Block - 5. kapitola

Překlad: Jilyan

FilmováHvězda@VaughnAsher

V kapse mi zazvoní mobil více než dvacet čtyřikrát, během premiéry Neviditelného muže 2 a pokaždé, když jsem ho zkontroloval, jsem čekal jen na jeden telefonát. Ale pokaždé jsem byl zklamaný. Neznámé číslo, známé číslo… ale žádné z nich nebylo Grace.

Promítání filmu skončilo s triumfálním potleskem a já si dovolil moment satisfakce za to, čeho jsem dosáhl. Neviditelný muž je komplexní charakter. Nikdy nevíte, jestli je hodný, nebo zlý a po většinu času je obojí. Návštěvníci kin mají rádi jasné zloduchy. Rádi vědí, kdo je hrdina. Ale Neviditelný muž nemůže být takto škatulkován a proto se s ním můžu ztotožnit.

Jsem dobrý?

Jsem špatný?

Jsem obojí?

Je všechno to, co o mně Jasinda říká světu pravda?

Nečetl jsem celý článek na Buzz Hollywood Online, ale četl jsem ten, který dnes vyšel v Elite Lifestyles Magazínu. A ten dal velmi jasnou paralelu mezi příběhem, který tvrdí Jasinda a všemi starými články. Doplněné podrobnou časovou osou. Jako by dávaly dohromady indicie v případě vraždy.

Můj doprovod na premiéře - má ex z Disneye z mých náctiletých let, která je dnes známá většinou díky svým porno videím a penězům ze svěřeneckého fondu - se tiskne k mé paži jako pijavice. Přivedl jsem ji, jen abych odvedl podezření od Grace a i když se můj svět kolem mě hroutí, vypadá to, že to fungovalo.

Můj telefon znovu zazvoní a tentokrát je to Ray. Oddělám si z paže prsty té dívky, omluvím se a odejdu nouzovým východem. Nevyjdu ven, ale do zákulisí divadla. "Jo," řeknu do telefonu. "Nějaké novinky?"

"Celý večer pije, Vaughne. Je v casinu Villa Privé, pověšená na ruce nějakého byznysmena ze San Diega. Ale nevím, jak se dostaneš dovnitř. Je to soukromý pronájem."

Dva týdny. Donutil jsem se držet se od ní dál dva týdny, snažil jsem se ji z toho vynechat. Cítil jsem, že to přichází a v tomhle se nikdy nepletu. Ale už v tom nemůžu pokračovat. Musela vidět ty články. Musí pít kvůli mně. Budu zbabělec, pokud to nespravím. Zbabělec a čurák. Zaslouží si znát pravdu.

Potřebuji, aby znala pravdu. Když jsem se rozhodl, držet se od ní dál, myslel jsem si, že to bude dočasné. Ale tohle už mi nepřipadá dočasné. Tohle mi připadá jako má poslední šance.

"Zaměstnanci říkali, že dnes mluvila o těch bulvárních článcích, ale neřekli mi, co přesně řekla. Chcete, abych ji zpacifikoval a postaral se o ni?"

Kurva.

"Šéfe?"

"Ne, postarám se o to." Zavěsím a vytočím svého pilota, což zamíří do hlasovky. "Letíme do Vegas. Dnes věčer. Natankuj letadlo."

Nevrátím se do divadla, neunikl bych, kdybych to udělal. Místo toho vyjdu ze dveří do uličky a zavolám svému šoférovi, aby mně vyzvedl o pár bloků dál. Cesta na letiště trvá čtyřicet minut a v tu dobu už je pilot na cestě, ale ještě tam není.

Nastoupím do letadla a s povzdechem se zhroutím na jedno z kožených sedadel.

"Těžký den, Pane Ashere?" zavolá letuška z malé kuchyňky vepředu letadla.

Ignoruji ji a ona to vezme jako znamení, aby zmlkla.

Strávím následující dvě hodiny s poklepávajícími koleny, bušícím srdcem a vnitřním dialogem s Grace, který mi neustále probíhá hlavou. Auto mně zaveze před Bellagio a já vystoupím, zapnu si sako a narovnám si sluneční brýle.

Můj osobní hostitel (osoba, která plánuje výlety, zařizuje a snaží se, aby host utratil co nejvíce peněz) ke mně vykročí s nataženou rukou, když projdu kolem sochy Asijského lva, která zdobí vstup. "Pane Ashere," řekne se svým nejlepším obchodním úsměvem. "Rád vás znovu vidím. Co vás sem dnes tak náhle přivádí?"

"Carle, mám ženu uvnitř Villa Privé a potřebuji okamžitý přístup. Její ochranka mi řekla, že je opilá."

Carl se usměje tak, jak se usmívá před tím, než mi řekne ne. Takže ho přeruším stisknutím ramene. "Carle poslouchej. Znám pravidla, vím, že ta párty je soukromá, vím, že ochranka je přísná. Ale půjdu si pro svou holku, rozumíš mi? Neodejdu bez ní. Uděláš cokoliv, je nutné, aby se to stalo, a já se ujistím, že pořád máš práci, až bude po všem."

Jeho úsměv poklesne a nakonec zmizí. Ví, že se musí alespoň pokusit. Je placen, aby se snažil a dal mi cokoliv si řeknu, i když je to něco nezvyklého, jako tohle. "Ano, dobře, zkusím to. Pojďme do toho patra a vymyslíme plán."

Rychle kráčíme halou a já si nechávám sluneční brýle nasazené, ale ukazování prsty začne okamžitě. Lidé začnou volat mé jméno, křičí urážky a několik žen ke mně běží a ochranka musí utvořit zeď, aby jim zabránila dostat se moc blízko.

Carl a já všechno ignorujeme, nezpomalíme v našem tempu, dokud neopustíme ruch veřejných prostorů a zastavíme u výtahů.

Oba zhluboka vydechneme.

"Těžký den, co?" Zeptá se mně Carl, zatímco čekáme.

"Tohle je můj život a vím, že tomu lidé nebudou věřit, ale je to na nic. Vždycky jsem vinný a nikdy není prokázána má nevina."

Několik vteřin na mně jen zírá a pak výtah zacinká a dveře se otevřou. Přikývne, řekne mi, abych šel první, a pak mně následuje. Dveře se zavřou a my předstíráme, že posloucháme hudbu ve výtahu, zatímco vyjíždíme navrch.

"Tahle holka je pro tebe důležitá?" Zeptá se Carl, jeho oči jsou přilepené na digitálních číslicích počítající patra, když jedeme. Cesta je krátká, takže výtah znovu cinkne a dveře se otevřou.

"Dnes jsem ji zklamal, Carle. Jsem si jistý, že tohle se děje, protože viděla zprávy. A já potřebuji šanci, abych to objasnil."

Přikývne ke mně, když vycházíme a pak mně nasměruje na pohovku. "Posaďte se pane Ashere. Zařídím to a budu hned zpátky."

Můj telefon zazvoní, zatímco si sedám na plyšový, burgundsky červený gauč. Felicity. "Prosím, měj dobré zprávy," řeknu do telefonu.

"No," řekne, "definuj dobré."

Potřesu hlavou. Co by se dnes ještě mohlo pokazit?

"Zjistila jsem, odkud Grace Kinsella je. Z malé farmy na severovýchodě Kolorád. Taky jsem zjistila něco jiného."

Zastaví a já mám v žaludku pocit, jako by mi tam něco spadlo. "Chci to vědět?"

"Ne, Vauhgne, vážně si nemyslím, že chceš. Ale jelikož vím, že se zeptáš, začneme s jejím skutečným jménem."

Kurva. Tohle nemůže být dobré.

"Říká ti něco Daisy (sedmikráska) Bryndle?"

"Mělo by?"

"Přijde na to. Zapnul jsi za posledních deset let televizi? Protože rodina Daisy Bryndle byla zavražděna, když jí bylo jen třináct. Daisy zmizela a pak se objevila za osm měsíců a strávila většinu roku uvězněná na neznámém místě. Byla obžalována z vraždy a byla měsíce ve všech zprávách, pak puf. Zmizela."

"Co do - proč není ve vězení?"

"Zdá se, že obvinění byla stažena poté, co se do toho vložila Denverská advokátka. Ta advokátka, Marjorie Tamren, je matka její kamarádky Bebe. Změnily Daisyno jméno, legálně ji v patnácti adoptovali a její mladistvé záznamy byly vymazány a uzamčeny, když jí bylo osmnáct. Nemohla jsem získat tištěné záznamy, ale tyhle informace jsou od někoho, kdo jí byl jako dítěti blízký."

Dvojité dveře se otevřou a objeví se Carl.

"Musím jít, Felicity. Díky."

"Hej, ráda jsem pomohla. A můžu se do té holky vžít, víš V? Můžu se do ní vžít."

"Vím, dítě. Vím to Uvidíme se zítra." Zavěsím, když přijde Carl. Má na tváři sevřený úsměv a já nemůžu říct, jestli je to dobré, nebo špatné znamení.

"Byl jste přijat do hry, Pane Ashere, ale nemůžu zaručit, že budete moci získat tu dívku. Je… právě teď docela zaměstnaná naším speciálním hostem."

Kurva. "Co to k sakru znamená? Jestli na ni šahá, tak ho-"

Carl dá obě ruce nahoru na znamení stop a nervózně se podívá kolem. "Pane Ashere, prosím," zašeptá. "Celá oblast je vybavená vnějšími regulátory. Nedovolí vám rozptýlit jejich hru. Jste tu, abyste sázel a pokud dokážete získat svou dívku, zatímco to děláte, bude to pro vás dobré. Ale bojovat v tomto apartmá o ženu je naprosto nepřijatelné. Uvnitř jsou ozbrojené stráže, pane Ashere. Musím si vzít váš telefon a musíte zaplatit tři sta tisíc dolarů (asi 7 530 000 Kč), abyste mohl vstoupit." Strčí mi desku. "Tady to podepište a my si odečteme ty peníze z vašeho účtu."

Dám mu svůj telefon a podepíšu transakci. Nervózně se podívám Carlovi přes rameno na dveře, ze kterých vyšel. "Je tam?"

"Ano, pane. Právě teď hrají kostky. Hostitel apartmá určil minimální hrací dobu jednu hodinu." Přikývnu, když přijdeme ke dvojitým dveřím a on zastaví a pokývne mi dopředu, když někdo na druhé straně odemkne. "Hodně štěstí," řekne Carl, zatímco projdu a vstoupím do apartmá.

Hlasité povzbuzování přichází ze značného davu asi dvaceti lidí obklopujících stůl s kostkami. Naberu je všechny na jednou. Muži v drahých oblecích - alespoň jsem vhodně oblečen -každý s ženou u paže. Většina je v dlouhých drahých šatech, se zářícími diamanty.

Až na jednu.

Musím se nad ní zasmát. Moje Grace má tmavě modré šaty ke kolenům, které jsou pravděpodobně součástí jejího pracovního oblečení. Nemá žádné diamanty, její vlasy jsou rozcuchané a její líčka rudé vzrušením, když proběhne další vlna povzbuzování.

Vysoký Asiat středního věku s působivýma zelenýma očima se nakloní k jejímu krku, aby jí něco pošeptal, a ona zakloní hlavu a znovu se zasměje.

Rozhodně není zničená mými špatnými zprávami.

Zelené oči si mně všimnou a přikývnou, aby ukázaly, že tohle je jeho pokoj a já jsem jeho host. Přikývnu nazpět a on zavolá. "Pane Ashere, jsem poctěn."

Grace si téměř ukroutí krk, když se mně snaží najít a já přiznávám, to mě trochu potěší. "Co tu dělá?" zašeptá. Ale dívá se přímo na mě, takže není těžké odezírat jí ze rtů.

"Pojďte, Pane Ashere. Můj talisman pro štěstí je pořád žhavý." Přikývne ke Grace, ignorující její otázku o mně.

Přejdu ke stolu a začnu zdravit ostatní lidi. Přikývnou a potřesou mou rukou, když vytáhnu své zdvořilé veřejné chování. Vezmu místo střelce, naproti Asiata. Ale mé oči jsou jenom na Grace, když se pokusím zhodnotit její vzezření.

Okouzlující. Jo.

I když její oblečení nejsou šaty od návrháře a na krku nemá zářící diamanty, je hvězdou místnosti. Její vlasy jsou vyčesané nahoru, tak jak jsem to ještě neviděl a to mi dovoluje dívat se na její šíji. Ramínko její podprsenky je odhalené a i když bych chtěl vidět víc, nelíbí se mi fakt, že každý muž v této místnosti si patrně myslí to samé.

Namol. Jo.

Její líčka jsou zardělá a ne jenom od vítězení. Její oči jsou trochu skelné, dostatečně na to, abych si dělal starosti. A když se podívám blíž, jsou oteklé a červené. Brečela. Opírá se o Asiata, který je pro ni příliš starý, stabilizuje se, aby nezavrávorala.

Naštvaná. Jo.

Její čelo je plné vrásek, když stiskne rty a přivře oči. Jen před chvílí byla její tvář uvolněná a nadšená. Ale teď, bolest, kterou jsem jí dnes způsobil, vyplouvá na povrch.

"Grace," řeknu jemným, něžným hlasem, abych jí dal najevo, že tu nechci způsobovat problémy. "Vypadáš nádherně."

Usměje se na své rande a ignoruje mně.

"Jmenuji se Damian Li," řekne Asiat, jeho zelené oči oslnivé a jeho úsměv upřímný. "Vítejte v mém apartmá. Znáte mé dnešní rande?" Podívá se na Grace a ona pokračuje v usmívání se na něj.

"Ve skutečnosti intimně," řeknu mu s vážnou tváří. Mohli bychom to vyřešit hned na začátku. "Přišel jsem vyhrát. Můžeme?"

Li ani nemrkne.

"Položte své sázky!" zavolá krupiér.

Můj krupiér položí mých tři sta tisíc dolarů v žetonech na plochu přede mnou. Li položí v žetonech padesát tisíc dolarů na Pass Line (http://www.hazardni-hry.eu/kostky/craps.html) a já s úsměvem odpovím postrčením mých žetonů na Don't Pass Line. Ostatní hráči položí mé sázky, ale já jim nevěnuji pozornost, nebo množství peněz, které tu lítá. Liova ruka je na Graceině boku.

Vidím rudě, ale zhluboka se nadechnu. Špatný čas, špatné místo.

Krupiér hodí kotouč na bílou a hraje se. Li zdvihne své kostky, zatřese s nimi v ruce a pak je s nataženou dlaní nabídne Grace. Nakloní se a políbí je. Zaměřím se na její rty, zuřím, když se dotknou Liovy kůže. Když se podívám zpátky do jeho tváře, je samolibý. "Štěstí od dámy," řekne hlasitě.

Všichni začnou povzbuzovat.

"Sázíte proti ní, pane Ashere," řekne, kývne dolů k mé Don't Pass Line sázce.

"Vždycky první sázím na House, Mr. Li."

Hodí kostky a padne sedm. Celý pokoj vybuchne pokřiky. Až na mně. Protože jsem prohrál.

"Ha," Řekne Grace vysokým hlasem, "nulo! To máš za to, že sázíš proti mně."

Usměji se na ni, když tlačím dalších padesát tisíc dolarů na Don't Pass Line. Li zdvojnásobí své peníze a podrží dlaň pro Gracein polibek. Tentokrát se mi podívá přímo do očí, vezme jeho ruku do její, přejede jejím palcem nahoru a dolů po jeho prstech a pak se skloní a znovu se dotkne rty jeho pokožky.

Zuřím. Vztek o sobě dává vidět, když horkost a bušení projdou mým tělem. "Grace," zavrčím, ale v tu chvíli Li hodí kostky a padnou hadí oči (dvojka). Všichni, až na mně kolektivně povzdechnou. Mé žetony se zdvojnásobí a mám své peníze zpátky.

"Co kdybychom trochu zvýšili sázky, pane Ashere?" zeptá se mně Li, jeho škleb je trochu moc velký. "A přesunuli se k baccaratu? Minimální sázka padesát tisíc?"

"Beru," řeknu, když jeho ruka znovu hladí Gracein bok. Nakloní se k němu a mně na krátký moment zachvátí panika, že se možná doopravdy znají. Možná s tím chlapem randí. Nechal jsem ji samotnou dva týdny, Ray o ní nemůže vědět všechno. Je možné, že se tu s ním plánovala sejít.

"Se soukromou nepeněžní sázkou. Mé dnešní rande."

"Cože?" Grace vypískne. "Nemůžeš mně vsadit!"

"Ona není kus majetku, pane Li."

"Ne, pane Ashere," řekne konečně nazpět. "Není. Tak se k ní přestaňte chovat jako ke zlatým hodinkám."

"Nekoupil jsem si cestu do této hry, abych získal zlaté hodinky, pane Li. Řekl jsem vám, přišel jsem vyhrát."

"Vyhrát zpátky tu dívku?" zeptá se s lehkostí v hlase, která mně skutečně vytáčí. "Na to je příliš pozdě." Přitáhne si Grace k sobě, jeho velká ruka přes její boky. "Je moje a ještě nejsem připraven ji předat."

"Oh, ujišťuji vás, pane Li. Grace Kinsella není vaše." Usměji se a dokonce se lehce zasměji. "Je moje každým myslitelným způsobem."

"Do hajzlu, oba jste dvojce zkurvených neandrtálců!" Řekne Grace příliš hlasitě, usrkující ze skleničky šampaňského, která se objevila v její ruce, zatímco Li a já jsme měli tuto čůrací soutěž. "Nepatřím nikomu jinému, než mně!" A pak vyběhne ven, dávající své šampaňské číšníkovi, když jde ke dveřím.

Několik žen v místnosti ji povzbudí, ale jejich partneři je rychle rozptýlí další hrou a zá pár vteřin Li a já na sebe zíráme z protějších konců stolů.

"Máte tu jednohodinové minimum, pane Ashere."

Má pozornost je fixovaná na Grace, která vyšla z těch zpropadených dveří.

"Takže pojďme si dát tu sázku. A pokud vyhrajete, můžete ji mít. Pokud vyhraji já, stráví noc se mnou a vy budete vyveden z areálu." Ucouvnu a jeho úsměv se ještě rozšíří. "Nemějte obavy, někdo se o ni postará a každou chvílí ji vezme do baru, čekat na výsledek."

Dveře se zavřou, poté co Grace vyjde.

"Jedno kolo v baccaratu (http://www.hazardni-hry.eu/karty/baccarat.html). Pokud vyhraji, budu moct odejít okamžitě a vy se stáhnete."

"Jedno?" Zasyčí. "Kde je v tom zábava? To není žádný risk, pane Ashere. Jste bohatý. Cokoliv ztratíte, nebo získáte, vás příliš neovlivní. Ne, myslím, že musíme sázky zdvihnout výš. Alespoň deset kol. Vidíte, váš risk, je nechat ji tu samotnou. Pila, je naštvaná a je ve Vegas. Deset kol baccaratu, hraných rychle, může zabrat deset minut. Ale ona může za deset minut udělat spoustu rozhodnutí."

Mohl bych tu stát a hádat se s ním, ale proč se obtěžovat. Pokud budu hrát a vyhraji, mohl bych ji mít zpátky během několika minut. Pokud budu hrát a prohraji, no, alespoň ji nedostane cizinec. Pokud neudělám nic, dostane přede mnou šedesáti minutový náskok. Ani nemůžu zavolat Rayovi a nechat ji sledovat, protože nemám telefon. Mohla by zmizet. Někdo by ji mohl dostat, a kdo ví, co by se mohlo stát. Nemám jinou možnost. "Přijímám."