úterý 5. ledna 2016

ML - 7. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar




Nešťastný díkůvzdání


Alexia


"Co tady děláš?" Ptá se mě Jules.
"Sedím."
"To vidím." Ona se posadí vedle mě a zvedne si předkrm. Já zvednu láhev vína. Ona přikývne a já jí naliju sklenici.
"To je díkůvzdání víš."
"Opravdu?"
"Chytrá prdel. Chtěla jsem říci, že dnes je den, abys poděkovala za to, co máme. Není to den být dokola sklíčená a toužit po tom, co nemáme."
"Nejsem toužící."
"Opravdu? Tak jak pojmenuješ sezení v kuchyni samotná, zatímco tvoje rodina a přátelé jsou shromáždění v jiném pokoji a jsou vděční a spokojení že jsou tady a mají jeden druhého."
"Dobře, upřímně jsem litovala samu sebe. Ale já jsem vděčná. Jsem vděčná za mou rodinu, přátelé, můj domov, a můj život. Jen jsem doufala, že náš první Den díkůvzdání by mohl být… jiný."
"Přítelkyně, já jsem ti to říkala, předtím a řeknu ti to znovu. On je kretén a hloupá kurva. A pokud on nemůže najít, v jeho mrňavým zčernalým srdci ti to odpustit, pak ti on za to nestojí."
"Říkal, že mi to nikdy neodpustí."
"No, jak jsem řekla - hloupá kurva. Lex, všichni říkáme věci, které nemáme na mysli, když jsme naštvaní."
"On není jen naštvaný, on mě nenávidí."
"On tě nemůže nenávidět Lex, on potřebuje více času být blbý, ale on se vrátí."
"Doufám, že máš pravdu."
"To není, jako by ses nesnažila se s ním setkat v posledních několika týdnech. Řekl vůbec, proč tě odpálkoval?"
"Říkal, že on byl velmi zaneprázdněný, a Mie nebylo dobře."
"Do prdele s Miou."
"Tak na to se napiju, přítelkyně." Smějeme se a ťukneme si se sklenicemi na víno.
"Proč jsi ji sakra pozvala na večeři?"
"Nechtěla jsem. Chase a JB mě prosili, abych pozvala jejich otce. Řekla jsem ne, pak mi dali jejich prosící, zoufalý štěněčí oči a já jsem ustoupila. Já jsem slaboch, když přijde na ty jejich oči."
"Chápu to, ale proč nemohl přijít bez ní?"
"On ji nechtěl nechat doma samotnou na Den díkůvzdání." Jules se zamračí. "To je na hovno."
"Prvotřídně."
"Ale otázka je… proč se ještě stará? Zvláště po jejím prostěradlovém výkonu, měl podat žádost o rozvod a říct zaplať pánbůh, že je pryč a jít tě ošukat."
"Bojí se o dítě."
"Je příliš pozdě na to, aby ona šla na potrat. A ty i já obě víme, že nebude chtít zničit její jediný spojení k Jaxsonovi."
"Souhlasím, ale nemůžu dostat z toho chlapa ani, aby mi řekl více než dvě jedno - slabikový slova."
"Kretén."
"Pravděpodobně jen čtu to špatné, ale já si myslím, a cítím, že něco… já nevím? Prostě není v pořádku."
"Ale co?"
"Nemám tušení."
"Tak, jak se kluci přizpůsobili s celou touto změnou?"
"Dobře, domnívám se. Už se mě ptají na hodně velkých otázek, na které nemohu odpovědět."
"Co jsi jim řekla?"
"Moc ne. Jak se dají vysvětlit věci dvěma téměř tří letým - dělajícím se dvanáctiletými, věci, kterým nerozumíš ty sama?"
"Nemám tušení."
"JB se zdá být v pořádku, se svým otcem a vším, ale Chase je…"
"Chase."
"Ano, on je nerozhodný - přemýšlivý."
"To chápu."
"Já taky. On je tak moc jako já občas. Převzetím si všeho a věřícím že je to jeho zodpovědnost. On přišel na to, že Jaxson byl jeho otec, než jsem dostala šanci mu to říct, a on je…"
"Zmatený?"
"Ano. A naštvaný." Jules si povzdechne, když zvedne láhev vína a naplní naše sklenice.
"Co budeš dělat ohledně Mii?"
"Co sakra, můžu dělat ohledně ní? Ona je vdaná za muže, kterého miluji - muže, který se nemůže podívat na mě. On ji nemůže zkurveně vystát, ale žije s ní, a podle Carrie a chlapců, on je s ní na telefonu celou dobu. Carrie řekla, že Mia volala desetkrát během dvouhodinového výletu v zoo.
Sedíme a pijeme v tichosti po dobu několika minut.
"Já to prostě nechápu."
"Možná, že ona má kouzelnou kočičku?" Říká Jules. Sam vstupuje do kuchyně. "Kdo má kouzelnou kočičku?"
"Mia," odpovídá Jules.
"Mia. Zavři přední zasraný dveře. V žádným zatraceným případě, Mia nemá kouzelnou kočičku."
"Co sakra je kouzelná kočička?" Zeptala jsem se. Obě se na mě podívají, jako bych položila tu nejhloupější otázku - vůbec.
"Kdo má kouzelnou kočičku?" ptá se Lane, když vstupuje do kuchyně.
"Jules řekla, že Mia má kouzelnou kočičku," odpověděla jsem.
"Řekla jsem," možná "má."
"V žádným zatraceným případě ona nemá kouzelnou kočičku," dodává Lane.
"Co je to kouzelná kočička?" Znovu jsem se zeptala.
"Kdo má kouzelnou kočičku?" Ptá se Babča, když vstupuje do kuchyně.
"Jules řekla, že možná Mia má kouzelnou kočičku," Sam jí řekne.
"Mia. Mia Ryanová. Ta žena, kterou jsem právě pozdravila u dveří? V žádným zkurveným případě." Svatý peklo, i Babča ví, co je to kouzelná kočička.
"Mohl by mi někdo prosím, říct, co je to kouzelná kočička?" Každý, mě ignoruje.
"Takže jsou tady?" Sam se jí ptá se. Babča obrátí oči v sloup na ni. "Neříkala jsem právě, že jsem je pozdravila u dveřích?" Nezajímám se o Miu. Chci vědět, co to ta kouzelná kočička je, a kam mám jít, nebo co mám udělat, abych jednu dostala.
Babča se posadí vedle mě a nalévá si sama skleničku vína.
"Jsem zklamaná, čekala jsem… víc, domnívám se. A co je s těmi obrovskými kozami?" Všichni se smějeme.
"No, drahá," Babča mi říká, "jestli to je na co Jaxson je, na - elfy s obrovskými prsy - nemáš do pekla šanci."
"Díky, Babčo. Hned se cítím mnohem lépe."
"Jaxson musí vidět něco, co my ne, nebo on je mentálně postižený. Možná jsem mu neměla nabídnout práci."
"Nebo se možná my všichni mýlíme, a ona přece jen má kouzelnou kočičku," Jules dodává. Marco vchází. "Kdo má kouzelnou kočičku?"
"Ty víš, co je to kouzelná kočička?" Zeptala jsem se ho. On se samolibě šklebí. "Samozřejmě, že vím, co to je." Já jsem v prdeli. Dokonce i můj přítel gaycucek ví, co to je. Teď jsem příliš v rozpacích se zeptat.
Henry vchází. "Tak tady je to, kam se ta párty přestěhovala." Vsadím se, že ví, co je to KK. Mary vchází. "Proč jste všichni tady? Stewart mě poslal, abych vás všechny našla. Nick mluví s Jaxsonem zatímco kluci lezou po něm celém a Stewart je zaseknutý ve snažení konverzovat s Miou. Musím říkat více?"
"Jdi a pozdrav je Alexio," říká Babča.
"Proč?"
"Protože tohle je tvůj domov."
"No a?"
"Ukaž jim, že dáváš blaho svým synům a jejich štěstí nade vše." Kdo ví, o čem ona tu mluví? Ona nikdy nedávala jejím vnučkám blaho a štěstí nade vše. Lane a Henry pomáhají Mary vzít jídlo do obývacího pokoje, a každý, kromě Sam je následuje. Sam pokládá ruce okolo mě. "Nenech ji, aby tě dostala. Jsi dobrá matka, a tvoje blaho a štěstí, jsou stejně tak důležité." Dávám jí stisknutí. "Díky, ségra." Vezme mě za ruku. "Pojďme pozdravit pana a paní Zvon peklo."

* * *

"Mio," Babča se ptá. "Co děláte?"
"Děláte?" odpovídá. Sedíme u jídelního stolu přes hodinu. Kluci jsou stále neklidní a můj omítnutý úsměv se začíná muchlat.
"Já se nudím," Chase říká: "Já chci koláč."
"Já taky," řekl Lane, a oni si ťuknou klouby na pěstích.
"A pak tu jsou tři," Sam vtipkuje.
"Tři, co?" Ptá se Lane.
"Batolata."
"Nejsem batole, já jsem malý muž," říká JB.
"Já taky," dodává Chase.
"Uvádím na pravou míru," říká Sam, "a pak tu je jedno." Lane se šklebí. "Cokoliv."
"Mio?" Babča říká se zvýšeným hlasem, který zastaví veškerou další konverzaci, "Čekám na vaši odpověď."
"Já nerozumím otázce." Babča povytáhne její dokonalé obočí. Mia se chystá přijmout Babčin Hněv - horší, než Khanův Hněv. Je lepší si nechat sníst mozek broukem, než mít Babču na tvých zádech.
"Kde pracujete? Jaká je vaše profese? Například: Alexia je generální ředitel v Grantu International. To znamená, že ona je šéf, ředitel společnosti. Sam je stavební inženýr. To znamená, že ona navrhuje a staví věci. A Jules je rozvodový právník. Myslím, že to můžete pochopit, ne?"
Sam se chichotá. Jsem nucena se kousnout do rtu. A všichni ostatní, s výjimkou Jaxsona, se usmívají. Mia se usměje. Ona nemá žádné tušení, s kým ona jedná. Ten úsměv se chystá být vymazán z její tváře, rozemlet na prášek.
"Já nemám kariéru. Můj otec byl staromódní." Zasmála se.
"On nevěřil, že by ženy s úrovní měly pracovat." Babča na ni civí na několik sekund, a pak říká. "Prosím, vysvětlete, "ženy s úrovní?"
"Ženy jako já." Jules se dáví jejím vínem a Nick ji poplácává po zádech. Babča netrpělivě čeká na její podání bližšího vysvětlení. Když to neudělá, Babča pokračuje.
"Jaký typ ženy jste?"
"Já jsem já." Jules měla pravdu. Mia má osobnost komára a dost možná tak i jeho mozek.
"Možná, že váš otec nebyl staromódní. Možná byl moudrý, udržet vás… od práce. Udržet vás co nejdál… od důležitých věcí."
"Amen za to," říká Lane. Stewart zasáhne. "Pokud nechcete pracovat, Mio, pak, co děláte se svým časem?"
"To, a tamto," ona odpoví a bere si další sousto krocana.
"Můžete to upřesnit?" On se ptá.
"Jen dělám věci, víte." Sam si odfrkne. Stewart se na ni zamračí. To byla jedna z nejvíce nudných konverzací - vůbec.
"Mio," babča se ptá, pokud by Stewart věděl, "co to a tamto" bylo, nebo z čeho se "věci" skládají, on by si nebral čas se vás na to zeptat." Stewart položí ruku přes babčinu a zavrtí hlavou, říkající jí tím aby to vzdala. Babča přikývne. Nevím, jak on to dělá, ale ten člověk ji může přimět udělat téměř všechno. Síla lásky, řekla bych. Henry poklepe o svou sklenku vidličkou a pak ji zvedne.
"Na Jaxsona. Gratulujeme vám k manželství. Máš sám svůj docela malý úlovek." Každý, zvedneme k němu a k ní svou sklenku a zároveň se snažíme, abychom se nerozesmáli. Jaxson vypadá nepohodlně a v rozpacích. Mě ho bylo líto, asi na tři vteřiny
Babča dává Jaxsonovi ostrý pohled - čekající na odpověď. On si odkašle. "Ano. Děkuji ti Henry za to. Mia… je určitě jediná svého druhu."
"Díky bohu za to," říká Jules polohlasně. Lane se směje a kluci ho následují, i když oni, neví, proč se on směje. Marco si odkašle. "Takže, Lex, jak je Cleopatře?" Usmála jsem se, tlumočící mu děkuji za změnu tématu na konverzaci. Miluji toho muže. Proč musí být gaycucek.
"Je to lepší. Máme před sebou dlouhou cestu, ale my se tam dostaneme."
"Kdo je Cleopatra?" Ptá se Jaxson. Podívám se dolů na druhý konec stolu a přemýšlím, jestli promluví Marco nebo já. Já si myslím, že Marco protože řekl, jen čtyři slabiky. JB odpovídá za nás. "Je to kůň, tati."
"Někdo jí ublížil," dodává Chase. Jaxson se na mě podívá pro vysvětlení.
"Její majitel ji málem ubil k smrti."
"Dobrý bože," on říká.
"Ona má jenom ráda maminku," říká JB. "Ona má strach z lidí."
"Je mi to líto," Jaxson dodává.
"Neboj se," Chase mu řekne, "Maminka nenechá, aby jí lidi ubližovali, už nikdy."
"Někdy koně potřebují, aby jim bylo ukázáno, kdo je šéf," říká Mia. Co to kurva? Každý přestane jíst a podívá se na mě, pak na ni, a pak zpátky na mně. Jaxson vypadá nervózní a odkašle si. "Mia je dokonalá jezdkyně; ona jezdila na koni léta.
"No, není to zvláštní.
"Byla jsem na koni, od pěti let."
"No, tohle je prostě zvláštní," říká Sam. Musím se smát tiše v duchu - to je to co jsem chtěla říct. Lane se směje. Mia jen sedí a usmívá se. Ona vypadá úplně nevšímavá na to, co se tady děje. Ona je idiot.
"Možná bych vám mohla pomoct s vaším koněm, Alexio." Dobře, budu kousat. "Už jste měla zkušenost se zneužívanými koňmi?"
"Ne, ale vím, hodně o disciplíně." Co to kurva?
"Podle mých zkušeností, to je všechno co kůň potřebuje. Potřebují se učit. Vy jste pánem."
"Mio," říká Sam, "mluvíme o koni, který byl vážně zneužit." Ona tssskne na Sam. "Ale jak to doopravdy víte, že? Možná, ona hledá pozornost, a právě proto se předvádí. Tvrdý bičík je to, co ona potřebuje."
Jsem ohromeně oněmělá. Každý je ohromeně oněmělý.
"Mio," JB říká: "Víš, že kůň nemůže zvracet?" Ona nakrčí její Barbie nos. "Ne. A to je nevhodné mluvit tak u večeře." Co to kurva?
"Omlouvám se. Nebudu mluvit o koních. Věděla jsi, že krysy nemůžou zvracet? "
"Jaxsone," Mia zaskučí. "Musíš naučit tvého syna nějakým mravům. Potřebuje disciplínu."
"Promiňte?" Řekla jsem.
"Mio," říká Jaxson a zavrtí hlavou, "ne."
"Mio," JB říká: "Věděla jsi, že šváb může žít déle než týden bez jeho hlavy?"
"To je nechutné. Nechceš něco udělat, Jaxsone?", prosí - kňučí. Nemůžu to vydržet déle. "Co byste navrhovala, Mio - dobré švihnutí bičem?"
"Nemyslím si, že bych použila bič - kožený řemen by měl stačit."
"Mio, ty jsi jedna podělaná děvka," říká Sam.
"Alexio, vy byste měla vědět všechno o tom být podělaná - neměla byste? Jak dlouho jste byla hospitalizována?" Každýmu poklesnou ústa a podívají se na mě.
"Lane, vezmeš chlapce do kuchyně pro nějaké koláče." Přikývne.
"Dobře, vy dva. Pojďme pro nějaký z Lesterových slavných dýňových koláčů." JB seskočí z křesla a vezme Lana za ruku. Chase se podívá na Miu, a pak se dívá na mě. On ví, že se něco zbortilo.
"Chase," říká Jaxson, "je to v pořádku, jdi s Lanem." On se podívá na mě. Já přikývnu. Pak se postaví a vezme Lanovu druhou ruku a zamíří do kuchyně. Postavím se. Jaxson se postaví. "Myslím, že bychom měli říct své sbohem."
"Posaď svou prdel dolů!" Zakřičím. On se posadí. Dívám se na Babču, psychicky jí říkám, aby nezasahovala. Ona přikývne.
"Pozvala jsem tě do mého domu, protože naši synové chtěli strávit den s tebou, a chtěla jsem, aby strávili den s naší rodinou.
Rozšířila jsem pozvání na tvojí ženou jako gesto dobré vůle. Tvoje žena nebude pozvána zpátky - nikdy. A protože se zdá, že ona věří, že násilí plodí disciplínu, nebo že by se disciplína měla provádět prostřednictvím dobrého biče a řemeny, nebude ti povolena návštěva bez přítomnosti Leeho nebo jednoho z jeho zaměstnanců."
Jaxson vstane. "Nikdy bych neublížil svým synům."
"Tak dlouho, dokud bude Zvon Peklo ve tvém životě, návštěvy budou pod dohledem."
"Ty doopravdy na mou duši věříš, že by se s nimi něco stalo?"
"Já už si o tobě nic nemyslím. Je jasné, každému kdo sedí u tohoto stolu, že jsi ztratil svůj zasraný rozum."
"No, pak nejste sama, Alexio," Mia vychrlí. Já jí střelím můj "Neser semnou" maminkovský pohled. Ona spolkne. Dívám se zpátky na Jaxsona.
"Seber si svou tlustou, pohupující se, těhotným - zadkem, s mozkem komára, idiotskou manželku a vypadni z mého domu!"
No, já nikdy," říká Mia.
"Proboha, ženská, tohle je vše, co můžeš říct?" Sam řekne zlostí.
"Ty je necháš tak se mnou mluvit?"
"Mio!" Jaxson nadává. Lee vstoupí do jídelny.
"Pane Ryane, paní Ryanová, prosím následujte mě?" Jaxson se na mě podívá. "Alexio, já…"
"Nech si to, Jaxsone, já jsem skončila." Otočí se a osloví Babču.
"Lizbet." Babča přikývne. Vezme Miu za paži a odcházejí.
"Svatý šukání," říká Jules.
"Můžeš to říct znovu," Marco dodává. Posadím se a zvednu svou sklenici vína.
"Přípitek na první Den díkůvzdání v Grant House, New Yorku."
"Všichni jste blázni."
"Ale no tak, Lex, bude to zábava."
"Sam, já nemám ráda nakupování - vůbec. Nebudeš mě přemlouvat na nákupní den po Dni díkůvzdání."
"Ale no tak, to je americká tradice."
"Já jsem jen napůl Američanka. Myslím si, že rozumná duševně zdravá skotská polovina mě ovládá."
"Ale no tak Lexi, můžeš si užít nějakou zábavu."
"Žij, trochu" Marco dodává.
"Raději bych měla kořenový kanálek[1]."
"Už jsi někdy měla kořenový kanálek?" Ptá se Jules.
"Ne, ale přesto bych ho raději měla."
"Pokud si to rozmyslíš, odjíždíme v šest," říká Sam.
"V žádným zatraceným způsobem nebudu měnit můj názor." Sam se zamračí. "Dobře, jak chceš, jdu do postele."
"Počkej, půjdu vás vyprovodit do domku," Jules říká. "Dobrou noc všem," dodává a oni odejdou.
"Dobrou noc," říkám jim a mávám. Marco a já kráčíme po schodech nahoru. Když jsme se dostali k mému pokoji, zastavili jsme se před dveřmi.
"Jdeš do postele?" On se zeptá.
"Mám nějakou zahraniční práci na dodělání, a pak si dám dlouhou, horkou koupel."
"Je mi líto tvého prvního Dne díkůvzdání."
"Nebude jediný, na který dlouho nezapomeneme." On se zasměje. "O tom máš pravdu." On mě políbí na tvář. "Nezůstávej vzhůru příliš dlouho." Dávám mu zasalutování. "Ano pane."
"Pokud nepůjdeš nakupovat, pak si myslím, že Henry a já tě uvidíme v pondělí." On mě líbá na čelo, "Dobrou noc, princezno."
"Dobrou noc." O dvě hodiny později, jsem vypnula svůj laptop a položila jej na noční stolek. Natáhnu se, zhasnu lampu a můj mobil vyzvání. Dívám se na číslo a odpovídám. "Haló, Alexia Grantová."
"Alexio, to je Dr. Petersonová. Jak se máte drahá?"
"Mám se dobře, děkuji."
"Omlouvám se, že volám tak pozdě. Můžete na chvilku mluvit?"
"Jasně."
"Měla jsem dnes dva časné příchody na svět a stále čekám na další. Takže jsem doháněla papírování, a všimla jsem si, vašich výsledků laboratorních testů co přišly."
"Je tam problém?"
"Ne drahá, všechno… je v pořádku. Váš záznam ukazuje, že jste měla nějaký špinění minulý měsíc."
"Ano… to jsem měla."
"Někdy se to stane."
"Co se děje?"
"Alexio, vaše výsledky se vrátily pozitivní - vy jste těhotná." Co to kurva! "Těhotná? Ale já jsem špinila?"
"Vy můžete špinit a být těhotná."
"Kristovo dítě Ježíšovo."
"Řekla bych, že jste asi v - devátém týdnu." Deset týdnů, dva dny a pět hodin. Zatraceně jedlý kondom!
"Alexia, jste pořád se mnou?"
"Jo… jste…, jste si jistá?"
"Ano."
"To mě poser." Směje se. "No, to není normální odpověď, kterou dostávám."
"Omlouvám se, já jsem jen…"
"V šoku."
"Ano."
"Ráda bych, abyste zavolala do kanceláře v pondělí a naplánovala si ultrazvuk."
"Dobře… zavolám pondělí."
"Alexio, vy nezníte šťastně."
"Já… já nevím, jak se cítím."
"Je to neočekávaná zpráva. Dejte si načas."
"Dobře, děkuji vám, doktorko."
"Opatrujte se tedy."
PRO BOHA!
Zavěsila jsem a… zírám na můj telefon. Potom mě to udeří jako tsunami. Do prdele! Do prdele! Vyskočila jsem a hnala se do koupelny. Poté, co jsem vyzvracela všechnu svou večeři díkůvzdání - a moje tenké střeva - ta děvka, déjà vu, udeří mě stejný políček. Jo, byla jsem tu předtím - nemocná, sama a těhotná. Pokud by moje hlava nebolela tak špatné, že bych s ní bouchala o zeď. "Ty hloupá, hloupá, ne - antikoncepcí - řízená - použitím, těhotná - prdel, mrcho."

* * *

Probudím se, překvapená, když slyším ostré zaklepání na dveře mé koupelny. Podívala jsem se na hodinky. Spala jsem na podlaze v koupelně déle než dvě hodiny.
"Alexio, jsi tam?"
"Jo, já jsem tady," říkám. Ten hlas zaznamenám a bleskne mi.
"Jaxsone… proč jsi tady?"
"Omlouvám se… zaklepal jsem na přední dveře a nedostal žádnou odpověď. Jsi v pořádku?"
Prostě skvělý. "Jsem v pořádku, dej mi minutku," postavím se, stabilizuju samu sebe znovu o zeď a pak kráčím k umyvadlu a šplíchnu trochu studené vody na můj obličej. Dívám se na můj odraz v zrcadle. Jo, vypadám jako hovno - těhotná - prdel sraček. Čistím si zuby, jdu do sousední skříňky a oblíkám si tepláky. Bůh žehnej vynálezci tepláků. Jsou komfortem potravin v oblečení. Vyjdu ven a Jaxson sedí na pohovce u krbu. On se postaví, když se přibližuju. "Co je špatně?"
"Nic," lžu; něco v čem jsem dobrá. Sednu si na druhý konec pohovky. "Proč jsi tady?" Posadí se. "Jsi si jistá, že jsi v pořádku, protože na to, nevypadáš?"
"Jsem v pořádku, opravdu," lžu - znovu.
"Chtěl jsem se omluvit za to, co se stalo u večeře. Je mi líto, Mia to přehnala."
"Takže… tohle je to, jak to pojmenováváš, když někdo mluví o disciplíně tvého syna s řemenem a bičováním týrané koně?"
"Já se tady snažím, Lexi."
"Neobtěžuj se s tím, ona za to nestojí."
"Nikdy jsem jí neřekl o… tvém čase ve Walesu."
"Na tom nezáleží."
"Jsi si jistá, že jsi v pořádku, vypadáš…" Těhotná. "Jsem prostě unavená. Skončili jsme?"
"Ne. Musíme si promluvit o nás."
"Snažila jsem se s tebou mluvit několik týdnů."
"Já vím…" On zavrtí hlavou. "Pořád se mi těžce dívá na tebe… pokaždé, když to udělám, všechno, co vidím je ta žena, která mě zradila, ta žena, která neměla dost odvahy nebo ohledu, aby mi řekla pravdu." Au!
"Mia má problémy a udělala pár shnilých věcí. Ale přinejmenším s ní, já vím, s čím s ní nepočítat. S tebou… je to jako skákat z jedné velký jak prdel horské dráhy na další."
"Jsem zmatená, Jaxsone. Chceš říct, že bys raději byl se Zvon peklem, protože ona je předvídatelná?"
"Ne. Neříkám, že chci být s ní. Říkám, že ty mě přivádíš kompletně k šílenství, a já nemůžu být šílený právě teď. Já jsem rozerván, Alexio. Cítím se jako zatracená loutka. Ty, Mia, moje nenarozená dcera, moji synové, každý z vás taháte za provázek, ale do všech různých směrů." Bude potřebovat další provázek.
"Tvá dcera?"
"Zjistili jsme to včera." Chudák dítě. "Gratuluji."
"Děkuji." Zhluboka jsem se nadechla. "Takže podle tebe nemám žádnou odvahu ani ohled, jsem horská dráha, zradila jsem tě, způsobila jsem, že se cítíš jako loutka, a přivádím tě kompletně k šílenství. Něco dalšího co bys chtěl přidat?
On mi daruje "To Obočí," a zakroutí hlavou.
"Co se snažíš říct?"
"Myslím, že si potřebujeme dát pauzu." Au! "Pauzu? Strávili jsme spolu jen pár hodin za téměř tři roky, a ty potřebuješ pauzu?"
"Pokud bys uvěřila ve mně, důvěřovala mi a řekla mi o chlapcích, pak bychom nebyli tam, kde jsme teď. Nebyl bych ženatý s Miou, ona by nebyla těhotná a ty a já bychom nestrávili odděleně poslední téměř tři roky."
"Já chápu to, že ti neříct o tvých synech bylo hlavní zmršení, ale nebudu brát na sebe všechnu vinu. Ty jsi mi řekl, že máš pochybnosti ohledně nás. Pak jsi odešel ode mě, a nereagoval na žádnou z mých zpráv.
Prosila jsem tě, abys odpověděl, ale ty ne. Tak jsem jela do Londýna, nevědomá, kde se nacházíme a v několika dnech jsem se stala generálním ředitelem společnosti Grant, nastávající matkou dvojčat, podala žádost o rozvod, a našla jsem ex - zkurvenou - manželku mýho milence v prostěradle v jeho hotelovém pokoji. Byla jsem rozdrcena, zničena, vyděšená a sama."
"Dobře, oba jsme to zpackali. Sečteno a podtrženo - nemůžu to udělat už ne."
"Vzdáváš se nás?"
"Lex, nemůžu být…"
"Být, co?"
"Nemůže být žádné "my."
"Nemůžeš… nemáš… to neznamená." Podívá se na mě a začne něco říkat, ale změní jeho názor. On se postaví.
"Až budeš mít čas, musíme si sednout a vypracovat si návštěvní plán. Dohlížení návštěv," dodává.
Sedím v ohromeném tichu. Opravdu jsem ho ztratila? Ztratila jsem svou lásku? Já jsem konečně dostala moje hovna dohromady a on mě odmítnul. Já to prostě nechápu. Je to mimo mé chápání. Potřebuji kouzelnou kočičku, pronto.
"Lex, slyšela jsi, co jsem říkal?" Už nemůžu déle zadržovat mé slzy. Oni přetékají a stékají mi po tvářích. Otřu je pryč a zavřu moje oči a říkám si mojí mantru: Jsem Alexia Grantová a já nebudu utíkat. Nebudu se skrývat. Nebudu se bát. Jdu dobývat a najdu lásku, kterou si zasloužím. Otevřu oči, a on je na půli cesty ke dveřím.
"Budu… budu tě kontaktovat v pondělí," já zaskřehotám.
"Dobře," říká a pokračuje ke dveřím. Když k nim dorazí, otočí se a odkašle si. "Je tu něco, co bych měl zmínit. Lizbet mi nabídla práci v PR."
"Ona mi to řekla."
"Rozhodl jsem se to vzít. Můj první den bude v úterý. Bude to pro tebe problém?" Samozřejmě, že s tím mám problém.
"Ne, žádný problém." On váhá po dobu několika sekund.
"Nikdy jsem se ti neomluvil za to obvinění o získávání Ryana. Nikdy jsem se doopravdy nepodíval na podpis. Viděl jsem Grantová, ale pak viděl rudě. Předpokládal jsem, že jsi to ty, ne Lizbet. Omlouvám se za to."
"Doufám, že víš, do čeho ses to dostal. Není snadné pracovat s Babčou."
"Já jsem v konkurzu. Ztratil jsem svou společnost a mám těhotnou ženu, o kterou se musím starat. Za to, co ona nabízí mi zaplatit, já to zvládnu." Pokaždé, když on říká "žena," já chci brečet anebo zvracet. Nemůžu uvěřit, že se to děje - znovu. Seru na Miu! Seru na Jaxsona Ryana! Seru na to všechno! Otevře dveře a vystoupí.
"Jaxsone, jedna… maličkost." Přikývne.
"Jsem těhotná."


[1] (*pozn. překl. jedná se buničinou-naplněné dutiny v kořeni zubu)


3 komentáře:

Děkujeme za komentář! :-)