DAO - 10. kapitola

Překlad: Simča

Savannah

Nechybí mi Declan. Nechybí mi Declan…

Opakuji to znovu a znovu v mé hlavě, když poletuju kolem posilovny a otírám stroje. Je to dlouhý den, a opravdu není toho moc co dělat, kromě nekonečných hromad ručníků, ale i to mě nechává trochu od svých úvah. Snažím se být zaneprázdněná, jak jen můžu, a tím aspoň trochu svou mysli nezatěžuju, protože se může soustředit jen na jedno a to: Declana.

 Co právě dělá? Taky mu chybím? Je nahoře a taky na mě myslí každou vteřinu?

 Kousnu se do rtu, abych potlačila zasténání.

Vždyť ani nejsem ten druh holky. Nemyslím tím, posedlá chlapy a rozhodně nesedím na zadku a nedumám, jestli jim taky chybím. Mám lepší věci na práci, než se starat o zbytečná hovna jako tohle.

 Stejně jako čištění oken v hale. Vypadají trochu zašle…

Našpulím rty, jak manipuluju s hadrem v ruce, pak začnu zadní stranou posilovny a prádelny, kde jsou uschovány všechny zásoby čištění. Ano, je to náročná práce, a ano, hlavně se snažím najít způsob, jak udržet svou mysl od jistého potetovaného zápasníka, který se náhle usídlil v mém mozku, ale tak co? Možná, že výpary mohou zabít některé z těchto zatracených mozkových buněk, které se pravděpodobně nakazili Declanitismem.

Jak jdu za roh, vrazím do zpocené, nahé hrudi, která je asi tak odpouštějící jako cihlová zeď. Klopýtnu zpátky, sotva zaregistruju láhev s vodou, která mu vyklouzne z rukou, které mě chytí a podepřou. Mé rozšířené oči se setkají Mikeovou stejně překvapenou tváří, jak mě drží od pádu zadkem na betonovou podlahu.

 Pak mi kapky vody postříkají nohy a tím uskočím.

"Do prdele." Jeho láhev se pomalu vyprazdňuje po celé podlaze, a když se sehnu, abych ji zvedla, Mike to udělá taky. Naše hlavy do sebe narazí s dutým znějícím zvukem, a já sebou škubnu, držím si místo, které okamžitě vzplane v bolesti. "Au."

 Mike se směje a popadne téměř prázdnou láhev, pak mhouří jedno oko, když si tře roh čela. "Omlouvám se."

 Zavrtím hlavou, jeho komický výraz, ve mě vyvolá úsměv i přes malé ptáčky, poletující nad mou hlavou.  "Je to moje chyba. Nedávala jsem pozor. "

 Setře vodu pokrývající láhev, potom si jí dá do druhé ruky a volnou rukou se otře do svých černých basketbalových šortek. Má nízko usazené šortky, které odhalují, to co by mnozí nazvali impozantní šest buchet.

 Vše, co si já myslím je: Declanovy svaly jsou lepší.

 Zamrkám nad tou nezvanou myšlenkou, a můj mozek se konečně probere. "Ach, Bože, promiň. Dovol mi, abych ti přinesla ručník. "Ach.

Odlepím své nohy ze svého místa, projdu kolem něj a pokračuju chodbou. Vejdu doleva do prádelny a otevřu dvířka od sušičky, tak že se stroj zastaví uprostřed cyklu. Doufejme, že ručníky jsou dostatečně suché. Beru jeden a hodím ho Mikeovi, který vejde za mnou dovnitř.

 "Díky," říká, otře si láhev, pak jeho holeně.

 Vytáhnu jeden pro sebe a otřu si nohy. "Vážně, Miku, je mi to líto. Měla jsem se dívat, kam jdu." Ostatní ručníky jsou taky suché, tak je vytáhnu a položím celou hromádku na stolek.

 "Praštil jsem tě do hlavy, takže já si myslím, že ti dlužím omluvu." Dá si na stranu zpocené, špinavé blond vlasy, usmívá se smutně.

 Úsměv si hraje s mými rty, jak začnu skládat ručníky. "Poslouchám."

 Mikeovy kroky se blíž, ústa má zakřivená přátelsky, i když trochu koketně. "No, nejlépe se ti omluvím, tím že tě pozvu na večeři."

 Oh. Uh..

Otevřu ústa, ale nic nevyjde.

Protože se mi svraští obočí, říká: "Omlouvám se, jestli je to trochu dopředu, ale lhal bych, kdybych řekl, že sem chodím každý den na polední přestávku jen cvičit." Vypadá trochu rozpačitě, jak se přiznává, a já jsem ztracená, nevím co říct.

 Předpokládala jsem, že Mike je jedním ze "štamgastů" posilovny. Máme několik skalních klientů, kteří přicházejí v každém jednotlivém dni. Teď, když vím, že má postranní motiv, jsem… v rozpacích.

 Ne kvůli odpovědi, jen kvůli tomu, jak to říct.

Odkašlání ze dveří, způsobí, že trhnu hlavou a setkám se s Declanovým ledovým pohledem. Jeho tvrdé oči si prohlíží Mikea, přetrvávají na něm, když vyštěká, "na slovíčko, Savannah. "

Do prdele. Pro jednou, to je přesně tak jak vypadá, i když v mé obraně, já si nic z toho neříkala.

Mike sjede pohled zpátky ke mně, zdánlivě nedotčeny, mohutným mužem ve dveřích, který má vraždu vepsanou na jeho tváři a napětí v očích. Mike buď má obrovskou sadu koulí, nebo je úplně lhostejný k jeho blížící se smrti. Ztiší hlas, jak říká, "Popřemýšlej o tom, jo?"

 Cítím Declanův pohled hořící díru do mě, když přikývnu strnule na Mika, nutím ze sebe zdvořilý úsměv, který stejně přijde jako málomluvný.

Pomalu couvne a jde k Declanovi, který blokuje dveře. Poté, co ho po druhé sjede s tichým varováním vyrytým na tváři, Declan uhne stranou, aby Mike mohl odejít.

 Jakmile se vzdálí od dveří, Declan zabouchne za sebou dveře, zavře nás v prádelně. Mé srdce je uvízlé v krku, a snažím se ho spolknout dolů, ale ani se nehne.

 "Co tady kurva dělal vzadu? Kromě flirtování s tebou, myslím." Declan si založí ruce. Ten pohyb mě nutí se podívat na všechny jeho napnuté svaly, pod jeho tetováním. Je to lepší, než abych se mu zadívala do tváře, právě teď, protože pak bych musela vidět jeho smrtící zář mou cestou.

 Neudělala jsem nic špatného, sakra.

 Dám ústa do tenké linky, když chytím zbytek ručníků ze sušičky a složím je na stůl. "Vrazila jsem do něj, když jsem se vracela sem pro nějaké čisticí prostředky, srazila jsem mu láhev s vodou z rukou. Jen jsem mu dávala něco, aby se otřel. "

 "Proč jsi mu neřekla ne?" Zdánlivě klidná otázka mi přeběhne mrazivě po zádech, protože slyším sotva zdrženlivý hněv, číhající pod jeho povrchem. Declan je tak naštvaný si, že si myslím, že možná budu muset vymyslet nové slovo.

Polknu, najednou nemohu myslet, seberu odvahu a podívám se na něj. "Co? "

Zatne čelist, jak se jho oči do mě propalují. Jeho pohled je tvrdý, ale ne ledový. 

Je jemnější… teplo hoří v jeho zelených očích, "Když tě pozval na večeři, proč jsi neřekla ne? "

Bože, jak dlouho tam stál a sledoval mě? A vůbec mě neposlouchal, když jsem mu říkala, že on je jedinou výjimkou mého nového pravidla s muži? Myslí si, že teď každého chlapa pouštím do svých kalhotek, když jsem pustila jeho?

Vrata nebyla otevřena. Není tu žádné zatracené: volná – pro – každého. Mnoho krát děkuji, a pokud to on nevidí, tak jeho zadek budu držet u "pravidla", které patří i pro ostatní.

Trhnu ručníkem ze stolu, upřeně se na něj podívám a začnu skládat. "Taky jsem neřekla ano. "

Rozrušeně zavrtí hlavou. "Měla jsi říct "ne". Hned ho odpálit, mělo to být ne."  Přejde ke mně, vytrhne mi ručník z rukou a hodí ho na stůl. Než stačím puknout, nad tím, že je hrubý, říká: "Nebudu se o tebe dělit, Savannah, nebudu. "

Padnou mi ústa, jak civím na jeho existenci a jak ve mně zloba začíná hořet. "Sdílet mě? Nejsem nějaká zasraná gumová hračka, ty pse! Nemůžeš očůrat kolem mě kruh a očekávat ode mě, že všechny budu od sebe držet pryč."

Declan se pohybuje dopředu, dokud není můj zadek, opřeny o hranu stolu. Jeho ruce spočívají na okraji studeného kovu, jak se naklání, nutíc mě se sklonit dokud mezi námi nezůstane malý prostor.

 Tento prostor je energický. Je rozdíl mezi zachování si čisté hlavy nebo udělání něco neuvěřitelně hloupého, jako ho políbit a všude se k němu tisknout, tělo na tělo.

Jeho pohled je zcela neohrožený. "Ty jsi moje. Nepochybuj o tom, kotě. "

 "Nevlastníš mě." Jsem ráda, že můj hlas zní tak stabilně, protože se tak necítím. Teplo jeho pohledu vážně začíná tát mé kalhotky.

"Tvé tělo říká něco jiného," zamumlá. Drsným tónem po mě přeběhne mráz, tak že mám husí kůži a moje bradavky ztvrdnou. Natáhne se, hraje si s konci vlasů, obtočí si je kolem prstu. "Čí jméno naříkáš, když se uděláš?"

"Boží" Odseknu, plácnu ho po jeho ruce.

 On se na mě mračí. "Je to moje jméno, které říkáš, holčičko, ani nezkoušej lhát."

Hněv ve mně prská, ale i něco horšího.

Strach.

Declan, o de mě očekává, že budu… monogamní? Takhle dopředu nemyslím, a abych byla upřímná, nevím si s tím rady. Pokračující sexuální vztah není něco, co jsem někdy opravdu zažila. Jsem královna sexu na jednu noc a opilých chyb, takže monogamie mě ve skutečnosti nenapadla. Teď, díky tomu vyšiluju.

Jakýmkoliv způsobem to rozeberete, monogamie se rovná vztah.

"Strč si to někam," řeknu, skřípu zuby, jak se topím v hněvu. Snažím se připálit své obavy, dokud z nich nic jiného nezbyde než prach.

"Otevři svou pusu a udělám to, kotě. S radostí. Udělám skoro cokoliv, abych tvou zasranou hubu právě teď zavřel, protože mě neuvěřitelně, zasraně sereš."

Několik dlouhých vteřin, jsem jím oslněná, než padnu očima k jeho černo bílému, lebkovému tričku. Vím, že je to logo nějaké kapely, ale nemohu ho zařadit. Ta myšlenka je ztracena, protože moje oči zatoulají na jeho kůži a barvy na ní. Chci přejet prsty přes každý centimetr jeho tetování, dokud si nezapamatuju každou křivku, barvu a slovo.

 Přiznám se mu s tím vším? Sakra, v žádném případě.

Vystrčím bradu a řeknu: " Co když řeknu Mikeovi ano, hm? Co potom? Budeš moc ode mě odejít?" Já ne, ale není to kvůli tomu jeho malému běsnění, které tady právě teď hází. Je to kvůli tomu, že Mike se mi nelíbí, tak jako Declan.

Sakra, dokonce ho nejde ani srovnávat s Declanem. Ale znovu, nepřiznám se mu.

Už tak je jeho hlava velká.

Navíc, docela chci vědět, co z něj ještě vyjde.

K mému překvapení, jeho ústa se zvednou do křivého úsměvu. "Pravděpodobně ne, ale ani Mike od tebe nebude moci odejít, ne poté co mu přelámu nohy."

Obrátím oči v sloup a zatlačím do jeho hrudi, ale nehne se ani o milimetr.

"Tvůj zadek je můj, kotě, ať se ti to líbí nebo ne. A pokud nejsi připravena to hned přiznat, tak je to v pořádku, ale jen počkej a uvidíš. "

Nakloní se, neuspěchaně mi přejíždí nosem po bradě, potom líbá citlivou oblast kůže těsně pod mým uchem. Dech se mi zadrhne v krku, jak má pevně zavřené oči, ohňostroj vybuchne za mými těsně stlačenými víčky. Dává zabrat každému neuronu v mém mozku, který není připravený explodovat do orgasmu k smrti, a dávám do toho všechno, abych zůstala v klidu, i když všechno, co chci udělat, je libovat si o něj a třít svou tváří o jeho, jako bych byla nějaká kočka, usilujíc o teplo.

Odhodlání oslabuje, když šlehne jazykem a škádlí můj ušní lalůček, než ho jeho horká ústa obklopí. Záchvěvy vypuknou ve všech správných místech, kolena mi zeslábnou. Okusuje mi zuby ucho, jak mě jeho strniště škrábe po tváři a já zmáčknu zavřené oči těsněji a představuju si, že jeho zlý jazyk a drsné strniště je mezi mými stehny, jak jezdím po té krásné tváři.

Jeho hlas je nízký a jeho dech je horký na mé kůži, zamumlá: " Ošukám tě tak dobře, tak důkladně, že už nikoho jiného nepustíš mezi své nohy. A víš proč?"

Chvěním se mi nějak podaří zavrtět hlavou.

Rty přejíždí po mém uchu. "Protože nikomu se nepodaří tě udělat tak silně, jako mě. "

Stiskne nejměkčí polibek na mou čelist a stáhne se zpět. Oči má tmavě zelené, jak se do mě vpalují. Natáhne se a dá pramen vlasů od mého obličeje a jednoduše říká, "zničím tě."

 To není hrozba, to je vynikající slib, který mě svírá v očekávání, a já nepochybuji o tom, že mě v každém smyslu toho slova zničí.

Dobrý Bože, jestli takhle mluví v ložnici…

Polknu, oči ponořím do té hrozivé lebky na tričku, sjedu jimi na jeho potetované paže a zpět k jeho očím. "A když tě požádám, abych byla já tvou jedinou?"

 Pomalu rozdělí od sebe rty. "Nemusíš mě o nic žádat, kotě. Tvé nohy jsou jediné, mezi kterými chci být."

 Ježíši, budu si muset dát studenou sprchu po tomto.

Neuniká mi, že po zašeptání pár slůvek a cudných polibků, jsem na jaderné zhroucení.

Nejsem si ani jistá, zda chci vědět, co by se mnou udělal jeho jeho boky a správné používání jeho jazyka. Mé ubohé tělo, by to asi nezvládlo.

 Declan prsty sjede na má vnitřní stehna, což způsobí, že mé jádro se pevně sevře. "Takže necháš mě mezi nimi?" Jeho rty se pasou po mých, jak sám říká, "Myslím, že je třeba, aby ti připomněl, komu patříš."

 Moje rty se oddělí, ale nejsem si jistá, jestli je to kvůli jeho poslednímu, hloupému komentáři, nebo proto, že vzal do dlaně mé pohlaví, přes šortky. Oba nás zřejmě opustila řeč.

 Pokračuje třením přes denim, jako se moje vnitřnosti stáhnou téměř bolestivě. Snažím se vymyslet něco říct, ale vše, co mohu zvládnout, je výdech. Zní to jako, "Pffft."

 Declan vklouzne rukou do mých šortek, rovnou do kalhotek a mé vlhkosti. Tím se jeho rty stočí do nafoukaného úsměvu, když tře kruhy nad můj klitoris, a mé zatraceně zrádné ruce, uchopí jeho tričko v pěsti, po stranách a můj dech se zadrhává.

"Tvé tělo reaguje, jako by mi patřilo." Jeho vlasy mě šimrají na čele, jak jeho jazyk dráždí můj spodní ret. Nemůžu si pomoct, ale můj jazyk se s ním setká, a jakmile to udělám, je to jako kdyby mezi nás zasáhnul blesk elektřiny.

 Declan sténá a tiskne rty s mými. Jsou v perfektním množství pevnosti a jemnosti, a jak naše ústa začínají hříšnou hru přetahování lanem, vytáhne ruku z mých šortek a zvedá mě na hranu stolu.

Rukama mu zajedu do vlasů, jak mě jeho ústa požírají, tlačí a tahají s mistrovským laskáním jazyka a zručným vlněním jeho rtů.

 Nikdy jsem takhle nebyla políbená. Je to jeden z těch pro knihy rekordů, který vyhlazuje všechny ty, které přišli před ním, a zajišťuje, aby žádný nebyl po něm.

Jsem naprosto vyděšená, že to může být můj poslední první polibek.

 Nohy se mi houpou s jeho boky, a když rozepne moje šortky a začne je stahovat dolů, uzamknu je.

Chci to. Chci to tak moc, že nemůžu ani vidět přímo, tak moc, že mi je i jedno, že jsme v práci a právě teď by nás mohli načapat. Ale nemyslím si, že bych to mohla dělat s rozsvícenými světly. Prostě ne. Jsem spíš holka na sex ve tmě. Nebo alespoň ztlumeným osvětlením. Ale teď Declan by byl schopen vidět všechno, a já prostě… já nemůžu.

Co na to říct, jsem stydlivá.

Naše dechy závodí, jak se táhne zpět. "Co se děje?"

"Nic, jen… Proč mi je musíš sundat? "

 Declan vtlačí jemný polibek na mé rty. "Bude docela těžké, mít na tobě pusu s nimi na sobě…"

 Zavřu oči, když se namáčím v jeho slovech, moje stehna instinktivně stisknou jeho boky. Declan se tiše zasměje a sjede prsty po ploché rozloze mého žaludku, což je pocit, jako bych viděla hvězdičky.

 "No tak, kotě… Ukaž mi, jak sladce chutnáš. "

Jeho ruce sklouznou dolů k pasu a uchopí boky, jak se proti mně pomalu tře, sjíždí tvrdou bouli jeho erekce do mého rozkroku šortek. Sténám, skoro v jeho blízkosti zapomínám své jméno, když jeho rty hoří stopu podél mé čelisti.

 Když začne znovu svlékat moje šortky a kalhotky, nechávám ho, mé srdce burácí v hrudi tak silně, že se odráží v mých uších.

 Nemůžu uvěřit, že jsem ho nechala to udělat.

 Ježíši, je jako zasraný kouzelník, jak neustále dělá, že moje kalhotky zmizí.

 Jakmile je moje oblečení dole, sevřu nohy a stáhnu si tričko dolů, abych se pokusila zakrýt. Declan zvedne obočí a zvedne mé ruce z nohou. "Neříkej mi, že jsi najednou plachá."

 Slyším nedůvěru v jeho hlase, a tím můj pohled klesne, když se kousnout zevnitř rtu a pokrčím ramen. Všechna smyslnost a touha ze mě najednou zmizí. Declan si asi myslí, že jsem právě teď chromá.

"Hej." Jeho prsty mi nakloní bradu vzhůru, až se dívám do jeho ustaraných očí. "Už jsi to předtím dělala? Byl někd- "

 Jeho ústa zaklapnou uprostřed věty, jeho rysy se zakalí, jako by nechtěl myslet na ústa někoho jiného kdekoli blízko mě.

 Nelíbí se mi o tom přemýšlet, ale ne ze stejného důvodu, jako Declan.

Dávám mu malé přikývnutí, jak mé oči zabloudí na jeho krk. "Nebyla to moc dobrá zkušenost. Díky němu jsem tak plachá, řekla bych. "To je obří, kurva slabé slovo, ale co. A až do Declana, jsem nikdy dokonce ani nepomyslela, že to zkusím s někým jiným. Ale nemohu, si přestat představovat jeho ústa a ty rty mezi mýma nohama a snažíc se, abych měla orgasmus. Pokud by někdo měl smazat nepříjemné vzpomínky z této zkušenosti, taky by to byl Declan. Vím to.

 Nakloní se a políbí mě na rameno. "Nemusím to dělat, pokud nechceš."

 "Chci, já jsem jen… "Nervózní. Vyděšená.

Dívám se dolů, jak jeho ruce se potulují po bledé pleti mých stehen. On se ani nesnaží mě přemluvit je otevřít, ale jeho nečinnost mě donutí je stejně pomalu otevřít. Declan není jako každý jiný chlap, s kterým jsem se setkala. Opravdu by byl v pořádku, kdybych to tu zabrzdila a oblékla se. Je panovačný a arogantní, jistě, ale nikdy by mě z toho nevinil nebo nutil, jestli bych opravdu chtěla zastavit.

Pomalu sama rozevřu své nohy, dokud nestojí mezi nimi. A místo toho, aby šel přímo k cílové čáře, pokračuje ve hlazení mých lýtek a stehen a současně tiskne sladké, téměř cudné polibky na mé rty.

 "Udělám to pro tebe dobré, slibuju. Jen se uvolni a nech mě se o tebe postarat, jo? "

Přistihnu se, jak přikyvuju, když klečí přede mnou, umísťuje polibky po mých vnitřních stranách stehen, zatímco jeho ruce uchopí vnější strany. Pomalu, a trochu neochotně, pustím tričko a vystavím mu samu sebe.

"Děkuji," zamumlá proti mně a postupně se vypracovává, až cítím jeho horký dech na mé nově odhalené kůži.

 Celé mé tělo se napíná v očekávání, ale ne v dobrém slova smyslu. Musím bojovat s nutkáním ho zatlačit a zakrýt se.

 Declan zřejmě pozná mou úzkosti. "Zůstaň se mnou, jo?" Políbíme mě otevřenou pusou na stehna, jak jeho prst hladí můj klitoris. Škubnu sebou, nad tím kontaktem, než zavede stabilní kruhový rytmus, kterým mu svírám vlasy, jak můj dech se zrychlí. "Je to dobrý pocit, že?"

Přikývnu, jak se jeho ústa pohybují vyš, líbá vrchol mého stehna a všechno kolem něj, a pak je jeho jazyk na mě, nahrazený prstem. Zalapám po dechu a uchopím ho pevnější za vlasy, jak jeho ústa mě obklopují, oči stisknu tak pevně, že až vidím malé tečky za mými víčky.

Jeho strniště mě škrábe na stehnech, jak se semnou miluje svými ústy, a když vtlačí prst do mě, padám na teplou hromadu ručníků za mnou. Tak to má být. To je to, o čem ženy blouzní.

 Zavěsí si mé nohy přes ramena, rozšíří si mě tak. Poklidně mě olizuje a saje. Tlačí do mě druhý prst. Pumpuje ve mně a hledá do magické místo, uvnitř mě. Dovnitř a ven, dovnitř a ven…

 "Jsi moje, kotě. Tato kundička je kurva moje, a já ti to budu dělat každý den, zatraceně každý den, abych ti to připomněl, když budu muset. "

 Jeho hlas z něj vyjde jako vrčení a odráží se proti mně, když jeho prsty mě šukají tvrději, rychleji. Vše, co mohu udělat, je bezdeché "Dobře," když pohybuji boky proti jeho ústům a vtlačuju jeho hlavu do mne, jako nějakou pojistku, aby tam zůstal.

Budu více, než spokojená, kdyby mi to dělal každý den.

 Zvednu hlavu, dívám se dolů, na své tělo a sleduju ho, jak mě zpracovává. Drahý Bože, pohled na jeho jazyk a veškeré mé mokro… Sténám a snažím se pro něj ještě rozšířit, se známým pocitem napětí, které se začíná usazovat v mých končetinách.

"Zlato, mělo bys to tady dole vidět. Mám krásně zkurvený výhled. "Declan uzamkne oči se mnou, pak mě vsaje. Dech se mi zadrhává, když se pod ním kroutím, ale jeho volná ruka mě drží na místě. Když mě konečně pustí, můj dech je přerývaný a celé mé tělo se cítí jako pevně natažené drátem, který asi přetrhne každou chvíli.

 Moje ruce opustí jeho vlasy a přejdou, až k mým prsům, mačkám je přes tričko. Moje bradavky jsou tak těžké, že skoro bolí, a pokud bych je ještě trochu dráždila, pak možná bych se mohla naklonit přes okraj a spadla z neuvěřitelně vysokého útesu.

 "Kurva," Declan zasupí proti mně. "Snažíš se mě udělat do kalhot?"

 Mezi lapáním po dechu se nadechnu a polknu. "Ne, já se snažím, se udělat na tvých ústech."

Zasténá proti mně a malé vibrace, spolu s tahem prstů a mávnutím jazyka, tlačí mě ze skály, jak exploduju uvnitř i ven. Křičím, šokovaná silou orgasmu, který se šíří skrze mne. Tím mé svaly na místě ztuhnou, rukama mu znovu vjedu do vlasů, když zdvojnásobí své úsilí. Matně si vyslechnu samu sebe, jak volám jeho jméno. Bokami houpu proti němu, jak mé ztuhlé tělo se pomalu obrací v želé.

Cítím se jako bych se vznášela a obávám se, že nikdy nespadnu.

 Declan měl naprostou pravdu, že mě zničí.

 Neusnadňuje to, ne když, se na mě přisává jako kotě k podšálku mléka, prsty náhodně posouvá dovnitř a ven mě. Mé prsty si líně hrají s jeho vlasy, které má rozcuchané a padají mu do čela. Usmívám se do stropu. "Nejlepší první polibek vůbec."

 Declan políbí moje stehno, jeho dech je přerývaný, jak se opírá hlavu o mou nohu. "Sakra přesně." Vstane a vznáší se nade mnou, jeho arogantní úsměv je tisíckrát jasnější, jak se dívá na mě.

Ach, Bože, ne dolíčky…

Zakousnu se do rtu, snažím se mu nevrátit úsměv, ale on mě zastaví, když se skloní a stiskne ústa na moje. Jazykem škádlí mé rty před tím, než mi ho zatlačí do pusy. Můžu ochutnat samu sebe a tento erotický kousek způsobí, že zasténám a mé jádro se svírá stále ještě z křeče. Můj orgasmus je zapomenutý a připraven na další kolo.

"Vidíš, jak sladce chutnáš?" Zamumlá.

 Moje jediná odpověď, že ho chytnu v pěsti za tričko a divoce ho políbím.

 Jeho boky se usadí mezi mými pootevřenými stehny, hrubý denim jeho džin, hladí mou citlivou pokožku. Jeho napnutý penis mě šťouchne, a já se dostanu mezi nás, abych ho osvobodila.

 Náhle se vytrhne, uklidní mé ruce, když klesne hlavou a opře se mi o krk. "Zpomal, zlato. Nemám sebou kondom. "

 Má mysl je zamlžená chtíčem, a všechny moje myšlenky jsou zaměřeny na to vidět ho a dotýkat se ho, jak to udělal se mnou. Opravdu jsem se dvakrát nerozmýšlela. "Existují i jiné věci, které můžeme dělat…"

Declan si povzdechne, jeho srdce buší proti mému. "Kdyby můj penis vyšel ven, ten hajzl si najde způsob, jak být v tobě, a nezastaví ho ani tvá pěkná ústa. Já to vím a i ty."

Povzdechnu si, nenávidím, že má pravdu. A upřímně, jsem trochu v šoku, že má pravdu. Nikdy jsem neměla sex bez kondomu, ale myšlenka mít Declana ve mně holého? Způsobí, že jsem zase mokrá a moje boky se jemně pohupují pod ním, snažím se najít nějaké tření.

Co to jen se mnou tenhle chlap udělal? Kdo jsem?

 Jeho vlasy mě šimrají po tváři, jak mi umístí rychlý polibek na krk, pak ode mě ustoupí a posouvá moje kalhoty a spodní prádlo. Hlava se mi zatočí, když se posadím a dávám se dohromady, sleduju Declana jak si upravuje svou erekci.

 "Cítím se teď špatně," řeknu, skočím dolů na zem, když si vytahuju šortky přes boky. "Dvakrát jsem se udělala, a ty ne."

"Pro mě to taky uděláš. Neboj se. "

 Samolibý úsměv na jeho tváři, mě donutí na něj vyvalit oči, i když jsem si jistá, že je to v pořádku. Znovu. Nedaří se mu udržet své ruce ze mě, a já nedokážu udržet své ruce od něj.

 No, dobře. Jsou i horší problémy, než nádherní muži, kteří se vám nějakým způsobem dostanou do hlavy a svážou vás nějakým směšným, primitivním nárokem na vás.

 Při pohledu zpět na stůl, se zamračím, když vidím malou hromádku čistých ručníků, která skončila na podlaze. "Nemůžu uvěřit, že jsme to tu dělali… Ach, Bože, co když nás někdo slyšel?" Ptám se, otočím se čelem k němu.

Declan pokrčí rameny. "Doufejme, že Mike nás slyšel." Říká jeho jméno, jako by byl nějaký odporný hmyz, který si Declan musí otřít ze svých bot.

 "Myslím to vážně," řeknu, plácnu ho po hrudi. "Nechci, aby některý ze zákazníků věděl, že jsme… víš." Skloním se, zvednu ručníky a dám je zpět na stůl. "Ty jsi můj šéf. Vypadá to špatně. "

 "Slibuji ti, že by se nikdo nestaral. Kromě možná Mika, ale budeš ho muset nechat tak jako tak. "

 Zvednu ručník, zastřelím ho pohledem, jak začnu skládat. "Chystala jsem se, těsně předtím, než si sem vtrhl a začal se mlátit do hrudi, jako nějaký barbar."

 "Chystala ses?"

 Zakroutím očima nad jeho nadějným tónem v hlase. "Samozřejmě. Mike mě jen překvapil, a snažila jsem se vymyslet zdvořilý způsob, jak mu to říct ne." Moje hlava se naklání, když zúžím oči. "Co tady vůbec děláš? Měl bys odpočívat. "

Declan zamrká, vytřeští oči. "Sakra, zapomněl jsem." Popadne mě za ruku a otevře dveře, které vedou do prázdné chodby. "Přinesl jsem ti oběd."

 "Vážně?"

 "Jo. Šel jsem do té hamburgerie za rohem. "

 Můj žaludek hřmí, jak můj obličej se rozsvítí. Mám najednou hlad jako vlk. "Přinesl si mi i kudrnaté hranolky?"

 Declan proplete své prsty s mými a přivede si mou ruku k ústům a políbí ji. "To víš, že jo." 

Declan

Modré koule jsou na hovno.