RP - 14. kapitola

Překlad: Simča

"Pokud touha zabíjet

a příležitost zabít

přijde vždy pospolu, kdo unikne pověšení? "

~ Mark Twain

LIAM

Zničil jsi mé spodní prádlo, "zasyčela na mě, když si nazula bílé boty zpět.

Narovnáním si kravaty, jsem se snažil neusmívat, ale nemohl jsem si pomoct. "Příště, nenos vůbec a nebudeme mít tento problém."

Moje krásná žena zamířila ke mně, pomalu zírala na mě s dýkami v očích, a přesto, jsem jí chtěl ještě víc. Chtěl jsem se natáhnout a dotknout se jí.

Co to kurva se mnou je? Bez ohledu na to, kolikrát jsem ji měl, jsem jí chtěl pořád znovu.

"Nemám s tím problém," řekla, zírajíc. "Já nejsem ten, kdo má sedět u večeře a přemýšlet o tom, jak nemám nic pod těmito šaty, o tom, jak bys mohl snadno sklouznout svou ruku pod ně a dostat se do mně. Ale myslím, že dnes večer budu sedět naproti tobě. "

Ustoupila tak rychle, bylo to, jako bych byl probuzen studenou vodou ze ztráty jejího tepla. Díky té skutečnosti, všechna krev v mém těle se řítila do jiné části mé anatomie. K čertu s ní.

"Budeš sedět vedle mě," dožadoval jsem se, když šla ke dveřím, a mé oči šly rovnou na její zadek.

"Ne nebudu. Raději bych tě zastřelila, ale od té doby, co nemůžu, budu tě sexuálně vydírat. Nenič moje oblečení, "odsekla, nechala mě pro ni v bolesti.

"Mrcha mě zabije," zamumlal jsem si a snažil se co nejlépe uklidnit.

Zíráním na soubor na stole, jsem nechtěl nic jiného, než zničit Vance. Chtěl jsem se mu dívat do očí, jak bych mu podpálil svět před očima. Nicméně bych počkal. Nejprve jsem… jsme potřebovali napravit idioty pod námi.

V okamžiku, kdy jsem vystoupil z pracovny, Declan už čekal.

"Jak dlouho už jsi tady?"

On se usmál. "Dostatečně dlouhou. Omluvil jsem se, že jsem čekal, měl jsem si to uvědomit. Řekla mi, abych se uklidnil, že to byl jen zasraný sex. Ta žena mě děsí a ohromuje a to všechno najednou. "

Jen zasraný sex.

Zamračil jsem se. "Zkus s ní být ženatý. V jednu chvíli tě líbá a další má nůž na dopisy na tvém krku. "

Declan vytřeštil oči na mě předtím, než vypukl smíchy. "Jednoho dne tě zabije, Liame, přísahám."

"Jednoho dne ať," povzdechl jsem si. Po pravdě řečeno, jsem si ani nebyl jistý, jestli mě má ráda z jakéhokoli jiného důvodu, než ze skutečnost, že jsme se vzali. Byl to pro ní "jen sex," a to by mě nemělo obtěžovat, tak jak obtěžovalo, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že se to nezmění… že ona by se nikdy nestarala.

"Takže, hádám, že jste oba zvládli komisaře? Nebo, je něco, co můžu udělat? "Zeptal se, hned jak jsme se zastavili přede dveřmi. Mohl jsem to vidět v jeho očích. Jeho vlastní krvežíznivost.

Declan nebylo takový zabiják jako Neal, nebo já. Vždycky byl a vždycky bude muž za počítačem, kde jsem potřeboval, aby byl. Ale když přišlo na policii, Declan chtěl krev. Přeci jenom to byl důstojník, který mu vzal oba jeho rodiče. Nenáviděl je a všechny, kteří žili jako oni. (live by code – naráží na lidi, kteří se řídí zákony a pravidly).

"Když budou věci moc chaotické, můžeš se jich osobně zbavit, Declane," odpověděl jsem. "Ale do té doby, stačí dávat pozor na našeho komisaře. Pokud si koupí dům blízko něčeho, co patří Callahanům, dej mi vědět. "

Přikývl, a tmavý pohled v jeho očích zmizel v okamžiku, kdy vstoupil do jídelny. Na chvíli se zastavil a všiml si, že moje žena sedí na jeho místě vedle Coraline. Tázavě se na mě podíval, předtím než se ušklíbl, jako by už věděl proč. Abych něco řekl, šel jsem k mé Mel, líbajíc jí něžně na tvář. Trhla sebou, jako bych ji místo toho udeřil.

"Dobrý večer, manželko," řekl jsem a snažil se být zdvořilý, přičemž i hlasitý, aby to všichni slyšeli. Věděl jsem, moc dobře že by mě zaškrtila, kdybych si nesedl na své místo naproti ní a napravo od mého otce. Ale bylo mi to jedno.

Ona mě tlačila, a já byl blízko k přitahování.

Sedric seděl a bude vždy sedět v čele stolu. Bylo mi to jedno. Byla to rekvizita křesla. Neměl v ničem žádnou moc, než v krájení krocana. Já seděl v čele u pravého stolu. Moje matka seděla na opačné straně, a jako vždy, mluvili jiným jazykem jejich očima. Snažil jsem se soustředit svou pozornost na Mel. Nicméně se zdálo, že se ztratila ve své vlastní mysli. Mysl, za niž bych dal cokoliv, abych mohl přečíst.

"Mel, je nějaký důvod proč nesedíš vedle Liama?" Zeptala se moje matka laskavě, jak jsem se natáhl pro svou sklenku brandy.

Mel se zamračila. "Přísahám, že se snaží mě dostat do jiného stavu. Nemůže udržet ode mě ruce. Ve skutečnosti, je to trochu nepříjemné. "

Cítil jsem, tekutinu se zvedat zpět z mého krku, když jsem se rozkašlal. Zíral jsem na ni. Samozřejmě, že vytáhla sex u zasraného stolu, zasraně samozřejmě. Byla to moje Mel a byla jí slušnost fuk. Žila, abych se strachoval o svůj život, nadrženě, nebo nepříjemně.

"Co je na těhotenství špatného?" Zeptala se Olivia, zírala, když vypila víno, zatímco služebnictvo přineslo naše jídlo.

"Nic," řekla Mel, zírajíc jí zpět do očí. "Vůbec nic, zvlášť když neděláš nic jiného, než se staráš o to, abys vypadala pěkně a nakupovala."

Declan mi kopl do nohy, ale nic jsem neřekl, jen jsem krájel svůj steak. To nebyla moje bitva, a já rozhodně nedostanu kvůli Olivii kulku.

"Myslíš si, že jsi lepší než my?" Vyštěkla Olivia, na což se Melody zasmála a já si nacpal svá ústa masem.

"Barbie, já vím, že jsem lepší než ty," řekla Melody, upila červeného vína. Bylo to v podstatě pro ní potravinářská skupina. "Všechny moje části jsou originální a nejsou vyrobené v Číně."

Chtělo to všechnu mou vůli se neusmát, ale já jsem se usmíval jako blázen, a v koutku oka, jsem viděl, že můj otec schovával úsměv za sklo.

"Ty čubko," Olivia vyštěkla, stoupajíc si ze svého místa.

Zírajíc za ní, jsem se setkal s Nealovýma očima. "Ovládej jí, Neale, nebo, bude potřebovat nové části. Nikdo nebude říkat mojí ženě čubko… s výjimkou mě. "

"Vlastně, nikdo mi nebude říkat čubko. Nejsi zvláštní, Liame," řekla Mel, a bylo to, jako by mě bodla.

"Možná, že bys jí měl říct, že neútočíme na rodinu," řekl Neal, jak se Olivia posadila.

"Jo, prostě se nám nepodaří je bránit," odpověděl jsem, protože jsem moc dobře věděl, že by ho to umlčelo. Nicméně, on se ke mně obrátil.

"Jak dlouho to budeme dělat, Liame? Je to už skoro dvě desetiletí! "

"Když jsem řekl, že ti to nikdy neodpustím" – vzal jsem si další sousto- "neměl jsem na mysli za deset, dvacet, nebo dokonce osmdesát let. Sdílíme DNA, nic víc. "

"Liame!" Vykřikla Evelyn. "Nejsem si jistá, co se stalo mezi vámi dvěma, ale Neal má pravdu. Je na čase, abyste se usmířili. "

"Neale, nechtěl bys sdělit své matce, co se stalo mezi námi?" Zeptal jsem se ho, čekajíc. Zbabělec nikdy neřekl ani jednomu z rodičům, co mi udělal jako dítěti. Část mě věřila, že Sedric věděl, i když to nikdy nedal najevo.

Neal pomalu přikývl, než vstal a šel ke dveřím.

"Neale," řekla Melody, volajíc po něm. Narovnal záda, než se k ní otočil.

"Sbal si tašku. Mám něco na týden naplánovaného. Odjíždíme zítra po mši, "řekla, aniž by se obtěžovala na něj podívat.

Rychle odešel, čímž se Olivia taky zvedla. 

"Jsi spokojený?" Zeptala se Olivia.

Otočil jsem se k Mel. "No, lásko, jsi spokojená?"

"Ne," zamračila se na mé za použití lásky. "Byla bych, kdybys mi podal hrášek," řekla, předstírala, že si Olivie ani nevšimla.

Coraline, která držela hlavu dole a pusu celou tu dobu zavřenou, se překvapivě natáhla a podala jí ho. Podíval jsem se na Declana, a našel ho, jak na ní zíral, a já znal ten pohled. Coraline s největší pravděpodobností použila kreditní kartu na hladové děti a vyplnila jejich prázdná místa… bylo to jen před dvěma týdny. Lidé se začnou ptát, odkud všechny ty peníze pochází. Alespoň jsme vypadali dobře. Byl naštvaný. Možná, že bych ho nechal zabít policistu, jen aby uvolnil nějaký stres.

"Ze všech z vás je mi špatně," zasyčela Olivia.

"Ty jsi ještě tady?" Zeptala se Mel, působíc zmateně, jak si naložila hrášek na talíř. Olivia vypadla, a byl jsem kurva vděčný. Byl jsem už v malém boji s mou ženou, policii a Vancem. Poslední věc, kterou jsem potřeboval, bylo drama Olivia a Neal.

"Co vy dva plánujete?" Zeptal se prostě otec.

"Táboření," Mel a já jsme řekli ve stejnou dobu.

"Táboření?" zvedla Coraline hlavu. Jestli si dobře pamatuju, Coraline vlastně miluje venkovní aktivity.

"Žádné ženy," řekl jsem bez přemýšlení, přiměje ji, aby se podívala na Mel. Mel oči se zúžily.

"Pouze ty, které jsou součástí práce, Coro."

Coraline vypadala překvapeně z té přezdívky, stejně jako všichni ostatní. Zeptala se "Cora?".

"Stále pracuju na tvé přezdívce." Mel se usmála. Nebylo to skutečné, ale bylo to lepší, než co věnovala Olivii. Viděl jsem pohoršení, které se jí mihotalo v jejích očích, a nebyl jsem si jistý, jestli se bát nebo sténat v úctě k ní.

"Takže, táboření?" Zeptala se Evelyn, nejistá si. Pokud by to bylo trestné, nechtěla to vědět, ale zajímalo jí to. 

"V podstatě je to spojení pro muže, nebo mám v plánu je všechny pozabíjet." Mel se usmála, což bylo smrtelné a sexy. K tomu i ta skutečnost, že chtěla mě trápit, abych jí ještě víc chtěl, způsobilo, že jsem chtěl na ní spustit spoušť. Nicméně, ona jen obrátila oči v sloup na můj chtíč.

"Táboření," opakoval Sedric. "Možná bych -"

"Je mi líto, Sedricu, ale pozvání není ani pro tebe. Ty jsi minulost, a stejně jak to respektuju a i tebe, moji muži potřebují chodit dopředu jako jeden. "Moje čelist málem spadla, když jsem se díval mezi Mel a mého otce, který na ni hleděl s ohněm v očích. Nicméně, to pro ní nebylo nic a jen jí to udělalo silnější. Sedric zavrtěl hlavou a povzdechl si.

Řekla, moji ne naši.

Declan se ke mně naklonil. "Když se ráno probudí, ďábel nadává."

"Oba nadáváme," zamumlal jsem. Jak to kurva dělala? Jak kurva, byla schopná vyvolat peklo a nebe v očích? Byl jsem nad tím v úžasu tak často, že mě to pěkně vytáčelo. Slyšel jsem Orlandova slova v zadní části mé mysli. Nenajdeš ženu, kterou je cokoliv potřeba učit.  Měl pravdu. Mohla by to vše zvládnout beze mě. Chtěla vládnout beze mě. Nepotřebovala mě, a to mě vytočilo. Ona mě rozčilovala, kvůli ní, jsem vždycky potřeboval přemýšlet. Mátla mé zasrané emoce. Připadal jsem si znovu jako teenager – nejistý si, jestli jsem jí chtěl ošukat nebo hodit s ní o zeď.

"No pak tedy, dcero, nechtěl bych se ti dostat do cesty. Koneckonců, jednoho dne budeš vládnout světu, "Sedric vtipkoval, i když jsem si byl jistý, že tomu částečně věřil.

Ušklíbla se. "Už brzy, doufejme. Všechno jsem naplánovala. Nic mi nebude stát v cestě. Pracovala jsem příliš tvrdě. "

"Nepřepracuj se." Zamračila se Evelyn. "Pořád si myslím, že bys ty a Liam měli jet na líbánky."

"To by bylo zbytečné. Liam a já jsme se vzali pro společnost. Líbánky by byly ztrátou času. "Zamračila se při té představě. Zamračila se při představě na mě.

Vjel jsem si rukama do vlasů, povzdechl jsem si před zvednutím se z mého místa.

"Není mi dobře. Dobrou noc, "řekl jsem jim všem, odcházejíc. Potřeboval jsem mít na paměti, že jsem pro ní jen hra.

MELODY

Sledovala jsem ho šokovaně, jak odchází. Vypadal, jako by byl tak ztracen v myšlenkách, že mu bylo ze sebe špatně. Nebyla jsem si jistá, jestli bych měla zůstat, nebo ho následovat. Co ženy dělají v těchto situacích? Možná, že potřeboval chvilku. Evelyn se setkala s mýma očima, a já jsem skoro cítila, jak mě tlačí ke dveřím. S povzdechem, jsem vstala a popřála jim všem dobrou noc, než jsem také vyšla. Co sakra jsem mu měla říct?

Zlato, jsi v pořádku? Kurva ne.

Liame, co to sakra bylo? Pak bychom se hádali.

Liame, jsi v pořádku? Bude se snažit mít sex.

"Melody?"

Rychlým otočením se, jsem se setkala tváří v tvář s Corou.

"Ano?" Zařvala jsem, přiměje ji, že povyskočila. Byla tak sladká, skoro mi jí bylo líto, ale ona potřebovala páteř a to rychle.

"Umm… zajímalo by mě… umm…"

"Ach, Nesnáším, když lidé ztrácejí slova. Co je to s tebou? "Coraline, kterou jsem poznala, byla sjetá na lepidlu a jednorožcích. Tahle vypadala, jako by byla vyhozena z Cloud Nine.

(Celé je to - roundhouse kick off Cloud Nine – znamená to, že je někdo vyhozen, vykopnut z euforie radosti – Američané to hodně rádi spojují sChuckem Norrisem :-D)

Zhluboka se nadechla a napřímila, čímž jsem byla docela menší.

"Ztrácím Declana," uvedla přímo.

"To je na hovno," odpověděla jsem. "Evelyn je jako párové poradenství."

Zírala na mě, než zavrtěla hlavou. "Nepotřebuji Evelyninu pomoc, potřebuji tvojí. Od té doby, co jsi přišla, Declan se na mě dívá jinak… jako na obtíž. "

"To by mohlo být tvé stálé darování, jsi s ním zřídka. Takže znovu, Evelyn…"

"Mel, a budu ti říkat Mel proto, že jsme rodina a nemůžeš mě zabít."

"Jsi si jistá?" Declan si bude muset najít novou manželku, pokud to brzy nepochopí.

"Jen v této rodině se charitativní činnost považuje za trhlinu." Povzdechla si. "Ale oni si mě všimnou. Vidí mě. Pokaždé, když jsem podepsala šek, pomohla při obnově domu nebo komunitnímu centru, měla bys vidět jejich obličeje. Je to, jako bych pro ně byla anděl, že jsem důležitá, potřebovaná. Víš, jaký je to pocit? Být takhle oceněná? "

Ona mi nedala šanci promluvit, jak se zasmála sama sobě. "Samozřejmě, že ano, jsi velká Melody Giovanni."

"Coro, dostaň se k tomu."

"Miluji Declana, a nechci ho ztratit. Ale vidím, jak se dívá na tebe, "zamumlala, a opravdu jsem doufala, že tenhle rozhovor nepovede tam, kam jsem si myslela.

"Nic není-"

"Ne, já vím," řekla rychle, s vytřeštěnýma očima. "Vím, že Declan by mě nikdy nepodvedl, i když… Chci, aby se na mě díval, jako děti, když jim předávám šek. Chci, aby se rozsvítil, jako kdysi. A tak je třeba, abych byla více jako ty. Potřebuju, abys mi pomohla být jako ty. "

"To se nestane," odpověděla jsem. "Je jen jedna Melody Giovanni, a nebude druhé vydání."

"Mel. Nechci být ty. Chci být jako ty. Chci být schopna střílet z pistole. Chci se naučit bojovat. Vždycky jsem se to chtěla naučit, ale nikdy to nevyšlo. Ale pak jsi přišla ty a rozbíjela skleněné stropy a doslova ničila zdi. Chci vědět, jestli bys mě mohla trénovat. Nepotřebuji se stát nejlepší, ale chci se cítit být pod kontrolou a chci, aby ve mě Declan viděl víc než jen- "

"Starou dobrou ženu v domácnosti," dokončila jsem za ni.

Zamračila se, její nos plápolal. "Jo. Chci se dostat do ringu a ukázat mu, že je ve mně mnohem víc "

"Proč se ho nezeptáš sama?" Declan byl velký bojovník, on a Liam boxovali každé ráno.

"Protože mě přestal vidět. Každý, kdo se zastaví, mě vidí! Já vím, co to znamená pro naši budoucnost. Kdybych to neudělala, budeme se s Declan od sebe vzdalovat a on mě bude nesnášet. Já bych raději zemřela, než aby se to stalo. "Vypadala tak vyděšeně, že jsem jí málem chtěla pomoci.

"Coro, musíš trénovat pro sebe, ne Declana, nebo nějakého muže, když na to přijde," odpověděla jsem, a ona se na mě podívala, jako bych byla ten, kdo je blázen.

"Declan jsem já, Mel. Vždy jsme byli v synchronizaci, a pak někde v řadě, se hudba změnila pro jednoho z nás, a teď hledám správnou vlnu dostat se zpátky k němu. On by udělal to samé pro mě. On už udělal to samé pro mě. To je to, co manželské páry dělají. Takže, prosím, pomoz mi, "prosila, a nebyla jsem si jistá, co na to říct.

"Já nemám čas, Coro," pohled zklamání v jejích očích mi vadil. "Nicméně, Adriana může zůstat a pracovat s tebou, zatímco budeme na týden pryč. Pak se po tom uvidí. Buď připravena na měsíce modřin a bolesti. "

Coraline se usmála a přitáhla si mě do velkého objetí.

"Děkuji!"

"Dotýkáš se mě."

"Omlouvám se," řekla a rychle mě pustila. "Děkuji."

"Jo, dobrou noc," řekla jsem jí před odchodem. Coraline byla dobrá v tom, aby ode mě něco dostala a poslední věc, kterou jsem chtěla, bylo jí dát něco jiného.

Když jsem vstoupila do mého a Liama pokoje, mohla jsem ho slyšet ve sprše. Odrazením se ke dveřím, jsem ho sledovala, jak stál pod proudem vody. Kapky padaly po každé části jeho těla. Byl tak krásný. Vypadal jako socha vytesaná z nejjemnějšího kamene.

"Je tu něco, co bys potřebovala, Melody?" Zeptal se mě, aniž by se obtěžoval vzhlédnout.

Melody? Neříkal mi tak od prvního okamžiku, kdy jsme měli sex a z nějakého důvodu, slyšet ho mi tak zase říkat, mě teď trápilo.

"Co je s tebou?"

"Nic, Melody. Budu za chvíli venku, "odpověděl, bez emocí, ale i já jsem v tom slyšela lež.

Vytáčel mě. Vzájemně si nelžeme. Vyzutím si bot, jsem šla rovnou do sprchy, a to jsem se ani neobtěžovala sundat šaty. Za mrkajíc na chlad vody, jsem se podívala do jeho očí a uchopila ho za tvář.

"Co to sakra s tebou je?"

"Mel-"

"Řekni mi znovu Melody a dám ti kolenem do rozkroku," Nechtěla jsem, aby mi lhal.

Mokré vlasy mi uhladil na místo a stáhl mi hlavu dozadu. Zatlačením mě ke zdi, jsem se podívala do jeho očí, jako by už nebyly zelená, místo toho byly naplněné ohněm hořícím vášní a vztekem.

Vyštěkl na mě. "Nevlastníš mě. Nevlastníš nás. Nejsem tvůj pěšák. "

"Nikdy jsem tě nenazvala pěšcem!"

"V mé mysli, jsem si myslel, že ti začínám být blízko. Ale pak dnes večer, jsem si uvědomil, že vše co děláš, je že si se všemi zahráváš, včetně mě. Krčím se tvé vůli. Kdy jsem se začal krčit? Nebudeš mě vlastnit! Nejsem další hračka, já jsem tvůj manžel. "

"Přestaň na mě nadávat. Blázníš kvůli mým slovům? Proč jsi tak zasraně emocionální? "

"Protože jsem člověk, a proto mám emoce!" Jeho hlasitost mě donutila rozšířit oči. "Máš mě vůbec ráda, Melody? Jen jako Liama? "

Odkud se to kurva vzalo?

Ušklíbl se smutně a zavrtěl hlavou, když vypnul vodu. Krokem dopředu, mě políbil na čelo. "Skutečnost, že nemůžeš odpovědět na tuto otázku, stačí."

"Děláš, jako bychom byli středoškolští miláčkové, kteří utekli. To je obchod, Liame. Říkala jsem ti, že můžu vládnout vedle tebe, ale nemůžu pracovat s tvými emocionálními hovny. "

Věděl to! Proč sakra musí být takový idiot?

"Udělal jsem chybu. Myslel jsem, že nechápeš lásku. Ale chápeš. Miluješ krev a moc, stejně jako já. Avšak já udělal pro tebe prostor, a to ze mě udělalo měkkotu. Ty mě překonáváš, protože mě máš u prdele. Ty bys za mě neschytala kulku, nebo dokonce uronila slzu, kdybych zemřel. Jsem chlap postačující tvým potřebám a pak jsi pryč. Jsem jen sex. Celý tento večer nebyl nic víc jen Melody. Celé toto manželství je o Melody. Nebudu ztrácet čas. Chceš společnost? Dostaneš společnost, " odpověděl, nechávajíc mě stát ve sprše. Byla jsem v šoku a zmatená.

Mám vůbec Liama ráda?

Byl úžasný v posteli a krásný, vtipný… někdy. Ne že bych ho nenáviděla.

Když jsem vstoupila do místnosti, byla tma jako v pytli, takže se mi vlasy na zátylku zježily, jak jsem to dokázala na postel.

Vypnul své světlo. Nikdy nezhasl světlo. Od chvíle, kdy se dozvěděl o mém… strachu. Noci, kdy jsme neměli sex - které byly vzácné - si četl, dokud jsem neusnula a každou noc mi popřál dobrou noc, lásko. Snažil se to nedát najevo, ale znala jsem důvod. Pokud chtěl být chladný, já chci být chladnější. Byl to takový čurák. Ale část mě cítila, že měl pravdu. Opravdu jsem do toho nedala hodně úsilí od naší druhé noci, kdy jsem mu řekla o bílých botách. Díval se tak šťastně, jako kdyby ten detail, který o mě znal, udělal jeho den lepším. 

No a, když jsem ho dnes nazvala pěšákem nebo hračkou dnes večer? Byli jsme oba pěšáci. Oba jsme to věděli, když jsme se brali. Proč se snažil komplikovat vztah? Šukali jsme. Pracovali jsme. Jednoduše. Ale teď, ten zasraný pitomec, se musel ujistit, že jsem se starala.

Sténáním ve frustraci, jsem se rychle posadila. Byl vzhůru a díval se na mě bez emocí. Chtěla jsem na něj křičet! Protože kvůli jeho zasranýmu hovnu jsem nemohla spát.

"Nech mě hádat, musíš mít poslední urážku?" Zeptal se, posadil se a připravoval se.

Zvedla jsem ruce připravené, ho uškrtit, ale stáhla jsem je zpět. Chtěla jsem ho zabít. Nebyla jsem si jista, z jakého důvodu, ale zabiju ho. Bylo toho tolik, co jsem na něj chtěla zařvat, ale nic nevyšlo ven.

"Co kurva ode mě chceš, Liame?"

"Jdi spát, Melody. Probudíš dům. "

"Je mi to u prdele," odsekla jsem. "Co se stalo? V jednu chvíli jsme v pořádku, a další, jsi… co to sakra Liame? "

Zívl a tím mě rozčílil. "Jdu do války, Melody. Každý si pro mě jde… pro mou rodinu, ale ta nejnebezpečnější žena na světě spí vedle mě. Starám se o ni, ale ona se o mě nezajímá nebo vůbec o něco. "

"To je důvod, proč jsem nejnebezpečnější žena na světě!"

On se usmál. "To je také důvod, proč jsi sama. V práci mi můžeš věřit ale osobně, mi nedovolíš dostat se blízko. "

"Já tě neznám!" Zařvala jsem. "Jak dlouho to je, co jsme svoji? Deset zasraných dnů, Liame? Kdo se zamiluje za deset zasraných dnů? Kdo něco cítí za deset zasraných dnů! To není normální! "

"Já ano." Podíval se na strop. "Nejsem normální. Normální lidé nestřílejí ostatní lidi téměř denně. Normální lidé neprodávají drogy ani nejsou ohroženi smrtí každý den. Nemám času nazbyt někoho něco učit. Buď se mi to líbí, nebo ne. Buď jsem v tom, nebo ne. Nechci chodit ve středu. "

"Ne každý je jako ty."

"Jsi jako já," zašeptal. "Ale raději všechno uzamykáš. Radost, bolest, lásku. Pracuješ na hněvu a chtíči."

"Ne nenávidím tě, Liame. Dobrou noc. "Zamračila jsem se a otočila se na svou stranu. 

LIAM

A stejně, i tak jsem se chtěl ušklíbnout. Věděl jsem, že jsem ji dostal. Krok číslo jedna, udusit ji láskou. Krok dva, přijmout tuto lásku. Krok tři, přetáhnout z ní syrové emoce, kopáním a křikem. V okamžiku, kdy jsem opustil jídelnu, jsem věděl, že je čas na krok dvě. Plánoval jsem krok tři na ráno, ale ona prostě musela mluvit hned teď.

Věděl jsem, kdo byla, a většinu času se mi to líbilo. Ale já jsem neměl čas bourat její zeď, cihlu po cihle. Potřeboval jsem najít slabé místo a pak ho vyhodit do povětří. Chtěl bych jít dál, být chladný, dokud by si nepřiznala pravdu. Nebyl to už jen sex, už ne. Dokonce i teď, když se vznášela ve spánku, cítil jsem, jak hledala mé teplo. Starala se. Chtěla se více starat, ale bála se.

Čekajíc, až hluboce zaspí a mumlá si pro sebe, jsem se po ní natáhnul a objal ji proti mně. Byla cítit úžasně. Líbajíc jí jemně na rty, jsem sledoval, jak se hrnula do mého náručí.

Chtěla to. Ona mě chtěla. Chtěl jsem jí vymanit z režimu mrcha… ke mě. Užíval jsem si, jak nadávala Olivii.

"Moje sladká Mel. Chystáš se přiznat, že mě miluješ, i kdyby sis musela vytrhnout vlasy, to ti říkám, " zašeptal jsem a políbil ji na čelo.

Koneckonců, všechno mezi námi byla hra v šachy, a klíčem k vítězství, když se hra změní je změnit taktiku.  Já jí měl. A teď šachmat byl jen jednu hru ode mě.

Všechno, co jsem musel udělat, bylo dokončit čtvrtý krok a ona bude muset to říct. Poté, co by to udělala, bychom mohli být to, co jsme potřebovali být. Nicméně budu potřebovat pomoc, a bohužel, to znamenalo Neala.