TU - 25. kapitola

Překlad: Simča

"Moje matka mě před světem chránila a můj otec mi jim vyhrožoval."

-Quentin Crisp

NEAL

Existuje jen velmi málo věcí, které jsem nenáviděl víc než setkání se svým otcem v jeho staré pracovně. To přineslo zpátky všechny moje momenty neúspěchu, hlouposti, a ubohosti. Pracovna mého otce znamenala pro každého z nás něco jiného. Pro Declana, pokaždé když sem byl povolán, to bylo proto, že můj otec potřeboval pomoc s něčím na jeho počítači. Pro Liama, to bylo místo, kde se sbližovali; místo, kde popíjeli brandy a mluvili o podnikání. Pro mě to bylo místo, kde můj otec mi připomínal, co za obrovského debila jsem byl.

Po tom hovnu s Olivií, jsem věděl, že toho jen tak Liam nenechá; Jen jsem si myslel, by mohl být chlapem natolik, že tomu bude čelit sám a ne že na pomoc přivolá Sedrica. Držel jsem se zuby nehty, abych nezakoulel očima na starého muže, sedícího za ještě starším dubovým stole, obklopen nejstaršími zatracenými knihami. Bylo to, jako bych se vrátil do dětství.

"Chtěl jsi mě vidět, otče?" Zeptal jsem se, ani se neobtěžujíc sednout. Za chvíli bychom po sobě vyjeli.

Házejíc své pero na stůl, se opřel a podíval se na mě, než si překřížil ruce. "Víš, kdo jsem? "zeptal se tiše.

"Ano pane."

"Připomeň mi to."

Nenáviděl jsem tyto okamžiky.

"Připomenout co, pane?"

Viděl jsem, jak zatnul zuby, když zvedl ruce a ukázal na všechno kolem nás. "Řekni mi příběh, který jsem vám jako chlapcům říkával, Neale. Řekni mi, jak jsem přišel k tomuto křeslu, k tomuto domu a k tomuto rodinnému jménu. "

"Bylo ti v té době jen dvacet dva, studoval jsi na Chicagské Loyola univerzitě, když ti děda zavolal, a řekl, že byl čas převzít rodinu. Tvůj nejstarší bratr byl zastřelen, matka byla těhotná, a gang přidružených zločinců byl vysoko.

"Každý den, Chicago krvácelo rukama pěti šéfů. Čekali jenom na možnost, aby se navzájem zabili. Neměl jsi pracovníky, peníze, nebo vliv, abys něco podnikl, ale podařilo se ti najít všech pět z nich a spálit jejich těla, ale ne předtím, než jsi jim sťal hlavy. Ve třiadvaceti jsi převzal Chicago za jednu noc." Odrecitoval jsem tak dobře známý monolog.

Zatleskal, zvedl se ze židle. "To byl příběh, který jsem vám říkal jako hrdý otec. Ušetřil jsem vás detaily, a tak je to moje vina. Řekl jsem vám to jednoduše. Neřekl jsem vám o kulkách, které jsem schytal, žebrech, která jsem měl zlomená, nebo jizvách, co mám. A jsem si jistý, jistý jako peklo, že jsem ti neřekl, jak se tvoje matka na tebe položila ve vaně, jak stovka a sedmdesáti dvojka rozstřelila náš byt. Vzala za tebe kulku. Když jsem se tam dostal, posadil jsem si tě na klín, přitáhl tvou matku k hrudi a slíbil vám oběma svět na zlatém podnose. Přísahal jsem, že ani jeden z vás nikdy nebude po ničem strádat a budete vždy v bezpečí. "

"Ne, ty jsi mi nic z toho neřekl." A já si nejsem jistý, proč mi to teď říkal.

"Nemyslel jsem si, že jsem musel." Jeho tvář zůstala bez emocí. "Po všem, co jsem udělal, ani jednou jsem se nikdy nedostal do problémů s policií. Ve skutečnosti, dávám přednost, když moje jméno se nikdy nedostane na jazýček modré krve. "

"To vím."

"Opravdu?" Udělal krok vpřed. "Nic nevíš, chlapče!"

Začínáme.

"Zjistil jsem, že dnes tvoje žena byla důvodem, proč jedna z našich služebných mluvila na policii."

"Byl to omyl."

"Byl to omyl?" Zařval, popadajíc stranu mého obličeje. "Sňatek s ní, byl omyl! Věděl jsem to. Ale dovolil jsem to, protože jsem si myslel, bláhově si myslel, že nebudou problémy. Já si myslel, že můj syn bude dost chytrý na to, aby měl pod kontrolou svou ženu. Naše ženy jsou odrazem nás samých, a ty mě zahanbuješ! Zahanbuješ svého bratra, a zahanbuješ tuto rodinu. "

Snažil jsem se odtáhnout od něj, ale on mě držel pevně, nutíc mě, abych se mu podíval do očí.

"Vzdal jsem se všeho pro tento život, tuto rodinu; všeho. A ty stojíš přede mnou, říkajíc mi, že to byl omyl? Jsi moje krev, můj prvorozený, a já tě hluboce miluji, ale potřebuji, aby se tvá žena ovládala nebo tomu mi dopomáhej Bůh, setnu její hlavu jako další." Odstrčil mě pryč, a otočil se zpátky ke svému křeslu.

"Ty a tvoje žena byste si měli jít balit. Oba dva se teď přidáte k senátorovu autobusovému turné. Budete zastupovat rodinu Callahanů daleko odtud, dokud se všechno nepřežene. "

Nemohl to kurva myslet vážně.

"Liam mě potřebuje, Declan není v-"

"A přesto, dokonce, i když není v pořádku, Declan je užitečný. Liam potřebuje svého bratra, a ještě jednou ty sis vybral jinou stranu krve. "

"Olivia je rodina!"

"Olivia má prsten na zasraným prstě a jméno na zatraceném listu papíru; ona není krev. Kdyby měla zítra zemřít, nebyla by nic jiného než stará fotografie, a dokonce i starší vzpomínky. "

"Dalo by se říct to samé i o Coraline nebo Melody!" Byl to jenom zasraný pokrytec.

"Coraline má šest charit, organizuje řadu funkcí, které máme na příležitosti, které používá jako krytí. Navíc vlastní a řídí několik podniků našim jménem. Dělala tak ještě předtím, než přišla  Melody do této rodiny. Udržuje nás na veřejnosti čistými. Melody, ke všemu co přispěla a dala této rodině, bude také mít syna. Ona začíná další generaci Callahanů. Ony mají cenu. Řekni mi, jinou skutečnost než to, že její otec je senátor, co tvoje žena přinesla ke stolu? "

Nebylo nic, co říct, jak přešel a nalil si skleničku.

"Tak co, oddělíš nás od rodiny, aby si jí dal za vyučenou?" Odsekl jsem.

"Ne." Napil se a přistoupil k oknu. "Tato lekce je pro tebe, synu. Tam venku, oni nás nechápou, oni nás nenávidí. Za jejich úsměvy, jsou supy, čekajíc až padneme, jen aby vyzvedli zbytky. Tam venku, nemůžeš být sám sebou. Musíš filtrovat, jak mluvíš, vzít všechny sračky, které na tebe vrhají pokorně, a usmívat se na jejich kamery. Tam venku, budeš politickou loutkou; a já vím, že tě to bude vytáčet, protože jsi Callahan. Takže, dokud nezačteš přemýšlet a jednat jako jeden z nás, Liam tě nepotřebuje. Liam ti nebude věřit, a ani já ne.  Nemůže tě zabít; tvoje matka ani já bychom to nedovolili. Ale až bude připraven tebe a tvoji manželku znovu vidět, zavolá. Do té doby, uvidíme se později, synu. "

"Sbohem, otče."

Předtím, než jsem došel ke dveřím, znovu se ozval. "Naprav to, Neale. Odmítám si vybrat mezi syny. I když jeden nás málem stál všechno. "

"Koho by sis vybral?"

Už jsem znal odpověď, ale chtěl jsem ho slyšet to říct.

Uculil se na mě, vrtíc hlavou. "Declana. Nikdy mě tak nesral. Naštěstí, je více jako jeho matka, než můj bratr. Ty a Liam jste příliš jako já; opačné strany stejné zatracené mince se snažíc střílet na sebe navzájem. "

"Olivia a já odjedeme zítra ráno poté, co navštívíme Coraline." Nebylo nic, co dalšího říct; nikdy jsem neměl do té pracovny vejít.