čtvrtek 21. ledna 2016

FMG - 26. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: An



JOSIE


Další noc, kterou jsem strávila na gauči, ale tentokrát jsem nespala. Zírala jsem do zdi, na ruce, do panoramatického okna, které pro mě Nick před lety nainstaloval – cokoliv, abych nemyslela na ten zmatek, jakým se můj život stal, a na chlapa, který se nahoře vyspával z opice.
Když mi včera večer Liam napsal, chtěla jsem brečet. Ne kvůli sobě, ale taky kvůli Nickovi. Přes to všechno, co se stalo, co jsem pokazila, se nikdo nezajímal o jeho pocity. Měla jsem ho stavět před sebe. On je ten, kdo tady pro mě byl, i když jsme spolu ještě nechodili. Byl tu pro Noaha.
A teď trpí kvůli mé neschopnosti dostat se přes Liama. Nemyslela jsem si, že se Liam ještě někdy vrátí.
Ale vrátil se a díky němu zase cítím věci, které jsem necítila od doby, co jsem na něj přestala myslet. Možná jsem na něj nikdy nepřestala myslet. Třeba jsem jen maskovala své pocity. Miluju Nicka, ale ne tak, jako miluju Liama. On byl můj první ve všem, ale to není dost pro to, abych se Nicka vzdala.
Když je káva hotová, naliju hrnek Nickovi a položím ho na tác vedle toustu a slaniny. Normálně nepije, tak nevím, jak tu kocovinu bude zvládat. Obzvlášť když máme mít za pár hodin večeři s jeho rodiči.
Po schodech jdu opatrně. Nohou si otevřu dveře. Leží na zádech, ruce přes celou postel. Kdybych spala v posteli, určitě by mě bouchl do obličeje. Stojím a prohlížím si jeho rozcuchané světlé vlasy. Peřina leží na zemi vedle postele, prostěradlo ho zakrývá od pasu dolů. Sleduju, jak se mu zvedá a zase klesá hruď, jak dýchá. Jsem ráda, že se v noci nepozvracel.
Položím tác na noční stolek, přejdu k oknu a otevřu ho, aby se do pokoje dostal čerstvý vzduch. Vlezu si do postele vedle něj a nemůžu si pomoct, ale natáhnu se směrem k němu a dotknu se ho. Projíždím mu prsty přes chloupky na prsou a pak přes jeho svaly. Lehce s sebou trhne a odežene mou ruku pryč. Snažím se zadržet smích, ale vím, že mě slyší.
Najednou se ke mně otočí, obtočí mi ruce kolem pasu a přitáhne si mě k sobě. Je vzhůru. Přitulím se k němu.
„Jak se cítíš?“
„Jako mrtvola.“ Zachraptí. Musí si párkrát odkašlat.
„Měl jsi pěkně náročnou noc.“
Na to nic neřekne. Přetočí nás tak, abychom se dívali do očí. Přitáhne si mě k sobě pevněji, jako by riskoval, že mě ztratí, pokud k němu nebudu dostatečně blízko. „Moc jsem pil a mám pocit, že jsem udělal nějakou blbost.“
Kývnu, nechci ho ztrapňovat. O to se zasloužil dostatečně sám. Odhrnu mu vlasy z obličeje. Z toho obličeje, do kterého jsem roky zamilovaná.
„Udělala jsem ti snídani.“
„Řekneš mi, co jsem udělal?“
Pokrčím rameny. „Nevím všechno, jen zlomek toho, u čeho jsem byla. Myslím, že sis s Liamem vyměnil pár názorů, protože mi napsal, že jsi opilý a ať si pro tebe přijedu.“
Nick zavře oči a položí mi hlavu na prsa. Obejme mě pevněji, asi aby se ujistil, že všechno bude v pořádku.
„Já se snažím, Josie. Vážně. Nevím, co se včera večer stalo. Šel jsem k Ralphovi a všichni z něj šíleli. A já jen myslel na to, jak ztrácím všechno kvůli chlapovi, který si to nezaslouží. Začal jsem pít a vím, že jsem mu něco řekl, ale už si nevzpomenu na to, co.
„Nemám v plánu nikam jít, Nicku.“
Po snídani se jde Nick osprchovat a já s Noahem na něj čekáme dole. Jsem si jistá, že se Liam o jejich hádce nezmíní. Především před Noahem. Taky jsem Nicka ujistila, že se o tom už nemusíme dál bavit.
Obleče si šedé kalhoty a bílou košili. Kravatu má neuvázanou, když sejde dolů. Přejdu k němu, abych to napravila. Přitáhne mě k sobě v pevném objetí, dokud na nás Noah nezačne pokřikovat.
„Jen počkej, až budeš mít ty přítelkyni,“ řekne Nick a pomůže mi do kabátu.
„To se nestane. Holky jsou blbé a nerozumí fotbalu.“ Nick zvedne ruku, aby si s ním mohl Noah plácnout. Protočím oči. Chlapi jsou nepoučitelní.
Večeře na díkůvzdání u Nickových rodičů je vždycky velká. A když se přidají mí rodiče, je to jedna velká hostina. Vánoce jsou mnohem menší. Sesedneme se ke stolu a chytneme se za ruce. Jsem vděčná za mou rodinu, která je pohromadě – alespoň dnes.
Po večeři padne úklid na chlapy, aby ženské mohly sledovat reklamy výprodejů na Černý pátek. Nemám ani ponětí, co koupit Noahovi a Nickovi na Vánoce, a doufám, že uvidím něco, co se bude hodit.
Nick a já se vyhýbáme tématu svatby, i když jsme si řekli, že po Vánocích stanovíme datum. Chceme se vyhnout vyptávání na to, kde se budeme brát.
Noah, Nick a další hrají venku fotbal. Počasí se každým okamžikem mění a já mám pocit, že za chvíli začne sněžit. Noah má před sebou ještě jeden zápas, než skončí sezóna a Liam mu slíbil, že tam bude.
Liam. Nevím, co s ním. Někdy si přeju, aby se nikdy nevracel nebo se ten den nepotkal s Noahem. Všechno by bylo o tolik lehčí. Ale pak by Noah nevěděl, že je jeho táta. Jenže si myslím, že každé dítě by mělo mít šanci poznat své rodiče. Elle a Peyton budou mít stěží pár vzpomínek na Masona, až vyrostou. To pro Noaha nechci.
Chlapi se vrátí z venku s narůžovělými obličeji a celí špinaví. Nick si mě přitáhne, aby mě políbil, a strčí mi zmrzlé ruce pod svetr. Chci ho odtlačit, ale drží mě pevně. „Miluju tě,“ řekne.
„Taky tě miluju.“
Zastrčí mi vlasy za ucho. „Chci pak zajet ke Katelyn.“
„Proč?“ zeptám se. Je tam Liam a já nechci, aby se před Noahem hádali.
„Musím se Liamovi omluvit. Nechci, aby nám včerejší noc přerostla přes hlavu, a myslím, že by ho Noah rád viděl. Možná se můžeme stavit doma, sbalit mu pár věcí, aby s ním mohl přes noc zůstat. Dát nám čas o samotě.“
„To se mi líbí,“ řeknu předtím, než mu polibek oplatím.
Noah je víc než nadšený, že může dnes večer zůstat s Liamem. Ještě než zastavíme na příjezdové cestě, Noah vyskočí z auta. S Nickem se vedeme za ruce, když jdeme k domu. Noah už sedí u Liama a snaží se odstrčit Peyton. Katelyn sedí s Elle v křesle. Podívám se na Liama, jak pohodlně se cítí v domě Katelyn a zamyslím se, jestli by spolu nemohli něco mít.
To ona zajistila to, že je tady vítaný, pustila ho do domu, pozvala na Díkůvzdání a teď leží na zemi s Peyton, jako by to bylo jeho místo.
Posadí se a všimne si, že se na něj s Nickem za zády dívám. Vím, že si to jen namlouvám, ale nemůžu si pomoct. Zbláznila bych se, kdyby ti dva byli spolu. Katelyn zavře knížku a odsune spící Elle tak, aby se mohla posadit a přivítat nás.
„Co se děje?“ řekne a zívne.
„Mysleli jsme, že by rád Liam viděl Noaha,“ řeknu a podívám se na něj. „Ale pokud nemáte čas…“
„Myslím, že sledování televize nás moc nezaměstnává, Josie. Jsem rád, že tu Noah je,“ řekne Liam směrem ke mně. Tím, jak se na mě podívá, mi řekne, že ví, na co myslím. Už za sebou máme nejednu žárlivou epizodku.
„Chovejte se jako doma. Postavím na kávu.“ Liam vstane a pomůže Katelyn s Elle. Sleduju ho, když ji nese do postele. Evidentně teď už holky i ukládá ke spánku.
„Westbury,“ řekne Nick, když se Liam vrátí do pokoje. „Pojď se mnou ven, chci si promluvit.“ Liam nic neodpoví, jen přikývne a vyjde ven dveřmi k příjezdové cestě. Nick mi dá pusu na tvář a slíbí, že bude hodný.
„Vím, že je chceš poslouchat,“ řekne Katelyn a podá mi hrnek s kávou. Posunkem mi ukáže, ať jdu za ní do kuchyně.
„Kam jdete?“ zeptá se Noah, než vyjdeme z místnosti.
„Jen si popovídat.“ Otočím se zpátky ke Katelyn.
„Co je s tebou?“ zeptá se a usrkne kávy.
„Nic, jen mě zarazilo, jak přirozeně to tu všechno vypadalo, když jsem přišla. To je vše. Nečekala jsem, že na Masona zapomeneš tak rychle.“
Katelyn vyprskne kávu a zničí si své bílé triko. „Děláš si srandu, Josie? Myslíš, že Liam a já… bože, to bych nemohla. Zrovna jsem pohřbila svého manžela. Nemám v úmyslu se s někým dávat dohromady. Liam je tu, protože jsem nechtěla, aby byl sám, a já taky nechtěla být na Díkůvzdání sama. Navíc Peyton chtěla někoho, s kým se bude moct dívat na fotbal.“
„Jen jsem myslela-“
„Myslela jsi špatně. Souhlasil jen proto, že bude mít Noah kam přijít a zůstat, než si koupí vlastní dům.“ Katelyn se přesune ke dřezu, aby se umyla. „Kdybys to náhodou nevěděla, ten chlap je do tebe pořád zamilovaný.“
„Vím, že je,“ zamumlám. Jsem tak hloupá, že jsem si myslela, že by si s ním Katelyn něco začala.
Katelyn si utře ruce do ručníku a opře se o linku. „Co to, kruci, děláš, Josie?“
Podívám se na Katelyn, pak do okna, a zase zpátky na ni. Po tváři mi tečou slzy. Schovám obličej do dlaní a padnu jí do náruče.



36 komentářů:

  1. Dekuji za kapitolku :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další skvělou kapitolku!!!❤

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za skvělý překlad !!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Dekuji za preklad, uz aby se to mezi nimi vyresilo ☺

    OdpovědětVymazat
  5. DĚKUJI MOC, jsem zvědavá, jak bude ten jejich vztah pokračovat....parádní překlad !!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za další kapitolu, už se těším na další:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělé, díky moc za další kapitolu !!

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za další kapitolu, jsem zvědavá, co bude dále. Musím se ale přiznat, že mi Josie není moc sympatická :-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aj ja si to myslím.
      Ďakujem za pravidelná úžasný preklad :)

      Vymazat
  9. Děkuji za kapitolu, jsem zvědavá jak to bude dál pokračovat

    OdpovědětVymazat
  10. díky za další kapitolu:-)

    OdpovědětVymazat
  11. Proč je to vždycky tak kráááááááááátký!? Děkuji!

    OdpovědětVymazat
  12. To jsou ale nervy. Pořád čekám na nějaký trochu výraznější posun a ono pořád nic a nic. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji moc za skvělý překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Moc a moc děkuji za další kapitolu a moc se těším na další.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc moc dekuji, jsi uzasna, ze pridavas kazdy den

    OdpovědětVymazat
  16. Moc díky za překlad.Zdena

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuju za překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  18. Díky za skvělou kapču

    OdpovědětVymazat
  19. Dakujem za preklad a tesim sa na pokracovanie

    OdpovědětVymazat
  20. Ďakujem za super preklad a korekciu 😊.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)