Checkmate - 21. kapitola

Překlad: Nini

Connor

Ještě šedesát vteřiny .......
Zaklonil hlavu a zaťal pevně zuby, když ho ledově studená voda zasáhla. Ještě šedesát vteřiny, přísahal, když se jeho svaly začaly křečovitě svírat až do míry bolesti. Zavřel oči a snažil se soustředit na něco jiného, než na ledovou vodu dopadající na jeho tělo. Myslel na zámek, baseball, jeho starou kombinaci na skříňce na střední škole a v době, kdy se jeho mysl stočila na to, co měl k obědu, cítil jak se jeho tělo tak nějak uvolnilo, a jeho nejvíce bolestivá erekce, kterou kdy ve svém životě zažil, začala uvadat.
Unikl mu roztřesený povzdech, když otevřel oči a natáhl ruku, aby zavřel vodu. Věděl, že se měl udělat sám rukou, aby se vyhnul tomuto mučení, ale to by věci jen zhoršilo. To by nestačilo a jen by se to víc zhoršilo. Jeho jediná spása byla skutečnost, že stále ještě neviděl Roryina prsa. Jeho ruce se o ně třely, ale zatímco ona byla v jeho náruči, on nějak našel sílu vůle nepodívat se dolů.
Měl v plánu ji sledovat, až se dotkne jejích krásných, a on zatraceně dobře věděl, že budou krásné, prsou poprvé. Díky tomu malému parchantovi, kterého si najala jako asistenta, nikdy nedostal šanci. Když vyrazil z Roryiny kanceláře, a našel culícího se asistenta a žádného požárního inspektora, málem toho muže zabil holýma rukama. To mu jen připomnělo, že měl Rory z poloviny nahou v druhé místnosti, takže hnul zadkem, aby dal tomu malému parchantovi další lekci o pletení se mezi ním a Rory.
V době, kdy skončil se svázáním jeho rukou a nohou za zády, Rory vyšla ze své kanceláře, na sobě nové tričko a vypadala nešťastně. Třicet vteřin potom, co mu řekla o textovce, kterou ji Craig poslal, se rozhodně naštval. Dřevo, které objednali na střechu, stejné dřevo, o kterém mu bylo řečeno, že bude dodáno do oběda, bylo zdrženo, protože valník, který ho převážel se porouchal v Massachusetts.
Po tuctu telefonních hovorů, se ukázalo, že nebudou mít jejich dřevo do úterý. Za normálních okolností by to nebyl až takový problém, ale prognóza na nedělní večer až do pondělního rána, byl déšť a to hodně deště. Neměli na výběr, než poslat tucet mužů do města, aby koupili každý kousek plachty, kterou dostanou do ruky. Trvalo to asi osm hodin a sto mužů, než se jim podařilo zakrýt střechu a upevnit ji. Ani nechtěl pomyslet na ty věci, se kterými by se museli vypořádat, kdyby ji nezakryli. Budova měla dost problémů i bez přidání plísní a hniloby do toho všeho.
Bojoval se zívnutím a sáhl po ručníku. Po dnešní čtrnácti hodinové práci, byl vyčerpaný. Právě teď by si měl vlézt do postele, hlavně proto, že zítra musel vstát svěží a hlavně brzy, protože jde na ryby s Roryiným tátou a začít pracovat na jejích bratrech. Kdyby tohle bylo rande, ne že by to bylo opravdu rande, s jinou ženou by neváhal ho zrušit, ale tohle bylo s Rory. Měl s ní jen pět měsíců a on nehodlal ztratit jednu minutu.
Když už mluvíme o jeho „rande“ s Rory, tak měl zpoždění, připomněl si s nadávkou, když si omotal ručník kolem pasu. Musel hnout zadkem a obléknout se. Bylo už po osmé a bar bude narvaný. Budou mít štěstí, když dnes večer dostanou stůl v blízkosti záchodu, a to rozhodně nebyla představa, jak by s ní chtěl strávit noc. Raději by ji vzal do své postele a držel ji. Vlastně by ji raději vzal do své posteli a miloval se s ní celou noc, ale to vyžadovalo více energie, než právě teď měl, takže se bude muset spokojit, že ji vezme ven a doufejme, držet ji ve svém náručí jednou nebo dvakrát na tanečním parketu.
Vešel do ložnice a potlačil další zívnutí, když jeho oči přistály na posteli. To, co tam viděl, ho přimělo klopýtnout a znovu se podívat. Proč byla Rory stočená v jeho posteli jen v růžovém bavlněném tílku a kalhotkách? Byl to sen? Uvažoval, aniž by se opravdu staral, když šel k ní.
“Příliš unavená. Nejdu ven,“ zamumlala uboze, aniž by se obtěžovala otevřít oči.
“Chápu,“ řekl se smíchem, když se přitulila k jeho polštáři.
“Dobře. Teď mě odnes zpátky do mého pokoje,“ zamumlala, když slepě sáhla po dece. Když ji nenašla, frustrovaně zasténala, obrátila se na druhou stranu a stočila se do klubíčka.
S povzdechem, přešel k posteli a zvedl ji, aby z pod ní mohl vytáhnout přikrývku. Když ji položil zpátky, zase se schoulila, přitulila se k jeho polštáři a vydala šťastný malý povzdech, když přetáhl přikrývku přes ni. Měl by být naštvaný, že jeho plány byly opět zničeny, ale to prostě nemohl, ne když ničení jeho plánů znamenalo, že bude moct Rory držet v náruči celou noc.
Bude ji držet v náručí celou noc, rozhodl se, když si rychle natáhnul boxerky a zalezl si za ní. Když ovinul ruce kolem ní, zavrčela, ale nezastavila ho, když si ji přitáhl víc k sobě. Když jí měl, kde ji chtěl, zavřel oči a cítil, jak se jeho tělo uvolňuje.
O pár vteřin později zabručel, když se náhle v jeho náruči obrátila a bouchla ho do ramene s její sádrou, když se k němu přitulila. Trhl sebou, když na ní zesílil své sevření a říkal si, že to dělá jen proto, že se nechtěl probudit pokrytý modřinami. Byla násilné maličkost, po tom všem, uvažoval, když jí políbil na temeno hlavy. To vůbec nemá nic společného s tím, že jí nikdy nechtěl nechat jít.
Rory
Byl opravdu hezký, pomyslela si Rory s úsměvem, když ho něžně pohladila po bradě. Měla by odejít, ale zjistila, že nechtěla jít, teď ještě ne. Mohla přijít na milión důvodů, proč, ale když přišlo na věc, jí se líbilo probouzet se v jeho náruči.
Ne že by to přiznala, ale probouzet se v jeho náruči, zatímco se o ni postaral, pravděpodobně jí pomohlo víc, než léky proti bolesti předepsané lékařem. Cítila se v bezpečí, opravdu bezpečně, což samozřejmě bylo k smíchu, vzhledem k tomu, že ten muž udělal cokoli a všechno, aby jí dělal ze života peklo po více než dvě desetiletí, ale nemohla si pomoci. Také si nemohla pomoci, ale měla ráda tohoto Connora.
Přiměl ji cítit se bezpečně, chtěná, a žádoucí. Věděla, že to všechno je pravděpodobně součást jeho mistrovského plánu, ale to jí nebránilo si to užívat. Proč by taky mělo? Zabývala se Connorem po většinu svého života a pro jednou jí nevytáčel. Tenhle Connor byl zábavný, sladký a dělal ji šťastnou. Musela by být idiot, aby si neužívala tento krátký oddych od starého Connora, který jí dělal ze života peklo. Měla pět měsíců, a doufejme, že s tímto Connorem, a ona se chystala zatraceně ujistit, že si užije každou minutu, dokud to trvá.
Ale to neznamená, že by věřila tomu jeho malému plánu. Nevěřila. Měl něco za lubem, a ona by byla pošetilá, jít do toho slepě. Zatímco si bude užívat, bude mít oči otevřené, a jakmile přijde na to, co má Connor za lubem, tak obrátí hru. Do té doby........
No, rozhodla se, nechá tomu volný průběh. Tak dlouho, jak jí půjde z cesty, zaměří se na dokončení zámku, a bude jí dál líbat tím způsobem, který miluje, pak nechá věci pokračovat. Vlastně ji překvapilo, jak snadno tuto situaci mezi nimi přijala. Jedna její část, ta část, která si ještě pamatovala dobu, kdy ji proměnil ve šmoulu, když jim bylo čtrnáct, chtěla bojovat proti této ohromující atraktivitě, kterou vůči němu cítila a bojovat proti jejich dohodě, ale včera v noci si něco uvědomila.
Ona s tím bojovat nechtěla.
On něco zamumlal a natáhl se po ní, ale ona tam nebyla. Když se ve spánku zamračil, nemohla pomoc tomu úsměvu, když se nad ním sklonila a vtiskla mu polibek na čelo. Měkce si povzdechl, jak se převalil na břicho a ona to vzala jako její nápovědu k odchodu.
Vylezla z jeho postele a udělala krok směrem k jeho terase, když ji něco napadlo. Měla volnou rukuna prohlídku Connorova domu. Vzhledem k tomu, že nevěděla, kdy bude mít takovou příležitost znovu, tak by bylo pošetilé nechat si ji ujít. Alespoň, to si říkala, když střelila pohledem směrem ke Connorovi, aby se ujistila, že pořád spí.
Po rychlé vizuální kontrole neztrácela čas vyjít po špičkách z jeho pokoje. Její dech se zasekl, když vyšla z jeho pokoje a do tlumeně osvětlené chodby. Byl to pocit, jako by vstoupila do devatenáctého století. Stěny byly bílé s tmavými obklady. Spoře osvětlené elektrické lucerny lemovaly zeď, vrhajíc právě tak akorát světla na chodbu a narkomanka pro historické domy v ní jí řekla, aby si pospíšila.
Staré domy byly její nejoblíbenější. Když byla malá, milovala, když její otec pracoval na starším rodinném domě. Procházela každou místnosti, ignorujíc moderní změny a představovala si, dům kdysi vypadal, nebo by měl vypadat. Její bratři si jí dobírali, ale jí to bylo jedno. Prostě něco na těch starších domech bylo, něco co k ní mluvilo. Vždycky si představovala, že až vyroste, bude navrhovat moderní domy, které vypadaly, jako by patřily do minulého století, ale s veškerým moderním komfortem vmísených do designu.
Ve skutečnosti, plánovala jít na vysokou školu, aby získala titul v oboru architektury a jednoho dne navrhla celé město se starými dobovými obchody a domy z osmnáctého století, ale to se nikdy nestalo. Díky incidentu v Kanadě přišla o vysokoškolské stipendium, stejně jako její přijetí do několika škol. Mohla se přihlásit na jiné vysoké škole, levnější vysoké školy, hlavně proto, že obvinění bylo staženo, ale v době, kdy měla dost peněz, aby to udělala, se její sny změnily.
Rozhodla se otevřít svou vlastní stavební firmu, a aby řekla pravdu, nikdy té volby nelitovala. To ovšem neznamená, že nemohla truchlit nad ztrátou, co mohlo být. To byl důvod, proč si koupila svůj dům. Uvažovala o koupi obou domů, ale věděla, že v té době mít dvě hypotéky a renovace, by bylo pro ni příliš mnoho, aby to zvládla.
Když Connor koupil tento dům, byla naštvaná, z několika pochopitelných důvodů, ale opravdu překvapená nebyla. Jeho dům potřeboval hodně práce, a všichni ve městě věděli, že Connor si výzev užívá. V sedmnácti začal pracovat pro starého muže Thompsona, hajzl, který platil malé mzdy a sdíral své zaměstnance až na kost. Connor začal dělat špinavou práci, jako tesař učeň. Makal dlouhé hodiny, a nechával na sebe křičet, hodně, z toho, co slyšela, ale on s tím nic neudělal.
Netrvalo dlouho, když lidé začali volat Connorovi a najali si jeho, místo toho starého muže, Thompsona. Bylo hodně věcí, které by mohla říci o Connorovi, ale nikdy by toho muže nenazvala líným. Každý ve městě věděl, že makal tvrdě, aby se dostal tam, kde byl dnes. Udělal dobrou práci, zdráhavě si připustila, když se snažila neslintat nad litinovými držadly lamp na zdi.
Bude muset nahradit sadu světel, které měla ve své hale, usoudila, když přešla přes chodbu a otevřela krásné dubové dveře. Když vstoupila do místnosti, rozsvítila a málem zakopla, jak její srdce poskočilo. Ještě nikdy předtím nevěřila na lásku na první pohled, ale teď byla věřící.
“Líbí se ti to?“ Connorův spánek nakřáplý hlas poslal mráz po celém jejím těle, když se jeho ruce ovinuly kolem ní a přitáhly si ji zpátky k němu, když si zasněně povzdechla.
Líbí?
“Chystám se ti to ukrást,“ řekla mu upřímně, když přejela chamtivýma očima přes nejkrásnější vanu, jakou kdy viděla. Byla to jedna z těch staromódních van s drápy na nohy, vysokým opěradlem a zdála se být extra hluboká.
“To by mohlo být trochu těžké,“ podotkl s úsměvem, když ji políbil na temeni hlavy.
“To je to, od čeho tu bratři jsou,“ zamumlala, až se zasmál, jako kdyby si dělala legraci.
Nedělala.
Ve skutečnosti, si byla docela jistá, že bude potřebovat pouze čtyři z jejích bratrů, aby práce byla hotová. Další bratr by mohl Connora rozptylovat, zatímco by odstranili vanu a odnesli ji do jejího domu. Její bratři by pravděpodobně měli celou práci za méně než hodinu hotovou. A hodinu po tom, už by byla ve vaně, která by oficiálně patřit jí. Konec konců, majetek byl devět desetin zákona.
“Chceš si jí vyzkoušet předtím, než ji ukradneš?“ škádlil, když ji pustil, aby mohl projít kolem ní. „Asi by ses měla ujistit, jestli stojí za to, vyhodit si záda,“ vysvětlil s úsměvem, když přistoupil k vaně a pustil vodu.
Nevyhodilo by jí to záda, protože má v plánu účastnit se na krádeži vany, jen jako dohled, ale to on nepotřeboval vědět, že. Ne, když nabízel, aby mohla vyzkoušet to, co muselo být ráj na zemi. Ale byl tam jeden problém s tímto plánem, pokud mohla říct.
“Koupelová sůl,“ řekla zamračeně, když se rozhlédla po velké, krásné koupelně.
“Co je s ní?“ zeptal se nepřítomně, když nastavoval teplotu vody.
“Nemáš žádnou,“ řekla, téměř ho obviňujíc, ale to jí bylo jedno. Při všech právech, by nikdo neměl vlastnit vanu, jako je tato, a nemít slušné zásoby sole, olejů a perličkové koupele.
Místo toho, aby nad tím pokrčil rameny, nebo nadával na její stížnost, jako většina mužů, o kterých věděla, že by to udělali, vstal a zamířil ke dveřím. „Vezmu nějakou z tvojí koupelny. Chceš nějakou konkrétní?“ zeptal se, zastavil se u dveří a čekal na její odpověď, vůbec nezníc ani nevypadajíc naštvaně. Vlastně vypadal, jako by byl vlastně rád, že to pro ni může udělat.
“Lemongrass?“ zeptala se, nezvyklá na muže, kteří by se o ni starali.
Když Connor prostě přikývl a odešel, její první reakce byla podezřívavost. Po letech vzájemného zahrávání si, si nemohla pomoci, ale automaticky skočit k tomuto závěru. Její mysl se hnala přes všechny ty věci, které jí v průběhu let udělal, přemýšlejíc, jestli se chystala zažít opakování, že se promění ve šmoulu, ale rychle tu myšlenku zamítla.
To by neudělal, ne když ji potřebuje pro jakýkoliv plán, na kterém pracoval. Když uslyšela jeho na terasu dveře otevřít z druhé místnosti, napadla ji další myšlenka, myšlenka, kterou by měla být znechucena, ale nebyla. Co když plánoval připojit se k ní ve vaně? A proč myšlenka na Connora držící ji proti jeho nahému tělu, jí nutí kroutit prsty?
Protože ho chtěla.
Tak, už si to připustila. Chtěla Connora O‘Neilla v posteli, tak co? Neviděla, v čem by měl být velký problém. Pro dalších pět měsíců měli být ve vztahu, a jaká žena se zdravým rozumem chodící s Connorem, by ho nepřivítala v její posteli? Byl pohledný a měl neuvěřitelný tělo. Musela s ním pracovat a byla s ním uvězněná v této dohodě, tak proč by si nemohla užít, co může nabídnout?
Není to tak, že by tam byl nějaký zmatek nebo zranění city, pokud by se rozhodli mít sex. Oba věděli, kde si stáli a oba věděli, že se vzájemně nenáviděli, ale to je nezastavilo chtít si navzájem servat šaty. Jediná nevýhoda, která jí přišla na mysl, byla ta ošklivá pověst, která následovala Connora všude, kam šel. Podle místní ženské populace, Connor byl v posteli extrémně sobecký.
Pak ale, nebyli všichni muži v posteli sobecký?
Nedokázala si vzpomenout na jediného muže, se kterým spala, že by nebyl sobecký. Všichni chtěli sex podle nich a jen podle nich. Většině z nich bylo jedno, jestli ona měla ten moment, protože všichni byli zaměřeni jen na ten svůj. Někteří muži, se kterými spala, záleželo, jestli si to taky užila, ale obvykle když měla malý „O“, tak vrátili svou pozornost na své vlastní potěšení. Jakmile bylo po všem, rychleji ji upustit nemohli.
Na druhou stranu, nikdy neslyšela ženy stěžovat si na dovednosti ostatními mužů ve městě, jako na ty Connorovy. Ne, že by poslouchala klepy nebo tak něco, ale slyšela, že ten muž udělal absolutní minimum, aby získal ženu do postele, a když jí tam měl, tak stížnosti se ztrojnásobily. Žádný oční kontakt, odmítl líbat ženu, jakmile ji dostal na záda a nenáviděl předehru. Pokud si některá žena užila samu sebe, tak to bylo čistě náhodou, ale nebyla si jistá, jak moc té zvěsti věří, protože se nezdálo, že by to ženy zastavilo, aby se na něj nevrhaly.
To ji rozhodně nezastaví, pomyslela si, když zavřela vodu a zamířila do Connorovy ložnice. Pokud by to bylo hrozné, pak znovu nebude marnit své úsilí. Dál by pokračovali v tomto malém falešném vztahu, ale pokud se mu podaří udržet její zájmy v posteli, i kdyby je trošku, no ......
Pak se tato dohoda stane mnohem zajímavější .......