DAO - 18. kapitola

Překlad: Simča

Savannah

Očekávání bzučí přes šatnu, jak se bojovníci zahřívají a protahují. Mnoho z nich se choulí do malých skupin, jak jejich opatrovníci je povzbuzují, stejně jako se teď snaží Marcus.

 "Uklidni se a dýchej." Jeho hnědé oči se zvednou a setkají se s mými, jak dokončuje balení mých rukou. "Povedeš si dobře, baby girl."

 Declan si sundá ruce z hrudi a plácne ho po hlavě. "Dávej si pozor, Casanovo. Není tvoje baby a ani girl."

Marcus vstane a sundá si nohy z lavičky, kde stále ještě sedím. Zvedne hruď a pohlédne na Declana.  "To jen proto, že jsem dovolil tvému pankáčovému zadku jí mít."

 Declan se směje. "Dovolil mi jí mít? Jo, jo. Ať ti to pomůže v noci spát. "

 Macy se za mnou hihňá, prsty má v mých vlasech, když je pro mě upravuje. To víte, musím vypadat dobře, když dostanu na prdel před stovkami lidí.

 Marcus se připravuje na nějaký comeback, ale zakroutím očima na melodii, která se ozývá zvenčí. Místo toho se zaměřuju na rozruch probíhající v šatně.

 Musí tu být stovky lidí, kteří čekají, až show začne. Kolik z nich si na mě vsadilo? Nebo proti mně?

 Jako kdyby mě zajímalo, kolik peněz je na mých ramenou. Dívám se kolem sebe na ostatní bojovníky zde dnes večer. Některé z nich jsou vyloženě děsivé, stejně jako ruská žena - Světlana, myslím. Stojí blízko, měří sto osmdesát centimetrů a vypadá jako ženská verze Dolph Lundgren (švédský herec). Jiné, jako Melanie, holka naproti mě, vypadají jako normální holky, prostě z ulice.

No, kromě toho, že její tělo vypadá, že patří na obálku časopisu Shape.

Můj pohled přetrvává na ni, jak její trenér jí váže ruce a říká něco, co nemohu rozeznat.

Třese se jako já? Nebo ostatní?

 Pravděpodobně Světlana ne…

 Podívám se na Declana a Marcuse, kteří jsou stále ve vzrušené debatě. Později si uvědomují, že na ně zírám. Marcus vidí obavy na mé tváři a drží můj pohled, říká mi s přesvědčením, "dáš to."

 "To ano," Declan dodává. "Máš drápy, kotě. Nebojte se je použít dnes večer. "

 Jejich víra ve mně je uklidňující, ale bohužel nic nefunguje, aby se mé srdce uklidnilo. Připadá mi, jako kdyby mi kolibřík dělal tornádo v břiše…. Ježíši, myslím, si že budu zvracet.

 Snažím se kývnout na potvrzení jejích slov, ale jsem rychle zastavená, když mě Macy zatahá za vlasy ze svého místa přímo za mnou. "Nehýbej se," říká, stejně jako kdyby nadávala dítěti.

 "Omlouvám se," zamumlám, sleduju roh Marcusových úst, rozvířené do křivého úsměvu.

 "Jsi panovačná, pro takovou maličkost," říká jí.

"Bez keců," Declan mumlá.

 "Oba mi můžete vyhulit péro," vyštěkne.

 Nevidím, co Macy dělá dál, ale ať je to cokoliv, rozšíří to Marcusovi úsměv. "Taková dáma," říká, a zavrtí hlavou.

 Declan si klekne a šeptá mi do ucha, "Hned jsem zpátky, jo?"

 Moje nohy se pohupují na obou stranách lavice, jak stejně nervózní energie přejíždí skrze mne. Přikývnu, když mi dává pusu na tvář a zmizí z mého zorného vidění.

 "Aaaa jsme hotoví." Macy vstane a podá mi zrcadlo. "Co si o tom myslíš?"

 Myslím, že vypadám jako Heidi. Mám spletené vlasy a omotané kolem mé hlavy, rozhodně dojička vyhlížejícího stylu. To není přesně to, co jsem měla na mysli, když jsem řekla Macy, že moje vlasy potřebují být nahoře a pryč z mé tváře, ale je to roztomile bohémské. A jo, dostane body za kreativitu. Každá z nás má vlasy buď v culíku, nebo v drdolu.

Macy se na mě dívá, dychtivě s úsměvem, když čeká na mou odpověď, a já vynutím úsměv přes mé neuspořádané nervy. "Miluji to, děkuji." Stojím a vytáhnu ji pro rychlé objetí, ale něco přes rameno upoutá její pozornost, čímž se jí překvapením rozšíří oči. Než se otočím a podívám, co jí tak vyděsilo, nadává a tahá mě za roh k dalším řadám skříněk.

"Co ten tady sakra dělá? Panebože, Panebože," tiše ječí.

Ach, ne, vypadá na kolaps. Neviděla jsem jí v takovém šoku, kdy si naposledy v obchoďáku myslela, že viděla Channinga Tatuma. "Macy, zlato," snažím se uklidnit její mávání rukama, když si zakryje svůj zarudlý obličej. "Víš, že ti nemůžu rozumět, když tvůj hlas začne takhle vysoce pískat. A teď co se děje? Kdo je tady? "

 "To je špatné. To je tak špatné, "šeptá si pro sebe. Chystám se jí udeřit, abych z ní něco dostala, když se konečně setká s mýma očima a říká: "Udělal jsem něco hloupého před pár týdny." Její hnědé oči mě prosí, abych jí nesoudila.

"Dobře," říkám opatrně. "Co se děje?"

 Cucá si spodní ret mezi zuby, než vyhrkne jediné slovo: "Blake"

 "Co?" Zeptám se, rukou si zakryju ústa, když to vyjde hlasitěji, než bylo zamýšleno, a rozhlédnu se, abych se ujistila, že mě nikdo neslyšel a nedívá se na mě legračně. "Spala jsi s Blakem?" Zasyčím. "Ach můj bože, jak to? Kdy? "Ústa mi klesnou a otevřou okamžitě, když mi to dojde. "V tu noc té party! Zmizeli jste, když jsme za vámi přišli s Declanem se rozloučit."

 "Byli jste pryč, jako napořád," říká obviňující tónem, jako by to byla moje vina, že jí přestalo bavit čekat a rozhodla se trávit čas bušením.

 "Proč mi to zrovna teď říkáš?" Nemůžu uvěřit, že se nezmínila celé dva týdny!

"Protože to byla nejvíce ponižující věc, která se mi kdy přihodila!"

 Mé závratě se okamžitě odpařují. "Nebylo to k ničemu?" Zeptám se zamračeně a přemýšlím, jak je to možné. Tak nějak jsem předpokládala, že Blakeovo sebevědomí v ložnici, bude jako Declanovo.

 Macy povzdechne bídně. "Bylo to úžasné."

 Zamrkám. Pak znovu zamrkám. "Co mi tu uniká, Mace?"

 Sténá a tahá si za kořeny kudrnatých, kaštanových vlasů. "Řekla jsem mu, ať mi ukáže penis, okay? Jeho penis, Savannah! Kdo to dělá? A pak jsem mu opile řekla, jak krásný byl a i jeho disco šukací triky." Macy si položí ruku přes obličej s odporem. A já se snažím zastavit výbuch chichotání, které ze mě praská.   

"Jsem si jistá, že to miloval."

Když se podívá na mě, její oči jsou lesklé a narůstající slzami. "Bylo to šukání ze soucitu. To je vše, co to bylo. "

 "Ach, baby, ne." Zabalím paže kolem ní a položím jí bradu na rameno, když se do mě pohřbí. "Jsem si jistá, že to tak vůbec nebylo."

 Odtáhne se a utírá si vodnaté oči. "Kdybych věděla, že v tu noc, ty a Declan se dáte dohromady a budete to brát vážně, nikdy bych se s jeho bratrem nevyspala."

 "Prosím?" Nevím, co jiného říct.

 Oči má divoce rozšířené, jak najednou říká: "Pokud se oba vezmete, nemohu přijít na svatbu, ne, pokud tam Blake bude."

 Ústa se mi otevřou, jak bezmocně vyprsknu. "Hej, uklidni se. Jsi trochu napřed. Ještě jsme ani nemluvil o - "

 "Ach, prosím, nedělej, že bys neřekla ano, kdyby se zeptal."

 Můj první instinkt je zasmát se a říct jí, že je směšná, ale než řeknu slovo, Declan pokukuje hlavou za rohem. "Je čas obrousit své drápky, kotě. Jsi na řadě v deset. "

Myslela jsem si, že šťastně až do smrti neexistuje v reálném světě, ale to bylo předtím, než Declan vstoupil do mého života a obrátil ho vzhůru nohama. Každý den mi ukazuje, že štěstí je skutečné, a že je v mém dosahu. Teď už si nedovedu představit život bez něj.

 Tak jo, myslím, že bych řekla ano, kdyby se zeptal.

 Huh.

 Představa, že bych si někoho vzala, by mě ještě před třemi měsíci vyděsila a poslala mě utéct do kopců, ale teď moje nohy jsou pevně na této špinavé podlaze v šatně. A nikam neutíkám.

 Usměju se na Declana a jednoduše řeknu: "Jsem připravena."

Declan

Existuje milion dalších míst, kde bych byl raději, než přecházet na zadní chodbě Jámy. Stejně jako v DMV (metro v Marylandu) nebo čekal ve frontě na poště. Sakra, já bych raději dostal ven své stoličky, než být v suterénu tohoto pětihvězdičkového hotelu hned teď, protože jsem vyděšený. Kurva. Vyděšení.

 Mám jen tak sedět a poslat jí do ringu? Jak mám sledovat, jak bojuje? Dal bych cokoliv, abych byl ten, v tomto ringu místo ní. Je mi jedno, co se stane se mnou, ale ne se Savannah…

 Prsty se tahám za vlasy, jak moje mysl automaticky putuje do nejhorších možných výsledků. Rány mohou přistát špatně. Lidé mohou mít nechutné zdravotní problémy. Hovno se může stát, nebylo by to poprvé, kdy dva lidé vstoupili do ringu, a jen jeden vystoupil.

Cítím, jako by můj obličej byl zkroucen do urputného výrazu, když zírám směrem k otevřenému konci chodby. Vede do arény, a vidím, desítky lidí se dostat na svá místa kolem ringu.

 "Mohl bys přestat?" Savannah mě chytne za tričko a stoupne si na špičky a políbí mě na tvář. "Uděláš díru do podlahy svými nervy."

 "Nemyslím si, že bych ti to vymluvil, že ne?"

 Její ústa se ohnou do strany, když zavrtí hlavou. "Ne, je mi líto."

 "Co kdybych ti to zakázal?"

 Dá mi zdánlivě sladký úsměv, říká: "Přála bych si, abys to zkusil."

Výzva přijata.

Mé ruce jí chytí za boky, přitáhnu si jí blíž. "Ne, kotě, nepřála." Nakloním se, přes její přimhouřené oči a našpulené rty, a políbím místo na bradě, což jí způsobí husí kůži. "Nemysli si ani na vteřinu, že bych si tě nepřehodil přes rameno a odtud tě neodvedl. Ve skutečnosti si myslím, že jsem viděl údržbářskou skříň s našimi jmény na ní. Mohl bych tě tam vzít a… zavřít nás tam na další hodinu, hodinu a půl. Tak dlouho, dokud bys nebyla diskvalifikována a show by nebyla zrušena."

Jen napůl jsem si dělal legraci. Věci mezi námi byly skvělé, ale sexuální aspekt našeho vztahu trochu vychladnul ve dvou týdnech, kvůli tomu, co vše odhalila, co se s ní stalo.

 Abychom byli spravedliví, jeden z těch týdnů, byla na cáry, a druhý týden, no, to bylo všechno na mě. Pořád jsem se před nějakým dotekem sám se sebou dohadoval, kde se jí dotknout a kde zase ne a také co jí říkat a co ne. Šel jsem na to pomalu. Měli jsme sex jen jednou v té době, a odmítl jsem být ve vedení a dokonce jsem to ani nezačal.

Nejdřív to bylo trapné, a Savannah dokonce byla trochu podrážděná, kvůli tomu. Myslím, že se jí líbilo, že jsem si obvykle říkal, jak a kdy to chci. Ale jakmile bylo jasné, že to tak nebude, tak převzala iniciativu. Teď chápe mou zdrženlivost – myslím. Kriste, je těžké s ní nebýt a pořád se jí ptát: "Je to v pořádku?" Každých pár minut a nemohu se rozhodnout, kam umístit své zatraceně ruce.

Chci jí tak kurevsky moc, že by mi nevadilo to pomalé tempo, ale nepochybuji o tom, že se dostaneme zpět do toho, co jsme měli dříve. Bude to jen trvat nějaký čas, to je všechno.

 Myslím, že je to dobrá věc, máme zbytek našich životů.

 Malé hučení vibruje proti mně, když se její hrudník tlačí ke mně. "Nejsem si jistá, jestli chci, aby sis dělal srandu." Její hlas je mírně zastřený a s tím, mé péro záškube v reakci, jakoby mohl slyšet tu zatracenou věc. Její paže se zabalí kolem krku, až jsou její prsty zahrabaný v mých vlasech.

 Mám rád, když to dělá.

 Potlačím zasténání, a místo toho jí políbím bradu ještě jednou, než se opřel. Ve vší vážnosti jí říkám, "nikdy nebudu žertovat o šukání s tebou. Nikdy. "

 Rohy Savannah rtů se zvlní, když obrátí oči v sloup. "Co bys řekl, kdybych ti řekla, že nechci, abys už bojoval? Hm? "Ptá se, hladí mé lechtivé místo na žebrech. "Co kdybych ti to zakázala?"

 Teď jsem já, ten kdo převaluje oči. "To je úplně něco jiného, a ty to víš."

 "Jak to? Bojíš se, že se zraním. Nemůžu mít stejné starosti?"

Má pravdu. Jsem pokrytecký, sexistický osel, ale… Nemůžu si pomoct. Můj primární instinkt je, aby byla v bezpečí, a nechat ji bojovat to sakra porušuje. Jde to proti všemu ve mně. Já vím, že bojuju předem prohranou bitvu, ale to mě nezastaví říct: "No, budu opatrný. Slibuji. "

 "A když vstoupím do minuty do ringu, budu taky. Slibuji. "Její rty se ohnou nahoru do samolibého úsměvu a hned se zamračí.

 "To kupodivu ve mně nevyvolává lepší pocit."

 Směje se a kousne mě do rtu. "Ne, to ne." Prsty mi přejede ve vlasech, když se kouše do rtu, otočí se do vážnosti. "Pravděpodobně budu strachy bez sebe, když budeš proti Kerriganovi příští měsíc. A jsem si jistá, že budu prosit a prosit a vyzkouším každý trik v knize, abych ti to vymluvila."

Savannah ve skutečnosti má důvod k obavám o mém zápasu s tímto krysím bastardem, ale neřeknu jí to. Taky jí neřeknu, že má Marcus podezření, že zdrogoval svého posledního soupeře s cílem vyhrát.

 "Ryan!"

Oba otočíme našima hlavami za hlasem vzkvétající se z opačného konce chodby. Vydáváme se za jedním ze zápasových rozhodčí, Chuck, se řítí směrem k nám. Chvíli mi trvá uvědomit si, že "Ryan", je Savannah.

 Mírně bez dechu, vytáhne své sluchátko kolem krku a říká: " Potřebujeme, abys naklusala zpět k lékaři. "

 "Cože? Proč? "Dívá se na mě, dotčená, než se zaměří na Chucka.

 Podívám se na obálku, kterou drží v ruce a snažím se co nejlépe zůstat v klidu, ale nefunguje to. Nikdy jsem neviděl nikoho stáhnout minutu před zápasem. To je vážné.

 Mé obočí se zamračí, když se snažím najít svůj hlas. Myslím, že jsem ho nechal v plicích. "Objevilo se něco na jejích fyzických testech?"

 Chuck se podívá ode mě k Savannah, jeho výraz je opatrný. "Neprošla jsi těhotenským testem," říká jí. Jeho pohled sjede zpátky ke mně, plný lítosti, jak jeho statná ruka mě poplácá po rameni. "Gratuluju."

 Stojím tam němě, sleduju, jak odchází a jak moje mysl se snaží vstřebat, co řekl. "Řekl právě…?"

 Vzpomínáte si, jak jsem řekl, že jsem předtím vyšiloval? Jo, to jsem neznal význam toho slova, až do teď.

Svátá. Kurvo. Do hajzlu.