BFL - 25. kapitola

Překlad: Dráža

Laurelyn McLachlan

Chvíli mi trvá zaostřit, ale jsem schopna rozeznat Jacka Henryho jak sedí u mého lůžka. Drží mě za ruku a přejíždí palcem přes vrchol mé ruky tak, jak to dělává často. 

"Ahoj, hezká dívko." 

"McLachlan," zaskřehotám a uvědomím si, jak bolavý mám krk. Snažím se vykašlat to, co cítím jako špunt, ale bezvýsledně. "Můžu si dát něco k pití?" 

Margaret přijde k mému nočním s šálkem a lžící. "Sestra říkala, že můžeš mít pár kostek ledu a malé doušky vody, jakmile se trochu probereš." 

Jack Henry zvedne hlavu postele a v tom mi svitne-já už neležím hlavou dolů. V panice si okamžitě sáhnu rukama na břico, jak jsem obávala nejhoršího. 

"Dítě?" 

Můj manžel připojí svou ruku k té mé na břiše. "Ona je v pořádku." 

Margaret našpulí rty při pohledu na Jacka Henryho. "Ty malý hovno. Je to holka a ty jsi mi to neřekl." 

On je nyní v průšvihu. "Ne, mami. Nevíme, jakého pohlaví  dítě je. Já si myslím, že je to holka, tak jí tak nazývám a L to rozčiluje-ona se naklání směrem k chlapci." 

"Oh." 

I když jsem byla na na operaci, cítím se víc normálně, než za poslední dny. "Hádám, že šlo všechno dobře, když jste mě nechali se posadit?" 

"Ano. Dr. Sommersby tady byla asi před třiceti minutama. Je optimistická, že kroužek bude bude držet, protože tvůj děložní čípek je pevnější a silnější, než se zdálo na ultrazvuku. Řekla, že vak s plodovou vodou přes děložní čípek ho pravděpodobně stáhnul." Jaká to úleva. 

Margaret přijde, aby mě políbila. "V pořádku, dítě. Chystám se odejít a nechat vás dva nějaký čas spolu o samotě. Můžu ti něco přinést?" 

Mám všechno, co tady potřebuju. "Nic mě nenapadá, ale děkuji ti." 

Jack Henry čeká dokud Margaret není pryč, než se nade mnou skloní s hlavou proti mé, a položí ruku na mé břicho. "Tolik jsem se bál, L." 

Natáhnu se k jeho tváři, protože chci, aby to cítil. Byl příliš posedlý mnou a dítětem, a neholil se. Je příliž zarostlý na to, aby to mohlo být považováno za strniště, takže jsou to téměř vousy. "Já vím. Je to moc, ale poprvé za poslední dny mám konečně pocit, že všechno bude v pořádku." 

"Dr. Sommersby říká, že tě chce dnes a většinu zítřka sledovat. Jestli nebudeš mít bolesti nebo kontrakce, zítra večer by tě propustila." 

"Panebože, to je úleva." Nemůžu se dočkat, až se vrátím na Avalon. Nemůžu uvěřit, jak moc mi chyběl. "Mohla jsem to tu zvládnout tak dlouho, jak bylo potřeba, ale musím přiznat, že jsem připravena se odsud dostat. Čtyři dny ležet v téhle posteli zírat do těchto zdí je víc než dost." 

"Babe, ty jsi byla šampión. Dokonce i sestry tě chválily, za to jak dobře jsi to těch několik několik dní téměř stojící na hlavě zvládla. Ani jednou jsis nestěžovala." 

Stěžovat si by to dělalo jen těžší Jacku Henrymu a stějně bych si s tím nepomohla. "Nebyl žádný důvod. Byla  jsem připravena udělat cokoli, co bylo potřeba pro toto dítě a jak to vypadalo, žádný jiný způsob nebyl." 

"Vím, a to je jen jeden z mnoha důvodů proč tě tak moc miluju." 

Neměla bych, ale chci vědět, jestli se moje máma o nás zajímala. "Volal někdo?" 

Typický tvrdý výraz Jacka Henryho je zcela výstižný a já si to můžu vyložit v tom smyslu, že moje máma nevolala aby se dozvěděla co je nového. "Informoval jsem Addison. Řekla, že ti mám říct, že tě miluje a přeje si aby tady mohla být. Emma volala a chce, abys věděla tě miluje a myslí na tebe a dítě. Chloe, skoro stejné, miluje tě a myslí na tebe." 

"Ale nic z mé rodiny?" Vsadím se, že ona ani nic neřekla  Nanna a Pops. Vím, že by si zavolali, kdyby věděli, že je něco špatně. 

"Je mi to líto, baby."

"To je v pořádku-ona je zabalená v něm. Jsem na to zvyklá." Myslím, že jsem byla hloupá, myslet si, že by pro jednou upřednostnila mě před sebou nebo jím, ale to je v pořádku. Margaret se tento rok ke mě chovala jako máma víc, než moje vlastní za celý můj život. McLachlanovi jsou teď moje rodina a oni mě milují. A já miluju je. 

***

Jsem propuštěna z nemocnice za dobré chování-bez komplikací, jako je bolest, krvácení, prosakování, nebo kontrakce-ale dostala jsem instrukce, abych se okamžitě vrátila kdyby k některé z těchto věcí došlo. Mám klid na  lůžku doma, což znamená, že můžu pouze do sprchy a jít na záchod. Jinak nemám dělat vůbec nic jen ležet. Dr. Sommersby říká, že po dvou týdnech se můžu vrátit k dělání běžné činnosti s jednou výjimkou. Žádný sex. Moje vagina je zcela tabu, takže nic není povoleno v jeho svatyni. Přísné příkazy lékařky je jedna z mála věcí ke kterým není laxní. 

To bude drsných pět měsíců. 

"Pohovka nebo v postel?" Zeptá se Jack Henry, když jsme procházeli přes kuchyní. 

"Je mi nějak špatně z postele, takže myslím, že bych raději gauč na chvilku. Možná by jsis mohl sednou se mnou a můžeme se dívat na televizi." 

"Samozřejmě. Maminka si myslela, že bys mohla potřebovat něco pohodlného na sebe na těch několika příštích týdnů tak to dnes ráno přinesla. Chtěla bys abych ti to přinesl?" 

Margaret je tak přemýšlivá. "Ano, prosím." Mentální Poznámka: Zavolat jí a poděkovat za to. 

Jack Henry se vrací s růžovým tričkem a proužkovanými růžovo bílými kalhoty. 

Obojí je z měkké bavlny a čerstvě vyprané. "Nemůžu uvěřit, že to i vyprala." 

"Není nic co by pro tebe neudělala." Podá mi oblečení. "Ona tě velmi miluje." 

Oči se mi zalily slzami a bolí mě srdce, ale nevím, jestli je to hormony nebo smutkem který cítím, když si vzpomenu, jak málo se o mě stará moje vlastní matka. "Taky jí moc miluji." 

"Ona to ví." 

Převléknu se do svého nového oblečení a natáhnu se na gauči s nadýchaným polštářem pod hlavou a nohy v klíně Jacka Henryho. Masíruje mi nohy, když se díváme na televizi a 

to je jeden z nejvíce nudný čas, jaký jsme kdy spolu strávili. A já to miluju-jen být s ním u nás doma a nic nedělat. Je to naprosto fantastický.

***

Byla jsem doma z nemocnice týden a každý den je skoro stejný. Jdu do postele s Jackem Henrym každou noc bez sexu. Probudíme se. On se osprchuje a jde do práce. Já se osprchuju a jdu na gauč. Ležím tam celý den, a když přijde po práci, dáme si spolu večeři na gauči. Když je pozdě, jdeme zpátky do postele aby jsme se další noc jen vyspali, znovu bez sexu. 

Jsem velice poddajný pacient, ale zabíjí mě to. 

Chudák Addison. Nevím, jak udržela svůj rozum tak dlouho, jak to udělala, především v tom malém bytě, ale její domácí vězení skončilo tento týden. Placenta previa je pryč a ona má dovoleno vrátit se ke svým běžným aktivitám. Nejdříve ze všeho příjde aby viděla mě, a jsem ráda, protože mám mám na ni otázky. 

Vzala jsem si na sebe kalhoty na jógu a tričko. Zdálo se, že je to mnohem vhodnější 

pro společnost, i když nepochybuji o tom, že si Addison prožila spravedlivý podíl dní v pyžamu. 

Přichází do obývacího pokoje, a vypadá tak rozkošně oblečená v bílé nahoře a vybledlých džínách a jejím vypouklým břichem. "Ach, Addie. Podívej se na sebe." Vstávám z gauče, obejmu ji a položím ruce na její břicho. "Tolik ti narostlo od té doby jsem tě viděla naposled. Nemohu tomu uvěřit." 

"Já vím. Děje se to bláznivě rychle." Položila si ruce na břicho a hladila. "Budu ho do deseti týdnů držet v náručí. Věřila bys tomu? Bude ze mě máma, a ty pak pár měsíců po mně." Natáhne se a dotkne se mojí malé boule. "Budeš  velká, než se naděješ a budeš se divit, jak rychle ten čas utekl." 

"Už jste se se Zacem dohodli na jméně?"

"Chci aby se jmenoval Donavon, ale Zac říká, že mu všichni budou říkat Donnie a on to jméno nenávidí." 

"Takže jaké jsou jeho možnosti?" 

Ona obrátí oči v sloup a odfrkne si. "Gareth. Řekni mi-pokud bys měla hádat-co si myslíš, jak budou lidé říkat mému synovi, když se zkrátí jeho jméno?" 

Uff! "Gary." 

"Přesně tak." Dá ruce pryč. "Tak, o co je Gary lepší než Donnie?" 

Chudák Addison. "Obě jsou docela ... nic moc pro malé novorozeně."

"Jo, souhlasím s tebou, ale Donavon je mé rodné příjmení, nebo bude po tom co se vezmeme, a chci ho pužít. To dává smyl. Nic proti jménu Gareth, ale není speciální." Líbí se mi Gareth, i když mám tentokrát tendenci souhlasit s Addie. 

"Ale líbí se ti to jméno?" 

Ona pokrčí rameny. "Eh ... je okej." 

"Tak co Donavon Gareth nebo Gareth Donavon?" Je to kompromis a oba můžou použít jméno jaké chtějí.

"Chci Donavon Zachary." To je také zdá se spravedlivé, protože bude použito jméno od obou. 

"Co si Zac myslí o tom, že chceš použít Zachary po něm?" 

"No, je v pohodě s použitím jeho jména, ale ne moje. Toto dítě bude mít Kingston jako jeho poslední jméno, takže  dostane svou cestu na dvou ze tří jmen ve výchozím nastavení. 

Neměla bych si vybrat jiné? Já jsem ta, kdo ležel v mizerný posteli 3 měsíce. Podívej se na můj zadek. Přibrala jsem patnáct liber, protože jsem nemohla dělat nic jiného než jíst." 

Díky bohu, že už mi zbývá jen týden na lůžku. Zdá se, že je jen spravedlivé nechat jí vybrat alespoň jedno ze jmen. "Už jsi mu to řekla jak to cítíš ty?" 

Podívá se na mě tázavě, nebo možná, že jsem hloupá. Nemůžu být jistá z kterého důvodu, páč pohled pocházející od Addie vypadá téměr stejně. "Děláš si srandu?" Předpokládám, že si myslí, že ano. 

Jednou jsem dostala nějaké manželské rady velmi moudré ženy, a přestože Addie a Zac ještě nejsou manželé, myslím, že by z nich mohla mít Addie prospěch. "Margaret semnou sdílí některá tajemství o tom jak dosáhnout toho co chceš. Zatím jsem to netestovala, ale ona říká, že my ženy, držíme moc muchlování a můžeme to používat v náš prospěch." 

"Jak to funguje?" 

Tato část jí nebude líbit. "Přerušit sex." 

Okamžitě zavrtí hlavou. "Ne. Nechci odpírat sex. Jen jsem s ním znovu začala a upřímně řečeno, chyběl mi kurevsky moc." 

"To Zac nemusí vědět." 

"Může říct, jak moc mi to chybělo. Snažila jsem se dohnat ztracený čas." Z nějakého důvodu o tom ani na okamžik  nepochybuji. 

"Chceš vyšívat oblečení tvého syna se jménem Donavon nebo Gareth? Tvé rozhodnutí." 

"Velmi pochybuji, že mi Zac dovolí, abych vyšívala  nějaké jeho oblečení." 

Diskuse o odpírání sexu mi připomíná ... Nejsem v této odpírající části, ale žádný mít nebudu. "Mám otázku. Jak jsi si přežila tři měsíce bez sexu?" Mám vyhlídku na celých pět měsíců a pak šestinedělí. Šest a půl měsíce celkově. To je brutální. 

"Měli jsme spoustu sexu-prostě jen nic pronikajícího  druhu. Nic ve vagíně, to je to, co můj mi porodník řekl, tak Zac dostal i dal spoustu ústní práce. A magické prsty. Zac mě umí pohladit tak jak nikdo před ním." Ona krčí rameny. "Nemusím ti říkat, že bezpečnost dítěte vždy byla na prvním místě, takže jsme dělali to, co jsme dělat museli." 

Věděla jsem, že jsem se na ní mohla spolehnout, že dostanu upřímnou odpověď. 

Strávila jsem velmi málo času zvažování alternativ, protože jsem byla tak vyděšená. Ale my máme další možnosti. A jsou ty dobré, abychom mohli dávat 

a přijímat potěšení. Budeme prostě muset jít do toho disciplinovaně, protože Jack Henry ví, že do mně nemůže. 

"Musím to vědět. Co na tohle všechno říká Ben?" 

"Byl tak naštvaný, když jsem mu to řekla. Nechtěl si připustit, že jeho nejlepší přítel šuká jeho sestřičku. Myslím si, že věřil tomu, že Zac spal na gauči všechny ty noci co jsem zůstala přes noc v jeho bytě." 

Myslím, že můj barbar by si něco takového, že se něco podobného děje mezi jeho sestrou a Benem nepředstíral, to vím stoprocentně. "Když se to tak vezme Jack Henry nebere příliš dobře to o Benovi a Chloe." 

"Nemyslím si, že má moc na výběr. Ben jak se zdá, do toho s Chloe spadl velice tvrdě." 

To opravdu ráda slyším, protože ona to s ním má stejné. 

"Řekla mi, že si myslí, že Ben je ten pravý." 

Addie si dá ruce přes ústa. "Oh ... to je tak sladký." 

"A ona řekla, že je mimořádně šukézní." 

"Fuj!" Ukáže na mě prstem a směje se. "Ty jsi tak špatná, když mi něco takového říkáš. 

Nikdo nikdy nepotřebuje slyšet, že její bratr je ... ta slova co jsi říkala." Předstírá u toho zvracení. 

Držím mé ruce na znamení kapitulace. "Dobře. Jdeme dál, a pak ... " 

"A co o případu Blake? Nemělo by být nějaké slyšení?" 

"V tuhle dobu ne, ale už by to mělo být brzy. Měla bych asi zavolat prokurátorovi a dát mu vědět o svém ... stavu. Doufám, že to budou moct odložit až po narození dítěte, protože musím svědčit. Chci." 

"Samozřejmě. Je to tvoje právo vstát a říct lidem co ti udělal. V žádném případě se z toho nesmí dostat, a až bude shledán vinným, doufám, že dostane nadržený spoluvězně s obrovským ptákem." Eww. Jedině Addison může  přijít s něčím takovým. 

Chtěla bych zavolat kůli případu, až Addison odejde, a tak jsem se podívala na hodiny a vypočítávala v hlavě kolik je tam hodin. Průšvih. Dnes to nebude fungovat. Budu muset počkat až do rána a chytit pana Drakea během úředních hodin. 

Addie a já se smějem a doháníme čas. Je dobré být s ní. Mám pocit, že jsme strávily příliš mnoho času od sebe, i když žijeme ve stejném městě, pouhých patnáct minut mezi námi. 

Líbí se mi Addison kterou jsem viděla. Mateřství je pro ni dobré. Myslím, že je to pravda, dítě opravdu může změnit všechno.