CAWM - 18. kapitola

Překlad: Míša

Za hodinu tě vyzvednu.

Společensky se oblékni, prosím.

Bože můj. Zírala jsem na zprávu a znovu jí přečetla.

Mrkla jsem na hodiny. Je půl šesté a o mě se ani zdaleka nedalo říct, že vypadám společensky nebo sexy. Ani nevím kde začít.

Tohle je práce pro Jules.

"Jules!" zaječela jsem ze dveří svého pokoje, a přitom si v duchu procházela, co mám ve skříni.

"Co je?"

"Potřebuju vypadat sexy."

"Cože?"

Strčila jsem jí do ruky telefon a jí se po tvářil rozlil obří úsměv. "Teda, ten ví jak holku navnadit."

"Jules!" Popadla jsem jí za ramena a zatřásla s ní. "Pomoz mi. Tohle mi moc nejde."

"Tak pojď." Vzala mě za zápěstí a odtáhla k šatníku. "Ty nový Louboutinky jsou bez debaty." Sundala je z police a podala mi je.

"Co si k nim vezmu?"

Začínám vyšilovat.

"Máš krátké černé šaty?"

"Ne." Zamračila jsem se. Tak celkově nemám moc šatů.

"Každá máme krátký černý šaty, Natalie."

"Já ne," pokrčila jsem rameny.

"Mazej do sprchy, vydrhni se, vydrbej se a ohol se. Hned jsem zpátky."

"To zní drasticky." Vystrašeně jsem vykulila oči a Jules se na mě ušklíbla.

"A to jsme teprve začaly. Jdi! Hodiny tikají!" běžela zpátky k sobě a já zapnula sprchu.

*****

O padesát minut později jsem vyfintěná a připravená. Jules mi natočila husté hnědé vlasy a podařilo se jí je stočit nahoru do jakéhosi sexy drdólu, s prameny splývajícími kolem obličeje. Z obličeje mám Julianino mistrovské dílo. Podařilo se jí, aby moje oči vypadaly kouřově a svůdně, což zdůraznilo jejich zeleň.

Lícní kosti mi vystupují, rty mám plné a namalované brusinkově červenou rtěnkou, která by se osm hodin neměla rozmazat ani smýt, což zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, ale risknu to. Ve velkém zrcadle jsem zkontrolovala zbytek. Sexy.

Jules mě navlékla do černých šatů, pro které by člověk dokázal umřít. Výstřih mi připomínal kousek, jaký by si na sebe vzala Elizabeth Taylor, jen dolů z ramen a s hlubokým véčkem. Měla jsem holá záda až do kříže. Byly bez rukávů a v pase stažené širokým páskem, se vzdušnou a měkkou sukní ke kolenům. Pod šaty jsem schovávala působivé černé prádlo a podvazkový pás s tělovými punčochami. Nikdy předtím jsem na sobě punčochy neměla, ale byly příjemně jemné a sexy.

Moje červené boty vypadaly s šaty vražedně. Jules vešla do pokoje a hlasitě zavila. "Páni, vypadáš skvěle, kámoško."

Zasmála jsem se a otočila, aby viděla celé dílo. "Opravdu?"

"Holka, jakmile tě uvidí, na místě odpadne na selhání srdce. Vypadáš neuvěřitelně." Usmála se a pevně mě objala. "Tu máš, tenhle šál a kabelka ti budou skvěle ladit." Podala mi krásný červený šál přes ramena a kabelku, které se dokonale hodili k botám, vděčně jsem se na ni usmála. Zazvonil domovní zvonek a já v břiše cítila snad pět miliónů motýlů.

"Já otevřu, ty si dej načas a nech ho zapotit." Dala mi pusu na tvář a spěchala dolů ze schodů.

Ještě jsem na sebe pár minut koukala do zrcadla, pak jsem si dala věci do kabelky.

Jde se na to.

Jen nespadnout ze schodů, jen nespadnout ze schodů. To jsem si opakovala celou cestu dolů. Myslím, že jsem ani nedýchala, tak jsem byla nervózní. Kam mě bere?

Sešla jsem schody, vešla do předsíně a všechen humor mě rázem opustil.

Luke měl na sobě černý oblek, bílou košili a modrou kravatu, která mu dokonale ladila k jeho neuvěřitelným očím. Nějak se mu podařilo zkrotit neposlušné vlasy a ty žadonily o moje prsty. Vypadal každým coulem jako bohatá, sofistikovaná filmová hvězda a byl celý jen můj.

Zadívali jsme se jeden druhému do očí a po tváři se mu pomalu rozlil potěšený úsměv.

"Natalie, vyrazila jsi mi dech."

"Ani ty nevypadáš zle."

Přistoupil ke mně a podal mi kytici rudých růží.

"Pro tebe."

"Díky," zamumlala jsem, když jsem do nich zabořila nos a nadechla se. "Jsou krásné."

"Měli bychom jít, máme rezervaci." Vzal mě za ruku, políbil na klouby a vyslal mi tím husí kůži po celé paži.

"Dobře."

Odnikud se najednou magicky vynořila Jules. "Dám ti je do vody, bavte se, lidi. Oba vypadáte neuvěřitelně."

"Díky." Podala jsem jí kytky a Luke mě popostrčil z domu.

Namísto Mercedesu nebo Lexusu stála před domem zaparkovaná dlouhá černá limuzína s řidičem čekajícím u otevřených dveří.

"Madam," kývl a já se na něj usmála. Do háje, Luke se překonal! Tímhle způsobem se omlouvá? Pokud ano, tak se možná budeme muset hádat častěji.

Zalezla jsem do prostorné limuzíny a posunula se ke straně. Dovnitř by se pohodlně vešlo deset lidí. Uvnitř byla měkká, sedadla z černé kůže, působivý zvukový systém a další vychytávky. Sklo k řidiči bylo zavřené.

Luke se elegantně posunul ke mně a znovu mi políbil ruku.

"Luku, tohle je….úžasné. děkuju ti."

"Ještě jsme ani nikam nedojeli." Vypadal tak mladě a šťastně. Očividně byl z toho, co naplánoval nadšený.

"Už teď je to víc než dost."

"Ne, přesně tohle si zasloužíš, zlatíčko." Sklonil se a věnoval mi svůj sladký a něžný polibek; ten, ze kterého se mi chvěly vnitřnosti. "Vypadáš překrásně."

Usmála jsem se a začervenala se.

"Děkuji."

"Nové boty?"

"Ano," usmála jsem se.

"Jsou úžasné."

"Já vím."

Zasmál se a nalil mi sklenku šampaňského, zatímco řidič vyjel od domu směrem k Seattlu.

"Přípitek." Zvedl svou sklenku do vzduchu a já ho napodobila. "Na krásnou ženu, která se pro mě stala velice speciální, a která je tou nejúžasnější osobou, jakou jsem kdy poznal. Díky, že jsi tu se mnou." Cinkl skleničkou o mojí a já zahnala slzy a napila se sladkého růžového nápoje.

"Jsi okouzlující," zamumlala jsem a ostýchavě se usmála.

"A ty jsi pekelně sexy."

"Kam máme namířeno?" znovu jsem se napila. Mmm….vynikající.

"To je překvapení."

"Potrvá chvilku než se tam dostaneme?"

"Chvíli ano. Proč se ptáš?"

Vzala jsem mu z ruky pití a položila ho spolu se svým na malý stolek u mini-ledničky.

"Protože," trochu jsem si vyhrnula sukni a obkročmo se mu posadila na klín. Překvapeně vykulil oči a silnýma rukama mi vyjel vzhůru po stehnech v punčochách. "Chci to s tebou dělat v téhle limuzíně."

"Do prdele, zlatíčko, máš na sobě punčochy." Samolibě jsem se usmála a přikývla.

"Mám na později naplánovanou celou svůdnou scénu." Zadrhl se mu dech, když jsem se mu přimáčkla k narůstající erekci.

"Věř mi, že ti nechci kazit plány," naklonila jsem se dopředu a přejela mu ústy přes rty. "Ale jestli tě v sobě do dvaceti vteřin nebudu mít, nejsem zodpovědná za svoje počínání."

"To je nabídka, kterou bych nikdy neodmítl, zlatíčko." Posadil si mě na kolena, aby si mohl rozepnout kalhoty, vytáhnout z nich košili a stáhnout si je kolem stehen.

Místo toho, abych se posadila zpátky, jsem sklouzla na kolena na luxusní koberec na podlaze. Pohladila jsem ho po stehnech a nahoru a dolů po penisu.

"Sakra Nat, jsi tak žhavá."

"Přivádíš mě k šílenství." Rozmázla jsem kapičku na špičce palcem a pak jsem ho vzala do pusy a sála. Vytřeštil oči.

"Chutná?"

"Mmm….moje nejoblíbenější."

Obkroužila jsem ho jazykem a rukama sjížděla nahoru a dolů. Cítila jsem jeho prsty jen zlehka se dotýkat na okraji vlasů kolem uší a věděla jsem, že do nich chce zabořit prsty, ale nechce mě rozcuchat.

Sevřela jsem jeho působivou délku pevně mezi rty a klesla dolů, dokud jsem ho necítila až v krku.

"Pane bože, Natalie, přestaň."

Pro sebe jsem se usmála a nadzvedla se, ale jen abych zase sjela dolů, milovala jsem jak ze mě šílel.

"Ne, dost, nechci se ti udělat v puse." Sáhl dolů a zvedl si mě zpátky obkročmo na klín. Odstrčil mi kalhotky na stranu a projel mi záhyby, aby cítil, jak se po něm roztírá moje vlhko.

"Bože, zlato, jsi tak vlhká."

"Ty jsi tak úžasnej, potřebju tě uvnitř."

Zavrčel a drsně mě líbal, zatímco mi nadzvedl zadek a snadno do mě vklouzl. Sevřela jsem opěradlo za jeho hlavou a začala po něm jezdit, nejprve pomalu, ale nadzvedával mě rukama stále rychleji a rychleji.

"Pojď pro mě, krásko." Líbal mě na krku, přesunul jednu ruku mezi nás, aby mi palcem promnul klitoris a já se ztratila. Roztřásla jsem se a sevřela se kolem něj, vykřikla jsem, když mě naposledy nadzvedl a vyvrcholil.

"Sakra, Natalie," vydechl přerývavě. Zamotala jsem mu prsty do vlasů a políbila ho celým svým já, vložila jsem do toho srdce i duši, pokoušejíc se vyjádřit slova, která jsem nedokázala prostě vyslovit: že ho tak moc miluju.

Vzal do dlaní můj obličej a polibek zpomalil, odtáhl se tak, aby se mi mohl podívat do očí a já viděla, jak se v nich odráží láska. To mě uvnitř prozářilo a také se mi z toho chtělo utíkat opačným směrem jak nejrychleji umím.

"Díky za dnešní večer," zašeptala jsem.

"Ach, zlatíčko, teprve jsme začali."

Sladce se na mě usmál a zvedl mě. Šátrala jsem kolem a našla ručník, očistili jsme se a narovnali si oblečení. Když jsme se usadili zpátky na svých místech, Luke nám dolil šampaňské a omotal kolem mě paži.

"Ten dnešek mě mrzí," zamumlal.

"Mě taky," povzdychla jsem si a opřela si mu hlavu o rameno. "Dodělal jsi cos potřeboval?"

"Z většiny. Zítra musím ještě vyřídit pár telefonátů."

"Ach, dobře." Hladil mě nahoru a dolů po holé paži a já chtěla začít příst.

"Co jsi dnes dělala ty?"

"Poflakovala se s Jules." Vzala jsem ho za ruku a propletla si s ním prsty, užívala jsem si jak dlouhé a štíhlé měl ruce. "Tak trochu v něčem lítá, takže potřebovala nejlepší kamarádku."

"Je v pořádku?" Zněl upřímně ustaraně a já se musela usmát. Můj sladký přítel.

"Bude. Potíže s chapem."

"Aha. Takže, co vlastně v téhle situaci přesně dělá nejlepší kamarádka?" Políbil mě na čelo.

"No, hodně jsme si povídaly, jedly zmrzlinu a ostatní věci, které nesmím prozradit."

"Hm?" Zasmál se a znovu mi dal pusu na čelo.

"Jo, mohla bych ti to říct, ale pak bych tě musela zabít a na to už jsem si na tebe celkem zvykla."

"Opravdu?" Odtáhl se, aby se mi mohl podívat do očí a já přikývla.

"Ano, velice zvykla."

"A na co přesně sis zvykla nejvíc?" Věnoval mi sladký úsměv a já věděla, že navzdory našemu vtipkování, chce upřímnou odpověď.

"Na tohle." Natáhla jsem se a něžně ho políbila. "Říkáš mi tak sladké věci a tím mi rozechvíváš celé tělo."

"To moc rád slyším, krásko."

Usmála jsem se a políbila ho do dlaně.

"A užívám si tvoje ruce, jak jsou elegantní a jaké to je mít je na sobě."

"Mmm…milujou na tobě být, zlatíčko."

Položila jsem mu tvář na prsa, přesně na srdce. "Nejvíc ze všeho muluju tvoje srdce; jak jsi ke mně hodný a něžný. Většinu času," dodala jsem s úsměvem.

Při výdechu rozevřel rty.

"Natalie, nevím co jsem udělal, že jsem si tě zasloužil, ale udělal bych to znovu a znovu." Klouby mě pohladil po tváři a jemně mě líbal, zatímco limuzína zastavila.

"Jsme tu."

Luke vystoupil přede mnou a za ruku mi pomohl vystoupit. Přitáhl si mě k boku a já upřela oči na zámek před námi.

"Ach můj bože."

"Tohle je zámek Ste. Michelle. Dneska tu povečeříme."

"Nevěděla jsem, že tu mají restauraci."

Moje rozšířené oči se setkaly s jeho.

"Nemají. Ale pořádají speciální události. Dnes večer, tedy alespoň na pár hodin, je celý náš."

Zírala jsem jako němá. Pronajal kvůli mně celý zámek?

"Pojď." Vedl mě před budovu, kde na nás čekala starší žena.

"Vítejte pane Williamsi a slečno Connerová. Jsem paní Davidsonová. Jsme potěšeni vaší návštěvou. Prosím následujte mne." Vedla nás po kamenné dlažbě k boku zámku. Cestička byla lemovaná starožitně vypadajícími lampami, osvětlující celou stranu budovy. Luke si zastrčil mou ruku pod paží a vedl mě za paní Davidsonovou. Když jsme došli za zatáčku za zámkem, zalapala jsem při pohledu, který se mi naskytl, po dechu.

"Ach Luku." Vycítila jsem jeho úsměv, zatímco sledoval mou reakci na ten nejkrásnější pohled, jaký jsem kdy viděla. Kamenná cesta nás vedla pod altán obrostlý vinnou révou. Víno bylo obtěžkané, lákavými fialovými hrozny. Přes zhruba deset stolů pro dva byla natažená bílá vánoční světélka, která se proplétala do altánu a vína a lemovala tak celý prostor. V pozadí se linula tichá, pomalá hudba. Uprostřed kamenného dvorce stál stůl prostřený bílým ubrusem. Porcelán byl také čistě bílý, ale na jednom talíři ležela rudá růže. Luke přistoupil ke stolu, odsunul mi židli a já se posadila.

Zvedl růži a já vzhlédla to jeho štěstím rozzářených očí. Než mi květinu podal, tak si k ní přivoněl.

"Pro tebe, krásko."

"Děkuji." Přiložila jsem si květ k nosu a nadechla se sladké vůně.

Luke se posadil naproti mně.

"Miláčku, tohle je úžasné. Děkuji." Natáhla jsem se, abych ho mohla vzít za ruku, byla jsem tím romantickým gestem otřesená.

"Jsem rád, že se ti to líbí." Usmál se a mávl na číšníka.

"Pane, madam," řekl číšník, oblečený v černých kalhotách a bílém saku s motýlkem. Byl to starší džentlmen s bílými vlasy a britským přízvukem, hned se mi zalíbil.

"Děkuji, že jste se k nám dnes večer připojili. Budeme podávat tři chody, k tomu samozřejmě ještě předkrm a desert. Doufám, že máte hlad." Mrkl na mě a pokynul někomu uvnitř budovy.

"Tady je váš předkrm, chilli česnekové kalamáry s naším suchým Rieslingem, ročník 2009 a kuřecí špíz po hawajsku s Cabinet Riesling 2008." Položili před nás talíře a vinné sklenice.

Podívala jsem se přes stůl na Luka. "Vypadá to příliš hezky na to, aby se to jedlo."

"Užij si to, zlatíčko."

Pustili jsme se do toho a vychutnali si předkrmy.

Vína dokonale doplňovala každé jídlo, naplňujíc mi ústa báječnými chutěmi a texturami.

Luke se natáhl, vzal mě za ruku a hladil mě palcem po kloubech, zatímco jsme dopíjeli víno a čekali na další chod.

"Bavíš se?"

"Je to mnohem víc než zábava. Přijdu si jako v pohádce." Červenala jsem se, ale byla to pravda.

"Tohle je překrásné vinařství. Budeme sem muset zajet znovu během dne, abys viděla okolí."

"To bych moc ráda."

"Smím podávat první chod?"

Náš číšník byl zpět a odnesl prázdné talíře a sklenky. " Toto je náš halibut v mojito marinádě s mangem, avokádem a černými salsa fazolkami, podávaný s Midsummer White z roku 2009. Dobrou chuť." Vycouval a nechal nás o samotě s lahodným jídlem.

Podávali se ještě dva chody, vepřová svíčková a New Yorský steak se zlatými Yukonskými bramborami a k tomu samozřejmě perfektní vína.

Cítila jsem se velice plná a trochu se mi točila hlava z vína, když přišla řada na desert.

"Pane bože. Luku, nevím jestli mi v šatech zbylo ještě dost místa na desert."

Opřela jsem se, pohladila si břicho a Luke se rozesmál, oči mu zářily štěstím. Opravdu si to skvěle užíval a během jídla byl srdečný a samý kompliment.

Je v tomhle moc dobrý.

Mávl na číšníka, který okamžitě přistoupil ke stolu.

"Ano, pane?"

"Myslím, že se se slečnou Connerovou o desert podělíme, díky."

"Velice dobře, pane."

"Dobrý plán. Kromě toho, zítra ráno na józe všechny tyhle kalorie spálíme."

"Ach, ano, jóga. Opravdu mě donutíš jít, co?"

"Ne, nenutím tě."

"Mohli bychom to vynechat a zůstat celý den v posteli." Mrkl na mě přes okraj sklenice.

"Nemůžu vynechat, jsem instruktorka."

"To jsem netušil." Zmateně se na mě zamračil.

"Učím jen tři lekce týdně." Pokrčila jsem rameny. "Mimo to jsem velmi ohebná. Měl by sis to tam užívat." Samolibě jsem se usmála do sklenice a přes okraj sledovala jeho oči.

"To bych nepropásl ani za nic."

Číšník se vrátil s naším desertem, jahodovým Créme Brulee a dvěma sklenkami ledového vína Eroica. Také doprostřed stolu položil modrou krabičku Tiffany, oběma se nám uklonil a odešel.

Ach. Můj. Bože.