nad její hlavu.

"Jsem tak unavený z tvých malých posraných poznámek," řeknu skrz zuby.

Snaží se svým tělem kroutit pod mým, když vykřikne, "Přestaň, Slade!"

"Ne, dokud mi neřekneš, co tím myslíš. Vážně si myslíš, že mě nezajímá, co děláš? Nebo co se Ti stalo?"

"Jsem jen nasraná, že ta děvka měla tu drzost mě nasrat. A žes mě donutil odejít, když jsem měla konečně šanci nakopat jí zadek," vyštěkne, zatímco se mnou dál bojuje.

Zavrčím hluboko v hrudi, když kroutí svým nahým zadkem proti mým džínům, díky čemuž můj pták ztvrdne. Její horlivost mě vždycky dostane. "No, já mám nápad, jak ze sebe dostat tu frustraci." Utáhnu sevření okolo jejích zápěstí, zatímco jí svými boky tlačím na zadek.

Prohne se v zádech a zvedne hlavu z postele. "Ne," zasyčí.

Snížím svou hlavu dolů k jejímu krku a kousnu do něj, až vykřikne. "Můžeme hrát tuhle, pokud tomu dáváš přednost, Anděli." Políbím značku po kousnutí.

"Jaká by to měla být hra?" ptá se, znějíc vláčně.

Usměju se na její otázku. Chce si hrát. "Kde ti budu dominovat. Kde mě budeš prosit, abych Tě svázal a šukal Tě, dokud mě nebudeš prosit, abych přestal." Uvolní ze sebe zakňučení, jak se snaží zvednout boky. "Chceš, abych to tak udělal, že?"

Neodpovídá, jak ztěžka dýchá. "Budu tě šukat, dokud z tebe nedostanu to šílenství. Nebudeš nic víc, než třesoucí se nepořádek neschopný myslet na cokoli jiného, než na mého ptáka, který tě vyplňuje. Moje tělo, které ti dominuje." Olíznu si rty. "Jsem tvrdší, jen co na to pomyslím." Pohnu bokama dopředu a dozadu. "Vše, co musíš udělat, je říct mi to a je to tvoje."

Dívám se na její tvář, když zavře oči a zhluboka vydechne. "Ano, chci to." Tělo se jí třese, když mluví.

Ušklíbnu se. "Co je přesně to, co potřebuješ?"

"Potřebuju, abys mě ošukal."

Beze slova posunu její levou ruku na stranu postele a dosáhnu na materiál, který visí ze sloupku. Zavážu ho těsně kolem jejího zápěstí. Pak se natáhnu na druhou stranu a udělám to samé. Položím jí ruce na boky, vytáhnu jí dál na postel tak, aby byly ruce plně natažené.

Vstanu z postele a jdu ke skříni. Když se vrátím, rozkročím se nad jejíma zádama. "Zvedni hlavu," nařizuji.

Zvedne ji tolik, kolik její tělo dovolí a já jí dám šátek kolem očí, zavazujíc ho bezpečně za hlavou. "Slade?" zafňuká.

Nereaguju, když jí zvednu za boky, dávajíc tak její zadek a kundičku do vzduchu. Posadím se na kolena a dívám se na její vlhkou kundičku před sebou. Pohybuje nohama a tahá za obě své paže.

Sáhnu dolů, popadnu svého tvrdého ptáka do ruky a několika dlouhými tahy po něm přejedu, zatímco jí dál pozoruju s vědomím, že je v mé milosti tak, jak tomu oba dáváme přednost.

"Prosím, Slade?" Její hlas je zoufalý.

Natáhnu se a plácnu jí přes zadek, díky čemuž její tělo nadskočí. "Je to to co chceš?" Zavrčím, když umístím svoje tělo proti ní. "chceš, abych tě potrestal?" Plácnu jí znova na zadek, když neodpovídá.

Zaječí v odpovědi. Natáhnu se a popadnu svého ptáka a pomalu se do ní zasunu. Její tělo se uvolní s úlevou, jakou jí přináší moje péro, když je uvnitř ní. Vytáhnu se ven a jdu ještě pomaleji, když do ní tentokrát vstupuju.

"Tohle je můj trest?" Říká zadýchaně. "Budeš to dělat pomalu, když víš, že to chci rychle?" Pohne svou hlavou ze strany na stranu, snažíc se odstranit šátek, který jí omezuje vidět.

Dám jí ruku na krk a zabalím si její vlasy do ruky. Trhnu hlavou dozadu, zvednu jí hlavu z postele, což jí přiměje zasyčet. "Ujišťuju Tě, Anděli, že tohle nebude trest," zavrčím, když ucítím, jak se její kundička stahuje okolo mého ptáka. "Bude to takové, jak to oba chceme…….tvrdě a rychle."

Vytáhnu se a vrazím do ní, jakmile její mokrá kundička dovoluje mému ptákovi klouzat dovnitř a ven s lehkostí.

Jakmile ji šukám a její křik a kňučení naplní místnost, všechno ostatní zmizí. Nezáleží na tom, co se mezi námi stalo, to je místo, kde to můžeme vypustit a zapomenout na všechno ostatní.

Samantha

"Co se stalo?" ptá se Courtney na druhém konci linky.

"Co myslíš, že se stalo? Vyhrožovala jsem té děvce." Dělala všechno krom křičení. "Řekla jsem jí, že mám důkazy toho, jak propíchala pneumatiky na Sladově autě a - "

"Cože jsi? Courtney, nemůžeš o tom lhát."

"Ale ano, můžu. Ta děvka je kurevsky hloupá. Řekla jsem jí, že tvůj šéf měl kameru v zadní části parkoviště a že jsi to nechtěla nahlásit, protože jsi to chtěla použít proti ní."

Protočí oči. "No, velmi pochybuju, že ti věřila, ale děkuju." Vytáhnu koláčky z trouby a vypnu časovač. "Zmínila se o tom, jak se dostala ke všem těm fotkám a videím?" ptám se, zakrývajíc koláčky, aby se udržely v teple.

"Jo. Ty dvě ženské, co jsou dvojčata. Párátkovské děvky, jak jsem se jim rozhodla říkat. Jsou to sestřenky Bridgette. Bridgette jim poslala ty obrázky a ony je daly Jessice," vysvětluje.

"Ale ta jedna holka na tom prvním videu byla bruneta. Bridgette ani na jednom nebyla." No, myslím, že mohla být za kamerou.

"Byla to jedna z dvojčat předtím, než si nechala ostříhat a nabarvit vlasy na blond. Kdo věděl, že nejsou pravé blondýny?" říká sarkasticky. "Každopádně, kdybych byla tebou, tak už bych si víc nedělala starosti kvůli Jessice. Jsem si zatraceně jistá, že dvojčata jsou teď z tebe k smrti vyděšené, protože tam jen stály, když jsi bojovala s Jessicou."

"Jak tohle víš?"

"Protože jsme všichni viděli, co se stalo. No, neviděli jsme, jak Ti Jessica dala facku. Missy přiběhla zpátky ke stolu. V době, kdy mluvila, a my se na Tebe podívali, už jsi tahala Jessicu za vlasy." Zasměje se. "Přísahám, že jsem nikdy neviděla kluky se takhle rychle pohybovat," říká mi přes svůj smích. "Dvojčata byla hned vedle vás lidi po celou tu dobu."

"Aha." Nikdy jsem je neviděla. "Překvapuje mě, že nebyli zavoláni policajti."

"Nebyli jste na hlavním podlaží a Slade tě vyvedl zadem. Neobávej se policajtů," ujišťuje mě, znějíc pozitivně.

"No, jsem ráda, že jsem to dotáhla do konce. Už nikdy nechci znovu přemýšlet nad tou děvkou," vytáhnu sáček, abych do něj dala potraviny.

"Já taky."

"Chystám se odtud vypadnout. Uvidíme se brzy. A Courtney? Díky za všechno."

"Žádný problém, sestřičko. Víš, že ti kryju záda," říká předtím, než zavěsí.

Dám si svůj telefon do zadní kapsy a napiju se kávy, nechávajíc Jessicu a minulou noc za sebou. No, všechno, co se týče včerejší noci, s výjimkou mě a Slada v posteli. To si chci pamatovat navždy. Je šílené jak ten chlap ví, co chci, aniž bych řekla jediné slovo. Ačkoli rád poslouchá, jak o to prosím.

Jsem na nohách od půl sedmé ráno. Dnes je Štědrý den a my se chystáme strávit večer u Longových. Chtěli vánoce s celou svou rodinou. Tak může každý zůstat zítra ráno ve svém vlastním domě, dokud všichni večer neodletíme. Dnes v noci by měla být mini vánice, takže Vivian nechtěla, aby někdo brzy ráno vycházel z domu.

"Jsi už téměř připravená, Anděli?" křičí Slade z ložnice.

"Ano," odpovím.

"Dobře," říká teď stojíc rovnou za mnou. "Protože Ti něco musím dát." Usmívá se.

"Dnes v noci? Nechceš čekat do zítřejšího rána?"

Zavrtí hlavou. "Pojď sem." Vezme mě za ruku a táhne mě do obýváku. "Posaď se a počkej tady." Vede mě ke křeslu s rukama na mých ramenou. "A teď zavři oči."

"Slade."

"Zavři oči, Anděli."

Nadechnu se a zavřu oči. Otevřu je, jakmile uslyším, že se přední dveře otevřou a zavřou. "Slade?" zavolám do tichého domu. "Slade?" vstanu, abych se porozhlédla po obýváku. Vejdu do kuchyně, projdu chodbou do naší ložnice. Nic! "Slade?" Volám hlasitěji.

Slyším, jak se přední dveře znovu otevřou a běžím do obýváku a posadím se, rychle zavírajíc oči.

"Jsou tvé oči stále zavřené?" zavolá.

"Jo," odpovídám s úsměvem.

Slyším, jak vejde do obýváku, než promluví. "Dobrá. Můžeš je otevřít."

Otevřu oči a vidím ho klečet přede mnou na kolenách, jak drží v rukách obrovskou růžovou krabici s velkou stříbrnou mašlí. "Co je uvnitř?" Ptám se se smíchem. Nikdy v životě jsem neviděla takhle velkou krabici.

"Oddělej víko." Zvedne krabici, když zvedne svoje obočí.

Kousnu se do spodního rtu, když se nakloním a zvednu víko. Zalapám po dechu, když vidím, co je uvnitř.

"Slade," vypísknu, když se na něj podívám. "Je nádherné." Podívám se zpátky do krabice a usměju se na malé načechrané štěně, které na mě kouká. Je bílé a černé s nejhezčíma modrýma očima, jaké jsem kdy na psovi viděla.

Natáhnu se dovnitř a zvednu ho z krabice. Dám si ho do klína a ono okamžitě začne olizovat můj obličej.

Slade se směje. "Je to ona," opravuje mě, "a ona je Aljašský malamut."

"Miluju jí." Zvednu jí tak, že jsme teď tváří v tvář. "Ty jsi tak krásná. Ano, jsi," Zavrkám, když její jazyk olízne můj nos.

Zasměju se a položím si jí zpátky do klína. "Co tě přimělo donést štěně?"

"No, vtipný příběh." Trošku se zasměje, když se natáhne a vezme si ji ode mě. "Byl jsem na obědě s tátou a Micahem minulý týden. Když jsem šel ke svému autu, minuli jsme zverimex. Tahle mladá dáma byla za výlohou." Pohladí jí temeno na hlavě. "Byla to láska na první pohled." Podívá se na mě s vážným výrazem ve tváři. "Stejně jako to bylo s Tebou."

Trošku se usměju. "Láska na první pohled? Se mnou?" zvednu obočí.

Nakloní se a dá štěně na podlahu. Lehne si na jeho nohy, dívajíc se na něj těma roztomilýma, štěněcíma očima.

Otočí se ke mně a položí mi ruce na obě strany mé tváře. "Vzpomínáš si na ten přípitek, kdy jsem řekl 'život po Tobě' ?"

Kývnu hlavou. "Vzpomínám si, že jsem se ptala, co je to za přípitek a než jsi mohl odpovědět, ukázala se ta blondýna."

Zamračí se zmateně.

"Však víš, ta, která měla přítele gymnastu?" protočím oči. "Ty dvě, které sis vzal tu noc domů."

Zasměje se. "Anděli, tu noc jsem si nikoho domů nevzal."

"Slyšela jsem, žes jí řekl, že to byla pro tebe nejlepší noc."

Zavrtí hlavou. "Udělal jsem ten přípitek, protože jsem věděl ve vteřině, kdy jsem tě uviděl, že můj život už nikdy nebude stejný. Přísahám, že jsem jí nevzal domů. Ačkoli jsem Tě odvezl domů a uložil Tě do postele."

Usměju se a nakloním, abych ho políbila. Zrovna, když se naše rty setkají, štěně zaštěká. Odtáhnu se se smíchem. "Ach, chceš ho taky políbit?" nakloním se a zvednu ji. "Dej tátovi pusinku." Umístím jí před jeho obličej a ona začne olizovat jeho nos a rty, což ho přiměje se smát.

Dám si ji zpátky do klína a podívám se na něj. "Miluju ji. Mockrát Ti děkuju."

"Nemáš za co." Podívá se na ni. "Jak jí chceš pojmenovat?"

Hmmm. "To by mohl být tvrdý oříšek. Budu o tom přemýšlet."

Pohladí mě po noze. "Pojď, musíme zamířit do domu mých rodičů."

Zamračím se na štěně. "A co bude s ní?" Nechci jí tady nechávat.

"Oh, ona pojede s námi." Ušklíbne se. "Moje máma pro ni všelicos koupila."

"Počkat!" Říkám, když vstanu z gauče se štěnětem v náručí. "Ty ji máš už od minulého týdne?"

Přikývne. "Zůstávala u mých rodičů a dnes ráno jsem jí přivezl do domu našeho souseda, takže jsem mohl jít a přinést ti jí."

Usměju se, nakloním se a políbím jí na hlavu. Nikdy předtím jsem psa neměla. Můj táta měl svou oblíbenou kočku, která byla vypreparovaná s cílem udržet si ji navždycky, ale psa? Ne. Vždycky jsem jednoho chtěla, a ona je perfektní.

"No tak, Princezno, pojďme, a zabal jí do deky. Venku je zima," říkám, odcházejíc k ložnici.