Checkmate - 20. kapitola

Překlad: Nini

Rory

„Co si sakra myslíš, že děláš?“ dožadoval se Connor.
“Jako co to vypadá, že dělám?“ zeptala se, když zvedla svůj pás s nářadím a hodila ho na stůl.
“Nebudeš pracovat,“ procedil skrz zuby Connor, znějíc jakoby skřípal zuby, za ní.
“To není tvoje volba,“ podotkla, když procházela kolem stolu, svlékla si tričko a odhalila černou sportovní podprsenku. Upustila košili na její židli, předklonila se, otevřela spodní šuplík a popadla šedé tílko, když náhle zjistila, že nestojí na nohou. Než mohla byť jen zalapat po dechu, byla posazená na okraj stolu s nohama visícíma po stranách a Connor stál mezi nimi.
“Opravdu si myslíš, že je to pravda?“ zeptal se, když plácl rukama dolů po stranách jejích boků a naklonil se k ní. Málem se zaklonila, ale bojoval s tím nutkáním, připomínajíc si, s kým tu jedná. Nikdy by se Connorovi nepodrobila. Dobře, tak to udělala jednou, ale to se nepočítá.
Přinutila se ignorovat tvrdý záblesk v jeho očích, zaťatou čelist a skutečnost, že vypadal, že je blízko, aby ji uškrtil a naklonila se k němu. Tímto krokem byly jejich tváře jen pár palců od sebe a nebe jí pomoz, ale ona chtěla uzavřít tu vzdálenost a zlíbat tu pevnou linku z jeho rtů, až se přistihla, že přemýšlí o něčem mnohem víc, než by měla.
Tohle měla být jen dohoda mezi nimi, jen další hra. Neměl by jí takhle ovlivňovat. Ne, měla by být královsky naštvaná, že na ní vytáhl to svinstvo a část jejího já byla, ale ta další část jejího já, byla ráda, že má výmluvu, aby se ho mohla dotknout a políbit ho. Celá tahle věc byla bláznivá. Teprve včera uvažovala o vraždě, a teď bojovala, aby zůstala naštvaná na toho chlapa, a aby neobalila ruce kolem jeho krku a vtáhla ho pro polibek, po kterém toužila.
Nepochybovala o tom, že víc než dvě desetiletí nenávisti byly za to zodpovědný. Říká se, že je tenká hranice mezi láskou a nenávistí, a poprvé v životě opravdu pochopila, co to znamená. Tak jak ho nenávidí, a ona ho opravdu nenávidí, tak taky miluje být blízko něho, dotýkat se ho a líbat ho. Tak dlouho, jak měli tuto dohodu, ona měla dovoleno dělat všechny tyhle věci, a včera se rozhodla, že v zájmu svého projektu a ukončení městského drama, že právě to bude dělat. To ovšem neznamená, že má v plánu umožnit tomu muži vést (řídit).
“Možná máme dohodu ohledně projektu,“ řekla, položila mu ruce na hruď a ignorovala, jak dobře ten muž byl cítit pod jejím dotekem „, ale to neznamená, že máš právo mi říkat, co mám dělat, Connore, a pokud si to myslíš, pak budeš hodně překvapen. „
Uzamkla pohled s jeho, když ho tlačila zpátky a začala vstávat. Dovolil jí to, ale ona si všimla, že přimhouřil oči a zaťal zuby ještě víc, až mu vystoupila žíla. Rozhodla se, že řekla, co chtěla, tak se otočila, popadla košili ze spodní zásuvky, prošla kolem něj, aniž by se na něj podívala a zamířila ke dveřím.
“Tak pojďme udělat novou dohodu,“ řekl a přitáhl její pozornost.
“Novou dohodu?“ zeptala se a pomalu se otočila, když se připravovala na další ránu. Oh, ona měla docela dobrou představu o tom, kam tato „nová dohoda“ mířila, a věděla, že pravděpodobně způsobí, že půjde po jeho bradavkách. Kdyby se snažil využít tento projekt, aby ji řídil, ona-
On ji odvedl od vražedných myšlenek měkkým polibkem a se smíchem, který odmítala shledat sexy. „Vyslechni mě, než půjdeš po kleštích,“ řekl, vzal ji za ruku a mírně škubnul, až ho musela, s nechutí, následovat.
“Měla jsem v plánu jít po tvých bradavkách, ne tvým zadku,“ cítila povinnost na to poukázat.
“To je dobré vědět,“ řekl, posadil se uprostřed pohovky a s dalším mírným škubnutím, který ji přimělo obrátit oči v sloup, mu vylezla na klín.
“Chceš si potom promluvit proč ty a já sedíme takhle?“ zeptala se s podrážděný povzdechem, když Connorovy oči padly na její, ve sportovní podprsence, zakrytá prsa a zůstaly tam.
“Protože my to lépe myslí s tebou v náručí,“ zamumlal, vydechují obdivující malý povzdech, který přiměl její rty zacukat.
“Jsou to jen prsa, Connore,“ řekla a předstírala, že se jí nelíbí jeho odpověď. Milovala být v jeho náruči, neměla by, ale milovala. Nechala ho vtáhnout ji na jeho klín jen pro plán samozřejmě. Opravdu nechtěla sedět na jeho klíně, když se dívala do jeho pohledné tváře.
Opravdu ne.
“To je rouhání, Rory,“ řekl potěšeně, když se přiblížila, z bezpečnostních důvodů, samozřejmě. Pády z této výšky by mohlo být velmi nebezpečné, rozhodla se, když se pohnula dopředu, dokud neseděla přímo na jeho klíně, její ruce spočívající na jeho hrudi a jeho teplý dech ovíval její kůži. Za okamžik, se přinutila nemyslet na to, jak dobře byl cítit a zaměřila se na problém po ruce.
“C je to za novou dohodu, Connore?“
S povzdechem vzhlédl a setkal se s jejíma očima, ale okamžitě se zase podíval dolů, znovu ztěžka povzdechl, než konečně vzhlédl nahoru. Potom, co jeho pozornost byla na její tváři, nemohla si pomoci, ale všimla si, že jeho výraz se víc rozjasnil, vypadal, jako by byl opravdu spokojený s tím, co viděl.
“Zaměř všechnu svou pozornost na hlavní projekt po dobu tří měsíců, a já ti slibuji, že budeš mít ty apartmány postavené v termínu,“ řekl a tiše zaklel, když ji objal.
Na okamžik všechno, co mohla dělat, bylo v šoku na něj zírat. Nakonec se jí podařilo přidušeně říct, „Jsi sjetý?“ když se snažila vylézt z jeho klína, ale nemohla. Zesílil objetí a držel ji přesně tam, kde byla.
“Jen mě na minutu vyslechni, Rory. Když dáme všechny naše dostupné zdroje do tvých apartmánů právě teď, poděláme si to sami, a dokonce, i když se nám je podaří dokončit včas, tak to nebude znamenat vůbec nic, pokud zbytek hotelu nebude hotový, „vysvětlil, dávajíc smysl.
Sakra!
“Ty víš, že mám pravdu, Rory.“
Frustrovaně zasténala, když se znovu na něj posadila. Vždycky nenáviděla, když měl pravdu a tentokrát o tom nebylo pochyb. Nezáleželo na tom, jestli budou její apartmány postavený. Bez plně funkčního hotelu v termínu, by to znamenalo nic.
“Dej mi tři měsíce,“ řekl Connor, předklonil se a utřel rty o její, „a já se ujistím, že máš vše, co potřebuješ, abys mohla apartmány postavit, Rory.“
“Dobře,“ zašeptala proti jeho rtům.
Dá mu tři měsíce, aby hotel byl hotový, a až ten čas přijde, tak by raději měl dodržet své slovo. Do té doby by měla zaměřit všechnu její pozornost na práci, rozhodla se, když naklonila hlavu, aby prohloubila polibek, i když její mozek na ni křičel, aby přestala. Byla to jen dohoda. Neměla by to dělat. Museli přestat, připomněla si, pohybujíc se dostat se z jeho klína, ale nedokázala to.
Nezáleželo na tom, že nic z toho nedávalo smysl, a že se navzájem nenáviděli, vždycky, a vždycky budou. Jediná věc, o kterou se v tomto okamžiku starala,  byla, že chce tohoto muže tolik, že jen pomyšlení na vytvoření prostoru mezi nimi, její tělo chtělo v agónii křičet.
Proč to musel být on? přemítala, vjíždějíc prsty do jeho vlasů, když se snažila nevrtět a vzít si to, co nabízel. Vždycky byla přitahována ke Connorovi. V průběhu let to byla schopna ignorovat díky nepřátelství, které sdíleli, ale teď se snaží nevzdat se a vzít si to, co chtěla.
Jeho.
Celá tahle věc byla šílená, ale to vědomí jí nezastavilo, aby ho chtěla. Nikdy předtím nebyla tak vzrušená mužem, a jestli hned nepřestane, věděla, že překročí hranici a že bude nenávidět samu sebe. Nezáleželo na tom, že v průběhu minulého týdne, začala mít ráda čas strávený s ním, že ho shledala vtipným, okouzlujícím a překvapivě sladkým. Prostě se nemohla dostat přes skutečnost, že toto byl muž, který změnil celý její život v jednu noc svými typickými hovadinami. Také jí to připomnělo jeden velmi důležitý fakt.
Tohle všechno byla pro něj jen hra.
Ne že by brečela, nebo si stěžovala, vzhledem k tomu, že byla ochotným účastníkem v této jejich hře, ale to na věci nic nemění. Nic to neznamenalo a tak dlouho, jak si to bude pamatovat, pak všechno bude v pořádku.
Pomůže jí to vypořádat se s Connorovými změnami, který má ráda, ale znervózňovaly ji. On se dostával jen do role, připomněla si, jak pomalu klouzala jazykem po jeho, vysluhujíc si sexy zavrčení, které jí nutilo chtít ještě víc. Možná to byl způsob, jak se na to dívat.
Potřebovala líbat, dotýkat se a vychutnat si každou píď jeho neuvěřitelného těla, pro jejich dohodu, samozřejmě. Ne, že by umírala touhou po něm klouzat rukama, nebo tak něco. Musela to dělat pro dobro projektu, pomyslela si a maličko zasténala, když si dovolila usadit se pohodlněji na jeho klíně. Nejen pro projekt, ale i k zastavení městského drama, připomněla si se sténáním, když se sama upravila na jeho klíně.
“Pojď se mnou na večeři dnes večer,“ zamumlal, otírajíc své rty o její, když jeho velké, teplé ruce konejšivě přejely po jejích zádech.
Vlastně ji překvapilo, jak moc chtěla říct ano, ale nemohla. „Nemůžu. Mám plány na dnešní večer,“ řekla proti jeho ústům, protože opravdu neviděl důvod, proč ho přestat líbat, jen aby mohli vést tento rozhovor.
“Zruš je,“ řek a vtáhl její spodní ret mezi rty a jemně sál, jeho ruce se nikdy nezastavily, jak se pomalu učili každou píď jejích zad, ramen a rukou.
“Nemůžu,“ zavrčela proti jeho rtům, znějíc opravdu zklamaně, což jí trochu vyděsilo, tak sobě řekla, že prostě jen odvádí skvělou práci, jak se dostat do role. To bylo dobré, pomyslela si, když přejížděla rukama po jeho hrudi, milujíc, jak jeho bavlněné tričko bylo cítit na jeho impozantní hrudi a břichu, ale jeho sténání milovala ještě mnohem víc, než by asi měla. Ani dvakrát se nad tím nezamyslela, když rozepla jeho košili a vklouzla ruku dovnitř, aby si mohla užívat přejíždět rukou po jeho teplé kůži.
“Opravdu můžeš,“ řekl, jeho svaly se vlnily pod jejím dotekem.
“Ne,“ řekla s povzdechem, když Connor přerušil polibek a táhl jeho ústa po jejím krku, „opravdu nemůžu.“
“Měli jsme dohodu, Rory,“ řekl, když ústy sjížděl níž a myšlenka ho zastavit, jí ani nenapadla, když si klekla, aby měl jednodušší přístup. Mohla cítit, jak jeho srdce běží o závod, když jeho rty laskaly její horní vzdouvající se prsa.
“A já jsem dodržela svou část dohody,“ podařilo se jí dostat ven, když musela sundat ruku z Connorovy hrudi, aby mu šla z cesty. Vsunula její zdravou ruku pod límec jeho košile a držela se jeho ramena, když si Connor prolíbával cestu k jejímu výstřihu.
“Ne, nedodržela,“ řekl chraptivě, než přejel jazykem mezi jejími prsy, vysluhujíc si přidušené „Ach, Bože“, od ní, když její stisk na jeho rameni se upevnil.
Nemohla si pomoci, podívala se dolů a se setkal s jeho nádhernýma smaragdovýma očima, když to udělal znovu, okrádajíc ji o schopnosti myslet nad rámec toho, co jí to dělá. Nechal oči zaklesnuté do jejích, sundal ruce z jejích zad a pomalu je táhl před ni, dávajíc jí dostatek času, aby ho zastavila. Problém byl, že ho zastavit nechtěla.
Její tělo se doslova třáslo touhou, když natáhl ruku a stáhl přední sponu podprsenky dohromady předtím, než ji začal otevírat, háček po háčku, až pro ni bylo nemožné zůstat na jejích třesoucích se kolenou mnohem déle. Dokonce, i když se spustila na jeho klín, on nikdy neodtrhl oči od jejích, ani když rozepnul všechny háčky, jeden po druhém. Když byla její podprsenka konečně rozepnutá, čekala, že spustí oči dolů, aby viděl, co odhalil, ale on nespouštěl oči z jejích, když držel oba konce podprsenky dohromady, držíc ji zakrytou.
“Jaké jsou ty tvoje plány? Rande?“ zeptal se znuděným tónem, který zcela neodpovídal tomu, jak se na ni díval.
On žárlil? uvažovala, ale stejně rychle tu myšlenku odstrčila. Connor O‘Neil nežárlil, zvláště ne na ní. Nebylo pochyb, že se navzájem přitahují. Velká erekce tlačící se proti jeho zipu, byla víc než dostačující důkaz, pomyslela si, když si dovolila usadit se pohodlněji na jeho klíně. Způsob, jakým si olízl hladově rty, když to udělala, ji přiměl udělat to ještě jednou, jen pro pohodlí, samozřejmě.
“Je sobotní noc“ připomněla mu, i když teď už by měl přesně vědět, co měla v plánu. Každou sobotu večer se setkala se svými bratry u Luka na večeři, pití a jen tak odpočívat. To byla tradice, kterou začali před více než deseti lety a jedna z jejích oblíbených věcí, které dělala.
Ráda chodila k Lukovi v sobotu, kdy hudba byla živá a pivo bylo studené. Mohla si odpočinout a bavit se bez obav, že nějaký blbec ji bude balit. V sobotu večer byla nedotknutelná. Když chtěla mluvit s mužem, tak mluvila. Její bratři nebyli až tak ochranitelský, ale pokud nějaký chlap udělal tu chybu, že ji pronásledoval, tak našel sám sebe venku a setkal se s pěstí alespoň jednoho z jejích bratrů, než vůbec stačil zamumlat omluvu.
“Luke,“ řekl s povzdechem a kýval v porozumění.
Jak mohl zapomenout na její sobotní noční rituál, se asi nikdy nedozví. Chodil tam většinu sobot, téměř všichni ve městě tam chodili. Bylo to také jediné místo, kde měli nevyslovenou dohodu. Nebudou si jeden druhého všímat, zatímco tam byli, protože se příliš báli, že by dostali zákaz.
“Fajn,“ řekl a využil jeho sevření na její podprsence, aby si ji přitáhl dopředu, „Vyzvednu tě v sedm.“
“Hm, chodím tam v osm, ne v sedm, a kdo řekl, že půjdu s tebou?“ zeptala se, když ho objala kolem ramen.
“Máme dohodu, Rory, takže to znamená, že půjdeš se mnou a budeš připravená v sedm,“ řekl a naklonil se, aby ji políbil, když ucítila jeho sevření na její podprsence uvolnit se.
“V osm,“ řekla, zrovna jak se jeho rty dotkly jejích, aniž by se obtěžovala dohadovat.
Jaký to mělo smysl? Mají dohodu. To nemá vůbec nic společného, že chce strávit víc času s tím mužem. Nenáviděla ho, připomněla si, když ucítila jeho ruce klouzat nahoru po jejích bocích. A on by to zvrhl, pomyslela si, když otevřela pusu, aby ho přivítala a posunul na jeho klíně, aby se třela proti velké, tvrdé bouli, která jí přiváděla k šílenství a opřela se o něj, když jeho ruce pomalu klouzaly nahoru po jejích bocích.
Její tělo se třáslo a její bradavky ztvrdly v očekávání. Nikdy netoužila po mužském doteku tolik, jako toužila po jeho a jestli nepohne zadkem a nedotkne se jí, ona-
“Rory! Požární inspektor je tady!“ Jacob oznámil bezpečně zpoza dveří. Ne, že by dveře udržely v bezpečí na dlouho. Potom, co se jí podařilo popadnout dech, opravit její podprsenku a natáhnout si košili, zcela plánovala ho uškrtit a soudě podle zavrčení, který uniklo z Connorova hrdla, pravděpodobně měl taky násilné myšlenky.
“V sedm,“ řekl pevně Connor a odvrátil oči na stranu, když jí opatrně pomohl vylézt z klína.
“V sedm, co?“ zeptala se jako ve snách, jak její tělo truchlilo nad ztrátou jeho doteku.
“Buď připravená,“ řekl s bolestí, když vstal, strnule vyšel z kanceláře a zavřel za sebou dveře, aniž by se na ní podíval.
Podívala se na sebe a uboze zasténala, když se svalila na bok. Když jí oči přistály na hodinách, skutečně se zděsila, že odpočítává hodiny, než bude sedm, místo aby se děsila každé uběhlé minuty, jako by to udělala každá jiná příčetná žena.
“Ne! Lepicí pásku ne!“ vykřikl Jacob z druhé místnosti, až jí rty zaškubaly. Jedna věc, kterou by mohla o Connorovi O‘Neillovi říci je, že jí nikdy nenechá nudit.