´TD, VO - 25. kapitola

Překlad: Simča

NYNÍ

Katia

"Argh!" Křičím, házejíc kabelku na postel a dupu nohou, ano, dupu.

Moje oblíbená kabelka se právě rozbila. Rukojeť se urvala. Je to jediná taška, kterou jsem kdy milovala, a je zničená. Hodím se na postel, přistávajíc na břiše. Špulím se a je mi to jedno.

"Co je s tebou?"

Zvednu hlavu a vidím Marcuse se opírat o rám dveří, nahým hrudníkem, vypadajíc dobře.

"Dobrý den, manželi."

Mrkne. "Co se děje, Katio?"

"Moje kabelka se rozbila."

Pozvedne obočí. "A to vede k tomuto," mává rukou na mne, "záchvatu vzteku?"

"Já nemám vztek!" Protestuju. "Byla pro mě důležitá. Speciální. Milovala jsem ji. "

"Jdi si koupit další."

"Chtěla bych, jen nevím odkud je."

Jeho oči skenují můj obličej.

Dovolila jsem sjet pohledem k jeho mužskému Véčku. Mmmmmmm.

"Je nějaká šance, že bys sem přišel a nech mě tě trochu olízat?" Zamumlám.

Odfrkne. "Katio."

"No tak, Marcusi. Nemůžeš sem takhle přijít a očekávat, že tě nebude chtít olízat. "

On udělá krok vpřed. Mé srdce začíná bušit. Věci mezi Marcusem a mnou byly dobré za poslední týden. Neřekla bych, že je to skvělé, ale není napětí, a dokonce jsme měli chvíle, kdy jsme mluvili. Bylo to… osvěžující. Postaví se přede mnou a já čelím jeho mužskému véčku. Ano, prosím.

"Máš opravdu úžasný mužský Véčko." Zareptám, natáhnu se a prsty po něm přejíždím. On ucukne.

"Co kurva je mužský Véčko?"

"Tohle," řeknu, přejíždějíc po něm. "Žhavý".

"Budeš se mě dotýkat, Katio, nebo to, že jsem sem přišel, bude za to stát."

Usměju se na něj. "Ach, bude to stát za to. "

A stojí.

~*~*~*~

                                                                                              Marcus

"Prostě to najdi, je mi jedno, kde, je mi jedno, za kolik."

"Ty vole," zamumlá Mack. "Jsi nemocný?"

"Jdi do hajzlu, brácho. Potřebuju, aby se o to postarala tvoje holka, jo? "

"Vážně?"

"Zní to, jako bych si dělal zkurvenou srandu?"

"Marcusi Tandeme," zafuní. "Jsi zamilovaný?"

"Jdi do prdele, Macku."

Zavěsím a opřu se.

Jebat lásku.

Jebat na to.

Co se to sakra děje?

~*~*~*~

                                                                                              Katia

Další den po práci, vejdu do svého pokoje.

Mrtvě se zastavím, když vidím něco, co leží na mém polštáři. Je to dar.

Dívám se kolem, ale nikdo tady není. Neschopná zastavit své vzrušení, spěchám dopředu a vrhnu se na postel, natahujíc se pro něj. Zvednu vzkaz a přečtu si ho.

K,

Jen proto.

M

Nemohu si pomoci, ale usměju se, jak ho zahodím a trhám papír. Zalapám po dechu a pak radostí zakňučím. Zbrusu nová kabelka, přesně stejná jako ta, která se mi rozbila, je v mých rukou. Marcus mi dal kabelku. Kterou jsem chtěla. Kterou miluji. Štěstí se zvětší v mé hrudi a nemůžu si pomoct, ale hlasitě křičím.

Pak vstanu a běžím po chodbách a zpět do kanceláře. Marcus právě vstupuje s některými klienty, ale já uháním k němu. Jeho oči se ke mně zablýskají a chytí mě, když na něj skočím, balíc paže kolem něj. Líbám tváře, rty, všechno, a pak se odtáhnu. "Dal si mi kabelku."

"Tvoje se rozbila."

"Jsi nejlepší, Marcusi!"

"Katio," říká, naklánějíc se do mého ucha. "Pracuju."

Správně.

Nechává mě jít a já o krok ustoupím, mávajíc ostýchavě mužům, kteří se šklebí mému malému představení.

"Poděkuji ti později," usměju se.

Pak spěchám pryč.

Nic nemůže zabít mou šťastnou atmosféru.