RP - 30. kapitola

Překlad: Simča

"Chci vidět tvou tvář, jak tě zabiju!

Chci vidět světlo opouštět tvé oči! "

~ Voldemort

Harry Potter a Ohnivý pohár,

J.K. Rowling

MELODY

Den 5.

"Liam může být někdy takový osel," řekla Coraline, když načechrávala můj polštář. "Měla bys odpočívat v letním domě, pit Sex on the Beach a sledoval Mladí a neklidní. Ale místo toho, on nás všechny zamkne. Věříš tomu? Jsme v domácím vězení! "

Neřekla jsem nic.

S povzdechem Coraline spadla do postele vedle mě. "Někoho jsem zabila."

Neřekla jsem nic.

"Jasně, pro tebe to není asi žádný problém," zašeptala. "Ale pro mě je to obrovský problém. On přišel odnikud a já jen reagovala. Adriana mi řekla, že po celou dobu bych měla mít u sebe aspoň dva nože, tak jsem to udělala. Pořád to dělám. A ten den jsem ho vytáhla ven… a zabila. Ale víš jaká je nejvíc podělaná část? "

Opět, neřekla jsem nic.

"Bylo mi to jedno," řekla. "Hajzl přišel do mého domu a snažil se mi ublížit. A když jsem hodila nůž přímo do jeho krku, krev byla všude. Ale vše, na co jsem mohla myslet, bylo, ‘ do prdele s tím kreténem, lepší nemít AIDS.’ To je podělaný, že? Já jsem dobrý člověk. Byla jsem dobrý člověk. Předtím bych vyšilovala, modlila se nad ním nebo tak něco a přesto, co jsem chtěla udělat, bylo nakopat mu prdel, protože on mi mohl právě dát AIDS. "

Nic. Neřekla jsem nic.

"Mel, prosím, mluv s námi. Už je to pět dní. Alespoň něco řekni. Cokoliv," prosila mě Coraline, ale nemohla jsem.

Přesunula se k mé straně, snažila jsem se jít spát. Chtěla jsem jen temnotu. Jen jsem chtěla spát. To byl jediný okamžik, kdy jsem nic necítila.

"Milujeme tě, Mel." Byla poslední věc, kterou jsem slyšela, než se temnota vrátila… Naštěstí.

LIAM

"Kde jsou Vance a Saige?" Zařval Neal. Mluvil k vězni, který visel ze stropu před námi, jak jsem krájel svůj steak.

"Jdi se vycpat," vydusil ze sebe blbec.

Neal se podíval na mě a prostě jsem přikývl, přičemž jsem si dal sousto krvavého hovězího masa přede mnou.

Vzal vrtačku od Declana, Neal jí zamířil na mužovu klíční kost.

"Poslední šance. Kde jsou Vance a Saige? "Zeptal se Neal znovu.

Než blbec mohl dostat ven svou urážku, Neal vrtal, trhajíc jeho kůži, svaly, tkáň a kost. Křičel jako prase na cestě na jatka… hlavně proto, že byl. Neal zastavit pouze, když mohl vidět vrtací hlavu na druhém konci jeho těla, pak ji vytáhl ven a přestěhoval se k druhému rameni.

"Kde jsou Vance a Saige?" Zařval Neal do obličeje. "Přísahám Bohu, že jako další budu vrtat tvého ptáka, pokud nezačneš mluvit."

Blbec poplival všechno kolem sebe, když se nadechl po vzduchu. "Jsou v úkrytu."

"Ne, kurva!" Vyštěkl jsem, otřel si koutky úst. "Chci vědět, kde se schovávají. Mám lidi, kteří podpalují vaše plodiny, bombardují vaše laboratoře a zabíjejí tvé bratry. K dispozici bude více krve. Bude odplata. Může to skončit s tvými šéfy, nebo to může skončit s celou tvou rodinou. Vybírej pečlivě, existuje nás hodně a máme spoustu vrtaček."

Podání mi sklenky brandy, Antonio prošel kolem mě a zvedl další vrtačku k mužově pupíku.

"Kde jsou Vance a Saige?" Zeptal se Neal naposledy.

Všechny oči v pokoji byly na něj. "Přísahám Bohu-"

"Bůh nepřijde do této části domu, tak přísahej na mě," řekl jsem mu, opřel se v křesle.

"Přísahám…"

"Zabij ho." Plýtval slovy a nic nevěděl.

Topit jsem se v jeho křiku, zavřel jsem oči a užíval si hluku vrtaček. Z nějakého důvodu mě uklidňovaly. Ale bohužel, skončilo to všechno příliš brzy.

Antonio mu zkontroloval puls, pak se ke mně obrátil potřeštěný mužovou krví. "Je pryč, pane."

Povzdechl jsem si. "Když jsem řekl zabít, chtěl jsem to pomalu."

Ukázalo se že, pokud jste chtěli někoho zabít správně, museli jste to udělat sami. Declan mi podal soubor, rychle jsem tím prolistovat, než jsem se postavil.

"Jaké číslo je?"

"Je sedmý, kterého jsme ztratili během výslechu. Slabý kundy, "odpověděl Declan, otevřel mi dveře.

Zamračil jsem se a přikývl. "Najdi mi víc. Chci je všechny mrtvý. Chci Vance, Saige, a všechny zatracený Valery, ať vědí, že si pro ně jdu. "

Když jsem odcházel, táhli blbcovo tělo pryč. Mučení nebyla Nealova silná stránka, a ani Declanova.  Vždycky to zbylo na mě a otci. Byli jsme v tom dobří a zvráceným, v prdeli způsobem jsme si to užívali. Ale po tom, co se stalo, se něco v nich obou změnilo. Neal byl poháněný vztekem, když věděl, co by se stalo s jeho ženou. Declan svým způsobem ztratil Coraline. Pryč byla shopaholička, která nikdy nerozuměla světu kolem sebe, a na jejím místě byl vrah. Dostala se přesto, ale stále ještě nechtěla s ním mluvit. Bral její údery a něco se v něm uvolnilo, když ten zasraný sráč se otočil proti nám. Ale já jsem to chápal. Procházejíc  staveništěm, který byl teď můj domov, jsem věděl, co mě čeká, když otevřu dveře do svého pokoje.

Coraline se na mě podívala a zavrtěla smutně hlavou, než odešla. Sundal jsem si košili, hodil jsem jí vedle oblečení, které vybrala Adriana pro Melody. Zdálo se, že se ho nedotkla od dnešního rána.

Poklekl jsem vedle ní a odhrnul jsem jí vlasy na stranu. "Jedla jsi?"

Neřekla nic. Ani se na mě nepodívala. Pět dnů tohoto a bál jsem, že to byl jen začátek.

"Adriano, potřebuji jídlo. Cokoliv, co by teď Mel ráda "Odsekl jsem do telefonu, než jsem se posadil na podlahu před ní.

Alespoň, že dýchala. To byla jediná útěcha, kterou jsem měl. Listoval jsem soubory v ruce, prostě jsem začal číst, nechtěl jsem, aby se cítila, jako bych ji vystřihl, nebo že jí nepotřebuju. Protože ano, potřeboval jsem ji moc.

"Declan a Monte se snaží dostat přes Valerovy firewally. Jejich systém není tak silný jako ten náš, a tak místo toho vytvořili zatracených sto různých firewallů. Mohou se nabourat, ale bude to nějakou dobu trvat. Právě teď neměli žádné štěstí. Pracují teď na jedenácti firewallů. "Čekal jsem, jestli by něco neřekla, ale zase nic.

"Zatím jsme mluvili se sedmi Valerovými členy a oni všichni řekli totéž. Vance a jeho rodina odešli do úkrytu jako nějací zasraní tuláci*. Ti dva si vzali nechutný děvky…" Odmlčel jsem se na chvíli a zasténal. "Jsem tak naštvaný, zním jako můj dědeček na den svatého Patricka."

*Fecking caffler – je to slovo pro tuláky a přesně se to používá v Irsku ve městě Corck.

MELODY

Vytvořil mi na rtech úsměv. Nevěděla jsem, jestli to mohl vidět, ale usmála jsem se. Nevěděla jsem, proč se jen nepatrně napjal, když zmínil svého dědečka.

"V každém případě," řekl, aniž by ubral na přízvuku. "Jsou v úkrytu. Máme všechny jejich bankovní účty monitorovány. V okamžiku, kdy prorazíme firewally, vysajeme je do sucha. Pro tuto chvíli, pokud některý z nich utratí penny, budeme o tom vědět. Už jsme spálili všechny jejich známé plodiny na obou polokoulích a vybombardovaly devětadvacet pervitinových laboratoří. Pokud jich je více, najdeme je. Nejsou od nás moc daleko. Nemají jinou možnost, než zemřít. "

Vstal, když Adriana přišla s miskou něčeho. Nemohla jsem opravdu slyšet, co říkali a bylo mi to jedno. Chtěla jsem jít spát, ale moje tělo mi to nedovolilo.

"Lásko," zašeptal nade mnou, ale já jsem neodpověděla.

S povzdechem mě zvedl s lehkostí a položil si mě na klín, jako bych byla nějaký dí… dítě.

"Lásko, jez. Je to jen polévka, "řekl, když začal třít palcem proti mému spodnímu rtu. "Mel, lásko, já tě prosím. Otevři ústa, nebo tě donutím je otevřít. "

Poslouchala jsem a vypadal zklamaně, jako by chtěl, abych s ním bojovala. Ale byla jsem unavená. Všechno, co jsem chtěla udělat, bylo jít zpátky do spánku.Jediný způsob, jak bych to mohla udělat, bylo naslouchat mu a nechat ho, aby mě krmil jednou lžící po druhé.

Den 9.

"Je ráno, Melody," řekla Olivie, když mi roztáhla závěsy do široka a slunce mě oslepilo. Nechtěla jsem slunce. Bylo příliš šťastné. Příliš plné radosti a života. Mělo by vědět, že je to temný den. Mělo by vědět, že nesmí přijít do mé cesty. Chtěla jsem měsíc. Chtěla jsem noc. Chtěla jsem tmu.

Ale byla jsem příliš unavená, abych na ní křičela. Místo toho, jsem se jen prostě odvalila od slunce.

"Víš, žárlila jsem na tebe," řekla Olivie a posadila se na okraj postele. "Pořád trochu žárlím. Vždycky jsem žárlila. Nesnažím se nebýt. Pochází to od rozvedených rodičů, myslím. Pořád jsem bojovala o pozornost a oni mi jí vždycky dávali, protože se cítili provinile. Ale s tebou je to jiný typ žárlivosti. "

Jdi pryč Olivie, myslela jsem si, ale nepromluvila jsem.

Pokračovala. "Když jsem poprvé slyšela, že se Liam bude ženit, tak trochu jsem doufala, že bude, budeš jako Coraline, stará Coraline, ochotna nechat mě v záři reflektoru a přijdeš si ke mě pro radu. Myslím, že jsem chtěla být Evelyn. Chtěla jsem být srdcem rodiny. Ale ty nejsi jako Coraline, nebo dokonce Evelyn. Byla jsi Boss mafie. Ty, žena, vládla jsi italské mafii. Když mi to Neal poprvé řekl, myslela jsem, že si dělá legraci. To by bylo nemožné. V žádném případě by se nějaký muž, věrný mafii, gangster neklaněl ženě, a přesto tady jsme. A ti muži se klaněli tak nízko, že téměř líbali tvé bílé boty. Víš, co je na Twitteru? "

Prosím, jdi pryč Olivie, pomyslela jsem si znovu, a znovu jsem to nedokázala říci nahlas. A tak pokračovala… znovu.

"Hashtag, Melody Callahan," zašeptala. "Jsi populární. Jsi pořád populární a ani o tom nevíš.

Kdykoliv jsme vystoupili na veřejnosti, byla jsi v Fashion Police, nebo nějakým jiným náhodným časopise, kde tě chválili. Ale ty ses nestarala, protože jsi zasraný Boss. Tak samozřejmě, že jsem žárlila. Úžasně krásná a vždy in, smrtelně děsivá Melody Callahan? Jak kurva někdo z nás se ti mohl rovnat?"

Proč nejdeš pryč?

"Neměla bych se starat, že?" Povzdechla si. "Ale já se starám. Ty jsi všechno, čím jsem chtěla být. Cílem každé mužské touhy a přesto nikdy člověk. Narodila jsem se krásná a nemyslím v nafoukaným, 'miluji sám sebe' způsobem. Narodila jsem se krásná a kluci mě za to vždycky měli rádi. Ale byl tam jeden kluk, kterému jsem se líbila trochu moc. Byla jsem v prváku na vysoké škole. Vlastně jsem si to šetřila na toho pravého a já věděla, že on to není. Takže místo toho, jsem věnovala pozornost ve škole na ty stupidní letáky a plakáty, které všichni čtou "Ne znamená ne," On…"

Vzlykala a já jen chtěla spát.

"On mě přitáhl do svého pokoje na kolejích a nikdo nic neudělal, protože jsem byla hezká dívka, která s největší pravděpodobností se tam schválně motala. Jeho přátelé tam byli a oni všichni -" Odmlčela se, zírala na své tetování, přejížděla si nad ním prstem tolikrát, že jsem přestala počítat. "Když skončili, smáli se tomu, že jsem byla nejsvolnější panna, jakou kdy měli. Když jsem se vrátila domů, nikdy jsem neplakala a ani se nedrhla tak moc. Druhý den jsem se odhlásila ze všech svých hodin a dokončila zbytek své vysokoškolské kariéry z bezpečí své ložnice. "

Nebyla jsem si jistá, co ode mě chce, ale užívala jsem si ticho, když se ztratila ve svých myšlenkách. Bohužel, to bylo krátko trvající.

"Nechala jsem si udělat toto tetování měsíc předtím, než jsem našla Neala. Dara uzel, chtěla jsem být zase silná a to ve mně ten pocit vyvolávalo. Myslím si, že je to důvod, proč jsem našla Neala, nebyla jsem zlomená, už ne. "

Pokud jsi v této rodině, jsi zlomená, nedobírej samu sebe.

"Vyvolal ve mně znovu pocit bezpečí a byla jsem zase šťastná. Ale je tu ještě tato část mě, kterou nemohu opravit. Nenávidím muže. Nesnáším muže… všechny muže kromě této rodiny. "

To je velká definice zlomenosti!

"A nenávidím ženy v některých ohledech, protože já nenávidím samu sebe. Takže když jsem viděla tebe, jako bys chodila po vodě, nenáviděla jsem tě nejvíc. Neal se snažil do mě dostat trochu rozumu. Říkal, že jsi královna a já jsem princezna. Po tom, jsem byla schopna to zvládnout, dokud mi Evelyn neřekla, že jsi těhotná. "Hořce se zasmála.

Jsi šílená Olivie. Nech mě být.

"Chtěla jsem své vlastní dítě. Neal a já jsme se snažili znovu a znovu, a tady ty, žena, ze které kape krev a hřích, bude mít dítě. Tak jsem proklínala Boha. Řekla jsem mu, že byl sobecký, bigotní debil. Kde byla spravedlnost? Vším hovnem, co jsem si prošla, a jen jsem chtěla dítě. Ty zabíjíš, kradeš, lžeš a přesto, jedno ti dal. Ale tady jsem a tak moc toho lituju, Melody, "zašeptala poslední část.

"Nikdy jsem ti nechtěla ublížit a přísahám, že ode dneška tě budu vždycky milovat, jako jsem měla od samého počátku." Kdyby mě znala, věděla by, že jsem nechtěla a nežádala o její lásku a že jsem věděla, že to byla kravina. Sama se chtěla cítit lépe a ne abych se cítila lépe já.

Byla jsem unavená z toho, jak jsem jí poslouchala. Tak jsem usnula.

LIAM

"Jaké je vaše jméno drahá?" Můj otec se zeptal mladý feťačky před námi, když jsem vypil svou brandy.

"Cokoliv chcete, abych byla." Mrkla a málem jsem zvracel.

Můj otec na druhé straně právě pošilhával. "Myslím si, že Julia Roberts je jediná, kdo můžete být."

"Zrzky jsou vaše věc?" Ona našpulila rty, který byly také odporné, jak otočila jejími hnědými vlasy.

"Moje žena je moje věc," odpověděl a posadil se před ní. "A váš život by měl být vaše věc. Víte, jediná věc, která vás teď udrží naživu, je myšlenka, že můžete něco vědět. Pokud ne, no…"

Zastavila se a děvka se začala třást. "Potřebuju něco zmírnit."

Přetočením očí, jsem se nutil, abych jí nechytl za krk.

"Jaký je tvůj jed?" Řekl Sedric, přešel k zásobníku drog, který pro něj Fedel poskládal.

To zvedlo holce náladu, jako děvce v říji. "Heroin a kokain."

"Někdo je rocková hvězda," řekl můj otec. "Ale no ták, nebuďte chamtivá. Vyberte si jedno. "

Našpulila se a ještě jednou, byl jsem rozpolcený mezi zvracením a vytrhnutím jí rtů.

"Heroin," řekla, a můj otec popadl injekci, než jí ji dal.

"Potřebujete pomoc?" Zeptal se.

Ale holka jen zavrtěla hlavou rozvazujíc si top na šňůrky a použila je jako škrtidlo bez studu, že její prsa byla vystavena světu. Sténala, jako by byla na vrcholu vyvrcholení, když jela na vlně jedu v jejích žilách.

"Smažka," zašeptal Monte znechuceně. To bylo stálou připomínkou, proč nikdo z nich neměl povoleno dělat žádné hovno.

"Kde je váš šéf, drahá?" Zeptal se jí Sedric tiše.

"Já nevím." Usmála se a já cítil, jak ztrácím kontrolu. "Říkali, že jedou do Finska. Nikdo nikdy prý nekontroluje Finsko. "

"To vám řekli?" Ptal se Sedric dívajíc se na mě.

Zavrtěla hlavou jako dítě "Ne. Vance mě akorát do šukával. Je to sráč. Nechal mě sjetou a na suchu. Skoro jsem žadonila. Ale ani náhodou, byl hotovej a chtěl mě ven. Tak jsem šla do sprchy a slyšela ho mluvit s nějakou rezavou krávou. Ha-ha, oba máte rádi rusovlásky. "

"Víte něco jiného?" Zeptal se jí Sedric. "To by mohlo zachránit váš život."

"Jsem nadržená. Mohu získat poslední píchání namísto posledního jídla? "Usmála se a natáhla se pro rozkrok mého otce.

Byl jsem z ní unavený. Kývl jsem na něj a on držel zbraň u její lebky. "Tohle není vězení. Dokonce nezískáte poslední modlitbu. "

Její tělo se zhroutilo přes stůl ještě se zasranou jehlou v paži. Sedric se na ni podíval jen s odporem-maska ​​ úsměvů byla pryč, muž, který stál přede mnou, byl stejný muž, který ze mě udělal, toho kým jsem dnes. Zavrtěl hlavou, dvakrát do ní ještě střelil, než dal zbraň Fedelovi.

"Takový zasraný idiot." Zamračil se, vytáhl elektrickou cigaretu. Byl to jediný kompromis, který mu moje matka dovolila.

"Takže potom Finsko?" Zeptal se mě Declan.

"Ne, ne, dokud to nebudeme vědět jistě. Nevěřím, že tam máme nějaké lidi, ale zkontrolujte to a vytáhněte je ven. Nechci, aby je lovili. Kromě toho je ještě potřeba to probrat s manželkou, " odpověděl jsem, když jsem otevřel dveře.

"Ještě nemluví?" Zeptal se můj otec, ale znal odpověď.

"Ne, ne, nemluví, ale bude." Musel se věřit, že se z toho dostane.

"Nevzdávej naději, synu."

Snadněji se řekne, než udělá.

MELODY

Den 14.

"Byl jsem do tebe poblázněný," zašeptal Declan ze svého místa u nohou postele. "Poblázněný je takový hloupý slovo. Byl to spíš chtíč. Neměl bych ti o tom říkat, ale doufal jsem, že se naštveš a nakopeš mi prdel. Víš, jako Bloody Melody. Vím, že Liam mě stáhne zaživa z kůže. Ne vážně, on nás vlastně stáhne zaživa, až po Valerovi. Je to, jako by procházel historickou římskou mučení a jen vybíral hovna. Já bych neměl být šokován, když někoho dalšího ukřižuje. "

Musím dát "nerušit" nápis na dveře.

"Jo, tak prosím neříkej mu to. Možná, jednoho dne, když budeme staří a šediví… no ani pak ne. Bude senilní a pravděpodobně ještě horší. Chová se stejně jako náš děda někdy a náš dědeček je šílený, perverzní sráč nejvyššího stupně. Žije v Irsku a raději tam zůstal, což je dobré. On by pochopil, proč jsem po tobě toužil. Je to těžké, aby tomu tak nebylo. Myslím si, že každý člověk s fungujícím ptákem to tak má. Ale já jsem jediný, hloupý, nebo tak hloupý, abych to přiznal nahlas." Zasmál se, protože byl hloupý.

Velmi hloupý. Není divu, že Coraline je na něj naštvaná.

"Už je to pryč. Ne, že nejsi atraktivní, protože jsi, ale myslím, že… vím… Já toužím po své ženě mnohem víc. Měla jsi s tím co do činění. Nevím, jak jsi to udělala. Možná je to jen tím, že existuješ. Ale udělala jsi to. Vzala jsi moje jehňátko a udělala z ní tygra. Ona není lvice jako ty, ale je smrtelná svým vlastním způsobem. Navíc nový účes se stává víc sexy s každým dnem, "řekl.

Uzavřením očí, jsem šla spát, snažíc se co nejlíp ho přehlušit.

LIAM

Den 18.

"Myslel jsem, že jsem řekl, že nikdo nevstoupí do Finska?" Zeptal jsem se jich, jak jsem pil rovnou z láhve.

Antonio přikývl. "Řekl jste, pane, ale zahlédla jednoho z našich mužů na letišti před tím, než měla šanci odejít. Neměli jsme jinou možnost, než jí vzít sebou. "

S povzdechem jsem zíral na blondýnu známou jako Vance nejoblíbenější milenku, Heru Pompilio. Nebylo nic, co bych mohl udělat. Nebyla velká ryba, kterou jsem chtěl, ale mohl jsem jí použít jako návnadu.

"Můžu?" Zeptal se Declan, vstupujíc k zrcadlu.

"Chop se toho." Možná by mohl na ni využít své džentlmenské hovno.

Když vešla dovnitř, její mrtvé oči hleděly přímo skrz něj.

"Vy jste muž, který zabil mého syna?" Zeptala se tiše.

Declan jednoduše zvedl obočí. "Zabil jsem mnoho synů, madam. Budete muset být konkrétnější. "

"Amory Pompilio Valero. Věk dvacet sedm. Šest stop, dva palce vysoký. Blond vlasy, modré oči, on- "

"Ne, já jsem ho nezabil," řekl Declan. "Ta čest byla ponechána mému bratrovi a dvěma autům. Byl jsem v domnění, že Amoryho matka zemřela, když byl mladý. "

"To je to, co dostanete, když jste pod tím vším." Ušklíbla se. "Měla jsem být Vance manželka. Žádná jiná žena nemohla nést jeho dítě, dokonce ani jeho hloupá žena. Říkala jsem mu, ať jí zabije a vezme si mě, ale on mi řekl, že nemohl. Že udělali nějakou dohodu, ale věděla jsem, že to byla lež. Vzal mi Amoryho a dal ho jí. Byla tak mimo sebe štěstím. Každý den pečovala o mého syna, nenáviděla jsem ji. V den, kdy jí Amory řekl matko, vrazila jsem cepín do jejího srdce. Vance byl naštvaný, a tak mi zlomil čtyři z mých žeber a čelist. Miluje mě až moc, než aby mě zabil. "Zasmála se tak snadno, že mě napadlo, jestli Nataša nepotřebovala spolubydlící v azylu.

"Smutné," řekl Declan, ale věděl jsem, že mu to bylo u prdele. "Proč jste byla na letišti ve Finsku?"

Neodpověděla. Místo toho si kontrolovala nehty.

"Hero, co řeknete, by mohlo udělat rozdíl mezi bolestně pomalou smrti, nebo rychlou. Tam, kde byste mohla být znovu se svým synem, "Declan řekl.

"Takže moje možnosti jsou smrt nebo smrt? Seru na vás a seru na mého syna. Chtěla jsem ho dostat ven z tohoto života a on mi řekl, že to zvládne. Teď je…"

"Teď je na kusy někde v oblasti Greate Lakes." Ušklíbl se Declan. "Vezmu si za to body."

"Všichni jste na sebe tak zatraceně pyšní. Banda vrahů, lhářů, zlodějů a podvodníků. "Zamračila se. "Víte, vaše ženy vás nenávidí. Nenávidí vás a nenávidí to, co děláte. Nechtějí tento život. Chtěly peníze a slávu, ale nechtěly drogy, krev a hrůzu. "

Declan se zlostně zašklebil. "Neznáte mou ženu. Pokud ano, nepromluvila byste tak rychle. A jsem si sakra jistý, že neznáte Bosse. Tak miláčku, řekněte mi, co potřebuju vědět a můžeme jít dál? "

Naklonila se dopředu. "Naser -"

Vstávajíc ze svého sedadla, Declan přešel kolem stolu, dokud nebyl přímo před Hery obličejem. Hera se snažila vypadat, jako že se nechystá pochcat do kalhot, ale selhala.

"Udělej to nejhorší. Ale věř mi, Vance byl ještě horší. "

Declan se usmál, držíc nůž na straně jejího obličeje. "Všechno, co udělal, se dalo zahojit. Koneckonců, na konci, všechno o co se staráte, je váš vzhled. Představte si, co si Vance bude myslet, když uvidí jeho oblíbenou hračku rozřezanou a sešitou dohromady jako Frankenstein. Moje stehy nejsou tak skvělé s živými pacienty. "

"Co potřebujete vědět, co?" Křičela. "Šli jsme do Finska se schovat. Amory to posral. Vance strávil měsíce, ne-li roky pracujíc na různých způsobech, jak napadnout to zasrané místo. Měl všechno, naplánované do T. Ale Amory nemohl čekat. Nechtěl poslouchat a kvůli tomu, byl zabit. Je to to, co chcete slyšet? Nebo chcete vědět, že Vance ztrácí svou mysl? Amory byla poslední kapka. Vance zabil jednoho z jeho bratrů, protože si myslel, že ho zradil. Druhý bratr je ve větru. Vše je v prdeli. Dozví se, že mě máte a zase se schová. "

Declan se ke mně otočil a ušklíbl se. Bylo to skoro smutné, jak rychle mluvila.

"Byla jste na letišti. Bude si jen myslet, že jste ho opustila. "Declan jí běžel nožem po tváři.

"Nikdy bych ho neopustila," zašeptala. "Ví to. Ví, že bez ohledu na to, kolikrát řeknu, že odcházím, jsem se vždycky vrátila. "

"Jste blázen. Nemiluje vás, a proto zemřete sama, "bylo všechno, co Declan řekl před tím, než jí podřízl hrdlo, její tělo se na chvíli zklidnilo předtím, než spadlo na zem.

"Ať je každý let z Finska monitorován," řekl jsem před odchodem. Bylo pozdě a já nezmeškám svůj oblíbený moment večera.

Snažil jsem se neběžet, ale to byla jediná naděje, kterou jsem dnes měl. To bylo to, co mě přes den dostalo. Spěchajíc do naší ložnice, jsem se usmál, když jsem viděl, že postel byla prázdná. Vstoupil jsem do koupelny a usmál se při pohledu na mou Mel koupajíc se samotnou.

Byly to jen čtyři dny, co zjistila, že se může vykoupat sama. Byl to malý krok, ale bylo to něco. Sedl jsem si u nohou vany a jen jsem ji sledoval.

"Chceš, abych ti omyl záda?" Zašeptal jsem a ztuhla, jako by si neuvědomila, že jsem byl v místnosti s ní.

Podívala se na mě skrz vlasy a podala mi houbu. Byl to další malý krok. Byla na své cestě zpátky. Když se opřela o mou volnou paži, cítil jsem, že mé srdce poskočilo. Pomalu jsem jí třel záda a usmál se, protože jsem měl naději; temné noci skončí.

MELODY

Den 23.

"Takže musímse k něčemu přiznat," řekl Neal kráčejíc přede mne.

Skvělé, další pomyslela jsem si, když jsem krájela svůj steak.

"Liam chtěl, abych si to vzal do hrobu, ale když nemluvíš. Zkoušeli jsme všechno, takže možná budeš na něj a na mě tak naštvaná, že se z toho dostaneš. "Zastavil se a podíval se mi mrtvě do očí, ale já jsem jen prostě pomalu jedla.

"Střelil jsem Liama, protože mě o to požádal." Počkal na mě, jak budu reagovat, ale nemohla jsem projevit emoce.

Zamračil se. "Vážně? Mě jsi paralyzovala, Declane si pobodala a vše, co uděláš, je, že se na mě jen podíváš? To nejsi ty, Melody. Ve skutečnosti, po prvním týdnu to bylo vážně strašidelný. Chápu, že jsi smutná, ale Liam si pro tebe prochází peklem. Nezastaví se, dokud je všechny nezabije. Víme, že nemilosrdná žena, kterou všichni milujeme a bojíme se, je tam stále uvnitř, takže můžeš prosím přijít sem a nakopat mi zadek, nebo alespoň postřelit znovu Liama? "

Jen jsem jedla. To bylo jediné, k čemu jsem se mohla přinutit.

LIAM

Šel jsem do našeho pokoje, stejně jako Neal vyšel ven. On se na mě podíval a zamračil se, než odešel.

"Musíme jít do kostela, lásko," řekl jsem jí, jak jsem vstoupil.

Alespoň že jí.

Neodpověděla. Nikdy neodpověděla a to mě začalo posílat do hlubokého konce. Ale nemohl jsem přijít o nervy.

"Už jsme vynechaly tři bohoslužby. Lidé by si mohli myslet, že jsem tě zabil. "Usmál jsem se.

Popadla dálkový ovladač a zapnula televizi, a opravdu šla na nedělní ranní mši. Bylo to docela legrační a roztomilý. Potřásl jsem na ni hlavou, jak jsem si sundal boty a bundu před skokem do postele. Podala mi láhev vína, ale nepromluvila. Políbil jsem jí ruku, vzal si ho od ní a napil se.

"Máš chleba?" Zeptal jsem se a tam to bylo, malý úšklebek. Moje srdce poskočilo radostí, až to přineslo vodu do mých očí a to byl můj vlastní, osobní, nedělní zázrak.

Neřekla nic, ale úšklebek stačil, aby mě dostal přes zbytek dne.

MELODY

Den 25.

"Nevím, co bych ti řekl," řekl Sedric.

V duchu jsem zasténala. Co třeba vůbec nic?

"Tak to zkrátím."

Děkuji Ježíši.

"Melody Nicci Giovanni-Callahan, dostaň svůj zadek z postele. Už to stačilo, "vyštěkl na mě.

Zvedla jsem obočí a zapnula televizi, jak se Evelyn zasmála.

"Říkala jsem ti, že to nebude fungovat."

"Musel jsem to zkusit, ale zřejmě moje dcera mě nerada poslouchá," řekl a políbil mi hlavu, než nechal mě a Evelyn samotné.

Seděla na posteli vedle mě. "Rozumím tomu. Oni to nechápou. Jaký je to pocit mít v jednom okamžiku dítě žijící v tobě a v dalším ti ho vezmou. Chápu, nebýt schopna se pohybovat, mluvit, nebo dokonce dýchat kvůli díře, která hoří uvnitř tvého srdce. Žádný jiný to nepochopí. Ale já ano, takže zůstaň v posteli tak dlouho, jak budeš potřebovat, Melody. Truchli, a když budeš připravena, znovu vstaneš. "

Sledovala jsem ji, jak vstala a otočila se k odchodu. Byla jediná, kdo to chápal. Otřela jsem si vodu, která kapala z mých očí, a držela jsem se.

Jdi spát, Melody. Zítra ráno vstanu, ale teď jsem jen potřebovala spát.

LIAM

"A tak, krysa je zpět," zasyčel jsem na muže před sebou.

Jeho nos byl rozbit, oči pohmožděné, zuby vyražené a odkrytá část jeho kůže byla buď spálená, nebo pořezaná. Patrick vypadal, jako by byl v pekle a zpět.

"Pane," řekl rychle, bojujíc proti jeho řetězům. "Udělal jsem to pro vás, abych vám pomohl"

"Zradil jsi mě, abys mi pomohl?" Řekl jsem a pomalu se otočil zpět ke zbytku našich mužů. Tolik jich to chtělo sledovat, že jsme museli jít ven.

"Pane, přísahám, že jsem vás nikdy nezradil. Znám vás od střední školy. Byli jsme- "

"Dostaň se k části, kde jsi mě bodl do zad," řekl jsem, nalívajíc mu benzín přes hlavu. "Vzpomeň si na část, kde jsi opustil mou ženu krvácející na zemi, jak jsi utíkal s ruskou děvkou."

"Pane-"

"Neplýtvej slovy. Sirku zvládnu držet jen chvíli, "řekl jsem a zvedl malý plamen v mém sevření.

"Liame, věděl jsem, že se něco chystá. Jediným způsobem, jak to zjistit, bylo, je si myslet si, že přeskakuji loď. Neměl jsem tušení, co Saige měla v plánu pro tvoji ženu. Jen jsem věděl, že Valero musel skončit. Informace, které jsem shromáždil, ti můžou ho pomoci zničit. Oni nejsou ve Finsku. Šli do Tanzanie. Bylo to jediné místo, kde si mysleli, že bys je nemohl dostat. Máš lidi v celé Evropě, ale ne v Africe. Říkám ti, že jsem tě nezradil. "Vykřikl v panice.

Zatřásl jsem hlavou a nechal plamene spadnout, ale bohužel ještě se nechytl.

"Takže ses stal špiónem bez mého vědomí?" Zasmál jsem se. "Lžeš-"

"Ne-"

Uhodil jsem ho do rozbitého nosu a držel jsem jeho tvář. "Nikdy mě nepřerušuj, nebo jsi zapomněl na své psí způsoby?" Stiskl jsem jeho tvář. "Lžeš mi, Patricku. Měl bys vědět lépe. Zradil jsi mě předtím a teď, když se na Vance zdi uzavírají, snažíš zachránit sám sebe. Jsi krysa skrz naskrz. Myslím, že moje žena vám dala předtím dobrou definici tohoto slova. "

"Liam-"

"Neříkej mé jméno," řekl jsem, udělal krok zpět. "Nezajímá mě, proč jsi mě zradil. Prostým faktem je, že jsi to udělal a samozřejmě, to znamená, že jsi proti mně. "

Po vyhození zápalky, jsem ani neváhal, jak jsem ho podpálil plynem. Trvalo jen vteřinu, než celé jeho tělo bylo v plamenech. Vykřikl a smítal se násilně, zatímco muži jen jásali a zpívali do noci. Odvrátil jsem se, jen abych náhodou uviděl svou ženu zírajíc na hořícího muže.

Když se konečně naše oči setkaly, viděl jsem… viděl jsem, že moje lvice se probouzela.

MELODY

Den 26.

Upíjejíc, jsem na ně čekala, až přijdou na palubu. Pokud Adriana udělala svou práci, měla by vědět, kde jsem byla.

"Je hezké vás vidět, madam," řekl Jinx, dávajíc mi zbrusu novou láhev vína.

Přikývla jsem, ale nepromluvila. Nechtěla jsem, aby moje první slova byla k němu. O vteřinu později, Nelson otevřel dveře tryskáče, což umožnilo Liamovi projít, oblečený do války. Rychle mě přejel očima. Jeho oči se zaleskly jako zelené diamanty na slunci a úšklebek se šířil přes jeho obličej. Vypadal, jako by se snažil ovládnout.

"Na co kurva koukáš? Míříme do džungle a plánem je lovit lidi pistolemi a ne šípy," řekla jsem bez žádné břitvy v mém hlase.

"Pokud bys chtěla, tak bys je mohla zabít svými boty, jsem rád, že jsi tady," řekl a posadil se přede mnou. Stiskl mi ruku. "Opravdu rád."

"Když už mluvíme o zabíjení, Neal mi řekl něco velmi zajímavého." Zazubila jsem se, když jsem se napila. Jeho oči se rozšířily, než se obrátil k Nealovi, který ztuhnul, jako by zapomněl na své doznání. Stýskalo se mi po mém staré já. Nenáviděla jsem tu postel a nechtěla jsem o tom přemýšlet. Potřebovala jsem být mnou.

"Můžu vysvět-"

"Neobtěžuj se. Přemýšlela jsem o tom a částečně ti odpustila. "Chápala jsem, co udělal, ale to neznamenalo, že se mi líbilo být zmanipulovaná.

"Částečně?" Zeptal se Liam s úsměvem.

Nemohl se přestat na mě usmívat a to mě sralo. Jo, mluvila jsem. Potřeboval přestat, na mě zírat, jako kdyby mě chtěl ojet přes ten stůl.

Část mě věděla, že jsem byla taková jen kvůli tomu, že jsem si nebyla jistá jak vysvětlit své city. Chápala jsem, jak se cítil, protože jsem se cítila stejně. Už jsem nebyla součástí polomrtvých.

"Jsem Melody Nicci Giovanni-Callahan, což znamená, že musím hledat pomstu, dokonce i s tebou, manželi."

"Těším se na to."

Jak nás Jinx vzal do nebe, dívala jsem se na slunce skrz mraky. Liam se mohl mstít, ale teprve já se přesvědčím, že Saige za to draze zaplatí. Oko za oko a život za život.