Kor.: Evudar
Nešťastný díkůvzdání
Alexia
"Co tady
děláš?" Ptá se mě Jules.
"Sedím."
"To vidím."
Ona se posadí vedle mě a zvedne si předkrm. Já zvednu láhev vína. Ona přikývne
a já jí naliju sklenici.
"To je díkůvzdání
víš."
"Opravdu?"
"Chytrá prdel.
Chtěla jsem říci, že dnes je den, abys poděkovala za to, co máme. Není to den
být dokola sklíčená a toužit po tom, co nemáme."
"Nejsem
toužící."
"Opravdu? Tak jak
pojmenuješ sezení v kuchyni samotná, zatímco tvoje rodina a přátelé jsou
shromáždění v jiném pokoji a jsou vděční a spokojení že jsou tady a mají jeden
druhého."
"Dobře, upřímně
jsem litovala samu sebe. Ale já jsem vděčná. Jsem vděčná za mou rodinu,
přátelé, můj domov, a můj život. Jen jsem doufala, že náš první Den díkůvzdání
by mohl být… jiný."
"Přítelkyně, já
jsem ti to říkala, předtím a řeknu ti to znovu. On je kretén a hloupá kurva. A
pokud on nemůže najít, v jeho mrňavým zčernalým srdci ti to odpustit, pak ti on
za to nestojí."
"Říkal, že mi to
nikdy neodpustí."
"No, jak jsem řekla
- hloupá kurva. Lex, všichni říkáme věci, které nemáme na mysli, když jsme
naštvaní."
"On není jen
naštvaný, on mě nenávidí."
"On tě nemůže
nenávidět Lex, on potřebuje více času být blbý, ale on se vrátí."
"Doufám, že máš
pravdu."
"To není, jako by
ses nesnažila se s ním setkat v posledních několika týdnech. Řekl vůbec, proč
tě odpálkoval?"
"Říkal, že on byl
velmi zaneprázdněný, a Mie nebylo dobře."
"Do prdele s
Miou."
"Tak na to se
napiju, přítelkyně." Smějeme se a ťukneme si se sklenicemi na víno.
"Proč jsi ji sakra
pozvala na večeři?"
"Nechtěla jsem.
Chase a JB mě prosili, abych pozvala jejich otce. Řekla jsem ne, pak mi dali
jejich prosící, zoufalý štěněčí oči a já jsem ustoupila. Já jsem slaboch, když
přijde na ty jejich oči."
"Chápu to, ale proč
nemohl přijít bez ní?"
"On ji nechtěl
nechat doma samotnou na Den díkůvzdání." Jules se zamračí. "To je na
hovno."
"Prvotřídně."
"Ale otázka je…
proč se ještě stará? Zvláště po jejím prostěradlovém výkonu, měl podat žádost o
rozvod a říct zaplať pánbůh, že je pryč a jít tě ošukat."
"Bojí se o
dítě."
"Je příliš pozdě na
to, aby ona šla na potrat. A ty i já obě víme, že nebude chtít zničit její
jediný spojení k Jaxsonovi."
"Souhlasím, ale
nemůžu dostat z toho chlapa ani, aby mi řekl více než dvě jedno - slabikový
slova."
"Kretén."
"Pravděpodobně jen
čtu to špatné, ale já si myslím, a cítím, že něco… já nevím? Prostě není v
pořádku."
"Ale co?"
"Nemám
tušení."
"Tak, jak se kluci
přizpůsobili s celou touto změnou?"
"Dobře, domnívám
se. Už se mě ptají na hodně velkých otázek, na které nemohu odpovědět."
"Co jsi jim
řekla?"
"Moc ne. Jak se
dají vysvětlit věci dvěma téměř tří letým - dělajícím se dvanáctiletými, věci,
kterým nerozumíš ty sama?"
"Nemám
tušení."
"JB se zdá být v
pořádku, se svým otcem a vším, ale Chase je…"
"Chase."
"Ano, on je
nerozhodný - přemýšlivý."
"To chápu."
"Já taky. On je tak
moc jako já občas. Převzetím si všeho a věřícím že je to jeho zodpovědnost. On
přišel na to, že Jaxson byl jeho otec, než jsem dostala šanci mu to říct, a on
je…"
"Zmatený?"
"Ano. A
naštvaný." Jules si povzdechne, když zvedne láhev vína a naplní naše
sklenice.
"Co budeš dělat
ohledně Mii?"
"Co sakra, můžu
dělat ohledně ní? Ona je vdaná za muže, kterého miluji - muže, který se nemůže
podívat na mě. On ji nemůže zkurveně vystát, ale žije s ní, a podle Carrie a
chlapců, on je s ní na telefonu celou dobu. Carrie řekla, že Mia volala
desetkrát během dvouhodinového výletu v zoo.
Sedíme a pijeme v
tichosti po dobu několika minut.
"Já to prostě
nechápu."
"Možná, že ona má
kouzelnou kočičku?" Říká Jules. Sam vstupuje do kuchyně. "Kdo má
kouzelnou kočičku?"
"Mia," odpovídá
Jules.
"Mia. Zavři přední
zasraný dveře. V žádným zatraceným případě, Mia nemá kouzelnou kočičku."
"Co sakra je
kouzelná kočička?" Zeptala jsem se. Obě se na mě podívají, jako bych
položila tu nejhloupější otázku - vůbec.
"Kdo má kouzelnou
kočičku?" ptá se Lane, když vstupuje do kuchyně.
"Jules řekla, že
Mia má kouzelnou kočičku," odpověděla jsem.
"Řekla jsem,"
možná "má."
"V žádným
zatraceným případě ona nemá kouzelnou kočičku," dodává Lane.
"Co je to kouzelná
kočička?" Znovu jsem se zeptala.
"Kdo má kouzelnou
kočičku?" Ptá se Babča, když vstupuje do kuchyně.
"Jules řekla, že
možná Mia má kouzelnou kočičku," Sam jí řekne.
"Mia. Mia Ryanová.
Ta žena, kterou jsem právě pozdravila u dveří? V žádným zkurveným
případě." Svatý peklo, i Babča ví, co je to kouzelná kočička.
"Mohl by mi někdo
prosím, říct, co je to kouzelná kočička?" Každý, mě ignoruje.
"Takže jsou
tady?" Sam se jí ptá se. Babča obrátí oči v sloup na ni. "Neříkala
jsem právě, že jsem je pozdravila u dveřích?" Nezajímám se o Miu. Chci
vědět, co to ta kouzelná kočička je, a kam mám jít, nebo co mám udělat, abych
jednu dostala.
Babča se posadí vedle mě
a nalévá si sama skleničku vína.
"Jsem zklamaná,
čekala jsem… víc, domnívám se. A co je s těmi obrovskými kozami?" Všichni
se smějeme.
"No, drahá,"
Babča mi říká, "jestli to je na co Jaxson je, na - elfy s obrovskými prsy
- nemáš do pekla šanci."
"Díky, Babčo. Hned
se cítím mnohem lépe."
"Jaxson musí vidět
něco, co my ne, nebo on je mentálně postižený. Možná jsem mu neměla nabídnout
práci."
"Nebo se možná my
všichni mýlíme, a ona přece jen má kouzelnou kočičku," Jules dodává. Marco
vchází. "Kdo má kouzelnou kočičku?"
"Ty víš, co je to
kouzelná kočička?" Zeptala jsem se ho. On se samolibě šklebí.
"Samozřejmě, že vím, co to je." Já jsem v prdeli. Dokonce i můj
přítel gaycucek ví, co to je. Teď jsem příliš v rozpacích se zeptat.
Henry vchází. "Tak
tady je to, kam se ta párty přestěhovala." Vsadím se, že ví, co je to KK.
Mary vchází. "Proč jste všichni tady? Stewart mě poslal, abych vás všechny
našla. Nick mluví s Jaxsonem zatímco kluci lezou po něm celém a Stewart je
zaseknutý ve snažení konverzovat s Miou. Musím říkat více?"
"Jdi a pozdrav je
Alexio," říká Babča.
"Proč?"
"Protože tohle je
tvůj domov."
"No a?"
"Ukaž jim, že dáváš
blaho svým synům a jejich štěstí nade vše." Kdo ví, o čem ona tu mluví?
Ona nikdy nedávala jejím vnučkám blaho a štěstí nade vše. Lane a Henry pomáhají
Mary vzít jídlo do obývacího pokoje, a každý, kromě Sam je následuje. Sam
pokládá ruce okolo mě. "Nenech ji, aby tě dostala. Jsi dobrá matka, a
tvoje blaho a štěstí, jsou stejně tak důležité." Dávám jí stisknutí.
"Díky, ségra." Vezme mě za ruku. "Pojďme pozdravit pana a paní
Zvon peklo."
* * *
"Mio," Babča
se ptá. "Co děláte?"
"Děláte?"
odpovídá. Sedíme u jídelního stolu přes hodinu. Kluci jsou stále neklidní a můj
omítnutý úsměv se začíná muchlat.
"Já se nudím,"
Chase říká: "Já chci koláč."
"Já taky,"
řekl Lane, a oni si ťuknou klouby na pěstích.
"A pak tu jsou
tři," Sam vtipkuje.
"Tři, co?" Ptá
se Lane.
"Batolata."
"Nejsem batole, já
jsem malý muž," říká JB.
"Já taky,"
dodává Chase.
"Uvádím na pravou
míru," říká Sam, "a pak tu je jedno." Lane se šklebí.
"Cokoliv."
"Mio?" Babča
říká se zvýšeným hlasem, který zastaví veškerou další konverzaci, "Čekám
na vaši odpověď."
"Já nerozumím
otázce." Babča povytáhne její dokonalé obočí. Mia se chystá přijmout
Babčin Hněv - horší, než Khanův Hněv. Je lepší si nechat sníst mozek broukem,
než mít Babču na tvých zádech.
"Kde pracujete?
Jaká je vaše profese? Například: Alexia je generální ředitel v Grantu
International. To znamená, že ona je šéf, ředitel společnosti. Sam je stavební
inženýr. To znamená, že ona navrhuje a staví věci. A Jules je rozvodový
právník. Myslím, že to můžete pochopit, ne?"
Sam se chichotá. Jsem
nucena se kousnout do rtu. A všichni ostatní, s výjimkou Jaxsona, se usmívají.
Mia se usměje. Ona nemá žádné tušení, s kým ona jedná. Ten úsměv se chystá být
vymazán z její tváře, rozemlet na prášek.
"Já nemám kariéru.
Můj otec byl staromódní." Zasmála se.
"On nevěřil, že by
ženy s úrovní měly pracovat." Babča na ni civí na několik sekund, a pak
říká. "Prosím, vysvětlete, "ženy s úrovní?"
"Ženy jako
já." Jules se dáví jejím vínem a Nick ji poplácává po zádech. Babča
netrpělivě čeká na její podání bližšího vysvětlení. Když to neudělá, Babča pokračuje.
"Jaký typ ženy
jste?"
"Já jsem já."
Jules měla pravdu. Mia má osobnost komára a dost možná tak i jeho mozek.
"Možná, že váš otec
nebyl staromódní. Možná byl moudrý, udržet vás… od práce. Udržet vás co nejdál…
od důležitých věcí."
"Amen za to,"
říká Lane. Stewart zasáhne. "Pokud nechcete pracovat, Mio, pak, co děláte
se svým časem?"
"To, a tamto,"
ona odpoví a bere si další sousto krocana.
"Můžete to
upřesnit?" On se ptá.
"Jen dělám věci,
víte." Sam si odfrkne. Stewart se na ni zamračí. To byla jedna z nejvíce
nudných konverzací - vůbec.
"Mio," babča
se ptá, pokud by Stewart věděl, "co to a tamto" bylo, nebo z čeho se
"věci" skládají, on by si nebral čas se vás na to zeptat."
Stewart položí ruku přes babčinu a zavrtí hlavou, říkající jí tím aby to vzdala.
Babča přikývne. Nevím, jak on to dělá, ale ten člověk ji může přimět udělat
téměř všechno. Síla lásky, řekla bych. Henry poklepe o svou sklenku vidličkou a
pak ji zvedne.
"Na Jaxsona.
Gratulujeme vám k manželství. Máš sám svůj docela malý úlovek." Každý,
zvedneme k němu a k ní svou sklenku a zároveň se snažíme, abychom se
nerozesmáli. Jaxson vypadá nepohodlně a v rozpacích. Mě ho bylo líto, asi na
tři vteřiny
Babča dává Jaxsonovi
ostrý pohled - čekající na odpověď. On si odkašle. "Ano. Děkuji ti Henry
za to. Mia… je určitě jediná svého druhu."
"Díky bohu za
to," říká Jules polohlasně. Lane se směje a kluci ho následují, i když
oni, neví, proč se on směje. Marco si odkašle. "Takže, Lex, jak je
Cleopatře?" Usmála jsem se, tlumočící mu děkuji za změnu tématu na
konverzaci. Miluji toho muže. Proč musí být gaycucek.
"Je to lepší. Máme
před sebou dlouhou cestu, ale my se tam dostaneme."
"Kdo je
Cleopatra?" Ptá se Jaxson. Podívám se dolů na druhý konec stolu a
přemýšlím, jestli promluví Marco nebo já. Já si myslím, že Marco protože řekl,
jen čtyři slabiky. JB odpovídá za nás. "Je to kůň, tati."
"Někdo jí
ublížil," dodává Chase. Jaxson se na mě podívá pro vysvětlení.
"Její majitel ji
málem ubil k smrti."
"Dobrý bože,"
on říká.
"Ona má jenom ráda
maminku," říká JB. "Ona má strach z lidí."
"Je mi to
líto," Jaxson dodává.
"Neboj se,"
Chase mu řekne, "Maminka nenechá, aby jí lidi ubližovali, už nikdy."
"Někdy koně
potřebují, aby jim bylo ukázáno, kdo je šéf," říká Mia. Co to kurva? Každý
přestane jíst a podívá se na mě, pak na ni, a pak zpátky na mně. Jaxson vypadá
nervózní a odkašle si. "Mia je dokonalá jezdkyně; ona jezdila na koni
léta.
"No, není to
zvláštní.
"Byla jsem na koni,
od pěti let."
"No, tohle je
prostě zvláštní," říká Sam. Musím se smát tiše v duchu - to je to co jsem
chtěla říct. Lane se směje. Mia jen sedí a usmívá se. Ona vypadá úplně
nevšímavá na to, co se tady děje. Ona je idiot.
"Možná bych vám
mohla pomoct s vaším koněm, Alexio." Dobře, budu kousat. "Už jste
měla zkušenost se zneužívanými koňmi?"
"Ne, ale vím, hodně
o disciplíně." Co to kurva?
"Podle mých
zkušeností, to je všechno co kůň potřebuje. Potřebují se učit. Vy jste
pánem."
"Mio," říká
Sam, "mluvíme o koni, který byl vážně zneužit." Ona tssskne na Sam.
"Ale jak to doopravdy víte, že? Možná, ona hledá pozornost, a právě proto
se předvádí. Tvrdý bičík je to, co ona potřebuje."
Jsem ohromeně oněmělá.
Každý je ohromeně oněmělý.
"Mio," JB
říká: "Víš, že kůň nemůže zvracet?" Ona nakrčí její Barbie nos.
"Ne. A to je nevhodné mluvit tak u večeře." Co to kurva?
"Omlouvám se.
Nebudu mluvit o koních. Věděla jsi, že krysy nemůžou zvracet? "
"Jaxsone," Mia
zaskučí. "Musíš naučit tvého syna nějakým mravům. Potřebuje
disciplínu."
"Promiňte?"
Řekla jsem.
"Mio," říká
Jaxson a zavrtí hlavou, "ne."
"Mio," JB říká:
"Věděla jsi, že šváb může žít déle než týden bez jeho hlavy?"
"To je nechutné.
Nechceš něco udělat, Jaxsone?", prosí - kňučí. Nemůžu to vydržet déle.
"Co byste navrhovala, Mio - dobré švihnutí bičem?"
"Nemyslím si, že
bych použila bič - kožený řemen by měl stačit."
"Mio, ty jsi jedna
podělaná děvka," říká Sam.
"Alexio, vy byste
měla vědět všechno o tom být podělaná - neměla byste? Jak dlouho jste byla
hospitalizována?" Každýmu poklesnou ústa a podívají se na mě.
"Lane, vezmeš
chlapce do kuchyně pro nějaké koláče." Přikývne.
"Dobře, vy dva.
Pojďme pro nějaký z Lesterových slavných dýňových koláčů." JB seskočí z
křesla a vezme Lana za ruku. Chase se podívá na Miu, a pak se dívá na mě. On
ví, že se něco zbortilo.
"Chase," říká
Jaxson, "je to v pořádku, jdi s Lanem." On se podívá na mě. Já
přikývnu. Pak se postaví a vezme Lanovu druhou ruku a zamíří do kuchyně.
Postavím se. Jaxson se postaví. "Myslím, že bychom měli říct své
sbohem."
"Posaď svou prdel
dolů!" Zakřičím. On se posadí. Dívám se na Babču, psychicky jí říkám, aby
nezasahovala. Ona přikývne.
"Pozvala jsem tě do
mého domu, protože naši synové chtěli strávit den s tebou, a chtěla jsem, aby
strávili den s naší rodinou.
Rozšířila jsem pozvání
na tvojí ženou jako gesto dobré vůle. Tvoje žena nebude pozvána zpátky - nikdy.
A protože se zdá, že ona věří, že násilí plodí disciplínu, nebo že by se
disciplína měla provádět prostřednictvím dobrého biče a řemeny, nebude ti
povolena návštěva bez přítomnosti Leeho nebo jednoho z jeho zaměstnanců."
Jaxson vstane. "Nikdy
bych neublížil svým synům."
"Tak dlouho, dokud
bude Zvon Peklo ve tvém životě, návštěvy budou pod dohledem."
"Ty doopravdy na
mou duši věříš, že by se s nimi něco stalo?"
"Já už si o tobě
nic nemyslím. Je jasné, každému kdo sedí u tohoto stolu, že jsi ztratil svůj
zasraný rozum."
"No, pak nejste
sama, Alexio," Mia vychrlí. Já jí střelím můj "Neser semnou"
maminkovský pohled. Ona spolkne. Dívám se zpátky na Jaxsona.
"Seber si svou
tlustou, pohupující se, těhotným - zadkem, s mozkem komára, idiotskou manželku
a vypadni z mého domu!"
No, já nikdy," říká
Mia.
"Proboha, ženská,
tohle je vše, co můžeš říct?" Sam řekne zlostí.
"Ty je necháš tak
se mnou mluvit?"
"Mio!" Jaxson
nadává. Lee vstoupí do jídelny.
"Pane Ryane, paní
Ryanová, prosím následujte mě?" Jaxson se na mě podívá. "Alexio,
já…"
"Nech si to,
Jaxsone, já jsem skončila." Otočí se a osloví Babču.
"Lizbet."
Babča přikývne. Vezme Miu za paži a odcházejí.
"Svatý
šukání," říká Jules.
"Můžeš to říct
znovu," Marco dodává. Posadím se a zvednu svou sklenici vína.
"Přípitek na první
Den díkůvzdání v Grant House, New Yorku."
"Všichni jste
blázni."
"Ale no tak, Lex,
bude to zábava."
"Sam, já nemám ráda
nakupování - vůbec. Nebudeš mě přemlouvat na nákupní den po Dni
díkůvzdání."
"Ale no tak, to je
americká tradice."
"Já jsem jen napůl
Američanka. Myslím si, že rozumná duševně zdravá skotská polovina mě
ovládá."
"Ale no tak Lexi,
můžeš si užít nějakou zábavu."
"Žij, trochu"
Marco dodává.
"Raději bych měla
kořenový kanálek[1]."
"Už jsi někdy měla
kořenový kanálek?" Ptá se Jules.
"Ne, ale přesto
bych ho raději měla."
"Pokud si to
rozmyslíš, odjíždíme v šest," říká Sam.
"V žádným
zatraceným způsobem nebudu měnit můj názor." Sam se zamračí. "Dobře,
jak chceš, jdu do postele."
"Počkej, půjdu vás
vyprovodit do domku," Jules říká. "Dobrou noc všem," dodává a
oni odejdou.
"Dobrou noc,"
říkám jim a mávám. Marco a já kráčíme po schodech nahoru. Když jsme se dostali
k mému pokoji, zastavili jsme se před dveřmi.
"Jdeš do
postele?" On se zeptá.
"Mám nějakou
zahraniční práci na dodělání, a pak si dám dlouhou, horkou koupel."
"Je mi líto tvého
prvního Dne díkůvzdání."
"Nebude jediný, na
který dlouho nezapomeneme." On se zasměje. "O tom máš pravdu."
On mě políbí na tvář. "Nezůstávej vzhůru příliš dlouho." Dávám mu
zasalutování. "Ano pane."
"Pokud nepůjdeš
nakupovat, pak si myslím, že Henry a já tě uvidíme v pondělí." On mě líbá
na čelo, "Dobrou noc, princezno."
"Dobrou noc."
O dvě hodiny později, jsem vypnula svůj laptop a položila jej na noční stolek.
Natáhnu se, zhasnu lampu a můj mobil vyzvání. Dívám se na číslo a odpovídám.
"Haló, Alexia Grantová."
"Alexio, to je Dr.
Petersonová. Jak se máte drahá?"
"Mám se dobře,
děkuji."
"Omlouvám se, že
volám tak pozdě. Můžete na chvilku mluvit?"
"Jasně."
"Měla jsem dnes dva
časné příchody na svět a stále čekám na další. Takže jsem doháněla papírování,
a všimla jsem si, vašich výsledků laboratorních testů co přišly."
"Je tam
problém?"
"Ne drahá, všechno…
je v pořádku. Váš záznam ukazuje, že jste měla nějaký špinění minulý
měsíc."
"Ano… to jsem
měla."
"Někdy se to
stane."
"Co se děje?"
"Alexio, vaše
výsledky se vrátily pozitivní - vy jste těhotná." Co to kurva!
"Těhotná? Ale já jsem špinila?"
"Vy můžete špinit a
být těhotná."
"Kristovo dítě
Ježíšovo."
"Řekla bych, že
jste asi v - devátém týdnu." Deset týdnů, dva dny a pět hodin. Zatraceně
jedlý kondom!
"Alexia, jste pořád
se mnou?"
"Jo… jste…, jste si
jistá?"
"Ano."
"To mě poser."
Směje se. "No, to není normální odpověď, kterou dostávám."
"Omlouvám se, já
jsem jen…"
"V šoku."
"Ano."
"Ráda bych, abyste
zavolala do kanceláře v pondělí a naplánovala si ultrazvuk."
"Dobře… zavolám
pondělí."
"Alexio, vy nezníte
šťastně."
"Já… já nevím, jak
se cítím."
"Je to neočekávaná
zpráva. Dejte si načas."
"Dobře, děkuji vám,
doktorko."
"Opatrujte se
tedy."
PRO BOHA!
Zavěsila jsem a… zírám
na můj telefon. Potom mě to udeří jako tsunami. Do prdele! Do prdele! Vyskočila
jsem a hnala se do koupelny. Poté, co jsem vyzvracela všechnu svou večeři
díkůvzdání - a moje tenké střeva - ta děvka, déjà vu, udeří mě stejný políček.
Jo, byla jsem tu předtím - nemocná, sama a těhotná. Pokud by moje hlava
nebolela tak špatné, že bych s ní bouchala o zeď. "Ty hloupá, hloupá, ne -
antikoncepcí - řízená - použitím, těhotná - prdel, mrcho."
* * *
Probudím se, překvapená,
když slyším ostré zaklepání na dveře mé koupelny. Podívala jsem se na hodinky.
Spala jsem na podlaze v koupelně déle než dvě hodiny.
"Alexio, jsi
tam?"
"Jo, já jsem tady,"
říkám. Ten hlas zaznamenám a bleskne mi.
"Jaxsone… proč jsi
tady?"
"Omlouvám se…
zaklepal jsem na přední dveře a nedostal žádnou odpověď. Jsi v pořádku?"
Prostě skvělý.
"Jsem v pořádku, dej mi minutku," postavím se, stabilizuju samu sebe
znovu o zeď a pak kráčím k umyvadlu a šplíchnu trochu studené vody na můj
obličej. Dívám se na můj odraz v zrcadle. Jo, vypadám jako hovno - těhotná -
prdel sraček. Čistím si zuby, jdu do sousední skříňky a oblíkám si tepláky. Bůh
žehnej vynálezci tepláků. Jsou komfortem potravin v oblečení. Vyjdu ven a
Jaxson sedí na pohovce u krbu. On se postaví, když se přibližuju. "Co je
špatně?"
"Nic," lžu;
něco v čem jsem dobrá. Sednu si na druhý konec pohovky. "Proč jsi
tady?" Posadí se. "Jsi si jistá, že jsi v pořádku, protože na to,
nevypadáš?"
"Jsem v pořádku,
opravdu," lžu - znovu.
"Chtěl jsem se
omluvit za to, co se stalo u večeře. Je mi líto, Mia to přehnala."
"Takže… tohle je
to, jak to pojmenováváš, když někdo mluví o disciplíně tvého syna s řemenem a
bičováním týrané koně?"
"Já se tady snažím,
Lexi."
"Neobtěžuj se s
tím, ona za to nestojí."
"Nikdy jsem jí
neřekl o… tvém čase ve Walesu."
"Na tom
nezáleží."
"Jsi si jistá, že
jsi v pořádku, vypadáš…" Těhotná. "Jsem prostě unavená. Skončili
jsme?"
"Ne. Musíme si
promluvit o nás."
"Snažila jsem se s
tebou mluvit několik týdnů."
"Já vím…" On
zavrtí hlavou. "Pořád se mi těžce dívá na tebe… pokaždé, když to udělám,
všechno, co vidím je ta žena, která mě zradila, ta žena, která neměla dost
odvahy nebo ohledu, aby mi řekla pravdu." Au!
"Mia má problémy a
udělala pár shnilých věcí. Ale přinejmenším s ní, já vím, s čím s ní nepočítat.
S tebou… je to jako skákat z jedné velký jak prdel horské dráhy na další."
"Jsem zmatená,
Jaxsone. Chceš říct, že bys raději byl se Zvon peklem, protože ona je
předvídatelná?"
"Ne. Neříkám, že
chci být s ní. Říkám, že ty mě přivádíš kompletně k šílenství, a já nemůžu být
šílený právě teď. Já jsem rozerván, Alexio. Cítím se jako zatracená loutka. Ty,
Mia, moje nenarozená dcera, moji synové, každý z vás taháte za provázek, ale do
všech různých směrů." Bude potřebovat další provázek.
"Tvá dcera?"
"Zjistili jsme to
včera." Chudák dítě. "Gratuluji."
"Děkuji."
Zhluboka jsem se nadechla. "Takže podle tebe nemám žádnou odvahu ani
ohled, jsem horská dráha, zradila jsem tě, způsobila jsem, že se cítíš jako
loutka, a přivádím tě kompletně k šílenství. Něco dalšího co bys chtěl přidat?
On mi daruje "To
Obočí," a zakroutí hlavou.
"Co se snažíš
říct?"
"Myslím, že si
potřebujeme dát pauzu." Au! "Pauzu? Strávili jsme spolu jen pár hodin
za téměř tři roky, a ty potřebuješ pauzu?"
"Pokud bys uvěřila
ve mně, důvěřovala mi a řekla mi o chlapcích, pak bychom nebyli tam, kde jsme
teď. Nebyl bych ženatý s Miou, ona by nebyla těhotná a ty a já bychom
nestrávili odděleně poslední téměř tři roky."
"Já chápu to, že ti
neříct o tvých synech bylo hlavní zmršení, ale nebudu brát na sebe všechnu
vinu. Ty jsi mi řekl, že máš pochybnosti ohledně nás. Pak jsi odešel ode mě, a
nereagoval na žádnou z mých zpráv.
Prosila jsem tě, abys
odpověděl, ale ty ne. Tak jsem jela do Londýna, nevědomá, kde se nacházíme a v
několika dnech jsem se stala generálním ředitelem společnosti Grant,
nastávající matkou dvojčat, podala žádost o rozvod, a našla jsem ex - zkurvenou
- manželku mýho milence v prostěradle v jeho hotelovém pokoji. Byla jsem
rozdrcena, zničena, vyděšená a sama."
"Dobře, oba jsme to
zpackali. Sečteno a podtrženo - nemůžu to udělat už ne."
"Vzdáváš se
nás?"
"Lex, nemůžu
být…"
"Být, co?"
"Nemůže být žádné
"my."
"Nemůžeš… nemáš… to
neznamená." Podívá se na mě a začne něco říkat, ale změní jeho názor. On
se postaví.
"Až budeš mít čas,
musíme si sednout a vypracovat si návštěvní plán. Dohlížení návštěv,"
dodává.
Sedím v ohromeném tichu.
Opravdu jsem ho ztratila? Ztratila jsem svou lásku? Já jsem konečně dostala
moje hovna dohromady a on mě odmítnul. Já to prostě nechápu. Je to mimo mé
chápání. Potřebuji kouzelnou kočičku, pronto.
"Lex, slyšela jsi,
co jsem říkal?" Už nemůžu déle zadržovat mé slzy. Oni přetékají a stékají
mi po tvářích. Otřu je pryč a zavřu moje oči a říkám si mojí mantru: Jsem
Alexia Grantová a já nebudu utíkat. Nebudu se skrývat. Nebudu se bát. Jdu
dobývat a najdu lásku, kterou si zasloužím. Otevřu oči, a on je na půli cesty
ke dveřím.
"Budu… budu tě
kontaktovat v pondělí," já zaskřehotám.
"Dobře," říká
a pokračuje ke dveřím. Když k nim dorazí, otočí se a odkašle si. "Je tu
něco, co bych měl zmínit. Lizbet mi nabídla práci v PR."
"Ona mi to
řekla."
"Rozhodl jsem se to
vzít. Můj první den bude v úterý. Bude to pro tebe problém?" Samozřejmě,
že s tím mám problém.
"Ne, žádný
problém." On váhá po dobu několika sekund.
"Nikdy jsem se ti
neomluvil za to obvinění o získávání Ryana. Nikdy jsem se doopravdy nepodíval
na podpis. Viděl jsem Grantová, ale pak viděl rudě. Předpokládal jsem, že jsi to
ty, ne Lizbet. Omlouvám se za to."
"Doufám, že víš, do
čeho ses to dostal. Není snadné pracovat s Babčou."
"Já jsem v
konkurzu. Ztratil jsem svou společnost a mám těhotnou ženu, o kterou se musím
starat. Za to, co ona nabízí mi zaplatit, já to zvládnu." Pokaždé, když on
říká "žena," já chci brečet anebo zvracet. Nemůžu uvěřit, že se to
děje - znovu. Seru na Miu! Seru na Jaxsona Ryana! Seru na to všechno! Otevře
dveře a vystoupí.
"Jaxsone, jedna…
maličkost." Přikývne.
"Jsem
těhotná."
[1] (*pozn. překl. jedná se
buničinou-naplněné dutiny v kořeni zubu)

Děkuju za překlad
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatDobre, holka jen do něj...srab jeho debilni...mě úplně totálně zklamal
OdpovědětVymazatDík za překlad