SYL - 23. kapitola

Překlad: Verča

V příštích několika dnech jsme si Jett a já stanovili rutinu: většinou jsme byli uvnitř domu, měli sex ve všech možných místnostech. Každé odpoledne jsme se vrátili k práci a já si užívala tu pauzu od něj. Náš fyzický vztah mě bral na vyšší místa, takže mé city k němu byly větší. Potřebovala jsem trochu prostoru a vyčistit si hlavu. Byl den před odletem zpět do New Yorku, když v “přestávce od sexu“ zavolal jeho otec. Než jsem si to uvědomila, mluvila jsem s ním, Robertem Mayfieldem, a snažila jsem se ho odbít výmluvou, že Jett nebyl k dispozici, dokud neřekl: slečno Stewartová, buďte tak laskavá a dejte mi syna. Věřím, že bude k dispozici, když uslyší to, co mu chci říct.“

Necítila jsem z něj strach, ale přesto v hlase toho starého muže něco bylo. Zaměřila jsem se zpět na práci, když se mi podařilo přesunout Jettovo otce z mého systému, když v tom Jett vtrhl dovnitř a na jeho tváři byla maska podráždění a hněvu.

„Řekl ti něco?“

Kousla jsem se do rtu. Byla jsem zmatená.“ Kdo?“

„Můj otec – Robert.“ Krok za krokem se ke mně Jett blížil, posadil se na okraj mého stolu a pozorně mě sledoval.

„Udělala jsem něco špatně? Protože jestli ano, tak se opravdu omlouvám a –“ Zaplavila mě panika. Vždycky jsem si myslela, že jsem profesionál. Možná jsem na Roberta Mayfielda použila jiný tón. Možná, že si všiml mé studené zdvořilosti a teď se mě chtěl zbavit. Nemohla jsem ztratit další práci. Ne tak brzy poté, co jsem přišla o tu poslední.

Jett uchopil můj obličej do dlaní a jeho elektrizující oči se zabořily do mých. „Ne, zlato, neudělala. Prostě potřebuju vědět, co ti řekl. Všechno.“

„Požádal mě, abych ho s tebou spojila.“

„Nic jiného?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne.“

„Dobře.“ Tmavé mraky jeho špatné nálady okamžitě zmizely, naklonil se ke mně přes stůl a zachytil moje ústa v polibku.

„Jette?“ Zamumlala jsem proti jeho horkým rtům. „Jsi zaneprázdněn?“

Odtáhl se ode mě, povytáhl obočí v ironickém pobavení. „Proč?“

Moje pohlaví sebou zacukalo nad jeho nezbednou jiskrou v očích. Věděl, co jsem chtěla; ale prostě chtěl, abych ho prosila. Šla jsem kolem stolu a zastavila se několik centimetrů před jeho tyčícím se tělem. Stojící vedle mě, byl tak vysoký a zastrašující, že jsem musela zaklonit hlavu dozadu a sledovala ho celou cestu až k jeho náročnému pohledu. Přejížděla jsem prsty dolů přes košili, vytáhla jsem jí z kalhot a začala mu rozepínat knoflíky, jeden po druhém.

„Protože si myslím, že možná potřebuješ přestávku.“ Jen v případě, že nepochopil můj jemný náznak, jsem mu začala rukou třít tvrdou bouli pod jeho kalhotami. Zasténal a na krátkou vteřinu zavřel oči. Když je znovu otevřel, na jeho tváři byla vidět jen touha, která do mých kalhotek vyslala připraveny-k-odhození režim.“Jistě.“

Ihned jsem se ocitla na zádech s Jettem na sobě, který se utábořil mezi mýma nohama, a dělal neuvěřitelné věci s mým dychtivým tělem.

***

Později večer jsem seděla na Jettovo posteli – naší posteli, protože jsme sotva použily mojí – zatímco si balil svá zavazadla. Já jsem si sbalila věci už dříve, a nyní jsem byla fascinována tím, jak byl precizní. Skládal a aranžoval obsah do jeho kufru. Stejně jeho košile byly zmačkané…

Jeho obočí bylo svraštěné. „Odjíždíme před východem slunce. Možná budeš chtít strávit noc tady.“

V jeho tónu něco bylo, zvláštní podtón, který mě donutil vzhlédnout. Zíral na mě, na jeho tváři byla neproniknutelná maska, která mi zabránila v přečtení jeho emocí.

„Dobře.“

„Je tu něco, co ti musím říct,“ řekl Jett, který se ke mně blížil. Jeho ústa byly v přísné lince, jeho oči hledaly moje. V téhle chvíli jsem zahlédla náznak zranitelnosti, něco co jsem dřív nezahlídla.

„Dobře.“ Zopakovala jsem. Mé srdce začalo bušit trochu rychleji. Chtěl mluvit a to obvykle nevěstilo nic dobrého.

Posadil se na postel a sevřel mou ruku, hladíc mou dlaň palcem. „Tu noc, co jsme se potkali a probudila ses se mnou v tvé posteli“ odmlčel se, dokud jsem nepřikývla. „Vím, že jsem tě nechal myslet si, že jsme spolu spali, ale nespali. Nikdy bych nevyužil ženu pod vlivem alkoholu, která si ani nepamatuje svoje jméno.“

Do prdele.

„Ale ty jsi řekl, že ano.“

Pomalu zavrtěl hlavou. „Nikdy jsem neřekl, že ano. Předpokládala si to a já jsem tě nikdy neopravil.“

Zadívala jsem se na něj ztrácejíc slova. Měl pravdu, samozřejmě, ale skrývat pravdu je téměř to samé ne? Rozčilovala jsem se kvůli té noci, myslela jsem si, že jsem podvedla Seana, a teď zjistím, že se nic nestalo.

„Zbláznil ses?“ Zeptala jsem se Jetta.

Zhluboka jsem se nadechla a pomalu vydechla. Byla jsem šílená? Ne. Ale přála jsem si, aby ke mně byl upřímný. V tomto případě jsem si uvědomila, jak byl skvělý. Každý jiný muž by využil situace ve svůj prospěch, nebo ještě hůř, znásilnil mě.

I když jsem už asi znala odpověď, musela jsem se zeptat. „Ale proč si se mnou šel domů?“

„Protože by tě mohl napadnout nějaký opilý idiot a bál jsem se. Pomohl jsem tobě a Sylvii dostat se bezpečně domů. Nechtěla jsi, abych odešel a tak jsem zůstal. Ale nic se nestalo.“

Polkla jsem knedlík v krku. „Byl jsi nahý.“

Jeho slavné rty se stočily do drzého úsměvu. „Víš, že spím nahý.“

Slabě jsem se usmála, naklonila hlavu, když jsem si uvědomila, že to byla vlastně dobrá věc, protože jinak bych nikdy nenašla odvahu s ním začít tento sexuální vztah.

„Moc se ti omlouvám, je mi to líto,“ řekl Jett. „Vím, měl jsem ti to říct, ale tys o tom nikdy nemluvila, tak jsem neviděl smysl v tom, říct ti to.“

Mávla jsem rukou. „To je v pořádku. Ale nikdy mi znovu nelži.“

„Je tu ještě něco jiného.“

Zadívala jsem se na jeho tvář. Jeho obočí bylo stále svraštěné, ale jeho oči se třpytily něčím, co jsem nedokázala určit.

Vážně, co to bylo? Zpovědní den? Dívala jsem se na něj opatrně. „Co?“ Jeho rty se zachvěly, a já si uvědomila, že je pro něj těžké, aby se nesmál.

„Nejsem si jistý, jestli si to pamatuješ, ale druhý den jsem ti pomohl domů z dalšího baru. Byla jsi opilá, znovu.“

Mé vzpomínky zaletěly zpět do té noci, kdy jsem se dozvěděla o mém povýšení, a se Sylvie rozhodla, že to chce oslavit a vzala si tu sukni, která připomínala větší pás. Byla neoblomná v tom, že nás Jett pozoruje, ale byla jsem si docela jistá, že jsem zahlédla zelené oči mýma, které byly ale zahalené v alkoholovém oparu.

Měla bych se ho zeptat, co sakra dělal ve Vixen, ale jak mě hlavně našel. Místo toho jsem se usmívala jako idiot, přemýšlejíc jak roztomilé to je. Pečoval o mně…. dokud jsem si neuvědomila, že na mě rozhodně nebyl pěkný pohled.

„Ach, Bože,“ položila jsem si hlavu do dlaní. „Nemůžu vymazat, to jak jsem byla opilá.“

„Byla jsi velmi hovorná a rozhodně mnohem víc milá, než když jsi střízlivá.“

Byl to náznak humoru v jeho hlase? Narovnala jsem se, abych uviděla jeho pobavenou křivku na jeho ohromujících rtech. Dělal si ze mě srandu.

„Co jsem řekla?“

„Že mám nádherné oči.“

Můj Bože.

Milovala jsem jeho oči, ale to nepotřeboval vědět. Aspoň, že neřekl nic o jeho rtech.

„Pak v posteli si řekla, že by si chtěla cítit moje ústa na tvém celém těle.“

Země, spolkni mě celou!

Zasténala jsem. „Pravděpodobně jsi to špatně pochopil.“

Jett sklonil hlavu. „Pochybuji. Byla jsi dost specifická s detaily.“ Jeho oči ostře blikaly a jeho rty sebou škubly, jako by se snažil, aby se nerozesmál. „Mohl bych ti ukázat, co přesně jsi chtěla, abych ti udělal.“

Už jsem ze sebe udělala hlupáka, tak proč ne?

„Určitě.“ Moje ústa vyhledala jeho ve vyhřívaném polibku, zatímco jsem ho nechala vytáhnout mě na postel a svléknout naše oblečení. Na zavazadla jsme úplně zapomněli.

***

Náš let zpět do New Yorku měl půl hodiny zpoždění. Sedět v čekárně na letišti Malpensa s Jettem, který mě držel za ruku, byl neskutečný pocit. Z nějakého důvodu, jsem očekávala nějakou vzdálenost mezi námi, jakmile opustíme soukromí jeho sídla. K mému překvapení mu nevadilo, že nás lidé vidí spolu. To mi dalo naději, že když budeme zpátky v New Yorku, neskončí to, co jsme měli, protože jsem ho měla ráda víc, než jsem si byla ochotna přiznat.

Zastavili jsme se v obchodě, kde si koupil noviny a časopisy pro mě, pak jsme nastoupili do letadla na dobu devíti hodin. V drsné realitě byl bohatý, úspěšný a jeden z nejžádanějších svobodných mládenců v New Yorku, a já jsem byla, no, já. Doufala jsem, že nás to neroztrhá na kusy, s ohledem na to, jak byly rozdílné naše životy.

„Pravděpodobně jsi nedočkavá dostat se domů,“ zašeptal mi Jett do ucha, takže nás letuška, která nám přinesla kávu, nemohla slyšet, „ale zůstaneš se mnou ještě jednu noc? Nejsem připravený nechat to odejít.“

„Moc ráda.“ Usmívající, jsem ho políbila, když moje vnitřnosti začaly dělat jedno salto za druhým. To možná vysvětlovalo víc, než by měla jeho slova.